pátek 12. července 2019

Za krásnou architekturou do Slavonic a Telče. Víte, kolik máme památek zařazených do Českého dědictví UNESCO ?



Víte, kolik máme památek zařazených do Českého dědictví UNESCO ?
Najdete je zde na ....

http://www.unesco-czech.cz/mapa/

Motivů k tomuto výletu jsem měl několik. Ve Slavonicích jsem nikdy nebyl, byť jsem je viděl na reklamních obrázcích a v televizi. Už i skutečnost, že hned za nimi probíhá hranice s Rakouskem má něco do sebe. Vždyť i tady jsou němí svědkové v podobě řopíků ( bunkrů) a nedaleko odtud na JZ leží území jménem Vitorazsko, o které bylo svedeno ve středověku mnoho bojů ...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitorazsko

Další věcí je samozřejmě rádio. Jednomu známému se tu asi před pěti lety podařilo na jednom místním kopečku zachytit na autoanténu stanice dokonce ze Slovinska. Teď mluvím o FM, tedy VKV. A poslední věc je čistě osobní. Každý máme nějaké příbuzné, kteří se buď někde narodili, nebo někde vyrůstali.

O Telči si napíšeme později.


A tak jsem v pátek 5. července vyrazil na Jízdenku na léto v 5.40 vlakem do Kolína. Nebyl to den na cestování zrovna šťastný, protože některé vlaky ten den nejedou a musíte i pečlivě zkoumat, co je kde vlastně otevřeno, ale o dovolené nemůžete mrhat časem, zvlášť když máte konkretní představy svých cílů.

Vlak přijede do Kolína v 6.40, byť je tam malé zdržení z důvodu provozu po jedné koleji na posledních kilometrech. V 6.47 potom jede vlak na Brno, přes Havlíčkův Brod, kde v 7.57 vystoupíte. Odtud jezdí po jedné koleji do hlavního města Vysočiny Regionova, která odjíždí v 8.05 a už v 8.40 jste na nádraží Jihlava-město.

Byl jsem tu loni a nezaujaly mě ani tak sklepy pod náměstím, jako krásná místní ZOO dole v údolí. Bohužel, jak jsem již napsal, tak v Jihlavě bylo asi 45 minut času, kdy jsem si aspoň došel na historické náměstí a zpět. První snímek je právě z Jihlavy.


V 9.25 se přihnal od Brna elektrifikovaný rychlík do Strakonic, který mě přeplněný na chodbičce u dveří dovezl jednu stanici v 9.40 do Kostelce ( u Jihlavy) Se mnou tu vystoupilo plno cyklistů, žen i dětí a přišlo další čekání. Zde bylo 40 minut času. Došel jsem si k řece jménem Jihlava, která je tu jen takovou větší strouhou, neboť toho za sebou mnoho nemá. Ta se vlévá až jako velká řeka do Novomlýnských nádrží pod Pálavou do Dyje.( Druhý obrázek)


Do Slavonic jel vláček kodrcáček v 10.18 a já jen vzpomínal na pohodovou jízdu naší lokálkou do Mšena. Když už jste téměř na konečné, tak spoj ještě stojí 20 minut v Dačicích a do Slavonic přijedete ve 12.07. Cestu mi vylepšila parta kytaristů, kteří neustále hráli trampské táborové písně a vDačicích jsem i vzpomněl i na pomník s kostkou cukru. Tak, jako se u nás dělaly homole, tak zde byla údajně dána světu kostka cukru.

https://www.dacice.cz/mesto/svetove-prvenstvi/?ftresult=kostka


Dále již vlak nikam nejede a městečko připomíná velikostí nanejvýše Mšeno. Projdete kolem krásného hřbitova, přejdete místní potok a jste v centru na náměstí.

Ano, jedno pouhé náměstí, dvě brány a vyhlídka z věže stačí k tomu, aby městečko získalo pomyslnou slávu v podobě velkého turistického ruchu. Snad i díky blízkosti Rakouska tu bylo mnoho motocyklistů.


Slavonice proslavily především štíty jejich renezančních domů na náměstí, ale chlubí se kromě výhledu z věže třeba i podzemím. Jenže, sklepy jsou na obrázcích úzké, zaplavené vodou a návštěvníci si musí vzít holínky a baterky. Nelákalo mě to a ani nebyl čas.






Ve věži byla i bezplatná výstava na téma gramofonová deska.


Pokus o umělecké foto. Do věže vedlo 176 schodů.


Jen to náměstí a kolem pole a lesy. Zvláštní :-).


Asi ve 13 hodin jsem šel na jeden kopec těsně nad hranicí, odkud byl krásný výhled na nějaké kopce v Rakousku ( město je v dolíku), ale tím vás tu nebudu zatěžovat. Rakouské stanice na FM a muxy z Lince ( Lichtenberg) a Vídně ( Kahlenberg) ( 6D a 5D) nepovažuji z této vzdálenosti za úspěch.

Co bych tu tedy dělal? Mám se zase jiný den kodrcat do Telče, kde jsem 46 let nebyl ? Ne, je dnes hezky a můžu to spláchnout na ráz. Odjíždím vlakem na obrázku v 15.06 a už v 15.58 jsem v Telči.


Tak to je ona. Památka UNESCO od roku 1992. Měl jsem tentokrát štěstí, protože když jsem tu byl v roce 1973, tak pršelo. Že si to tak pamatuji ?
Objeli jsme tehdy Moravu ( Velké Ďářko - Punkevní jeskyně- Kopřivnice- Věstonice-Břeclav- Mikulov- Znojmo- Telč- Jihlava-Mělník) Trabantem, kdy benzin stál necelých 8 Kčs litr a táta vše točil kamerou.


Krásné obrovské náměstí tady obklopují jakési rybníky a pokud se vydáte podle plánku po vyznačené trase, tak prakticky za 2,5 hodiny vše obejdete.






Udělal jsem jen takový náhlý výtažek z mnoha fotografií. Třeba sem ještě něco dám. Jde se tu například po takové krásné dlouhé lávce. Sil i času jsem měl ještě tolik, že jsem se vydal i k jedné rozhledně jménem Oslednice, kde literatura slibuje občas dokonce Alpy.





Inu, už bylo vše v 17.30 zavřeno.
Z Telče se už jelo dobře. V 18.23 odjezd do Kostelce s příjezdem v 18.59. Jedete kolem známé továrny Kostelecké uzeniny a.s. Na etiketě je to ten panáček s párkem v puse.
V Kostelci nasednete do vláčku, který vás přímo odtud v 19.04 odveze až do Havlíčkova Brodu, kde jste v 19.52. Od Brna vás potom veze ve 20 hodin vlak, kterým by stačilo jet v jakýkoliv jiný den jen do Kolína a ve 22.15 budete v Mělníku.

Bohužel, zrovna 5. července tento vlak nejezdí, a tak musíte přijet ve 21.50 až do Prahy. Následuje samozřejmě za 62 Kč jízdenka na metro+ autobus, a protože je svátek a jezdí to každou hodinu, tak odjíždíte až ve 23 hodin. Doma jste tak ve 23.40.

Ale, nedejte to, když si můžete s volným časem dělat co chcete, vše máte v cestovatelském paušálu Jízdenky na léto a jste tak vlastně několik dní zdravým penzistou. Jednoho pravého, zdravého, cestovatelského a veselého ve věku 72 let jsem potkal o několik dní později, ale to už je zase jiný příběh.





Žádné komentáře:

Okomentovat