Milí čtenáři, máme tu léto, je čas dovolených a výletů, a ať se na mě nikdo nezlobí, tak to musí vše ostatní stranou. Jistě se brzy podíváme, jak nám pěkně v Rousovicích staví Billu, jak se na Pivovaře u Tesca dokončuje další obchodní budova a mám tady i další materiály z muzea, ale jak jsem již napsal, tak výlety a cestování, to je aspoň pro mě ( a zjišťuji, že i mnoho dalších lidí) koření života.
Přesto se dá i nad cestováním pěkně filosofovat. Vždyť jsou lidé, kteří vyřeší dovolenou tím, že jedou, či letí někam na čas k moři a tím pro ně kapitola cestování i někdy končí. Pak je spousta těch, co prostě vyjedou někam po Čechách a posledních pět let, se utvořila značná skupina lidí, která si pochvaluje to, jak se dá za přijatelnou cenu během 14 dní prozkoumat republika ( jízdenka na léto).
Přesto tu je ještě jedna kategorie a nelze ji ani označit za výlet. Vezměte si, jak jsme mnozí rádi, když se jenom projdeme Polabským parkem, díváme se do zahrádek, na stromy a ptáky, a jsme rádi, že to všechno máme jen takový kousek od svého domova. Mnozí nakonec neodoláme a stejně skončíme u zámku, kde je překrásný výhled. Nakonec možná ještě chvíli vnímáme atmosféru historického náměstí Míru a třeba i koukáme, zda někde nezahlédneme někoho známého.
Nejvíce nám lásku k našemu městu prezentuje fotograficky na svém facebooku pan Lojka a je krásné, když čtu, jak se domácím lidem naše město líbí. A to jsme prosím pořád v centru. Teď považme, že se můžeme třeba projít i do Hořínského parku, nebo do severních částí města.
Ovšem, tak jako nás potěší procházka po Polabí, tak nás může potěšit i jakákoliv činnost na cyklostezce u Labe, zejména na druhé straně, kde se zase můžeme rozhodnout, zda se vydáme podle laterálního kanálu a Vltavy, nebo zda skutečně skončíme jen u toho Labe a pojedeme k severu.
Pokud se vydáte někdy vlakem na Litoměřice, tak vás možná na čas zaujme na druhém břehu pohled na bájnou horu Říp, ale pak to bude určitě spíše pohled na tento kopeček, který vás přitáhne v okamžiku, kdy mineme papírny ve Štětí.
Jinak tomu není ani tehdy, pokud se vydáte po Labské cyklotrase číslo 2 po levém břehu řeky Labe do Roudnice nad Labem. Zde budete mít kopec ještě podstatně blíže. Stačí jen projet obec Račice, která je známá svým veslařským areálem a již se díváme přes řeku na něj.
Kopec se jmenuje Sovice a nejvyšší bod je 278 m.n.m. Tím je srovnatelný s Chloumečkem, nebo Hostinnou ( Hostín), které mají obě 282 mn.m. Jenže, tento kopec je tak trochu jiný. Velmi obtížně tu budete hledat v lesním porostu místa s krásným rozhledem do kraje. Místní to zde nechali takříkajíc pěkně zarůst.
Jeho jihozápadní svah však opanovala vinice, kde se pěstují věhlasná roudnická vína.
A možná sami vidíte, jak takový osamocený kopeček v celkem jinak mírně zvlněné krajině může působit romanticky. To je zkrátka pastva pro oči, kterou ještě umocní fakt, že dole kolem kopce teče naše velká řeka.
A pořád to není ještě všechno. Už to tak bývá, že tam kde je nějaký svah a řeka, tak to přímo vybízí k založení zahrádkářské kolonie, která někdy imituje tak trochu i vodácké a trampské osady. Nejinak je tomu i zde. Pokud se vydáte autem někdy na Litoměřice a minete Štětí, tak v místě, kde přichází prudké stoupání do obce Hoštka, odbočuje vlevo jakási panelka do zahrádkářské kolonie, která patří k městu Štětí.
Kdysi dávno jsem už tato místa prozkoumal ze všech stran. Ať už z cyklostezky na levém břehu Labe, nebo ze silnice vedoucí na sever od kopce z Roudnice nad Labem do Hoštky, nebo skrze samotnou chatovou kolonii na jižním svahu Sovice.
Nedávno tu byl kamarád Radovan Říha a místo ho tak nadchlo, že tu fotil o 106. Ani jsem se mu nedivil, protože místo má skutečně své génius loci a dovedu si tu představit například takové večerní posezení u ohně apod.
A tak si myslím, že mezi cestovatelské letní články Soutoku 2019 patří plným právem i fotogalerie z těchto míst, neboť je dobré si uvědomit, že krásně je nejen u nás doma, ani nikde daleko od Mělníka, ale třeba i jen dvě desítky kilometrů od našeho města.
Ať se vám tedy fotogalerie Rádi Říhy líbí stejně tak, jako se líbí i mně.
A přeci jen musím ještě něco dodat. Těch krásných kolonií poblíž řeky Labe jsou kvanta. Když pominu naši kolonii na Polabí, tak si dovolím vzpomenou ještě zahrádkářskou osadu poblíž takzvaného Staráku, která patří pod Kly a došli bychom tudy nahoru na silnici na Prahu. Buď po cestě, nebo po schodech ke Kradlovu.
Mezi polabskou a štětskou kolonií ( tento článek) máme však ještě kolonii naproti cyklotrase u Horních Počapel, která patří pod katastrální správu obce Počeplice. Jde o velmi malou a od světa téměř odříznutou kolonii.
Vlevo na obzoru Říp, vpravo vedle stromu Sovice.
Pohled ke Štětí. Na obzoru vpravo od řeky je nedaleká EMĚ.
Žádné komentáře:
Okomentovat