Často se mi stává, že když se objevím za našim zámkem, nebo v Polabském parku, tak kromě různých turistů a návštěvníků potkávám i místní tváře, které mají jedno společné. Vždy si dokáží najít čas, aby zašli do míst, která nás dokáží takříkajíc vnitřně povznést.
Spousta místních lidí si to vůbec neuvědomuje a vůbec nevidí tu jedinečnost Mělníka. Když potom člověk cestuje a navštěvuje různá jiná místa, tak se nejednou naskytne monolog: ,, No, krajina je tady kolem krásná, ale co vlastně tady, přímo v jinak docela nezajímavém městě na rovině , nebo v dolíku ?"
To bych ale předbíhal. Cestování bylo letos dost, ale zůstaňme ještě nyní relativně blízko. Díváme se dolů na řeku, do dáli na různé vesničky a města, a vždy hledáme ten náš národní Říp, který má tak jedinečný tvar. Jednou se nám ztrácí v oparu a případně není dokonce vidět vůbec, a jindy nás fascinuje, jak jsme schopní rozeznat téměř každou větší kamennou plochu prostupující mezi stromy.
Proč se ale omezovat pouze pohledem na řeku a horu Říp ? Dalšími krásnými dominantami jsou například především kopce Milešovka ( vlevo) a Kletečná. Kletečná nás může zajímat zejména za dobrých podmínek, kdy se na jejím levém úpatí zobrazí lopatky větrné elektrárny na Bouřňáku v Krušných horách. Z Mělníka jsou vidět dvě vrtule.
Milešovka je zajímavá nejen tím, že je nejvyšší horou Českého středohoří ( 837 m.n.m.), ale pokud půjdete někdy od DDM na Polabí k zámku, tak už ji někde mezi stromy přes zahrádky občas zahlédnete a z Vrázovy vyhlídky je již vidět určitě. Lidé si ji často pletou s velikým kopcem jménem Sedlo ( 726 m.n.m.), ale jde o pouhý optický klam.
A protože jsem tam 20 let nebyl, tak právě nyní byl ten pravý čas. Vždyť na Jízdenku na léto nemusíme nutně jezdit pořád někam daleko. Když si přečtete Wikipedii ....
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mile%C5%A1ovka
...., tak sami vidíte, jak z ní byli různí slavní a významní lidé nadšení.
Vyjel jsem ráno rychlíkem 8.18 a už v 8.44 jsem byl v Litoměřicích, kde renovují nádraží. Mohl jsem pouze přejít na sousední autobusové nádrží a za několik málo korun, se nechat odvézt do Lovosic, ale k tomu nebyl nejmenší důvod.
Krásně jsem si to namířil pěšky na náměstí, abych si užil místní ruch a znovu si prohlédl některé krásné stavby. Na prvním obrázku vidíte sgrafita a Dům Kalich ....
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFm_Kalich
Za zády vpravo máte především krásné místní muzeum, které doporučuji navštívit třeba za krátkých nevlídných dní.
V Litoměřicích je toho k obdivování moc a můžete si závěrem krásně posedět v Budvarce za náměstím ( dříve restaurace, kde se točilo místní pivo Kalich, o jehož obnově se uvažuje), nebo třeba v minipivovaru Labuť. Pokud však chcete jít kolem Budvarky a bývalého pivovaru, tak na konci ulice se dejte vpravo a jděte k budově místního soudu, kterou nelze přehlédnout.
Má u vchodu jakési artefakty připomínající soudnictví. Pokud by šel člověk podle ní, tak by se vrátil na náměstí ulicí jménem Novobranská. My však přejdeme hlavní třídu a pomyslné pokračování zmíněné ulice nás dovede do kopce přímo až k ulici, kterou již vidíme budovu horního nádraží.
Jinými slovy lze říci, že z dolního nádraží na horní je to nějakých 10 - 15 minut chůze.
Když zvážíte, že horní nádraží byla taková oprýskaná budova a v 80. letech tudy jezdily ošuntělé motoráky hlavně na Úštěk a do České Lípy, tak dnes je vše jinak. Nádraží je modernější, než to hlavní dolní v Litoměřicích a vyrostly tu i nástupní ostrůvky, byť tu žádná jiná trať nikam neodbočuje.
Odtud jede každých 30 minut vlak do Lovosic. Ten můj jel v 9.15. Tam jsem byl za 10 minut a měl jsem čas na supermoderním autobusáku do 10.02, tak jsem se šel ještě trochu projít. Proč supermoderním ? Elektronika došla již takového stavu, že vám na nástupišti číslo 5 nejblíže nádražní budovy nesvítí jen odjezdy spojů do různých destinací, ale s časem blížícího se odjezdu vám u samotného čísla svítí i počet minut do odjezdu prvního spoje ze stanoviště.
A tak jsem například časem viděl, že mi můj autobus na Velemín jede za 9 minut.
Linka se tu protahuje v některých obcích občas takovými místy, až jsem se až občas divil, že to lze autobusem ještě projet. Na konečnou do stanice Velemín osada Milešov jsem přijel v 10.27 a platil jsem tuším 17 Kč. Tak jistě, autem je to sem nějakých 60 - 70 km směrem na Roudnici a Libochovice, přičemž můžete obdivovat hrad Házmburk, Skalku, Košťálov a další zříceniny i zámky, ale proč se nesvézt prakticky za paušál na 14 dní, který je 1190 Kč třeba i sem ?
Tento obrázek se mi naskytl v 10.40 hodin a čekalo mě převýšení 455 metrů a tři kilometry chůze. Opět to předimenzovali, když uvedli na webu mapy.cz dobu 1 hodina 40 minut. Bylo 11.55 a už jsem se procházel pár minut po vršku.
Na vršku je restaurace, snad i bufet ( měl zavřeno), spousta míst k venkovnímu i vnitřnímu posezení, meteorologická stanice a kamenná věž, která slouží zároveň jako rozhledna, malé muzeum a samozřejmě je hlavně součástí techniky pro meteorologii, mobilní telefony, ale své antény tu má i společnost Teleko, která odtud šíří vysílání na kanále 6D v pásmu DAB+ určeném pro digitální rozhlasové vysílání.
Vstup na rozhlednu zaplatíte ve věži a stojí 25 Kč. To víte, že jsem měl sebou digitální rádio a byl jsem zvědavý, co odtud mohu ulovit, ale přišel nezapomenutelný zážitek. Rádio se nedalo ovládat a chvíli ani vypnout, a dokonce i při jinak tichém skenu kanálů se z reproduktoru ozývaly neskutečné kvílivé zvuky :-).
Pokusy tedy z věže nešly, ale od paty věže již ano. Ukazuje se, že pokud disponujete pouze zabudovaným teleskopem, tak jste hodně závislí na podmínkách. Výsledek by někoho potěšil, ale mě už ne. Nechme rádio rádiem a pojďme se věnovat raději výhledu :-).
Ten byl z věže opravdu nádherný, až na ten občasný vichr. Ne nadarmo se říká Milešovce větrná, či hromová hora. Z věže je opravdu výhled 360 stupňů. Od paty věže však můžete již jen koukat na Ještěd, EMĚ, Říp, Házmburk, města i elektrárny pod Krušnými horami, či Klínovec.
Pohled k Řípu.
Muzejní místnost.
Právě z ochozu této věže lze spatřit kruhové panorama. Z kopce samotného můžete vidět tak 180 stupňů. To by musel někdo pořezat stromy, které jsou tu možná brány, jako určitá ochrana pro návštěvníky.
Pohled na zámek Milešov. Z této obce jsem v 10.30 vyšel vzhůru na trasu dlouhou 3 km.
Milešovka nabízí i několik zcela nekrytých posezení. Ještě jsem navštívil místní restauraci, kde kromě turistických vizitek a pohledů můžete samozřejmě posedět u jídla a kochat se výhledy do kraje skrze velká skla. Pro potřeby restaurace a meteostanice sem vede lanovka po druhé straně svahu.
A jak domů? Snadno. Ukončil jsem zde pobyt asi ve 14.30 a s jedním tatíkem od dvou dětí jsme odjížděli z Milešova v 15.30. V Lovosicích jsem vyskočil v 15.48 o pár stanic dříve, abych navštívil místní info centrum. Vlak do Litoměřic mě odvážel v 16.35, kde jsem byl v 16.45 a již přímo podle soudu a Novobranskou ulicí jsem to vzal k našemu nádraží, odkud jel vlak do Mělníka v 17.12 s příjezdem v 17.40.
Co říci závěrem ? To víte, že to stálo zato. Nejen kvůli výletu a výhledu, ale také proto, že na kopec koukáme především od vily Karola. Víte, co je to za pocit, když koukáte na kopec a říkáte si: ,, Tak tam sem zrovna nedávno byl, vím jak to tam vypadá, co je z něj vidět a není problém tam zase kdykoliv jet :-)? Vždyť zejména kopce a rozhledny jsou tím pravým požehnáním života a jsou určitým připodobněním.
K jejich návštěvě je třeba vynaložit určitou námahu, ale odměnou nám je povznášející pocit, určité poznání, jiný pohled na svět a zcela určitě minimálně větší geografické znalosti a lepší vztah k našemu domovu jménem ČR.
Žádné komentáře:
Okomentovat