Důvodů k tomuto výletu jsem měl celou řadu. Vždyť jsem se naposledy u sochy Radegasta objevil v roce 1973, což už není snad ani pravda. Již mnohokrát jsem tu psal o Jízdence na léto, a tak to není třeba rozvádět. Je to prostě jedinečná příležitost, jak vidět během 14 dní několik třeba i vzdálených míst v naší republice za rozumnou cenu.
Musel jsem si hodně přivstat, protože jsem tam chtěl být co nejdříve a první vlak z Mělníka do Kolína jezdí až v 5.40 hodin, což bylo pro moji akci pozdě. Sice šlo o rozdíl snad pouhé hodiny, ale jsem toho názoru, že na startu pěší části je nejlepší být co nejdříve.
A tak jsem vyjížděl prvním autobusem ve 4.07 do Prahy, který přijede do Ládví dle řádu ve 4.49. Metro mě dopravilo asi v 5.15 na hlavní nádraží ČD v Praze. Odtud jsem pokračoval v 5.24 rychlíkem Ex 121, který přijel ze Smíchova a mířil do Žiliny.
Vlak byl poloprázdný, ale cedulky u vchodu do kupé věstily, že od Pardubic po Vsetín bude vlak plný. Měl jsem však dostatek času k tomu, abych našel volná místa bez rezervací.
Překvapilo mě, když jsem viděl, jak se v lesích u Orlice zvedá mlha. Ta naše republika je zkrátka všude jiná a všude nějak jinak krásná. V 8.51 jsem už byl ve Valašském Meziříčí, odkud v 9.15 odjížděla lokálka malebnou krajinou do Frenštátu pod Radhoštěm.
Cestoval s námi dvě stanice jakýsi oddíl 16 dětí a jeho dvě pohledné vedoucí mi ochotně líčily, kde všude již s dětmi byly, a kam se ještě chystají. Bylo to takové příjemné zpestření, protože tentokrát v rychlíku ani nebyla nějaká zajímavá klientela a člověk se po brzkém vstávání snažil pospávat.
Do Frenštátu přijel vlak přesně v 9.48 a počasí bylo příjemné. Potřeboval jsem jet jakýmsi autobusem asi 6 km do obce s názvem Trojanovice, ale tam jely snad všechny autobusy. Mimochodem, byla by to zbytečná hodinka chůze po značce, ale podle silice a mírně do kopce. Zašel jsem tedy za jedním řidičem, který mi vysvětlil, že mimo stanoviště jsou u hlavní ulice ještě dvě zastávky, odkud mi v 10.20 odjíždí autobus, který mě přiveze k základně mého cíle.
Musel jsem se smát. Na tomto výletě jsem nikde neslyšel žádnou jinou řeč, než tu naši češtinu, což je doslova neuvěřitelné. Ale, zatímco naše pražská čeština je taková zpěvná a protáhlejší, tak ta místní ze severu Moravy a Slezska je taková krátká, že občas musíte být ostražití, abyste rozuměli.
Jízdenka stála 17 Kč a jel nás plný autobus. Nějak se mi však podařilo dostat mezi prvními do vozu a vedle té dívky ( první obrázek vpravo, pracovnice hotelu) bylo zkrátka volno. Líná huba, holé neštěstí.
Za 10 minut jsme byli na místě a všichni jsme šli k lanovce. Ano, je to ten kopec na prvním snímku. Převýšení 600 metrů by snad ani nešlo absolvovat. Když pomyslím, jak bych asi vypadal, tak bych už asi ani nestihl vlak domů.
Lístek stál 200 Kč pro oba směry ( 180 Kč jednosměrný) a zpáteční cestu bylo možné směnit za jízdu na koloběžce. Na vrchu jsem byl tedy již v 11 hodin. V prostoru lanovky je moderní restaurace s krásným rozhledem do kraje a jediné, co tady nezdobí, tak to je to lešení.
Asi všichni víte, že chata na Pustevnách vyhořela a rekonstrukce bude hotova až za rok.
Jak vidíte, tak všude samé lešení, ale turistický ruch tu kvete řádně.
Však takovéto stavby nebývají u nás jenom tak k vidění.
Ono je to zde na Pustevnách tak trochu, jako na Václavském náměstí, ....
....., ale není se čemu divit.
Takové stavby u nás jenom tak někde nejsou.
Výhledy tu jsou přes Ostravu až do Polska a na druhou stranu směrem na Slovensko.
Vysílač Radhošť a chrám zasvěcený oběma věrozvěstům. ( Cyril a Metoděj) Zrovna v pátek si je připomeneme oficiálně. Tak až tam po hřebenovce půjdu.
Přiznám se vám, že se mi dnes moc psát nechce a zabírá to čas, ale zítra zase nebude čas. Pořád teď něco je. O Radegastu se dozvíte více na tabulích, které také fotím.
To jsem již jen kousek před cílem svého pěšího putování a je 13 hodin.
Chůze na boso se stává populární, protože je zdravá a zapojuje další smysli.
Tito lidé chtěli ode mě udělat fotografii jejich tabletem. Nevím, co mě to napadlo, ale řekl jsem jim z legrace, ať mi zapózují, že budou na webu, a že je daleko v Čechách stejně nikdo nezná. Ten vlevo pak povídá : ,, Aha, takže zítra ráno v Blesku , jo :-)?
Tak nějak nevím, jakou fotku sem vybrat. Bylo jich zase skoro 200 :-). I tady jsou suvenýry, můžete se podívat na oltář, můžete za 5 Kč do patra do věže na rozhlednu.
To víte, že jsem koukal, co se tu dá chytit za multiplexy. U nás doma z Polska momentálně DAB+ nechytíte. To by nejspíše museli Poláci podobně, jako v FM pásmu ( VKV) instalovat anténu na Sněžné jámy do Krkonoš, do čehož se jim nějak nechce. Nejvzdálenější byla 195 km vzdálená Vídeň, ale na kopečku, který má skoro 1 200 metrů nad mořem to ani nepřekvapí. ( 1129)
A teď zbystřete. Udělaly se lepší podmínky a objevila se nejvyšší hora Beskyd. Lysá hora má výšku 1323 m.n.m.
Teplota byla v této výšce 19 stupňů a podle větru jsem občas užil lehkou bundu.
Asi v 15 hodin jsem byl opět u lanovky a na koloběžce se mi tedy dolů nechtělo. Počasí se totiž vylepšilo i v oblasti výhledu a bylo nač koukat. Vždyť za jasného obzoru vidíte až do Polska.
Tak se tu vrací koloběžky zpět na kopec. Myslím, že jste často ve výšce tak 30 metrů nad zemí a je tu asi 20 sloupů vzdálených daleko od sebe.
Zde máte vlastně nejen trasu lanovky, ale i to, co jste šli dnes pěšky.
Ceníky. Praktická část pro potenciální návštěvníky :-).
Nějak mi tam chyběla voda. Tu jsem však našel kousek pod stanicí lanové dráhy. Autobus odjíždí každou chvíli a sotva jsem přijel do Frenštátu, tak snad někdy v 15.48 mi to jelo přes Frýdlant nad Ostravicí a Frýdek Místek do Ostravy, kam jsem přijel v 17.10 hodin.
Krajina je tu všude nádherná. Kopce, říčky a u Ostravy různé rybníky. Díky této jízdě přes Frýdlant nad Ostravicí člověk projel místy, která jsem měl v kategorii nepoznaná. Vlakem jsem tu jel zkrátka prvně.
Z Ostravy sice jezdí v 17.20 Pendolino, které staví v Pardubicích a v Praze, ale tím nepojedu. Nejen, že by to nemělo smysl, ale je navíc povinně místenkové, což by znamenalo ještě nákup místenky.
Znamená to, že tu musíte nějak hodinu vydržet. Nádraží je tu moderní, internet je samozřejmostí. Mně se vždy líbí místní modré čisté trolejbusy, a jak vidíte, tak prostoru před hlavním vchodem dominuje tato vodní nádrž. Soutok byl v Ostravě loni, tak jsem tu vlastně také, jako již doma :-).
Protože časopis ČD pro vás pro tento měsíc byl už rozebraný, tak jsem nakonec vyšel i na ulici, kde jsem také koukal, co může asi tak místní občan v údajném rozhlasovém pásmu budoucnosti poslouchat.
V 18.10 přijíždí z Varšavy rychlík Ex 112, který odjíždí v 18.15. Poučený osobními zkušenostmi jsem se usídlil v normálním vagonu bez kupátek, kde chodí internet vždy. Jsou lidé, co dokáží sledovat ve vlaku filmy, ale já se rád dívám převážnou část cesty na krajinu, pokud nejsem zaneprázdněn nějakým rozhovorem. Člověk má pak představu, jak to kde vlastně vypadá.
Po třech hodinách jízdy máte přijet ve 21.01 do Kolína, ale obvykle to má nepatrné zpoždění, které však vůbec nevadí a spíše naopak. Ve 21.15 to totiž odjíždí k nám, a tak tam není žádné dlouhé čekání. Díky roční době můžete ještě nějaký čas hledět do naší polabské krajiny a ve 22.15 jste na Mělníku.
Když zvážíte, že leckdy člověk dorazí od Prahy z dalekých cest až skoro v půlnoci, nebo v 1.10 hodin, tak je to čas přímo skvělý. Pro turistický ruch se snaží všude dělat maximum. No, nepřivezte si takovou celkem lacinou drobnost, která vám připomíná perný, ale krásný den, celkem daleko od domova, byť k moři je to mnohem dále.
Aktualizace 4.7. ve 23.10:
Není to krása ? Pěkná melodie, krásná písnička, jako kdyby to snad ani nebylo z Afriky.
https://www.youtube.com/watch?v=NLaeNzP731k
Tak tahle písnička mě zaujala dnes při práci, když jsem doháněl domácí resty, které má na svědomí každé opuštění domova :-). Jak může někdo poslouchat ten rap a podobné věci z kategorie zvuku pracovních přístrojů :-) ? Vždyť už to snad ani není in. A tohle nikdo nezná. Přitom mnohem větší pohoda i krása.
A tohle ??? To bylo mládí ( na jiné stanici) https://www.youtube.com/watch?v=VTj3dh78Zlo
To byla doba :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat