úterý 24. května 2016

Labská cyklotrasa č.2 . Nedělní etapou od Litoměřic do Děčína a zpět dokončil Soutok průzkum cyklotrasy mezi Mělníkem a Drážďany, avšak za vysokou cenu.


Nejširší Labe na území ČR je nedaleko obce Libochovany na říčním kilometru 778.1 . Šíře tu dosahuje 320 metrů a v minulosti zde býval dnes zatopený ostrov a říční mlýn. Kilometráž řeky Labe se počítá od ústí do Severního moře a nejvyšší čísla nad 900 najdete na Pardubicku.

Milí čtenáři,
někdy na jaře roku 2012 jsem do seriálu Toulky zařadil tři díly, ve kterých se můžete ve fotografii i slovem seznámit s Labskou cyklostezkou mezi Mělníkem a Hněvicemi, a dále s cyklotrasou přes Roudnici nad Labem a Litoměřice až do Ústí nad Labem- Střekova. Tu etapu jsem jel o Velikonocích 2012 a měřila 77 km. Snad sem dám časem odkazy.


Kostel v Libochovanech.

Ještě v září stejného roku přišel pětidílný seriál z Děčína do Drážďan a zpět za jeden den ( 28. září 2012), který jsem nedávno ztvárnil i v jediném článku.
Zbýval tak tedy úsek mezi Ústím nad Labem a Děčínem, který měří 25 kilometrů, abych mohl říci, že to mám podle Labe na kole projeté z Mělníka až po Drážďany. Je to však nadsázka, protože bych správně měl ještě absolvovat několikakilometrový úsek od posledního děčínského mostu po osadu Dolní Žleb, kde jsem začínal v minulosti onu německou etapu.


Loď Porta Bohemica zřejmě už zase pluje. Zde je právě u Libochovan.

Protože jsem v sobotu neměl čas a na neděli bylo hlášeno pěkné počasí, tak jsem se rozhodl brzy ráno vstát a zkusit dokončit poznání cyklotrasy od Ústí až po Děčín. Jenže to dopadlo, jako vždy. Vstal jsem sice v 8 hodin, ale při snídani přišel na řadu internet, v 9 hodin jsem zase musel vše nasoukat do auta a vyjet Kam ?

To bylo jednoduché. Když jsem tu posledně psal 2.4. 2016 o krásném sobotním výletě, který skončil skoro už za tmy u nejširšího místa na řece Labi v ČR, tak jsem chtěl začít právě tam. Čekalo mě tedy 50 km autem přes Štětí a Litoměřice do obce Libochovany, kde jsem pod krásným kostelem začínal svoji zhruba 78 km dlouhou etapu. Na místo jsem přijel v 10.30 a na etapu jsem vyrážel přesně v 10.40.


První velké zdržení přišlo právě při pátrání po říčním kilometru 778.1, kde jsem ztratil zbytečně čas. V dubnu tu byl malý trávníček, ale teď louka zarostlá kopřivami. Nakonec jsem to jaksi našel, ale už nebyla chuť jít téměř pralesním terénem k blízkému rybářskému molu snad na cizím pozemku, kde zrovna nějaká rodina trávila neděli. I tak se něco podařilo nafotit, ovšem je otázkou, zda to skutečně připomíná nejširší místo na Labi.


Vysoko nad levým břehem řeky, se nachází kostelík v obci Dubice, odkud je jeden z nejhezčích výhledů dolů do údolí.

Z Libochovan vede krásná asfaltka, která se změní před obcí Církvice na obyčejnou cestu, avšak jen asi 200 metrů dlouhou. I tam bylo co fotografovat, ale samozřejmě jsem udělal jen určitý výběr z 206 fotografií. Ti pohodlnější mohou jet od Církvice podle Sebuzína téměř po rovince po silnici, ale cyklotrasa vás vyvede přes silnici, přemostí železnici a jedete asi 4 km  krásnou krajinkou po asfaltové cyklostezce s pěknými výhledy po okolních kopcích. Nechybí samozřejmě odpočívadla. Nádražíčko Sebuzín můžete vidět po vaši levici a po přejetí kolejí můžete trochu lamentovat nad tím, jak díky asfaltu ztratila náves s krásným kostelíčkem svůj starobylý punc a zmizel stařičký krámek, kde ještě před několika lety bylo možné přečíst na fasádě německý nápis z válečných let.


Těchto posezení je na cyklotrase několik.

Na konci obce vás převede cyklotrasa definitivně vlevo k řece. Tento úsek patří k nejkrásnějším, ale seznámili jsme se s ním už v roce 2012.


Mnoho mladých rodin jezdí cyklotrasu takto.



Kousek před Brnou nad Labem objevíte kromě plachetnic i tento cyklokemp.



Lodní romantika na řece.

Queen. Co vše jen člověka napadne? Od samotné královny přes slavnou stejnojmennou kapelu, až po hit punckové grupy Sex Pistols z roku 1978.



Kvůli turistické vizitce do deníčku jsem zvažoval i výšlap na střekovský hrad, ale bylo třeba šetřit síly. Vždyť jsem letos potřetí na kole a po etapách 26 a 50 km přes Veltrusy je tu skoro 80 ka.


Ve Střekově se podchází železniční trať a převádíte kolo přes komory. Na světelné tabuli vidíte, jak to vypadalo ve 12.20 hodin a to prosím bylo večer v 18 hodin na jednom teploměru u pumpy 30 stupňů Celsia.


Přes  Střekov vede tento nádherný chodník pro cyklisty s in-line bruslařemi, a pro pěší a kočárky.



Pod Větruší jsem sice fotil železniční most, ale dostali se mi tam i lanovky.



Nelenil jsem a rychle je aspoň trochu přitáhl. Trošku i vzpomínka na mělnický nápad Rybáře-Aušperk.



Chloubou Ústí je nejnovější Mariánský most.



Přes Ústí se jede na kole dobře a všechny mosty podle řeky podjedete. Nejhorším místem celé cyklotrasy ( etapy) je úsek v Olšinkách, kde jedete asi dva kilometry souběžně se silnicí podle hrozných vybydlených staveb. Potom však sjedete vlevo na cyklostezku a až do Děčína je to nádhera. Celých 25 km mimo silniční provoz s vyjímkou poklidných komunikací na konci Valtířova.
Tady začnete zjišťovat, že celý pravý břeh je plný těchto lehkých opevnění až do Děčína.


Muzeum.

Když mají někde lehká opevnění, tak to obyčejně umí turisticky prodat. To jen zase Liběchovská příčka je zapomenutou zbytečnou šedí. Je to v lidech? Asi ano.


Zajel jsem si k zámku i k pivovaru ve Velkém Březně, ale bylo to určité zklamání. Sháněl jsem vizitky a dopadlo to tak, že v zámku mě vyzvali k čekání na pokladnu z důvodu průvodcovských služeb a pivovar na rozdíl od toho v Lobči žádným takovým suvenýrem nedisponoval.


Přišlo aspoň několik fotek.



Ve Velkém Březně mají také přívoz a zde jsem byl přesně ve 14 hodin.


Další bunker.



Poznáváte? Ano, vlevo se tyčí skály zříceniny Vrabince, kam jsme se podívali 2.4. 2016 a dole jsou Těchlovice se svým kostelíkem. To je první obec okresu Děčín. Není to nádhera ?


Tato stolová hora, se snad jmenuje Chmelník, ale je to jen můj odhad z mapy. Najdete ji  kousek od Boletic nad Labem, ale až na levém břehu řeky na obzoru. Cesta se tu klikatí po polích v otevřeném terénu a myslím, že mohlo být tak 45 stupňů na slunci.

  Aktualizace 12.6. : Pomocí google street a dalších internetových materiálů. se s největší pravděpodobností jedná o Chmelník ( 508 m.n.m.) https://cs.wikipedia.org/wiki/Chmeln%C3%ADk . Z jeho vrcholu je prý nádherný rozhled. Především letecký pohled na Děčín a na Labe směrem k Ústí, jakož na vrchy pravého břehu Labe..
Krásný článek o vyhlídkách této části Českého Středohoří jsme našel zde na http://cestovani.idnes.cz/vyhlidky-z-leveho-brehu-labe-na-ceske-stredohori-fua-/tipy-na-vylet.aspx?c=A120801_165339_tipy-na-vylet_tom

Ještě mi dovolte vzpomínku na podobný a zcela osamocený vrch ( nikoliv Říp) u Roudnice nad Labem jménem Sovice, na jehož jihozápadním svahu se nachází vinice. Z jeho vrcholku díky porostu nic neuvidíte, ale z úpatí spatříte kopce Českého Středohoří na Litoměřicku.


Detail děčínského zámku.



Most přes řeku Ploučnici.



Most přes řeku Ploučnici.



V 15.30 dojíždím konečně do Děčína a člověk toho má už dost. Na snímku je populární Pastýřská stěna, za níž je ZOO.


Za posledním mostem je krásné velké infocentrum.

Děčín, to je město mostů a života. Právě tady jsem získal to, co jsem chtěl a prémií byla dvojice žen, která si tu klidně seděla venku před infem a popíjela kávu. Jedna mladá a hezká, a druhá příjemně ukecaná :-)).
No, tak mám jet ještě 40 km zpět a už teď vidím, že to asi bude zase boj o zdraví.


Restaurace ve stylu lodi.



Na břehu řeky hrála lidem kapela.



Důkaz, že tu jsou samá lehká opevnění. toto mezi Labem a Ploučnicí.



Po takových silničkách tu cyklisté jezdí. Cesta zpět.



Bukovka z druhé strany.



Snad jediný tunel na trati je u Nebočad. Před chvílí tu projel k Děčínu vlak s osobními auty z Mladé Boleslavi.



Krajinka u Malého Března.



Cestou zpět se mi podařilo zachytit trénink mladých hráčů rugby, nebo amerického fotbalu. To už bylo na předměstí v Ústí, kde jsem byl za dvě hodiny jízdy z Děčína, čili v 17.15 a  v centru v 17.30.


Přidal jsem ještě nějaké pěkné fotečky. Troška skal.


Levý břeh v Děčíně
.

Poslední most v Děčíně, kde vede cyklotrasa na levý břeh.


Zámek.


Diváci na venkovním koncertu ( viz foto výše)


Skleníky za Děčínem.

A poslední obrázek ze Svádova jsem zařadil s takovým černým humorem. Jednak je to velmi pěkná dřevěná práce a v Brné nad Labem jsem viděl, že jsem v háji se silami a horko zvítězilo. Sice jsem pil tekutiny, ale 13 km od auta jsem musel kolo opřít o nejbližší strom a sednout si asi na dobu 20 minut na břehu řeky Labe. Byl jsem celý vyklepaný z toho nekvalitního asfaltu, který tu asi v délce 1 km rozhoupal pěkně ne moc plný žaludek a ještě to vedro 30 stupňů ve stínu. Do Libochovan jsem dorazil v 19 hodin a ve 20.08 mě už vítalo domácí královské město. Sotva jsem mluvil, ale přišel apetit, a když jsem ráno vstal do zaměstnání, tak jsem překvapivě nepoznal, že jsem včera jel skoro 80 km na kole. A tak je tu varování na samý konec článku. Pozor, horké počasí rapidně mění síly a nemusí vám jenom pozměnit časový rozvrh výletu !
Tím nechci nikoho od výletu odradit, protože je tu samozřejmě radost, že jste to všechno vlastními silami projeli.

SŠ.

Žádné komentáře:

Okomentovat