Dřevěné hraniční budky z doby protektorátu, se u Malého Liběchova nedochovaly ( jen na historických fotografiích), ale jen nedaleko od nich stál zhruba o 80 let dříve tento milník, který se dochoval do dnešních dnů a ve svém čase symbolizoval místo. kde se sbíhaly tři kraje ( Litoměřický, Rakovnický a Mladoboleslavský). Původně stál přímo u silnice, ale po dopravní nehodě v 70. letech 20. století byl přesunut blíže k železniční trati. Ta je zde od roku 1874.
Asi jen málokdo přeslechl mediální zprávu, že letos je tomu právě 75 let, co si pánové Chamberlain a Daladier povídali v Mnichově s Adolfem Hitlerem a Bennitem Mussolinim o osudu Československa.
Časopis Živá historie k tomu vydal číslo zaměřené právě především na toto výročí.
Součástí jsou dva dárky pro čtenáře uvnitř časopisu. Je to mobilizační vyhláška v originální velikosti ( pořádná plachta) a mapa okleštěného Československa s heslem ,,Malá, ale naše". Tady si musíte naopak pomoci malinko lupou ( v případě detailů), jako když hledáte informace na lécích, nebo na zboží v obchodě :-). Součástí je i webový odkaz na speciální stránky s téma ,, Den po dni" , které jsou věnovány době od Mnichova, až po vznik protektorátu http://www.mobilisace1938.cz/ , kde můžete den po dni okusit pocity různých lidí, ovšem nejnověji k aktuálnímu datumu. Tedy, dnes k 22. září. Velmi pěkně udělané.
Článek o Mělnickém koštu navštívilo dle počítadla dosud 248 čtenářů. Liběchovský pivní rychlofestival o stejném dnu navštívilo 85 čtenářů.
Trošku to u mě vyvolalo milou školní vzpomínku, kdy ještě technika nebyla tak daleko, jako dnes, a tak učitélé například do velké mapy Evropy píchali časově špendlíky spojené barevnou stužkou podle toho, kde se zrovna nacházela válečná fronta.
Na závěr tohoto pojednání je vhodné také připomenout knížku od Phdr. Jana Kyliána - Liběchov ( 2011), která není ničím jiným, než celkovou historií našeho nejbližšího sousedního oficiálního města a která samozřejmě dokládá i soužití obou národů v lokalitě v průběhu času. Snad i ti nejmladší vědí, že právě zde žilo občas i více Němců, než Čechů, a že mezi ryze českými Vehlovicemi a Liběchovem byla později protektorátní hranice.
Bohužel, pokud jde o Liběchov, tak stav jeho nejcennějších památek v současnosti ( zámek, kostelík Sv.Ducha a Božího Hrobu) je silně znepokojující.
Pohárky s logy na pivních festivalech mají své kouzlo.
Ale, vraťme se k Mnichovu a něčemu současnějšímu. Právě tam začal nyní 14 denní Oktoberfest. Včerejší reportáž ČT 1 nám přinesla zprávu, že na včerejším festivalu minipivovarů v Plzni vyšlo točené pivo zákazníka v průměru na 32 Kč, kdežto nejlevnější tuplák v Mnichově vyjde na festivalu v přepočtu na 227 Kč, což je zhruba 3.5 x více.
Jest-li by nebylo vhodnější pro lepší představivost sdělit, že tedy litr piva v Plzni by vyšel na 64 Kč, nebo půllitr v Mnichově na 113, 50 Kč a připomenout, že v Bavorsku, se pobírá 5x vyšší mzda, než v ČR. Ovšem, paradoxně není pro českého návštěvníka ani tak strašákem cena piva, jako všechno to ostatní, včetně nákladu na dopravu.
Pokud by například železniční jízdenka během těchto dní stála vyjímečně tolik, jako ta do Regensburgu ( SONE+DB za 700 Kč tam i zpět pro dva lidi) a vlaky z Mnichova odjížděly do ČR i v noci, tak by to bylo zajímavé pro všechny zůčastněné strany. Zajímavá je i historie vzniku názvu Oktoberfest a důvod, proč je už v září, ale to by bylo na jiný článek. Domácí stránky festivalu: http://www.oktoberfest.de/de
Na závěr jen dodám, že stany se zavírají každý den ve 23.30 a otvírají v 9 až 10 podle dne. Vlak vyjde pro jednoho na zpátečku 1500 a weby doporučují i konkretní hotely k přespání, tak-že nic pro ty, kteří si nejméně za 3000 Kč představují odpočinkové delší volno. Autem je to prý 3 hodiny z Prahy, ale zase spousta benzinu a velká oběť řidiče. Doporučuje se parkovat daleko od centra, takže i tak problémy a další peníze ;-)
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat