Na Mělníku se prý natáčí reklama.

Snad to má být reklama na nějaký drink, jak mi sdělila jedna náhodná zainteresovaná osoba.

Při procházce městem člověk zavadí o leccos. Na Mělníku to dost často bývají i filmaři.

SŠ

Také zkoušíte pátrat po předcích?

Asi každý, se někdy zamyslel nad osudem svých předků, ale nikdy se o tom moc nepsalo a nemluvilo. Důvod je jednoduchý. Aby byl fotbal a hokej tak populární, jak dnes je, bylo k tomu třeba mnoho rozhlasových a velmi brzy televizních přenosů. A pak tu máme celou řadu  jednorázových akcí, kdy se díky médiím cosi proslaví a momentálně vstoupí do povědomí širší veřejnosti. Devadesátá léta patřila hlavně díky seriálu s Luďkem Munzarem rozhlednám. Celá republika si uvědomila toto místní a v Evropě hojné bohatství, a různé spolky a obce začaly rekonstruovat rozpadající se stavby, které ještě bylo možno zachránit, nebo se nadšení vrhlo na stavbu rozhleden zcela nových. Byl to v každém případě významný čin. ( U nás například  byla slavnostně otevřena Vrátenská Hora 28.10. 1999, Kadlín- tuším 2006)

Podobný fenomén nyní vyvolal seriál Tajemství rodu http://www.ceskatelevize.cz/porady/10312897742-tajemstvi-rodu/ , kde různé známé osobnosti, převážně herci, pátrají za přítomnosti různých předem oslovených odborníků po svých předcích. K seriálu je obrovská diskuse, ve které se řada lidí vyjadřuje k tomu, který díl byl, jak dobrý, který byl lepší, který herec udělal jaký dojem a trochu se to zvrtlo v pravý bulvár, ale vedle toho, se neznatelně zrodila nová linie, ve které začali i diváci pátrat po svých předcích. Tady vás autoři seriálu odkážou především na stránky http://www.genea.cz/, které vám vysvětlí spousta zajímavého.

Dozvíte se například, že v zahraničí není problém pátrat pomocí internetu po svých předcích, ale u nás ještě ano. Je to dáno tím, že pouze sousední Ústecký a Liberecký kraj je zdigitalizován, dále pak například Třeboňsko a okolí Brna. Genea také prosí dobrovolníky o spolupráci, kteří by dobrovolně pomohli jakkoliv s postupnou digitalizací ČR. Když jsem se však tázal, kdy asi má být výhledově zase něco zdigitalizováno, tak se mi v diskusi nikdo neozval.

Na druhou stranu tak vznikla podnikatelská půda pro lidi, kteří vám pracujícím nabídnou, že pro vás klidně vypátrají některé vaše předky. K tomu slouží i jakýsi ceník. Dohledání předků v takzvané otcovské linii, až někam do pobělohorské doby ( 1620) stojí dle dohody také i třeba 10 tisíc Kč, protože je to časově náročné a je nutno pátrat převážně bohužel i mimo digitalizované internetové archívy. Povinnost psaní matrik platí v našich končinách přibližně od roku 1605 a pokud se prodíráte archívy v průběhu věků a prostoru, tak kromě našeho jazyka narážíte ještě na latinu, němčinu a různé druhy písma. Na netu je i spousta pomůcek ( překladatelské slovníky, přepis písma) a Genea vás zve na celou řadu kursů. Krom toho, se některé matriky pokusilo několik jedinců přeložit do současného jazyka. Mohu ale potvrdit, že i nepříliš zainteresovaný člověk bez nějakého studia, se poměrně brzy v matrikách vyzná, lecos zdatně přeloží a největším problémem je zapisujícím  načáraný záznam v matrice při zápisu a hlavně nedostupný materiál z námi hledané územní oblasti. V Čechách tak dochází k zajímavé situaci, která vlastně zřejmě z důvodu dokonalé digitalizace matrik v okolních státech neexistuje.

Na jedné straně jsou dobrovolní obroditelé, kteří veřejnosti dávají vše zdarma, ale velmi velmi pomalu. Na straně druhé tu máme profesionální placené pátrače, kteří si nechají zaplatit a oprávněně tvrdí, že to není nic snadného ( ta práce). Na třetí straně jste to vy, kteří zjišťujete, že to může být občas dobrá zábava pro vás a do určité hloubky poznání si docela úspěšně vystačíte s vlastní schopností u internetu. Samozřejmě, pokud vám nestačí jen data narození, sňatků a úmrtí, ale chcete vědět více, tak k tomu už ani matrika nemůže mnohdy dokonale sloužit. Bohužel, je tu ten jakoby starý problém, že tu zkrátka není dostupný materiál. Kam se to celé ubírá, toť u nás vždy ve hvězdách. Vždyť jsme zažili období, kdy lidé nakupovali originální i okopírovaná média, která dnes nemají žádnou cenu a vše, na co máte právě chuť je k disposici na netu. Je to správné?

To už by ale byla zcela jiná debata o tom, co je vlastně kvalitní a co má, a co nemá být placené. Když jsem nedávno viděl německý teleshoping, kde nabízeli lidovou hudbu, tak zprvu jsem ani nechápal, jak může někdo za obyčejné CD v přepočtu tolik zaplatit, ale jen do doby, kdy jsem si ihned uvědomil ten rozdíl ve výši obdržené měsíční výplaty, která je u sousedů několikanásobně vyšší.

SŠ.

Je hodně sněhu? Postavte si iglů.

Polární badatel Stefansson měřením roku 1912 zjistil, že uvnitř iglú může být až o 60 °C tepleji než venku! Když bylo venku -45 °C, teplota ve vstupním tunelu byla -40 °C, v průlezu z tunelu do vlastního iglú -18 °C, u podlahy iglú bylo -7 °C, ve výši ramen sedící osoby již +4 °C a u stropu dokonce +16 °C! Sníh je výborný tepelný izolant. Teplo se v iglú drží jako v bublině, neboť vchod je pod úrovní podlahy a studený vzduch dovnitř prakticky nemůže. Tolik výňatek z článku v odkazu níže.

Vždy, když je venku hodně sněhu a někdy dokonce i mráz, tak si člověk lehce vzpomene na polární kraje, eskymáky a stavení ze sněhu, kterým se říká iglů. Tato obydlí se stala tak populární, že existuje spousta návodů na stavbu a iglů je i předmětem mnoha dokumentů. Staví ho nejen Eskymáci, ale čas od času to zkouší i Češi každého věku. A tak si zde aspoň řekněme, co budeme potřebovat, pokud se o něco podobného pokusíme.

Tak především to je sníh, ze kterého vyrábíme jakési cihly a záleží na jeho kvalitě. Pokud je sníh mokrý a sypký, tak můžeme vyrábět cihly třeba v přepravce, ale obvykle se předpokládá, že teplota se bude pohybovat velmi nízko pod nulou a cihly se vyřezávají pilou. Dále je třeba sněhové kvádry už od samého počátku naklánět ke středu, abychom docílili typického tvaru iglů uzavřeného vrcholovým kvádrem a vzniklé spáry vymazávat sněhem tak, aby bylo iglů dokonale utěsněné proti větrům a úniku tepla. Začíná se vymezením kruhu zpravidla o průměru kolem dvou metrů, odkud se vybere sníh do určité hloubky. Část stavby je zapuštěná a to má své důležité opodstatnění. Z nástrojů tedy potřebujete pouze pilku a případně i třeba polní lopatku.

Tak to je jen velmi hrubá představa, jak takový přístřešek vybudovat. Odborníci tvrdí, že prvé pokusy končí někdy nedokončené a je naprosto normální, když například dva začátečníci staví takové úspěšně vytvořené přístřeší v rozmezí čtyř až osmi hodin. Spěch tu nemá význam. Více třeba na http://www.svetoutdooru.cz/clanek/?106572-postavte-si-iglu , odkud je i informace psaná kurzivou.

SŠ.

Tajemství železnic.

Když jsem zde nedávno psal o zahájení vysílání televizního programu Prima Zoom, tak jsem samozřejmě ještě nemohl tušit, že to potěší spoustu lidí a nový program, se stane častým společníkem pro mnoho mých známých a přátel, byť budou nové díly dokumentů vznikat jen nenápadně. To má ostatně určitou výhodu, protože člověk není živ jen o koukání na televizi. Ukázalo se tak, že mnozí  z nás, se dokážou nadchnout historií, vědou, filosofií i věcmi, které nás obklopují a nejsme jen tím stádem, které kouká na jakési praštěné seriály, cizí nic člověku nedávající telenovely, nekonečné reality-show, zprávy z VIP, a pak si jen nenotujeme, jaká to byla blbost, což je potěšitelné. Naopak, lidé si znovu dovedou povědět i o něčem v televizi kvalitním.

Vždy jsem rád vyzdvihoval seriály s Luďkem Munzarem ( Rozhledny, Zpět k pramenům, Tajemství stromů?), které tehdy před více než 10 lety způsobily, že leckterý občan Čech si více uvědomil určité své vlastenectví, bylo zachráněno i vytvořeno spousta nových rozhleden s vyhlídkou na tu naši krásnou vlast a člověk dokázal chovat větší úctu k našim řekám, ba i rozmýšlet nad konkretním stromem. (Mimochodem, víte, že i Mělníček je tu už více než 5 let, což není zrovna v lidském životě málo a můžete  na jeho stránkách po tuto dobu i lecos vzkázat spoluobčanům?)  Ti mladší možná už nevědí o čem je řeč, ale traduje se, že jsme národem, který spíše obdivuje vše cizí, než by dokázal ocenit i tuzemské hodnoty. A tak proto je to dobře. Nyní přišla ČT s novým seriálem s názvem Tajemství železnic http://www.ceskatelevize.cz/porady/10394044768-tajemstvi-zeleznic/6505-o-poradu/
, o kterém by měl český divák vědět. A protože vím, jak to s reklamou na kvalitní věci je u nás na štíru, tak zkusím přispět svoji troškou do mlýna a pomoci propagaci tady na Soutoku. Mrknětě na to, věřím, že to leckoho zaujme, nebo aspoň potěší a myslím, že právě teď je televize ještě dost dobrým tipem na trávení tohoto ročního období, které většinu lidí ještě jistě netáhne tak magneticky ven, jako třeba blížící se jaro.

SŠ

Kolik vody je v Labi? Jaká byla na Mělníku včera teplota a jak silný vítr vál?

Již dávno jsou pryč časy, kdy se lidé řídili jen pohledem na oblohu, předpovědí z rozhlasu, televize, či novin, anebo nějakou tou lidovou pranostikou. Zatímco venkovní teploměr pro svoji cenu poměrně brzy zdomácněl, horší už to bylo s dřevěnými a dokonalejšími barometry. Nicméně, devadesátá léta a rozkvět elektroniky přinesla na poli pokroku malé meteorologické stanice do každé domácnosti a zdálo by se, že není co vylepšovat. Jenže, taková stanice dává přehled pouze o situaci v konkretním místě a stejně je třeba čas od času prostřednictvím médií provést korekci přístrojů.

S příchodem internetu dnes můžeme získat neskutečné informace. Máme-li v plánu navštívit nějaké jiné místo s jinou nadmořskou výškou a jiným klima ( hory), tak se prostřednictvím on-line kamery můžeme podívat, že oblečení vhodné pro Mělník, je jinde ještě předčasné. Bohužel, média a propagace užitečných webů, to je kapitola sama o sobě a řada lidí navíc ani nevyužívá všech možností techniky.

Dnešní televizory jsou kromě teletextu vybavené i internetovými službami, podobně, jako mobily, tablety, notebooky apod. a přesto málokdo vůbec zaznamená, že tam někde něco předělávají a tak nelze třeba počasí z Mělníka nyní dočasně v televizi vidět ( nebo snad jen v některé).

Jsou ale i služby, které se opravdu všude nedozvíme, anebo o některých víme a o některých nikoliv. Je poměrně znám web, kde se dozvíme aktuální výši říční hladiny pod městem i průtok. Samozřejmě, že je takto zmapována celá republika a jde i o archivní informace. Pokud to někdo snad neví, tak jde o adresu .http://www.pla.cz/portal/sap/cz/PC/Mereni.aspx?id=60&oid=5

Jedině díky tomuto webu ( Soutoku) a článku o povodních, se můžete dozvědět, kam až hladina řeky při různém stavu vodočtu vystoupá. Jde o vlastní pozorování v průběhu času, které jsem zde někde již dávno publikoval. Bohužel, nejsou všichni lidé tak sdílní a ochotní, se podělit tu a tam sami od sebe o zajímavosti s ostatními a tak i pro mě byla následující adresa překvapením. Dál jsem to zatím nezkoumal, ale považte, že to má něco do sebe...http://www.meteoprog.cz/cs/fwarchive/Melnik/ .   (Zde je adresa http://www.jednotky.cz/tlak/konv--mm-rtutoveho-sloupce/?hodnota=767 , kde případně přeložíme hodnotu rtuťového sloubce na Mba.)

A díky Týdeníku Mělnicko, se máme možnost seznámit s tím, že na Vrátenské Hoře je instalována ( zatím zkušební provoz) webová kamera. Našel jsem ji, ale dalo mi to na stránkách SOK Kokořínsko slušnou práci. Snad ji umístí lépe na svém webu, kde bude i turistickým lákadlem pro návštěvníky.

SŠ.

Octavia III combi viděna na D8 u Mělníka

Děkujeme čtenářce Blance Novotné za zaslání fota které pořídil její manžel. Octavia byla viděna na D8 při cestě z Roudnice na Mělník.

Podle čtenářky je Octavia předjela v okamžiku kdy jeli rychlostí 140 kilometrů za hodinu. Následně řidič zpomalil. V okamžiku kdy zjistil že je focen, tak přidal a ujel. I přes množství oficiálních fotek, je přeci jen zajímavé potkat testovací vůz nedaleko soutoku. Pokud další vozy s SPZ začínající na F potkáte, můžete foto posílat na roman.rak@centrum.cz.

Dříve jste mohli přímo v ulicích Mělníka potkat testovací verzi Rapida. 

Retro.Nakupujeme, aneb mnohem více starostí, než kdysi.

Mladý člověk, se vždy do nějaké doby narodí a nějak ji přijímá. Ti starší už můžou porovnávat a žasnout, jak se věci mění. Nikdy mě dosud nenapadlo vyfotografovat nějakou prodejnu, nebo supermarket. Divné, co ? :-) Nicméně, když se tak dívám na automobil firmy, která rozváží každou sobotu k nám na Mělník už rovné dva roky čerstvé mléko a zavzpomínám na ,, Frostíky", jejichž auta k nám v létě rozvážela kdysi snad od Všestud mražené výrobky, tak musím zavzpomínat na zvláštní historii pojízdných krámků.

Leckterá vesnice mívala před 50 lety nějaký ten svůj krámek, kterému se říkalo Jednota a kde sice převládaly potraviny, ale byla zde snaha i o jiný sortiment. Pokud nějaká služba na vesnici chyběla, nebo dokonce neměla vesnice vůbec prodejnu, tak sem zajížděla obchodní vozidla v předem stanovené dny a časy. Nesmíme zapomínat, že výrobní páteří každé vesnice bylo nějaké to zemědělské družstvo v místě a tak kromě starých lidí, se na vsi kupní klientela našla. Ba co víc. Tehdejší život byl tolik spjat s vesnicí, že zde mnohdy sídlilo nejen zdravotní středisko či zubař dentista, ale leckterá vesnice měla i své malé kino, nebo divadlo. Dnes to zní téměř neuvěřitelně, ale je třeba vidět věci v souvislostech s událostmi dějin.

Malé krámky byly později nahrazovány takzvanými socialistickými samoobsluhami, které byli zrovna nedávno zmíněny v nějakém televizním retru. Koše na kolečkách byly tehdy zbytečností a nikdo ve velkém nenakupoval. Tedy, aspoň ve srovnání s dnešními měřítky. Samozřejmě, že samoobsluhy ve městech byly vybavené lépe a byl v nich například větší výběr salátů. Až do dob, kdy byla okurka nahrazena často cuketou, byly saláty chutné. Prodávalo se během celého pracovního týdne od 6.30 do 17-18 hodin a v sobotu dopoledne do 11-12 hodin. Celé to mělo jakoby nepsaný řád. Časnější dopolední hodiny patřily starým lidem, kteří na vsích před krámem poklábosili a výjezdním řemeslníkům, kteří se stavili někde pro svačinu. Dopoledne si pak zejména ve městech odskočil na řádný nákup nějaký ten úředník, nebo se i na krámcích objevila cedule s nápisem ,, přijdu hned", na poledne bývala asi hodinová až dvouhodinová přestávka a jelikož téměř všechny podniky končily v půl třetí, tak se během několika minut krámy zaplnily především ženskou klientelou, která vše potřebné odnesla obvykle ve dvou taškách. Pak už přicházeli lidé jen tak něco dokoupit, co se zapomnělo.

Dnes mají někteří lidé z nakupování snad i dokonce trauma :-). Mám kartičku příslušného marketu, abych dostal při nákupu slevu? Co je dnes v akci? Co vzít do zásoby? Najdu to, co hledám? Co z toho vlastně vzít :-)? Mám prázdné láhve? Bez auta snad už jde nakupovat málokdo. Platí také, že čím větší nákup máme, tím to má všechno větší smysl, byť je s tím více práce a starostí. Čekání ve frontě, sleva, místo na parkování, doprava nákupu k autu, doprava nákupu od auta domů, zkrátka blázinec. A jak už to tak bývá, tak i tak se někdy stane, že navzdory našemu tržnímu hospodářství občas něco není a zrovna ani u konkurence, pokud se pokusíme ještě nabrat síly na druhou zastávku. Eru malých krámečků z 90. let zcela překonal nákup pod jednou střechou v supermarketech a ty dnes dokonce i plní jakousi roli společenského setkávání obyvatelstva, což někoho potěší a jiného ne. Také už nelze dnes nákupní klientelu nějak rozškatulkovat. Jedni nepracují vůbec, druzí dost na volno, další do čtyř, pěti, sedmi, .... pracuje se a prodává se prakticky pořád :-). Snad jen od sousedů za hranicí občas proniknou nějaké zprávy ( ono se to tedy ví), že je to tam s prací i s prodáváním mnohdy jinak ( už jen časově), ale to už by byl úplně jiný šálek, třeba pro pořady pana Moravce, paní Jílkové a zainteresovaných stran :-).

Nádherný svět piva.

Pivo a víno patří k nejvěhlasnějším nápojům na světě. Naše republika patří v obou kategoriích k veličinám a zejména v případě piva ke světové špičce. Vždyť se pivo označuje díky množství konzumace u nás za národní nápoj. O vztahu k němu a jeho popularitě svědčí mnohé. Stačí se podívat na některé články na tomto webu a není žádným tajemstvím, že den 1. května 2012 se zapsal do myslí návštěvníku kokořínského pivního festivalu velmi kladně a mnozí tak trochu kalkulují s návštěvou dalšího ročníku vydařené jarní akce. Loni se totiž počasí k tomuto dni opravdu až abnormálně vydařilo. Také článek o Mělníku, kde se přepisují pivní dějiny měl velký ohlas a je stále navštěvovaný novými a novými čtenáři.

Již několikrát sem na některých místech zmínil, že plno dobrých věcí umírá na nezájem, nebo nevědomost veřejnosti. Existuje dokonce spousta pěkných webů, kde se autoři opravdu snaží, představí čtenářům opravdovou kvalitu a přitom o jejich aktivitě ví málokdo. Soutok občas takový zajímavý projekt podpoří. Tentokrát jde vlastně o výstavu internetovou a ty jsou zde pro lidi.

Se vzrůstající popularitou piva u nás, se těší velké oblibě nejen různé pivní encyklopedie a průvodci po pivnicích a minipivovárcích ČR, ale také různé pivní suveníry a slavnosti. Doprovodným jevem je pak samozřejmě sběratelská vášeň. Ta se v dávné minulosti omezovala na pouhý sběr pivních tácků, nebo etiket, ale dnes jde i o pivní sklenice, otvíráky, trička s tematikou, speciální pivní tašky, firemní předměty, plechovky a v neposlední řadě, se stoupající popularitě těší i ještě ne zcela dostupné a kupně ne zrovna výhodné malé soudky. Úspěch mají zejména ty, které jsou v prodejních mimořádných slevách. A právě na takovou pěknou  internetovou výstavu soudků našich, ale i německých a dalších, vás pozve Soutok k jednomu sběrateli z Moravy. Prosím, vstupte ;-) :-).
http://www.wernhern.estranky.cz/

SŠ.

Zimní přechod Nedvězí 2013 očima Honzy Soukupa.

Postrádali jste letos na Soutoku článek o Zimním přechodu Nedvězí? Zajímá vás stejně, jako mě, jaké to tam bylo? Díky webu KČT Mělník o krátkou reportáž nepřijdeme, bez ohledu na to, zda jsme byli v daný den v práci, nebo se nám zkrátka nechtělo, nebo oboje, či jakýkoliv jiný případ ;-) :-).

Osobně mě potěšilo zjištění, že se článek Soutoku o letním Mělnickém hroznu objevil celý na stránkách mělnického KČT a rovněž jsem si uvědomil, že ne vždy jsem ochotný číst někde něco na základě uvedení odkazu. Zkrátka, někdy se nám na netu  nechce ani na něco klikat. A tak, proč si aspoň nepočíst dnes třeba přímo tu originální výpověď, či článek osoby nejpovolanější ;-):-). Ať už byla náplň o posledním lednovém víkendu  každého z nás jakákoliv, pak si jistě ještě pamatujeme, jaké bylo počasí a už jen z tohoto důvodu musíme účastníky a pořadatele zkrátka ocenit.

( fotografie z loňska)

Na Nanga Dubá byla pravá zima.

Mlha a mráz -17 stupňů nebyly dobré podmínky pro účast na 38. ročníku Přechodu Nedvězí. To ale neodradilo 59 mělnických účastníků, kteří odjeli v sobotu 26.ledna na tradiční zimní akci. Letos si mohli vybrat ze třech tras. Nejdelší na 18 kilometrů začínala v Tupadlech a vedla přes Rač na vrchol Nedvězí. Další trasy začínaly v Deštné. Kratší na 10 kilometrů vedla z místa startu do osady Vrabcov, odkud vystoupila přes Panenský hřeben na vrchol Nedvězí. Delší trasa dlouhá 15 kilometrů vedla spolu s trasou na 10 kilometrů na Panenský hřeben. Odtud  pokračovala přes Rač do Osinalického sedla.  Odtud sestoupila do Osinalic a z nich vystoupila na vrchol Nedvězí. Bohužel na kótě 458 metrů nad mořem byl díky nízké oblačnosti  omezený výhled. Tak jsme viděli jen blízkou osadu Dražejov, v údolí Liběchovky osadu Deštná a město Dubá. Z kopců byl vidět jen Panenský hřeben, Rač, Supí hora a Velký Beškovský vrch. Zde každý dostal diplom a modrý kovový odznak  akce s číslicemi 7458 m. Sedmička znamená vzdálenost od města Dubá a zbylé jsou nadmořskou výškou vrcholu. Všechny trasy pak pokračovaly kolem hezké kapličky do již tradičního cílového místa ve Střezivojicích. Tady jsme byli spokojeni s výborným gulášem v hospodě Bouda. Personálu jmenované osvěžovány patří náš dík a rádi tam zakončíme i další 39 ročník koncem ledna 2014.

                                                                               Jan Soukup

Více z činnosti KČT Mělník na http://kct-vht-melnik.webnode.cz/


 Pro Soutok Standa Švec.

TV Pětka končí. Udělala Mělníku vizitku.

Herečka J. Čvančarová nás v jednom z dílů pořadu Miluji Česko provedla Mělníkem. Podíváte se na soutok, zámek, náměstí a dozvíte se i něco ze vzpomínek na její život v Mělníku. 

Raketový start Prima ZOOM. Kultura číslo 1 válcuje národ.

Letošní zima je společensky nenápadně živá více, než kdykoliv jindy. Kdo si ještě vzpomene na atmosferu konce presidentské volby před týdnem? A to se ještě  hned v pondělí  odpoledne dočetl čtenář internetu toto : http://www.lidovky.cz/stem-jen-podle-pulky-lidi-je-nyni-rezim-lepsi-nez-za-totality-p5u-/zpravy-domov.aspx?c=A130130_174222_ln_domov_vsv ( Odkaz nekoresponduje s názvem)

Vzrůšo je ale i v médiích. Televizní stanice Pětka je v problémech a upřimně řečeno, bulváru je všude dost až příliš. A ne vždy zrovna suprový Buřt-cajk to takříkajíc může vytrhnout.

Když jsem včera tak přemýšlel o obsahu hlavních zpráv na Nově, tak kromě jedné staré naivní paní to bylo téměř vše ze světa smetánky, aneb, kdo měl jaké šaty na plese, a že bude Nova slavit :-). Jedna televizní stanice zabodovala však u diváků vysoko a zřejmě bude mít nějaký čas slušnou sledovanost. Už je o ni tolik článků, že dávám rovnou odkaz na hlavní přehled..http://www.digizone.cz/ . Ano, jde o televizní kanál Prima Zoom, který je důkazem toho, že lidé chtějí nad věcmi týkajícími se nás všech a naší planety žasnout. Ne, že by takový program dosud u nás chyběl, to jistě ne, ale přece jen divák pohlíží na celou záležitost trochu jinak, než kdyby se jednalo o program vyloženě z kabelovky, popřípadě všeobecného zaměření.

Zdá se tedy, že mezi lidmi zájem o vědu, historii a vzdělání zkrátka je a tento případ je důkazem toho, že má-li být nějaký národ národem učeným, pak není lepší cesty, než mu dát toto zdarma a přímo pod nos. ( článek Rádio kdysi a dnes- o programu OK 3 a jazykové výuce) Nova chce snad v tomto souboji televizí kontrovat a chystá také nějaký nový program ( téma?), ovšem otázka úspěchu každého programu je ve hvězdách.

SŠ.

Prima Zoom startuje dnes ve 20 hodin.

Asi před čtrnácti dny zde bylo avizováno blížící se zahájení vysílání z nového programu televizní rodiny Prima. Nuže, den D nastal a ve 20 hodin vše vypukne. Stanice bude v primetimu ( hlavní vysílací čas.... jak nás kdysi vzdělal tehdejší ředitel Novy Vladimír Železný :-) ) vždy přicházet zřejmě se třemi novými dokumenty ( v čase 20.00-23.00). Ty se budou po zbytek vysílacího dne ( 8-20 a 23-2 hodiny) opakovat. Každý den přijde televize s novinkami na téma podle tohoto schéma:
Pondělí bude patřit Největším katastrofám, úterý půjde Po stopách historie, středa nabídne Fascinující přírodu, čtvrtek Zaostří na války, pátek se bude věnovat Úžasným oceánům, sobota Zázrakům z říše zvířat a neděle odhalí Tajemství vesmíru.

Více zde na: http://www.digizone.cz/clanky/startuje-prima-zoom-ctvrty-kanal-skupiny-prima-nenaladi-ho-ale-vsichni/

SŠ.

Hladina Labe stále stoupá - FOTO

Vývoj stoupání hladiny Labe můžete sledovat ZDE! Kulminace se očekává Během dnešní noci, nejpozději rána. Nepředpokládá se že výška hladiny dosáhne druhého stupně povodňové aktivity. 

Zvířata nás nejvíce potřebují v zimě.

Každý, kdo má rád zvířata, nebo má nějaké to zvířátko i doma, tak mi dá jistě za pravdu, že je to sice jakási péče či starosti navíc, ale zvířátka a zvířata nás za to bohatě odmění. A je zcela jedno, zda jde o zvířata polní a lesní, kterým dávají potravu do krmelců myslivci, o zoologické zahrady, o zvířata domácí, o zvířata kdesi na řece, či o krmítku pro ptáky na parapetu.

Na své domácí mazlíčky podstatná většina z nás jistě nezapomene a stejně bude postaráno i o ta žijící v lese, či v ZOO, ale neměli bychom přes toto období zapomínat ani na ptáky za oknem, či na zvířátka u vody. Vždyť právě v tomto období velmi uvítají naši pomoc, jsou krotká a při podávání potravy nás dovedou i vesele pobavit. To skutečně platí, jak pro ptáčky v krmítkách, tak pro zvířata žijící v blízkosti vody.

Ani člověk by neměl jen ve svém volnu v zimě jen stále pobývat doma a čekat na jaro, ale také si vyjít, a třeba právě i k vodě. Možná budete překvapeni, co vše může taková procházka člověku dát. Zkuste přitom vzpomenout na naše drobná zvířátka a vzít sebou trošku odleženého a rozdrobeného pečiva. Zvířátka vám jistě připraví za odměnu milý zážitek a může vás zahřát i pocit, že jste pro ně udělali třeba i něco dost důležitého a přispěli k tomu, aby jich více přežilo zimu.

Jen mějte na paměti, že pečivo čerstvé, nebo tvrdý chleba ve velkých kusech může být pro hladové ptáky spíše smrtící jed. A snad mezi námi čtenáři není nějaká zrůda, která se baví tímto druhem sadismu. Při správném postupu vás zvířata opravdu odmění příjemným zážitkem.

Člověk se potřebuje toulat, pročistit si hlavu a pobyt venku je důležitou součástí našeho života. Věřím, že i tyto docela obyčejné záběry z docela všedního života čtenáře potěší.

Jaro se pomalu, ale jistě blíží, avšak netřeba jen na něj čekat v teple domova.

SŠ.

Česko má nový fenomén. Hledáme své předky.

Takto vypadají stránky v mnoha matrikách, kde můžete hledat osobně, nebo někde i elektronicky své předky.

Sice to mnohdy nevypadá, ale říká se, že člověk je v globálu tvor zvídavý. Již jsem zde někde psal, jak v roce 1989 padla železná opona a mělnické knihkupectví na Karlově náměstí praskalo ve švech. Objevila se zde totiž takzvaná dosud nepopulární a snad i režimem nežádoucí transcedentální literatura. Snad jsem to napsal správně. Kdo neví, oč běží, tak řeč je o prožitcích blízkosti smrti pacientů, kteří již byli klinicky mrtví ( mozek pracuje, srdce má zástavu), otázkách života po životě i před ním, jasnovidectví atd. atd.

V pololovině devadesátek jsme pak se spisovatelem  A.C. Clarkem řešili obrazce v poušti Nazca,obří koule v Kostarice, sochy na Velikonočních ostrovech, přechod žhavého uhlí u některých domorodých kmenů atd. atd.
Na přelomu tisíciletí začal Mělník žít historickými fotografiemi a pohledy. K nejznámějším patřila výstava Karlova náměstí v proměnách časů v Regionálním muzeu, nebo historické pohledy Martina Klihavce v KD. Pak se to všechno začalo nesměle legálně prodávat v malých formátech, jako stolní kalendáře, nebo sbírky pohledů a nutno dodat, že dnes i objevíte historické fotografie z některých měst na webu.

Protože člověk nejprve vnímá obraz, pak tvar a nakonec písmo, tak až teprve později začala chodit na pulty díky našim historikům regionální literatura týkající se města, jeho památek, historie i okolí v proměnách času. Vždy, když už se zdá, že není co objevovat, tak se opět něco najde, co hromadně osloví lid. Vzpomeňme na eru, kdy Luděk Munzar učil díky televizním obrazovkám lásce k rozhlednám, pramenům i ke stromům a byla to jistě záslužná práce, která mnohému pomohla, byť i třeba leckde jen dočasně.

Nyní se televizní obrazovka ( včetně volby presidenta ;-)) zasloužila o to, že díky našim celebritám, jako jsou moderátoři a herci, se mnozí zase odhodlali ( po kolikáté už?) vyhledávat své předky. Ne, nebudu dávat žádné odkazy, ani na  seriál, který můžete každou středu sledovat. Kdo má zájem, tak ať si najde materiály. Pokud se člověk na něčem nepodílí a nevynaloží určité úsilí, tak si toho neváží. To platí pro všechna odvětví naši činnosti. Hezký zbytek víkendu všem, kteří dovedou vidět kouzlo i ve věcech pro mnohé z nás zdánlivě nepotřebných a zbytečných.

SŠ.

Vesele o presidentech.

Že Českem hýbou presidentské volby není třeba vůbec zdůrazňovat. Mimochodem, dnes už nám ten název Česko připadá téměř normální, ale byl to kdysi obrovský nezvyk říkat územní oblasti Čechy Česko. Přece jen jsme byli kdysi útvarem, který nesl název Československá ... republika, později Česká republika, a kdysi dávno dokonce Země Koruny České. Opravdu jde historicky o novotvar.  To jen tak na okraj. Tak, ale zpět.

Asi málokdo díky výzkumům veřejného mínění čekal, že do finále půjdou dva nejstarší kandidáti ( 68 a 75 let). Nic platné, přece jen je člověk už nějakou tu desítku na světě, tak zase mám možnost přijít trošku s historií i vtipem.

Dne 10. listopadu 1982 zemřela ve věku 76 let největší ikona studené války Leonid Iljič Brežněv. Mimochodem, když Československá Televize v roce 2003 vysílala maraton průřezu 50 letou tvorbou, tak pro mě bylo překvapením, že jakási vesnice... snad Praha-Březiněves, se měla jmenovat Brežněves. V Moskvě pak zvolili Jurije Andropova ( 1914-1984), který vládl pouhé dva roky a překvapivě zemřel ve věku 70 let. Po něm zvolili v Moskvě Konstantina Ustinoviče Červenka.

Český občan nikdy neměl daleko ke vtipům a tak se zrodil tento hit:  Přijde Andropov do nebe a potká tam Brežněva. Ze samé radosti ze shledání jde Brežněv dát vodu na kávu a přináší tři šálky. ,, Proč neseš tři šálky ?" táže se Andropov. - ,,No, víš, možná, že než se dovaří voda, tak přijde i Černěnko." odpovídá Brežněv. A skutečně.... Černěnko ( 1911-1985) vládnul jen pár měsíců a dožil se 74 let.
A tak se zrodil druhý český hit : V SSSR bude presidentem ten, kdo bez berlí přejde Rudé náměstí. Také nesmíme zapomenout, že takový německý kancléř Helmut Schmidt a americký president Jimmy Carter, tak to byli tehdy na přelomu 70-80 tek věkem sekáči, kteří samozřejmě i plynuleji mluvili, jak bylo patrné z krátkého zpravodajského šotu a navíc měly tyto státní smutky SSSR vliv na čepování piva a pořádání diskoték u nás.

Dnes jsou oba ,,pánové" před televizní kamerou vtipní, snaží se soutěžně zápolit a divák zná a ještě uslyší ty otřepané fráze, pokud bude chtít poslouchat, že jeden je kritizován za to, co kdysi vyváděl, druhý za to, co dělá teď i s celou vládou, která nějak, jak vidíme z televize bojuje věčně o důvěru. V každém případě to bude všechno zajímavé a dokonce i po volbě :-). Na co všechno se asi zase bude nadávat? Co všechno a kam se asi zase změní, pokud se změní :-)? Hezký den.

SŠ.

Mělníček před rokem a dnes.

Člověk se od řady jiných tvorů liší pamětí. Zvláštní etapu paměti přitom vykazuje jakési ohlédnutí až rok zpět. Zkusme se jen tak bez pomůcek a bez nahlížení do webu Mělníčku rozpomenout, co nás třeba na Mělníčku před rokem pobavilo. Myslím, že vy kteří si vzpomenete, tak jednoznačně uspěla soutěž, kdy jsme museli vyhledávat a označit v mapě Mělníka umístění zobrazených předmětů. To bylo jak za časů Rychlých šípů :- ) a super nápad od lidí, kteří pro vás i nás Mělníček vytvořili.  Promítací celorepublikově úspěšná show na Pražské bráně je již staršího data, ale lze vzpomenout ještě úspěšnou fotografickou soutěž na téma konkretního ročního období, nebo spotřebitelské hlídky apod. V létě tu byla dokonce i otevřená společenská akce v prostorách nočního klubu, který jsme my starší pojali spíše pod názvem  sklepy U Straků, díky otevření těchto prostor prvně v roce 2006 v rámci EDD.

Bohužel, ačkoliv to určitý smysl má, tak mnohdy se Mělníček až příliš přeměňuje v jakési inzertní noviny, což pochopitelně ocení ti, kteří něco potřebují nabídnout, nebo naopak, avšak může to někomu, koho se to netýká, připadat občas nezajímavé. Zvláštní kapitolou jsou kauzy. Loni se asi nejvíce blýskalo kolem hořínského letiště a sporu mezi p. Lobkowiczem a letci. Také každé volby jsou svěžím větrem pro výměny názorů, které sice nic neřeší, ale trošku poodhalují pohled do myšlení i zájmů zde diskutujících lidí. Tak zrovna nyní, kdy nás čeká duel v souboji o post presidenta mezi pány Zemanem a Schwarzenbergem, přichází také určité emoce. Samostatnou kapitolou je pak dnes už téměř samozřejmé nejlepší kalendárium akcí na Mělníku. A tak jsem shrnul opravdu jen velmi stručně a úzce život jednoho webu za poslední rok do tohoto článku. Ten web by tu nikdy nebyl, kdyby ho někdo nezaložil a nestal se díky vývoji sledovaným. Za to patří jeho duchovním otcům velký dík a pokud se tak zamyslíme, tak je vcelku jasné, že není zájmem místních médií, ani politiků, aby se nějak oficiálně a masově dostal z řady důvodů do povědomí čtenářů.

SŠ.

Bude televizní stanice Prima Zoom českou Discovary ? Již teď na webu.

Zimní období pro řadu občanů představuje období, které nám zdravotně nesvědčí. Slunce je nízko, nebo není vůbec a mnozí opouští své domovy za hluboké tmy a prakticky už za tmy se vrací zpět do svých domovů, což ani nenabízí nějakou zvláštní chuť do dalších aktivit. Možná, že to vše ještě více než jindy nahrává technice, kterou jsme obklopení, a o které na Soutoku vzniklo spoustu článků.

Mimochodem, díky televizní obrazovce jsem se nedávno dozvěděl, že Česká republika je na druhém místě v Evropě ( za Švédskem), pokud se jedná o chaty, či chatové osady. Však je známé, že již v dobách našich prvních filmů řada obyvatel Prahy vyrážela na chaty na Sázavu, Slapy či na Kokořín. Později navždy především tato komunita rekreačně obsadila zbytek území a vytvořila i jakýsi všeobecně rozporuplný pohled celé společnosti na sebe. Jinde ve světě se zřejmě vyšlo trošku jinou cestou penzionů. A tak je tu do určité míry zajímavý kontrast mezi těmi, kteří se jedou takříkajíc někam rekreovat, pokud si to můžou samozřejmě nejen finančně dovolit a mezi těmi, co jedou na chaty pracovat.

Tím jsem zde chtěl i vytvořit takový určitý a snad i trochu neobvyklý úvod pro televizní programy, které mají své příznivce, ale jsou obvykle součástí placené televize. To by se mělo od 1.2. 2013 změnit, protože má už konečně začít vysílat program TV Prima ZOOM, který se má údajně podobat skladbou známému Discovery Chanel, či Spektrum a rozšíří tak nabídku našich televizních programů v našem bydlišti. Již teď však nemusíte na jeho začátek jen čekat a můžete navštívit jeho fungující webové stránky na...http://zoom.iprima.cz/ .
Vypadá to na první pohled, jako přínosný vzdělávací program, co říkáte?

SŠ

Německé televizní stanice podporují hrdost národa novým seriálem.

Zatímco u nás v Čechách se na televizních obrazovkách objevují především reality-show, politické diskuse, televizní seriály plné hádek, kriminálky, ze světa bulváru, právnické rady, zpravodajské relace plné nejlépe tragedií a nechutností, tak na obrazovkách německých televizních stanic si docela úspěšně vedou cestopisy, ale také seriály z různých ZOO a vůbec o zvířatech. Zkrátka, poznávacím seriálům se u sousedů daří a důkazem toho je cyklus, který si televizní stanice předávají, a který se jmenuje ,,

Expeditionen ins Tierreich: Wildes Deutschland

Jak z názvu samého vyplývá, tak jde o expedici do světa zvířat na území Německa.

Možná někdo podotkne, že u nás se dají také najít cestopisy, že máme Toulavou kameru i jiné seriály. Tak jistě, to ano. Jenže, rozdíly lze najít. Naše cestopisy jsou zpravidla o cizích zemích, o cizích zvířatech, cizí krajině a pokud se opravdu věnujeme tuzemsku, tak se obvykle neubráníme, aby to nesklouzlo někam do řemeslnické dílničky. Seriál, který jsem zmínil výše, se však věnuje ryze divoké německé přírodě v jejím plném rozsahu a v průběhu ročních období. Poslední díl cyklu zatím vypráví o Schwarzwaldu a putuje napříč spektrem německých televizních programů. Divák má možnost nejen například sledovat zblízka život lesních zvířátek, ale zajímavé jsou i staticky umístěné kamery v proměně času. Pokud se chcete podívat na nějaké obrázky, nebo zjistit, kde je nějaký díl zrovna k shlédnutí, pak zkuste třeba použít ve vyhledavači název pořadu.

Není pochyb, že takovýto druh programu vyvolává u diváků sounáležitost se svojí zemí, která je v Německu už i tak veliká. A to je právě všechna ta národní hrdost, která nám zde tak chybí, a která je všeobecně tolik veřejně kritizována, leč neřešena, jako spousta jiných věcí.

SŠ.

Koho máte zvolit? Pomoci vám má volební kalkulačka.

Víte, koho z devíti kandidátů na úřad presidenta vybrat? Zajímavou pomůckou má být testík 45 otázek, kde se mají vaše názory konfrontovat s názory kandidátů a na konci testu se dozvíte, kteří kandidáti a v jakém procentuálním zastoupení jsou blízcí vašim názorům.

Test je na....http://volebnikalkulacka.cz/

SŠ.