neděle 22. března 2015

Mělnická Morana bude dnes na TV Barrandov. Fotky z akce Morana a Den vody na Mělníku.


Nejdříve tedy to nejdůležitější. Reportáž z mělnické Morany uvidíte dnes v 18.30 na TV Barrandov. Natáčela tu také Mělníček TV, ale doufám, že opět bude první Soutok :-)). Ne, tak ono o to samozřejmě moc nejde, ale tentokrát mám obzvlášť radost, protože ještě ve 14 hodin jsem byl pěšky nad obcí Červená Píska a čekalo mě pěšky po Turbovickém hřebeni ještě dost kilometrů, tak jsem ani nedoufal, že to stihnu. Vždyť ve 14.52 jsem byl někde u hotelu Ludmila a podle Labe jsem k mostu dorazil asi v 15.17.

Už se zdálo, že mi to asi uteklo, ale, jak jsem tak kráčel pomalu vzhůru do centra, tak vidíte nakonec sami. Zbývalo si už jen zahrát na fotografa, či kameramana ( a že jich pár bylo) a samozřejmě vydržet. Někdy v 15.45 Morana letěla od volného přístaviště Viking River Cruisses do řeky. Nakonec jsem ještě v rychlosti nafotil něco z akce Den vody a teď rychle na web, ať se stihnete mnozí na Moranu podívat v televizi.

Aktualizace 23.3. v 9.40:

Jen bych chtěl dodat, že z akce je k disposici i několik videosekvencí ( též samotný hod Morany do řeky), ale domnívám se, že je to asi zbytečné a zatěžuje to navíc technický chod webu. Vždyť v létě 2012 měl web takové  technické problémy kvůli videosekvencím, že se nedařilo ani po dodatečném umazávání sekvencí jej  nějaký čas oživit. Také je nutno říci, že řada fotografií by potřebovala drobnou úpravu ( zesvětlit), ovšem termín byl šibeniční ( Barrandov akci vysílal za dvě hodiny a vždy je krásné vidět náš Mělník v televizi) a teď už nemá cenu si s tím hrát, protože se k tomu již nikdo vracet nebude. Konečně, je tu článek nový... Po stopách vladyky Beše, který dal pevný základ Mělníku ... a zde již jsem si pěkně pohrál.

Jinak se sluší připomenout to, co jsem zde psal nedávno. Dnes má 88. narozeniny mělnický historik pan František Purš. Gratulujeme!










































SŠ.

pátek 20. března 2015

Předjarní pátek v Mělníku obrazem.


Poslední týden nám jaro ukazuje, co to je Slunce. Hvězda, která má velký vliv na naši psychiku a do značné míry ovlivňuje náš život. Jak symbolické, že zrovna v těchto chvílích, kdy končí svoji vládu astronomicky zima, se můžeme podívat na zatmění Slunce, které zdaleka nebývá tak častým jevem, jako je například zatmění Měsíce.


Naše Slunce nám dnes od půl desáté dopoledne představilo nebeské divadlo, které patří k těm nejvzácnějším na obloze. Jedná se o takzvané zatmění Slunce, které diváky v jakékoliv formě vždy velmi zaujme. Vy si dnešní zatmění Slunce určitě vychutnáte na mnoha internetových záběrech a sluší se připomenout, že největší fáze překrytí měsíčním kotoučem byla u nás v Čechách asi v 10,45 hod a vše se vrátilo k normálu v pravé poledne. Soutoku, se podařilo pořídit několik nepřipravených záběrů asi kolem půl dvanácté, kdy už se většina Slunce vyprostila z toho maximálního 75 procentního zakrytí, které se u nás konalo.

Když už se zdálo, že kromě několika záběrů Slunce nebude k dnešku čím jiným přispět nějakým záběrem, tak jsem se rozpomněl na akci bourání komínu mělnické elektrárny. Viditelnost byla opět díky nádhernému počasí hrozná a vše se nacházelo v oparu. Jak však vidíte, tak původně 200 metrů vysoký komín mělnické elektrárny ( druhý zprava), se od naší poslední návštěvy na konci února pěkně zmenšil.


Ačkoliv, se komíny nacházely ve slušném oparu...


....., tak si na tomto obrázku, kde nejvyšší komín má výšku 270 metrů můžete sami udělat představu, jak nám již práce při bourání komína pokročily.


Upravený vyčištěný snímek přináší při přiblížení zoomem zrno. Na snímku vylezl zcela vpravo i komín ve Štětí.


Ihned mé oko upoutala zahraniční výletní loď společnosti Viking River Cruises, která je první předzvěstí, že jaro na vodě už začalo.http://www.vikingrivercruises.com/



A nakonec nám jakýsi ohýnek v Brozánkách připoměl, že právě zítra nás čeká Keltský telegraf.

Aktualizace 21.3. v 9.00 : Keltský telegraf-časy (některá místa pozorovatelná od mělnického zámku): Oheň, ohňostroje a signální světlice, se za určitých podmínek dají pozorovat na velké vzdálenosti a někdy i za pomoci triedru. Proto tato tabulka.

20.02 Vinařická hora, 20.08 Slánská hora, 20.04 Budeč, 20.06 Holý vrch, 20.10 Říp,
20.14 Radobýl, 20.16 Varhošť, 20.18 Milešovka, 20.29 Sedlo.

A ještě tu mám jeden odkaz pro vás, kteří máte zájem sledovat oblet kolem světa letounem na solární pohon:

http://www.solarimpulse.com/home

SŠ.

středa 18. března 2015

Obchvat Mělníka obrazem, Keltský telegraf, Morana, 88, sváteční piva a výstavy.


Milí čtenáři Soutoku, chtěl jsem začít obchvatem, ale výstavy jsou aktuálnější a kdo máte děti, tak ta první je hned pro vás. Po delší době zavítám reklamou na výstaviště do Lysé nad Labem, kde máme hned tři až čtyři výstavy najednou.

16.3.-19.3. Dětský sen a výstava Elegance ( hračky, moda, kojenecké i dětské oblečení,knihy) Více na
http://www.vll.cz/veletrh-187

18.3.-22.3. Jaro s koňmi.
18.3.-22.3. Zemědělec.


Je až k nevíře, co všechno, se během lidského života změní. Ještě před nějakými 45 lety byla Cukrovarská ulice vcelku  snad poklidnou komunikací, do které stejně tak, jako dnes ústily čtyři krátké ulice ( a jedna úzká ulička) pojmenované po čtyřech státech ( Ruská, Jugoslávská, Bulharská a Rumunská). Zajímavější však byl pohled k centru města, který byl zcela jiný než dnes.

Oplocený řepný plac byl plný života, kde diváka zaujaly lanovky vyvážející cukrovarský odpad, nebo občas i nějaký ten posun po šírém kolejišti ( články o cukrovaru na přelomu roku) a za ním ještě nebylo nějaké sídliště ve Sportovní ulici, ale až mnohem dále na dnešní Studentské ulici.


Jak šel čas, tak se nejen bytovky přiblížily až k řepnému placu, ale silniční doprava již neměla svůj hlavní tah přes centrum a po Pražské ulici, nýbrž se přetransformovala na mnoho desetiletí do podoby, jakou známe dnes. To by se však mělo až neuvěřitelně změnit. Vždyť, o velkém obchvatu Mělníka se hovořilo již v 70. letech 20. století a podle některých spíše ústních zdrojů prý dokonce ještě mnohem dříve.


Po letech, kdy tento uvažovaný obchvat usnul, by se dalo říci, že se znovu myšlenka probrala zhruba před 10 lety, kdy jste ji mohli zaznamenat v diskusích na stránkách webu Mělníček, ale samozřejmě také především v médiích, kde jsme se mohli dočíst o různých schůzkách tehdejšího pana starosty Neumana s občany, kterých se měl problém dotýkat. A tentokrát to bylo zprvu opravdu velké, protože nejprve existovaly návrhy, ve kterých obchvat zdaleka nemusel začínat až v Rousovicích, ale zvažovaly se i varianty, které se týkaly například Jelenic s Mělnickou Vruticí, nebo i Skuhrova a Velkého Borku. To vše za předpokladu, že by nesmírně nákladná stavba přecházela Turbovický hřbet již někde u Mikova nedaleko Vavřinče. Nakonec se zdá, že první část, která by se měla v těchto dnech pomalu začít realisovat, se blíží té variantě ze 70. let a jejím prvořadým cílem je odlehčení poněkud krkolomné dopravě v rousovických jednosměrkách ( Italská,Cukrovarská), především na stopce na Mladoboleslavské.

Aktualizace k téma obchvat 19.3. v 16.45 : Mám toto téma obzvlášť rád, protože zahrnuje obrovské množství názorů. Jeden z nich je například ten, že pokud by byl obchvat vyhotoven ve 4 etapách tak, že jeho zakončení vyústí do silnice vedoucí od kruhového objezdu na Pšovce k Liběchovu ( nejpravděpodobnější a již navržená varianta), tak to sice obejde Mělník, ale v Liběchově se nic nevyřeší. Zde však odborníci poukazují na to, že těžká doprava končí v mělnickém přístavu, na Štětí se stejně musí odbočit v Liběchově, a tak jsou nějaké varianty přes Strážnici, respektivě Rymáň dolů do údolí k obci Želízy zbytečné. Pro Liběchov se tak nic nezmění, což se tak trochu v Liběchově leckomu nelíbí.

. A jeden názor na úplný konec téma se mi velmi líbí. Co brání tomu, aby byly společnosti jakkoliv donuceny, nebo motivovány více užívat vlakové dopravy ? Co brání tomu, aby veškerá kamionová doprava z Mladé Boleslavi, Prahy apod. byla nucena užívat silnici, která k tomu účelu byla vybudována ? Ano, myslím tu od Nové Vsi přímo na Pšovku do přístavu. A pokud někdo tvrdí, že by to byla z Boleslavi pěkná zajížďka, tak jsme opět u té možnosti železniční dopravy. Samozřejmě, že například převoz potravin podléhajících zkáze, by měl vyjímku. U silniční dopravy je fascinující, že její hustota je již tak velká, že vymýšlet se dá už cokoliv  a těžko říci, jak dalece brát ten, či onen návrh vážně.

Soutok tedy zavítal do míst, kde zatím probíhalo odstraňování náletových dřevin a určité úpravy povrchu, jak probíhalo tiskem. Většina z nás již víme, že bude od dubna dočasně uzavřena Pražská ulice. Na závěr této kapitoly snad jen připomenu, že největším strašákem pro obchvat Mělníka bylo vždy nějaké přemostění železniční tratě z Ústí nad Labem do Lysé nad Labem.


A na co se můžeme těšit v nejbližší době ?

Po roce nám opět ožije akce Keltský telegraf ( sobota 21.3. večer) a doufejme, že bude lepší počasí, než loni. Mezi přihlášenými je opět kostelíček v Liběchově a jak patrno z mapy, tak Mělnicka se ani po 6 uskutečněných sezonách tato akce na rozdíl od sousedního Kladenska a Slánska zatím moc nedotkla Více na http://www.keltskytelegraf.cz/mapa-keltskeho-telegrafu.

Jen o den později v neděli 22.3. v 15 hodin, se pak můžete zůčastnit akce známé, jako vynášení Morany, kdy bude slaměná figurína na znamení konce zimy svržena slavnostně z mostu do Labe.

Magické číslo 88 znamená v radioamaterském provozu vzkaz ,, Líbám Tě." ( Používá se nejčastěji 73 - Zdravím, Ahoj.) My si však v pondělí 23. 3. připomeneme, že se věku magických 88 let dožívá náš největší historik pan František Purš a vzpomeňme zde alespoň nedávnou překrásnou knížku Náš Mělník.
Poslední zprávy z tisku o stavu pana Purše nebyly zrovna příznivé a ani si nemyslím, že by pan Purš nějak navštěvoval internet, ale i tak opět po roce touto formou posílá Soutok díky za veškerou literaturu o našem městě a pokud možno dobré zdraví, chuť a inspiraci.


Nevím, jak vy, ale osobně se již těším na sváteční velikonoční pivo. Zelené Starobrno 13 s troškou likéru bude opět i v Mělníku a to asi na 8 místech....http://www.zelenepivo.cz/kde-se-toci_mesto_M%C4%9Bln%C3%ADk

Tedy, zde je ta předložka ,, v" Mělníku na místě, protože centrum se na této akci každoročně moc nepodílí. Bohužel. A ještě horší je to s jihlavským dvoubarevným pivem Krasličákem ( červená 10+ zelená 14), které se sice bude točit v 1000 hospodách v republice, ale v našem okrese jen ve dvou místech. V tomto případě tedy budeme muset někam vycestovat a brzy i vycestuje Soutok s dalším dílem o hradech a zámcích v okolí Mělníka.

SŠ.

neděle 15. března 2015

Astra 19.2 E a její nabídka.


SWR  (Bádensko-Würtenbersko) Schwarzwald je krajem hodin, zejména výrobou kukaček.

Poslední dobou jsem si všiml, že řada z vás navštěvuje články o nových programech na Astře 19.2 E, které jsou již pěkně staré. Jako-by to možná tak trochu vypovídalo o tom, že televize, se stala nedílnou součástí naší domácí kultury a mnozí si nedovedou bez ní zejména večer vůbec představit, byť na ni mnozí nadáváme slovy. ,, Zase nic kloudného, co by stálo za větší pozornost tam není." Člověk si však dnes již nějak nedovede představit, že bychom měli mít v nabídce jeden, dva, či tři programy a mnohá domácnost je navíc vybavena kabelovou televizí, nebo satelitem.


Rakouská Melodie Express je teleshoppingová stanice, která však vcelku příjemným způsobem představuje interprety, lidovou hudbu a přírodu. Některé noční pořady jsou věnovány spíše cestopisným snímkům.

Dnes máme zrovna takový uplakaný nemastný neslaný den, počasí k vycházce nelákalo, a tak....
..., proč si koneckonců po dlouhé době zase něco nenapsat  o nejvíce sledované družici, kterou Astra 19.2E zde ve Střední Evropě zřejmě je ? Říká se jí lidově také německá satelitní družice, protože anglické stanice již před mnoha lety přešly v převážné míře na kurz stanic placených a kodovaných. Volné francouzské stanice jsou zase vyloženě reklamního rázu a ostatní státy jsou zde zastoupeny jen malou měrou.


Regionální stanice města Mnichova představuje tamní život a nejzajímavější je samozřejmě v slavném období Oktoberfestu. Ale, i mimo něj ráda představuje, že Bavorsko, to je především siesta u zlatavého moku.

Český divák dnes již nemá potřebu sledovat zahraniční filmy, nebo reality show, které vysílají stanice typu RTL, Pro 7, Sat 1 apod., protože má k disposici případně škálu našich stanic, a to ať už v podobě příjmu našich multiplexů, tak kabelovkou především v našem rodném srozumitelném jazyku. I tak nám však satelitní příjem může často dodat něco, co jinde jen tak sledovat nemůžeme.


Euronews je jednou z mnoha zpravodajských stanic.

Nejdůležitější domácí zpravodajskou stanicí je jistě ČT 24. Ovšem, lze zavzpomínat třeba na rušnou dobu první války v zálivu v roce 1991, kdy televizní stanice CNN přinášela vůbec ty nejaktuálnější obrázky z toho tehdy snad nejsledovanějšího místa naší planety. Zpravodajských stanic je na Astře celá řada a někdy může člověk spatřit i neobvyklé záběry z akcí, které u nás neznáme a voní třeba i exotikou.


Lyže najdete nejčastěji na Eurosportu.

Od časů. kdy se v 90. letech položil americký Screensport, si post nejdůležitějšího sportovního programu drží Eurosport. Výhodou sportu je, že bez velkých jazykových znalostí je srozumitelný každému. V našich multiplexech dnes již často není nouze o ty nejdůležitější sportovní události, ale Eurosport i některé jiné německé stanice jsou dobrou příležitostí, jak divákovi přiblížit třeba sjezdové lyžování v přímém přenosu z druhé strany oceánu, nebo si opravdu užít Tour de France v celé své parádě, tedy i s krajinou, kterou se projíždí.


Regionální BR (Bavorsko) na nímku představuje práci krmičů a ošetřovatelů prasat.

Na satelitu však najdete i programy, které se obyčejně do kabelových sítí nedávají. Nejde o sport, ani o vědu, ale o programy z regionů. Naše republika je ve značné míře obklopena množstvím německy mluvících států a téměř každý z těchto států má svoji regionální Televizi. Tyto regionální programy mívají některé poměrně bohatou skladbu.


NDR ( Dolní Sasko) Další z regionálních stanic přináší zde momentálně mši. Bývají běžné i pořady, kde kamera navštěvuje interiery kostelů.Na těchto stanicích najdete opravdu všehochuť z tamního dění, což pro nás nemusí být zrovna atraktivní, ale je to určitým návodem, co že se vše dá vysílat. Zejména víkendová odpoledne jsou plná návštěv zoologických zahrad, zajímavých atrakcí ( např.modelová železnice), různých cestopisů, návštěv interiérů kostelů, kuchyně z celého světa, vědeckých pořadů, lidové hudby s propagací německé krajiny a kdoví co všechno. Nutno však říci, že i zde platí, že ani tady mnohdy nevíte na co koukat. Přes týden vás máloco zaujme, a pak se sejdou třeba čtyři zajímavé programy.


Rozhovor s opravářem počítačů na stanici Welt der Wunder, která patří k těm nejnovějším přírůstkům na Astře. Zaměřuje se na vše nějakým způsobem zajímavé.


Jedním z jevů, který se v naši televizi moc nevídá, nebo alespoň ne v takové míře, tak to je návštěva všelijakých továren a seznamování diváků s tím, jak se co vyrábí, či jaké pracovní úkoly obnáší ta či ona profese. Mladí lidé si tak mohou udělat určitou představu o svém budoucím pracovním životě, nebo se zde jednoduše dostanete na taková pracoviště, která jsou určitým unikátem. Nezapomenu například na nedávný dokument, jenž byl věnován lokomotivě Taurus, která dnes tahá soupravy mezi Prahou a Vídní.


ZDF info se dost podobá našemu druhému programu, případně Prima Zoom ( věda, historie, cestování, filosofie...)

Horlivý moderátor vědeckých pořadů je vynikající pozvánkou na určité téma. ZDF info má i další sestry. Jednou je například ZDF art, kde můžete shlédnout opery, koncerty velikánů popu, nebo různé umění všeho druhu.



Diváci velkofilmu Troja jistě poznali bájného koně. Řeč byla samozřejmě o jeho pohonu, interieru i možném počtu bojovníků.


Tak, jako v kabelové televizi zavadíte o programy Spektrum či  Discovery, a v pozemním vysílání vás zaujala třeba Prima Zoom, tak i satelit přináší množství podobných programů. Zde je však dobré zůročit alespoň částečně určité jazykové znalosti.


Rakouský Servus patří do výše zmíněné vzdělávací kategorie.


Dalším programem, kde můžete shlédnout dokumenty a patří k těm posledně přidaným, je rakouský program Servus. Samozřejmě, že i zde platí, že mnohdy narazíte na téma, která vás neosloví.


Program stanice MDR ( Sasko) je našim nejbližším zahraničním regionálním programem. Také zde je samozřejmě všehosměs. Na snímku je pořad o železnici v Saském Švýcarsku.


Program MDR je programem sousedního Saska. Občas zavítá kamera na tomto programu i do Čech, či přímo Mělníka, ale mnohdy presentuje různým způsobem Saské Švýcarsko, dvakrát v měsíci dává magazíny z Lužice v srbském jazyku s německými titulky a často se samozřejmě věnuje metropoli, kterou Drážďany jsou. Kromě různého vysílání zde můžete občas spatřit obrázky z kdysi dávných slavných pořadů Ein Kessel Buntes, naše pohádky a včera tu kupříkladu dokonce vysílali seriál Žena za pultem.


Dnešní díl byl věnován modelové železnici kdesi v Nizozemí (Holandsku).


Poslední  a první sobotní předpoledne v měsíci patří magazínům  z Lužice. Pokud se zrovna kalendářně netrefíte, tak se můžete náhle octnout ve zcela jiné zemi, nebo aspoň jiných německých končinách.


Donau TV je tu 20 let.

Regionální TV Isar se střídá během dne s 30 minutovým magazínem Donau TV. Ten vysílá pro města Regensburg, Deggendorf, Passau a Plattling. To je shodou okolností území, které je pro nás zajímavé díky dopravnímu spojení. Určitě znáte ze Soutoku články o jednodenních výletech do Řezna a Pasova. Zde vidíte, jaké kulturní akce tam právě probíhají, co tam řeší za problémy a i na Dunaji měli zajímavé problémy s povodněmi, kterým museli čelit.




Poslední z obrazové nabídky regionálních televizí je regionální program města Vídně. Tento pořad byl věnován filmům, na které se může vídeňský divák v nejbližší době těšit v tamních kinech.

O Vídni platí to samé. Bohužel, jazykové bariery nás mnohdy odrazují od sledování těchto programů, které mají i v naši televizi podobu v pražské televizi, či programu, který dává asi 15 minutové bloky z různých regionů od nás.Pokud snad někdy pojedete na malý výlet do bývalého hlavního města našeho bývalého 400 letého soustátí, tak si na Schau TV vzpomeňte.


 Na závěr jsem si nechal programy, které by se snad neměly propagovat, ale nelze před nimi zavřít oči a dělat, že neexistují. To jsme již mnohokrát zažili (  turistické mapy, které končily ještě před hranicí, či hudba, která se neměla propagovat) a zažíváme ( weby, na které odkaz v médiích nenajdete). Abych tedy vyhověl nějakým těm požadavkům, o kterých moc páru nemám, tak jsem se oprostil od reklamy na tyto programy a zvolil jsem i určité přiměřené obrázky.


Na Astře jsou kvanta těchto programů a měla být v roce 2012 zlikvidována, ale nestalo se tak. Nicméně, 98 procent programů dává pouhé statické fotografie s telefonními čísly apod. Pouze zlomek z toho nabízí i lechtivé noční filmy. Vy si všechny volné programy na Astře můžete prohlédnout zde na :
http://en.satexpat.com/sat/east/19.2/  a sami vidíte, že u těchto erotických programů chybí loga stanic.


A na samý závěr bych měl takový apel na ty, kteří mají ( nebo možná budou mít) aspoň nějaký vliv na to, co se v televizi dnes vysílá. Lidé dělají to, co vidí. Když vidí násilí na lidech a na zvířatech, přiblblé seriály ze světa scifi, nekonečné nicneříkající nastavované seriály, tak co to komu dá?  Už dnes je populace otrávená, někteří jedinci nebezpeční svému okolí. Volné televizní programy populaci vychovávají, a jak jsem tu kdysi psal v seriálu Rádio kdysi a dnes, tak je chyba, že se nám nedochoval ten systém ze stanice OK3, která vysílala jazykové kurzy. V každém případě šlo o vysílání z Milovic, které mělo malý dosah. http://cs.wikipedia.org/wiki/OK3 a v Mělníku šlo jen někde. On je málokdo ochotný za některé věci platit, zvlášť když si není jistý s osobní výdrží.

Jenom pro zajímavost připomenu, že stanice do nekonečna celých 24 hodin dávala jazykové lekce čtyř světových jazyků. Každá lekce běžela čtrnáct dní a po týdnu se k ní přidala druhá. Divák se tak v denní době, která mu vyhovovala věnoval studiu pouze toho svého jazyka, což vlastně byly asi dvě hodiny denně.

SŠ.

středa 11. března 2015

Obrazová procházka po hradech a zámcích v okolí. Helfenburk.


Ptačí domky v Úštěku.

Severní  blízké okolí Mělníka lze do jisté míry s trochou nadsázky vyjádřit dokonce i geometricky. Představme si  běžný školní trojůhelník s vrcholovým úhlem 90 stupňů, kam umístíme obec Zahrádky u České Lípy ( Sever). První svažující se rameno k jiho-západu bude zakončeno městem Litoměřice. Druhé rameno svažující se k jiho-východu zakončíme městem Mladá Boleslav. Chtělo by se říci, že na spojnici mezi Litoměřice a Mladou Boleslav umístíme ke středu Mělník, ale ve skutečnosti to pravda není, protože ten je přece jen ještě trochu jižněji.

Nicméně, mezi obcí Zahrádky a Litoměřicemi vede železnice, uprostřed je rekreační město Úštěk a u něj ,,rybník" i hrad. Stejné je to i mezi Zahrádkami a Mladou Boleslaví. Také železniční trať, také zhruba na středu rekreační letovisko (Doksy), také rybník, také hrad. Obě letoviska ( Úštěk i Doksy) jsou obrazně jakoby na stejné rovnoběžce.
Pro Mělník platí, že jsou od něj po silnici obě vzdálená zhruba 40 km, jen každé samozřejmě jiným směrem.

Posledně jsme skončili na Ronově a dnes se posuneme po jednom z ramen dále, ač jen nepatrně k západu.




Úštěk s jezerem Chmelař s Ostrého. V pozadí Sedlo ( 726 m.n.m.) nejvyšší kopec východní části Českého středohoří. Známe od mělnické knihovny :-).

Vůbec nejjednodušší cestou na Helfenburk ( též Hrádek) je cesta autem přes Štětí, případně přes Zakšín a Domašice, ale pokud sem pojedeme vlakem, tak se vyplatí opět stará známá cesta přes Litoměřice s výstupem v Úštěku. Autobuso-vlaková  varianta přes Českou Lípu je delší, dražší i méně pohodlná, ačkoliv ji lze použít v rámci poznávacího výletu ( okružní cesta). A konečně, pro zdatné turisty tu je také jeden typ.
Autobus na Nový Bor vás vysadí v Zakšíně. Odtud pokračujete po červené značce přes Pavličky, Čápskou palici a Husu do obce Skalka. Ze Skalky jsou to již jen asi necelé tři kilometry po žluté značce na hrad Helfenburk. Cestu zakončíte v Úštěku na vlakovém nádraží. Počítejte však s tůrou mezi 25-30 km, avšak nádhernou divokou a osamělejší částí CHKO Kokořínsko.



Kraj chmelnic. Odrůda Úštěcký Červeňák. A teď pozor!!! Pro vás, kteří jste na takové pojmenování hákliví a zajímate se opravdu do hloubky o pivovarnictví, tak dnes jde již o výraz historický, nebo patriotský. Chmel měl totiž v Úštěku takové jméno, že značka Úštěcký Červeňák sbírala v historii mnohá ocenění a dodnes, se patrioté tak trochu brání pojmenování Žatecký chmel. Je to asi tak, jako my jsme zvyklí říkat rumu rum a nikoliv tuzemák, nebo zde v Mělníku hovoříme o centru na kopci, jako na Mělníku. Samozřejmě, že když kráčíme Úštěkem a hledíme na chmelnice, tak se uvnitř sebe díváme spíše na ten proslavený Úštěcký Červeňák, byť by nám odborníci jistě řekli, že už to nemá s tím pravým Červeňákem vůbec nic společného.

Jinak vede ke hradu a zpět z Úštěku takový poznávací okruh do pěti km a ti nejpohodlnější mohou využít parkoviště na silnici mezi Tetčiněvsí a Úštěkem, nebo v Ostré, odkud je to nejblíže. Vtom případě si zajděte ještě na místní křížovou cestu, která je prý již zrestaurována.

V tomto článku jsem vybral z Úštěku pouze foto Ptačích domků, kde tedy bydleli ti italští dělníci, kteří stavěli lokálku z Velkého Března do Zubrnic ( starší články) a Úštěku.http://www.zmz.cz/  Jinak je to krásné město. Druhé foto je právě z Kalvárie (Ostré) na město a jezero Chmelař. Zdejší oblast je známá právě odrůdou chmele, která se kdysi pěstovala i u Dubé, kde dnes najdete krásnou starobylou sušičku chmele.http://www.panoramio.com/photo/77281146



Dominantní věž Helfenburku.

Hrad Helfenburk ( u Úštěku) je sice na ostrohu, ale v hlubokém údolí Hrádeckého potoka, a tak je vlastně zakrytý vegetací, a jako-by zapomenutý. Z hradní věže prakticky nic jiného, než hrad a stromy neuvidíte, ale i tak stojí pro svoji atmosferu za návštěvu. O hrad pečuje jistý spolek, který zde občas o víkendech při ohýnku i nocuje a mívá klíče od věže, která na rozdíl od hradu není vždy přístupná.

Zde se píše   http://cs.wikipedia.org/wiki/Helfenburk_u_%C3%9A%C5%A1t%C4%9Bka , že výhled z věže je pěkný. Nevím, protože před 9 lety jsem viděl jenom stromy s hradem, ale pěkné to bylo. Co vás však jistě potěší je fakt, že jsem tu tehdy viděl v areálu hradu i občerstvení, které má občas i otevřeno a platí to snad i dnes.


Do údolí Hrádeckého potoka.

O historii hradu si můžete přečíst ve Wikipedii ( odkaz výše). Téměř platí to samé, co o Ronově. Také vznik ve 14. století, také ona větev Ronovců ( páni z Klinštejna) . Také vyhořel ( 1622), ale ne díky Švédům, nýbrž byl vypleněn císařskými vojáky pod velením maršála Buquoye. Po Bílé hoře hrad získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství. Až v roce 1887 koupil zříceninu průmyslník Josef von Schroll, který zde nechal vybudovat romantickou třípatrovou 30 metrů vysokou věž, do které vede 143 schodů. Ta byla vybudována v letech 1887-1890  a stala se atraktivní pro turisty.



Odpočívadlo.

Více času již nemám a snad ani není již co dodat, kromě toho že místo vážně stojí za návštěvu. Prohlédněte si tedy fotografie a, pak se rozhodněte zda sem zavítat. Osobně nelituji a opět sem rád chodil ten náš Mácha.








Pohled do studny.






Pohled z věže.



S peronu koukáte rovnou na Ronov.

Aktualizace 12.3. 2015:

Opravdu se píše historicky o Úšteckém červeňáku : http://www.ustekmuzeumpohlednic.estranky.cz/clanky/o-usteku.html


SŠ.