Zelené pivo je už na cestě.

Ačkoliv to podle počasí ještě zdaleka nevypadá, tak tu máme jaro a s ním Velikonoce. A k těm se pojí poslední roky jeden zvyk, kterým je zelené pivo na Zelený čtvrtek. To ovšem nečepují všude, a proto je třeba navštívit stránku http://zelenepivo.cz/kde-se-toci-pivo?t=M%C4%9Bln%C3%ADk .

Pro mělnické zájemce tedy připomínám, že je to téměř stejné, jako loni. Přijďte na zelené Starobrno 13, loni bylo fajn :-) ! A třeba si s přáteli připijte na teplo a ono konečně přijde ;-).

Smělé myšlenky na území Čech patří řekám.

Bavorské podunají.

O Mělníku, se hovoří především, jako o městě vína, českých královen a soutoku dvou největších českých řek. A jak je pro naše město přítomnost Labe a Vltavy důležitá, tak to nejlépe dokládá fakt, že Mělník nemá zakládací listinu jako takovou, ale za město je považován od chvíle, kdy mu král Přemysl Otakar II. v roce 1274 udělil listinou podíl z výnosu labského obchodu.

Řeky a zvlášť velké řeky hrály přirozeně odjakživa velkou úlohu pro lidstvo a to jak v oblasti přepravy zboží, tak vlastního cestování. Vyjímkou nebyl ani Mělník, který především leží na důležité spojnici našeho hlavního města se Severním mořem. Důležitost a význam modrých dálnic si naši předci již uvědomovali dávno. Vzpomeňme na vánoční článek ,,Poslední sen Karla IV." , kdy císař po získání Braniborska nechal vybudovat v Tangermünde na Labi rezidenci, kde nějaký čas pobýval a snil o řece, která až k moři bude proplouvat pouze Českým královstvím. Král měl vůbec smělé říční plány.

Určitě mnohý čtenář již slyšel o Schwarzenberském kanálu, který měl sloužit ke splavování dřeva z nepřístupných šumavských hvozdů a o vorařích, kteří pak kmeny stromů splavovali dále po Vltavě. Z historických pramenů se dozvídáme, že se tyto myšlenky počaly rodit právě již v době císaře Karla IV. ,ale skutečně se dílo podařilo vybudovat až mnohem později ( 1789-1822) inženýru Rosenauerovi ve dvou etapách. Více na http://cs.wikipedia.org/wiki/Schwarzenbersk%C3%BD_plavebn%C3%AD_kan%C3%A1l .

Šumava tvoří rozvodí Severního a Černého moře, a tak se aspoň v malém podařilo na území Čech cosi neobvyklého. Pokácené kmeny vhozené do kanálu v šumavském pohraničí bylo možno dle rozhodnutí plavit buď po Vltavě do Prahy, nebo spojkou do říčky Grosse Mühl do Dunaje a císařské Vídně. Kanál byl později prakticky bez využití pohlcen divokou přírodou a zapomenut, ale dnes je důležitou šumavskou cyklotepnou mezi oběma státy. Pokud se tedy díváme na naši národní řeku Vltavu, jejíž jedno rameno pramení u nás a druhé v Bavorsku, tak jistě stojí i za připomínku, že jsou její vody vlastně propojené i s Černým mořem.

Postihnuté modrou dálnicí nebyly jen Čechy, ale i sousední Německo. Když se vypravíme 50 km západně od města Cheb do pohoří jménem Smrčiny, tak zde objevíme nejen pramen řeky Ohře, ale táké Naabu,Saalu a Mohan. Všechny čtyři řeky pramení jen několik málo kilometrů od sebe a až na Nábu, která teče do Černého moře, tečou ostatní do Severního moře. Zejména Mohan je posléze říční tepnou, která své vody dopraví do Rýna a nizozemského Rotterdamu, a tak byl brzy využíván k lodní dopravě. Vyspělé Německo si uvědomilo, že pokud by se prokopal zhruba 170 km dlouhý plavební kanál mezi bavorským Bamberkem a Regensburgem na Dunaji, odkud již mohou vyplout větší lodě na cestu k Černému moři,tak dojde k významnému propojení obou moří, což má nejen hluboký vliv na státní ekonomiku, ale defakto přetváří mapu Evropy modrých linek. Stavba byla započata v roce 1960 a poslední úsek byl splavný v roce 1992. Více na http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFplav_R%C3%BDn-Mohan-Dunaj

Ale, také Čechy měly několikrát sen o propojení dokonce tří moří a není vyloučeno, že za pomoci EU dojde brzy k prvním krokům. Proti jsou samozřejmě především ochránci říční fauny a jistě je krásné i to, že je dnes Labe mnohem čistější řekou, než v nedávné minulosti ( zdrojem znečištění byly především továrny s nedokonalým čistícím zařízením), a že se k nám proti proudu opět rozšířili losososi a k Ústí i bobr ( ohrožení živočichů rušným lodním provozem). Kam to tedy vlastně spěje, toť otázka. Připomíná to situace, kdy se člověk na něco docela těší, věří v jakousi prosperitu ekonomickou i turistického ruchu a současně má obavy, že se něco nevratně zničí. Zájemce o historii i současnost tohoto největšího gigantického počinu tedy odkazuji na web...http://cs.wikipedia.org/wiki/Kan%C3%A1l_Dunaj-Odra-Labe   . Dnešní Labe i řeka Morava zejména v okolí Baťova kanálu je především turistickou baštou, byť někteří ještě máme v paměti dobu čilého plavebního nákladního ruchu mezi Lovosicemi a Chvaleticemi ( uhlí), kterou doplňovala přeprava především mezi Prahou a Hamburkem. Na druhou stranu je dnes nákladní lodní přeprava alespoň u nás z různých důvodů v současnosti minimální a skutečně těžko říci, co všechno by se změnilo takovým způsobem, aby došlo k naplnění výše uvedených obav. 

SŠ

Hledáte práci doma, v zahraničí, nebo chcete podnikat?

Mělníček je web, který nenabízí jen prostor pro veřejnou diskusi a vaši inzerci, ale jeho autoři se snaží vám přinést množství zajímavých dat, zpravodajství, články, vlastní zkušenosti a v neposlední řadě i to, co jim připadá zajímavé.

Takový velmi zajímavý článek na věčné téma práce, se náhle objevil včera na malý okamžik na webu i se dvěma komentáři, aby jej vzápětí smázla aktuální diskusní témata. Přijde mi to trochu škoda, protože ačkoliv je na celém netu kvanta stránek zabývajících se nabídkou zaměstnání, tak je to stále málo a mnozí žádáte, nebo i nabízíte práci právě na webu Mělníčku. To mě motivovalo k napsání tohoto článku.

Radami ohledně podnikání, se zabývá například tento blog... http://blog.peoplecomm.cz/clanek/jak-si-vytvorit-vlastni-praci
Líbí se mi, že si autor uvědomuje, že také člověka může leccos přestat bavit, že se nemusí dařit, že je to příliš obsahově náročný problém s mnoha aspekty a v neposlední řadě diskutující poukazují na to, že je vlastně celý ten odvážný pokus založený již v úvodu stále na nějakých půjčkách a placení. Ostatně, o mnoholeté stagnaci podnikání se všeobecně ví, asi tak, jako o tom, že největší rozkvět prožila gastronomie a hotelierství.

A tak se pomalu dostáváme k tomu nejběžnějšímu pracovnímu vztahu, jakým je vztah zaměstnavatel- zaměstnanec. A je pochopitelné, že kdyby bylo dost dobré práce a hodně oboustranné spokojenosti, tak by nebylo třeba pracovního turismu a množství webových stránek pracovních úřadů, všelijakých agentek, pracovních burz i různých inzerátů.

Takovou zajímavou stránkou pro vyhledávání práce je například http://www.agentka.cz/ . Jak už bylo na Mělníčku psáno, můžete navštívit i http://www.jobsexpo.cz/

Nelze ale bohužel spoléhat na to, že se nám podaří práci sehnat v místě bydliště, nebo nedaleké  denně nepříjemně vzdálené Praze. To ostatně pěkně zamává s volnočasovými aktivitami každého takto dojíždějícího jedince. Města a místa v pohraničí zase často sázejí na různé přeshraniční spolupráce v této oblasti, které jsou pro nás v centru republiky tak trochu z ruky a defakto diskriminační. Tyto aktivity nabízejí samozřejmě výhodné finanční možnosti pro občany krajů sousedících s velkým sousedem.  S případným zaměstnavatelem se můžete setkat osobně přímo na burze u nás, nebo u nich nějakých 50 km za hranicemi a podle výkonu budoucího zaměstnání, se přihlíží i k určité znalosti jazyka souseda.

Poslední možností je vůbec tak trochu dobrodružný život a práce přímo v zahraničí. Někteří mladí, se tomu brání, protože je možná v mnohém člověku tak nějak zakořeněný smysl pro oddělování práce od zábavy a určitý smysl pro vlast a domov, ale i taková varianta dnes opravdu žije. Pro všechny tyto situace užijme například web...http://portal.mpsv.cz/eures
.., nebo přímo i http://www.eures-triregio.eu/

A závěrem mi dovolte trochu veselé fantazie, která možná vysvětlí to výše zmíněné slovo diskriminační. Nikomu to nepřeji, ale představte si, že možná někdo dojíždí denně až na jih Prahy a stráví 3 hodiny celkem denně na cestě. No, komu to ještě nedocvaklo, tak za stejnou dobu jste vlakem tam, kde jsou třikrát vyšší mzdy, pokud by ovšem byla spoj :-). Ale, doufejme, že ještě není situace tak zoufalá, jako dále na východě a můžeme to brát spíše, jako šibeniční humor.

SŠ.

Hokejový šampionát? Ne, curling.

Tak samozřejmě, v naší zeměpisné šířce a délce má hokej takovou popularitu, že i ti, kteří nemusí zrovna koukat na ligu, tak si ohlídají, nebo zkrátka vezmou na vědomí únorové ZOH, či častější dubno-květnové MS. Jenže, na ledě se nehraje jen hokej, případně krasobruslení, ale také stále populárnější curling.

Již od soboty 16.3. do 24.3., se bude v Rize konat MS žen a týden po skončení je v programu již i MS v Kanadě, kde budeme mít i své mužské zástupce, kteří nepatří k outsiderům. Některé zápasy, se k nám jistě dostanou prostřednictví našich, či zahraničních televizních společností. Cesta žlutých a červených kamenů v taktickém boji o střed v centru kruhu, se stává atraktivní podívanou a třeba i právě proto, že mnozí rádi navštěvujete loňský jarní článek o mělnickém hokeji, a že i v curlingu na nejvyšší úrovni máme své želízko v ohni, tak jsem přišel s článkem, který může být pro někoho hokejový předkrm pro zkrácení čekání na šampionát, a pro jiné zajímavý zážitek.
http://wwcc2013.curlingevents.com/
http://www.curling.ca/championships/worlds/

SŠ

Sokolovo - 70 let - data - Mělník.

 

Doba spěchá tak překotně, že ani člověk nestíhá vše vnímat. Letos uplynulo 70 let od významné bitvy u Sokolova, připoměli jsme si i bitvu našich legií z 1. sv. války u Bachmače a já si náhodou vzpoměl, že kdesi na svém starém webu mám cosi, co je k věci a stojí rozhodně za oprášení. Jelikož vím, jak člověk někdy nerad kliká na odkazy, tak mi dovolte použít na úvod kopii z článku.

....Mělník má však i svého válečného hrdinu, který položil daleko od vlasti svůj život a významně přispěl k porážce hitlerovského Německa. Kapitán Otakar Jaroš se sice narodil 1.8.1912 v Lounech, ale už o 9 měsíců později vyrůstal na Mělníku.V době, kdy se formoval v pod uralském Buzuluku pod velením budoucího presidenta Ludvíka Svobody náš 1. prapor, se setkáváme s Jarošem, jako s instruktorem a velitelem poddůstojnické školy. V lednu 1943 odjížděl na frontu jako velitel 1. roty 1.československého samostatného polního praporu a naše jednotka tehdy musela v tvrdých zimních podmínkách absolvovat posledních 350 km do Charkova pěšky.

                                              

Po namáhavém pochodu si měla jednotka odpočinout, ale momentální situace na frontě vyžadovala okamžité zapojení do bojů, aby Charkov nepadl do německých rukou. Strategická úvaha vyžadovala vyslat předsunutou jednotku za tehdy zamrzlou řeku Mži k obci Sokolovo, která měla zastavit německé tanky. K tomuto těžkém úkolu se pak dobrovolně přihlásil nadporučík Jaroš se svojí rotou. Rota svůj úkol dne 8. března 1943 zcela splnila,

ale náhlá obleva a praskající led na řece neumožnil nakonec podpořit jeho jednotku sovětskými tanky. Navíc došlo k přerušení spojení s velením praporu, a tak se již Jaroš nedozvěděl, že díky oblevě může stáhnout svoji rotu po

tajícím ledu zpět přes řeku, neboť ten už německé tanky neudrží. Jeho život pravděpodobně podle některých svědků ukončila dávka z kulometu jednoho tanku. Tento významný čin 2. světové války byl v roce 1974 filmově zpracován v koprodukci Československa a Sovětského svazu. Kapitána Jaroše ztvárnil Martin Štěpánek a generála svobodu Ladislav Chudík. ( délka filmu 120 minut.)

     Boj v datech : 4.3. rota buduje obranu Sokolova.

6.3. dochází k drobným střetům průzkumných hlídek.
7.3. neúspěšný pokus 15 průzkumných tanků o průlom obrany u Timčenkova.

8.3. ve 14 hodin- průzkumný útok 14 tanků , který se podařilo rychle zastavit.Tři tanky předstírají na místě pomocí dýmovnic zásah, ostatní odjíždí zpět.
V 16 hodin- hlavní útok. Hned první výstřely z dýmajících tanků zasáhnou jedno ze dvou protitankových děl (45mm) a těžký kulomet.Následuje prudký boj.
V 17 hodin- zbytek roty zaujímá kruhovou obranu kolem kostela v Sokolovu, kde bylo vybudováno velitelské stanoviště.
V 19 hodin- Ludvík Svoboda vydává rozkaz ke stažení za řeku.Bohužel již neexistuje spojení. Vojáci a ranění se vracejí po celou noc, někteří až 9.3.

 Ztráty :  86 padlých, 56 raněných, 2 protitankové kanony, 7 protitankových pušek, 5 těžkých kulometů, 16 lehkých kulometů, 5 minometů. 

Ztráty na straně protivníka: 300-400 vojáků, 19 tanků, 4-6 obrněných transportérů ( Hakly)

                                         Datových informací bylo užito ze zpravodaje Mělnická radnice.

Letos uplynulo od bojů v Sokolově 70 let ( 8.3.1943) . V centru města Mělníka se u příležitosti oslav 65. výročí konala takováto přehlídka:

Zde jsem umístil pouze dva obrázky, ale pokud jich chcete vidět více ( třeba interier tanku, ruční zbraně, vysilačku...), tak stačí kliknout na odkaz http://mujmelnik.webzdarma.cz/Sokolovo.html

A nakonec jsme v čase inaugurace nového presidenta stihli i vzpomenout naše legie u Bachmače v 1. sv. válce. Všem doporučuji zavítat do našich supermarketů, kde časopisy o historii, se právě nyní věnují i ve speciálech období Habsburské monarchie, 1.sv. válce a vzniku první Československé republiky. Víte, že poslední císař měl k Čechám kladný vztah, líbilo se mu v Praze, kde žil, pobýval i v kasárna ve Staré Boleslavi, a bohužel ani nevěděl, jak po smrti France Josefa naložit se situací ?

SŠ.

Labská plavební společnost zazářila. A Mělník?

Možná si vzpomenete na loňský rok, kdy zde bylo presentováno spousta webových adres společností, které provádějí výletní plavby pro turisty zejména po Labi. Soutok se snažil co nejdříve přijít s nabídkou nových lodních jízdních výletních řádů pro následující sezonu, tak, jak je objevoval. Velmi dlouho visel otazník nad pravidelnou sezonní plavbou právě pod naším městem a ukázalo se nakonec, že stávající děčínská společnost Labská plavební nenašla s mělnickou radnicí společnou řeč a přestala plavby pod naším městem provozovat. To byl tedy konečný důvod, proč všechna ostatní města na řece už měla připravené své sezonní plavební řády a na Mělníku jsme si museli počkat nejen na řád, ale i na novou společnost.

Nás ( tedy mě :-) ) zajímají především novinky v plavbě a tak to chce trochu pátrat. Již mnohokrát jsem nejen já doporučoval plavbu na lodi Porta Bohemia z Litoměřic do Ústí nad Labem. Stránky společnosti jsou  na http://www.labskaparoplavba.cz/
,některé spoje plují až do Horních Počapel, ale pro rok 2013 zatím nic nenabízí, krom nově avizované linky mezi Terezínem na Ohři a Litoměřicemi.
Pospíšila si však právě děčínská Labská plavební společnost...
http://www.labskaplavebni.cz/misen#title
.., která se zmíněným odkazem presentuje v letošní novince. Návštěvníci Děčína, se mohou těšit na posílení plavby do Německa a čeká je dokonce zbrusu nová spoj až do Míšeně, odkud vás autobus dopraví na zámeček, kde se točila naše slavná Popelka a večer opět přiveze do Děčína. Stačí, se jen do 9 hodin dopoledne dostat do Děčína a připravit si něco ,,přes dva táci :-)." Takže, pokud toho někdo nelitujete, vyražte. Hned mi to mimochodem připomělo loňskou cykloprojížďku, kterou jsem zde, jako cykloseriál v říjnu 2012 presentoval. Dalším překvapením je, že děčínská společnost také provádí celoroční plavby po Praze za každého počasí http://plavbypraha.cz/
.., což byla až dosud výsada Pražské paroplavební společnosti, která třikrát v roce pluje i na Mělník.
http://www.paroplavba.cz/
Letos ( 2013) plují na Mělník 28.7. a 25.8.
Čistě náhodou jsem objevil nyní další web o lodích v Praze.... http://www.parniky-praha.eu/
Také v Poděbradech stránky buď nedoznaly změn, nebo jsou pro letošní sezonu stejné. Stále tam není zájem prodloužit plavbu až do Nymburka a loď otáčí nadále v Kovanicích, byť se o tom vedla jednání.
Jak to vypadá s plavbou pod Mělníkem? Tak, možná je ještě brzy. Zde je stránka, kde je nutné vyhlížet informace...http://www.marinavltava.cz/index.php/cs/pristav
Ovšem, musím se přiznat, že na stránkách této společnosti tyto informace vždy obtížně vyhledávám. Chce se mi říci, či napsat, že je to tím, že je na to ještě asi brzo, ale loni jsem se tyto informace dozvěděl jen díky profesionálním médiím a na webu to šlo i dodatečně jen obtížně dohledat.

SŠ.

Soutok obrazem II.

Možná, že právě koukáme na poslední sníh této zimy u nás. Elektřina je v kurzu, celá republika plná solárních panelů a pořád je to málo :-)

Hned v sousedství téměř nové transformátory a ve zprávách ČEZ,Albánie,Bulharsko a opět Temelín.

Trochu neobvyklý pohled do našeho vlakového nádraží.

Zde jsou zvířátka ještě vděčná za každý kousek potravy.

Zimní idylka v parku.

Tam, kde se Labe pojí s Vltavou, tam lze po sněhu i velké vodě občas spatřit jezírka ( na obrázku). Před 200 lety zde bylo několik ostrůvků a jedno vltavské rameno vtékalo do Labe u Obříství.

Zastrčený pomník na Pšovce v bývalém katastru bývalého účiliště. Dnes přístupný jen díky funkci zoom u fotoaparátu.

SŠ.

Nejkrásnější domy na Mělníku.

Někdy, téměř už před 10 lety Mgr. Renata Špačková přišla s brožurou, jejíž název zněl Mělnická zastavení I. Knížka populární formou popisovala významné historické budovy i některé jednotlivé zajímavé sošky, vily, domy apod. Na jejím konci bylo uvedeno, že je vhodným doplňkem místního dějepisu. Od té doby si člověk kolem sebe začal uvědomovat věci, které dříve tak nějak i přehlížel.

Později se mi toto téma hodilo pro fotografický web o našem městě a řada náčrtů pak byla proměněna ve fotografie. V současnosti prožívají mělnické domy svoji popularitu díky duchovním otcům Mělníčku opět. Tak, jako v loňském roce, tak i letos, se můžete zůčastnit zábavné hry, kde pátráme po detailech z našeho města.

A tak mě tak napadá, jak se od mých posledních záběrů opět leccos změnilo. Některé domy zkrásněly, jinde už opět omítka poněkud vybledla. V každém případě je nutno říci, že máme na Mělníku krásné staré měšťanské domy, které stojí na ulici za pohled, který potěší. Kdyby si člověk dal tu práci a obešel město, asi by to bylo hodně krásných snímků.

Věřím, že s některými náměty, se ještě setkáme v nekonečné zábavné soutěži :-) a není důvod, proč tu několik krásných starobylých mělnických domů nezpopularizovat, třeba tak, jak to známe v Šumných městech Davida Vávry. Važme si všeho krásného, co potkáváme.

SŠ.

Na Mělníku se prý natáčí reklama.

Snad to má být reklama na nějaký drink, jak mi sdělila jedna náhodná zainteresovaná osoba.

Při procházce městem člověk zavadí o leccos. Na Mělníku to dost často bývají i filmaři.

SŠ

Také zkoušíte pátrat po předcích?

Asi každý, se někdy zamyslel nad osudem svých předků, ale nikdy se o tom moc nepsalo a nemluvilo. Důvod je jednoduchý. Aby byl fotbal a hokej tak populární, jak dnes je, bylo k tomu třeba mnoho rozhlasových a velmi brzy televizních přenosů. A pak tu máme celou řadu  jednorázových akcí, kdy se díky médiím cosi proslaví a momentálně vstoupí do povědomí širší veřejnosti. Devadesátá léta patřila hlavně díky seriálu s Luďkem Munzarem rozhlednám. Celá republika si uvědomila toto místní a v Evropě hojné bohatství, a různé spolky a obce začaly rekonstruovat rozpadající se stavby, které ještě bylo možno zachránit, nebo se nadšení vrhlo na stavbu rozhleden zcela nových. Byl to v každém případě významný čin. ( U nás například  byla slavnostně otevřena Vrátenská Hora 28.10. 1999, Kadlín- tuším 2006)

Podobný fenomén nyní vyvolal seriál Tajemství rodu http://www.ceskatelevize.cz/porady/10312897742-tajemstvi-rodu/ , kde různé známé osobnosti, převážně herci, pátrají za přítomnosti různých předem oslovených odborníků po svých předcích. K seriálu je obrovská diskuse, ve které se řada lidí vyjadřuje k tomu, který díl byl, jak dobrý, který byl lepší, který herec udělal jaký dojem a trochu se to zvrtlo v pravý bulvár, ale vedle toho, se neznatelně zrodila nová linie, ve které začali i diváci pátrat po svých předcích. Tady vás autoři seriálu odkážou především na stránky http://www.genea.cz/, které vám vysvětlí spousta zajímavého.

Dozvíte se například, že v zahraničí není problém pátrat pomocí internetu po svých předcích, ale u nás ještě ano. Je to dáno tím, že pouze sousední Ústecký a Liberecký kraj je zdigitalizován, dále pak například Třeboňsko a okolí Brna. Genea také prosí dobrovolníky o spolupráci, kteří by dobrovolně pomohli jakkoliv s postupnou digitalizací ČR. Když jsem se však tázal, kdy asi má být výhledově zase něco zdigitalizováno, tak se mi v diskusi nikdo neozval.

Na druhou stranu tak vznikla podnikatelská půda pro lidi, kteří vám pracujícím nabídnou, že pro vás klidně vypátrají některé vaše předky. K tomu slouží i jakýsi ceník. Dohledání předků v takzvané otcovské linii, až někam do pobělohorské doby ( 1620) stojí dle dohody také i třeba 10 tisíc Kč, protože je to časově náročné a je nutno pátrat převážně bohužel i mimo digitalizované internetové archívy. Povinnost psaní matrik platí v našich končinách přibližně od roku 1605 a pokud se prodíráte archívy v průběhu věků a prostoru, tak kromě našeho jazyka narážíte ještě na latinu, němčinu a různé druhy písma. Na netu je i spousta pomůcek ( překladatelské slovníky, přepis písma) a Genea vás zve na celou řadu kursů. Krom toho, se některé matriky pokusilo několik jedinců přeložit do současného jazyka. Mohu ale potvrdit, že i nepříliš zainteresovaný člověk bez nějakého studia, se poměrně brzy v matrikách vyzná, lecos zdatně přeloží a největším problémem je zapisujícím  načáraný záznam v matrice při zápisu a hlavně nedostupný materiál z námi hledané územní oblasti. V Čechách tak dochází k zajímavé situaci, která vlastně zřejmě z důvodu dokonalé digitalizace matrik v okolních státech neexistuje.

Na jedné straně jsou dobrovolní obroditelé, kteří veřejnosti dávají vše zdarma, ale velmi velmi pomalu. Na straně druhé tu máme profesionální placené pátrače, kteří si nechají zaplatit a oprávněně tvrdí, že to není nic snadného ( ta práce). Na třetí straně jste to vy, kteří zjišťujete, že to může být občas dobrá zábava pro vás a do určité hloubky poznání si docela úspěšně vystačíte s vlastní schopností u internetu. Samozřejmě, pokud vám nestačí jen data narození, sňatků a úmrtí, ale chcete vědět více, tak k tomu už ani matrika nemůže mnohdy dokonale sloužit. Bohužel, je tu ten jakoby starý problém, že tu zkrátka není dostupný materiál. Kam se to celé ubírá, toť u nás vždy ve hvězdách. Vždyť jsme zažili období, kdy lidé nakupovali originální i okopírovaná média, která dnes nemají žádnou cenu a vše, na co máte právě chuť je k disposici na netu. Je to správné?

To už by ale byla zcela jiná debata o tom, co je vlastně kvalitní a co má, a co nemá být placené. Když jsem nedávno viděl německý teleshoping, kde nabízeli lidovou hudbu, tak zprvu jsem ani nechápal, jak může někdo za obyčejné CD v přepočtu tolik zaplatit, ale jen do doby, kdy jsem si ihned uvědomil ten rozdíl ve výši obdržené měsíční výplaty, která je u sousedů několikanásobně vyšší.

SŠ.

Je hodně sněhu? Postavte si iglů.

Polární badatel Stefansson měřením roku 1912 zjistil, že uvnitř iglú může být až o 60 °C tepleji než venku! Když bylo venku -45 °C, teplota ve vstupním tunelu byla -40 °C, v průlezu z tunelu do vlastního iglú -18 °C, u podlahy iglú bylo -7 °C, ve výši ramen sedící osoby již +4 °C a u stropu dokonce +16 °C! Sníh je výborný tepelný izolant. Teplo se v iglú drží jako v bublině, neboť vchod je pod úrovní podlahy a studený vzduch dovnitř prakticky nemůže. Tolik výňatek z článku v odkazu níže.

Vždy, když je venku hodně sněhu a někdy dokonce i mráz, tak si člověk lehce vzpomene na polární kraje, eskymáky a stavení ze sněhu, kterým se říká iglů. Tato obydlí se stala tak populární, že existuje spousta návodů na stavbu a iglů je i předmětem mnoha dokumentů. Staví ho nejen Eskymáci, ale čas od času to zkouší i Češi každého věku. A tak si zde aspoň řekněme, co budeme potřebovat, pokud se o něco podobného pokusíme.

Tak především to je sníh, ze kterého vyrábíme jakési cihly a záleží na jeho kvalitě. Pokud je sníh mokrý a sypký, tak můžeme vyrábět cihly třeba v přepravce, ale obvykle se předpokládá, že teplota se bude pohybovat velmi nízko pod nulou a cihly se vyřezávají pilou. Dále je třeba sněhové kvádry už od samého počátku naklánět ke středu, abychom docílili typického tvaru iglů uzavřeného vrcholovým kvádrem a vzniklé spáry vymazávat sněhem tak, aby bylo iglů dokonale utěsněné proti větrům a úniku tepla. Začíná se vymezením kruhu zpravidla o průměru kolem dvou metrů, odkud se vybere sníh do určité hloubky. Část stavby je zapuštěná a to má své důležité opodstatnění. Z nástrojů tedy potřebujete pouze pilku a případně i třeba polní lopatku.

Tak to je jen velmi hrubá představa, jak takový přístřešek vybudovat. Odborníci tvrdí, že prvé pokusy končí někdy nedokončené a je naprosto normální, když například dva začátečníci staví takové úspěšně vytvořené přístřeší v rozmezí čtyř až osmi hodin. Spěch tu nemá význam. Více třeba na http://www.svetoutdooru.cz/clanek/?106572-postavte-si-iglu , odkud je i informace psaná kurzivou.

SŠ.

Tajemství železnic.

Když jsem zde nedávno psal o zahájení vysílání televizního programu Prima Zoom, tak jsem samozřejmě ještě nemohl tušit, že to potěší spoustu lidí a nový program, se stane častým společníkem pro mnoho mých známých a přátel, byť budou nové díly dokumentů vznikat jen nenápadně. To má ostatně určitou výhodu, protože člověk není živ jen o koukání na televizi. Ukázalo se tak, že mnozí  z nás, se dokážou nadchnout historií, vědou, filosofií i věcmi, které nás obklopují a nejsme jen tím stádem, které kouká na jakési praštěné seriály, cizí nic člověku nedávající telenovely, nekonečné reality-show, zprávy z VIP, a pak si jen nenotujeme, jaká to byla blbost, což je potěšitelné. Naopak, lidé si znovu dovedou povědět i o něčem v televizi kvalitním.

Vždy jsem rád vyzdvihoval seriály s Luďkem Munzarem ( Rozhledny, Zpět k pramenům, Tajemství stromů?), které tehdy před více než 10 lety způsobily, že leckterý občan Čech si více uvědomil určité své vlastenectví, bylo zachráněno i vytvořeno spousta nových rozhleden s vyhlídkou na tu naši krásnou vlast a člověk dokázal chovat větší úctu k našim řekám, ba i rozmýšlet nad konkretním stromem. (Mimochodem, víte, že i Mělníček je tu už více než 5 let, což není zrovna v lidském životě málo a můžete  na jeho stránkách po tuto dobu i lecos vzkázat spoluobčanům?)  Ti mladší možná už nevědí o čem je řeč, ale traduje se, že jsme národem, který spíše obdivuje vše cizí, než by dokázal ocenit i tuzemské hodnoty. A tak proto je to dobře. Nyní přišla ČT s novým seriálem s názvem Tajemství železnic http://www.ceskatelevize.cz/porady/10394044768-tajemstvi-zeleznic/6505-o-poradu/
, o kterém by měl český divák vědět. A protože vím, jak to s reklamou na kvalitní věci je u nás na štíru, tak zkusím přispět svoji troškou do mlýna a pomoci propagaci tady na Soutoku. Mrknětě na to, věřím, že to leckoho zaujme, nebo aspoň potěší a myslím, že právě teď je televize ještě dost dobrým tipem na trávení tohoto ročního období, které většinu lidí ještě jistě netáhne tak magneticky ven, jako třeba blížící se jaro.

SŠ

Kolik vody je v Labi? Jaká byla na Mělníku včera teplota a jak silný vítr vál?

Již dávno jsou pryč časy, kdy se lidé řídili jen pohledem na oblohu, předpovědí z rozhlasu, televize, či novin, anebo nějakou tou lidovou pranostikou. Zatímco venkovní teploměr pro svoji cenu poměrně brzy zdomácněl, horší už to bylo s dřevěnými a dokonalejšími barometry. Nicméně, devadesátá léta a rozkvět elektroniky přinesla na poli pokroku malé meteorologické stanice do každé domácnosti a zdálo by se, že není co vylepšovat. Jenže, taková stanice dává přehled pouze o situaci v konkretním místě a stejně je třeba čas od času prostřednictvím médií provést korekci přístrojů.

S příchodem internetu dnes můžeme získat neskutečné informace. Máme-li v plánu navštívit nějaké jiné místo s jinou nadmořskou výškou a jiným klima ( hory), tak se prostřednictvím on-line kamery můžeme podívat, že oblečení vhodné pro Mělník, je jinde ještě předčasné. Bohužel, média a propagace užitečných webů, to je kapitola sama o sobě a řada lidí navíc ani nevyužívá všech možností techniky.

Dnešní televizory jsou kromě teletextu vybavené i internetovými službami, podobně, jako mobily, tablety, notebooky apod. a přesto málokdo vůbec zaznamená, že tam někde něco předělávají a tak nelze třeba počasí z Mělníka nyní dočasně v televizi vidět ( nebo snad jen v některé).

Jsou ale i služby, které se opravdu všude nedozvíme, anebo o některých víme a o některých nikoliv. Je poměrně znám web, kde se dozvíme aktuální výši říční hladiny pod městem i průtok. Samozřejmě, že je takto zmapována celá republika a jde i o archivní informace. Pokud to někdo snad neví, tak jde o adresu .http://www.pla.cz/portal/sap/cz/PC/Mereni.aspx?id=60&oid=5

Jedině díky tomuto webu ( Soutoku) a článku o povodních, se můžete dozvědět, kam až hladina řeky při různém stavu vodočtu vystoupá. Jde o vlastní pozorování v průběhu času, které jsem zde někde již dávno publikoval. Bohužel, nejsou všichni lidé tak sdílní a ochotní, se podělit tu a tam sami od sebe o zajímavosti s ostatními a tak i pro mě byla následující adresa překvapením. Dál jsem to zatím nezkoumal, ale považte, že to má něco do sebe...http://www.meteoprog.cz/cs/fwarchive/Melnik/ .   (Zde je adresa http://www.jednotky.cz/tlak/konv--mm-rtutoveho-sloupce/?hodnota=767 , kde případně přeložíme hodnotu rtuťového sloubce na Mba.)

A díky Týdeníku Mělnicko, se máme možnost seznámit s tím, že na Vrátenské Hoře je instalována ( zatím zkušební provoz) webová kamera. Našel jsem ji, ale dalo mi to na stránkách SOK Kokořínsko slušnou práci. Snad ji umístí lépe na svém webu, kde bude i turistickým lákadlem pro návštěvníky.

SŠ.

Octavia III combi viděna na D8 u Mělníka

Děkujeme čtenářce Blance Novotné za zaslání fota které pořídil její manžel. Octavia byla viděna na D8 při cestě z Roudnice na Mělník.

Podle čtenářky je Octavia předjela v okamžiku kdy jeli rychlostí 140 kilometrů za hodinu. Následně řidič zpomalil. V okamžiku kdy zjistil že je focen, tak přidal a ujel. I přes množství oficiálních fotek, je přeci jen zajímavé potkat testovací vůz nedaleko soutoku. Pokud další vozy s SPZ začínající na F potkáte, můžete foto posílat na roman.rak@centrum.cz.

Dříve jste mohli přímo v ulicích Mělníka potkat testovací verzi Rapida. 

Retro.Nakupujeme, aneb mnohem více starostí, než kdysi.

Mladý člověk, se vždy do nějaké doby narodí a nějak ji přijímá. Ti starší už můžou porovnávat a žasnout, jak se věci mění. Nikdy mě dosud nenapadlo vyfotografovat nějakou prodejnu, nebo supermarket. Divné, co ? :-) Nicméně, když se tak dívám na automobil firmy, která rozváží každou sobotu k nám na Mělník už rovné dva roky čerstvé mléko a zavzpomínám na ,, Frostíky", jejichž auta k nám v létě rozvážela kdysi snad od Všestud mražené výrobky, tak musím zavzpomínat na zvláštní historii pojízdných krámků.

Leckterá vesnice mívala před 50 lety nějaký ten svůj krámek, kterému se říkalo Jednota a kde sice převládaly potraviny, ale byla zde snaha i o jiný sortiment. Pokud nějaká služba na vesnici chyběla, nebo dokonce neměla vesnice vůbec prodejnu, tak sem zajížděla obchodní vozidla v předem stanovené dny a časy. Nesmíme zapomínat, že výrobní páteří každé vesnice bylo nějaké to zemědělské družstvo v místě a tak kromě starých lidí, se na vsi kupní klientela našla. Ba co víc. Tehdejší život byl tolik spjat s vesnicí, že zde mnohdy sídlilo nejen zdravotní středisko či zubař dentista, ale leckterá vesnice měla i své malé kino, nebo divadlo. Dnes to zní téměř neuvěřitelně, ale je třeba vidět věci v souvislostech s událostmi dějin.

Malé krámky byly později nahrazovány takzvanými socialistickými samoobsluhami, které byli zrovna nedávno zmíněny v nějakém televizním retru. Koše na kolečkách byly tehdy zbytečností a nikdo ve velkém nenakupoval. Tedy, aspoň ve srovnání s dnešními měřítky. Samozřejmě, že samoobsluhy ve městech byly vybavené lépe a byl v nich například větší výběr salátů. Až do dob, kdy byla okurka nahrazena často cuketou, byly saláty chutné. Prodávalo se během celého pracovního týdne od 6.30 do 17-18 hodin a v sobotu dopoledne do 11-12 hodin. Celé to mělo jakoby nepsaný řád. Časnější dopolední hodiny patřily starým lidem, kteří na vsích před krámem poklábosili a výjezdním řemeslníkům, kteří se stavili někde pro svačinu. Dopoledne si pak zejména ve městech odskočil na řádný nákup nějaký ten úředník, nebo se i na krámcích objevila cedule s nápisem ,, přijdu hned", na poledne bývala asi hodinová až dvouhodinová přestávka a jelikož téměř všechny podniky končily v půl třetí, tak se během několika minut krámy zaplnily především ženskou klientelou, která vše potřebné odnesla obvykle ve dvou taškách. Pak už přicházeli lidé jen tak něco dokoupit, co se zapomnělo.

Dnes mají někteří lidé z nakupování snad i dokonce trauma :-). Mám kartičku příslušného marketu, abych dostal při nákupu slevu? Co je dnes v akci? Co vzít do zásoby? Najdu to, co hledám? Co z toho vlastně vzít :-)? Mám prázdné láhve? Bez auta snad už jde nakupovat málokdo. Platí také, že čím větší nákup máme, tím to má všechno větší smysl, byť je s tím více práce a starostí. Čekání ve frontě, sleva, místo na parkování, doprava nákupu k autu, doprava nákupu od auta domů, zkrátka blázinec. A jak už to tak bývá, tak i tak se někdy stane, že navzdory našemu tržnímu hospodářství občas něco není a zrovna ani u konkurence, pokud se pokusíme ještě nabrat síly na druhou zastávku. Eru malých krámečků z 90. let zcela překonal nákup pod jednou střechou v supermarketech a ty dnes dokonce i plní jakousi roli společenského setkávání obyvatelstva, což někoho potěší a jiného ne. Také už nelze dnes nákupní klientelu nějak rozškatulkovat. Jedni nepracují vůbec, druzí dost na volno, další do čtyř, pěti, sedmi, .... pracuje se a prodává se prakticky pořád :-). Snad jen od sousedů za hranicí občas proniknou nějaké zprávy ( ono se to tedy ví), že je to tam s prací i s prodáváním mnohdy jinak ( už jen časově), ale to už by byl úplně jiný šálek, třeba pro pořady pana Moravce, paní Jílkové a zainteresovaných stran :-).

Nádherný svět piva.

Pivo a víno patří k nejvěhlasnějším nápojům na světě. Naše republika patří v obou kategoriích k veličinám a zejména v případě piva ke světové špičce. Vždyť se pivo označuje díky množství konzumace u nás za národní nápoj. O vztahu k němu a jeho popularitě svědčí mnohé. Stačí se podívat na některé články na tomto webu a není žádným tajemstvím, že den 1. května 2012 se zapsal do myslí návštěvníku kokořínského pivního festivalu velmi kladně a mnozí tak trochu kalkulují s návštěvou dalšího ročníku vydařené jarní akce. Loni se totiž počasí k tomuto dni opravdu až abnormálně vydařilo. Také článek o Mělníku, kde se přepisují pivní dějiny měl velký ohlas a je stále navštěvovaný novými a novými čtenáři.

Již několikrát sem na některých místech zmínil, že plno dobrých věcí umírá na nezájem, nebo nevědomost veřejnosti. Existuje dokonce spousta pěkných webů, kde se autoři opravdu snaží, představí čtenářům opravdovou kvalitu a přitom o jejich aktivitě ví málokdo. Soutok občas takový zajímavý projekt podpoří. Tentokrát jde vlastně o výstavu internetovou a ty jsou zde pro lidi.

Se vzrůstající popularitou piva u nás, se těší velké oblibě nejen různé pivní encyklopedie a průvodci po pivnicích a minipivovárcích ČR, ale také různé pivní suveníry a slavnosti. Doprovodným jevem je pak samozřejmě sběratelská vášeň. Ta se v dávné minulosti omezovala na pouhý sběr pivních tácků, nebo etiket, ale dnes jde i o pivní sklenice, otvíráky, trička s tematikou, speciální pivní tašky, firemní předměty, plechovky a v neposlední řadě, se stoupající popularitě těší i ještě ne zcela dostupné a kupně ne zrovna výhodné malé soudky. Úspěch mají zejména ty, které jsou v prodejních mimořádných slevách. A právě na takovou pěknou  internetovou výstavu soudků našich, ale i německých a dalších, vás pozve Soutok k jednomu sběrateli z Moravy. Prosím, vstupte ;-) :-).
http://www.wernhern.estranky.cz/

SŠ.

Zimní přechod Nedvězí 2013 očima Honzy Soukupa.

Postrádali jste letos na Soutoku článek o Zimním přechodu Nedvězí? Zajímá vás stejně, jako mě, jaké to tam bylo? Díky webu KČT Mělník o krátkou reportáž nepřijdeme, bez ohledu na to, zda jsme byli v daný den v práci, nebo se nám zkrátka nechtělo, nebo oboje, či jakýkoliv jiný případ ;-) :-).

Osobně mě potěšilo zjištění, že se článek Soutoku o letním Mělnickém hroznu objevil celý na stránkách mělnického KČT a rovněž jsem si uvědomil, že ne vždy jsem ochotný číst někde něco na základě uvedení odkazu. Zkrátka, někdy se nám na netu  nechce ani na něco klikat. A tak, proč si aspoň nepočíst dnes třeba přímo tu originální výpověď, či článek osoby nejpovolanější ;-):-). Ať už byla náplň o posledním lednovém víkendu  každého z nás jakákoliv, pak si jistě ještě pamatujeme, jaké bylo počasí a už jen z tohoto důvodu musíme účastníky a pořadatele zkrátka ocenit.

( fotografie z loňska)

Na Nanga Dubá byla pravá zima.

Mlha a mráz -17 stupňů nebyly dobré podmínky pro účast na 38. ročníku Přechodu Nedvězí. To ale neodradilo 59 mělnických účastníků, kteří odjeli v sobotu 26.ledna na tradiční zimní akci. Letos si mohli vybrat ze třech tras. Nejdelší na 18 kilometrů začínala v Tupadlech a vedla přes Rač na vrchol Nedvězí. Další trasy začínaly v Deštné. Kratší na 10 kilometrů vedla z místa startu do osady Vrabcov, odkud vystoupila přes Panenský hřeben na vrchol Nedvězí. Delší trasa dlouhá 15 kilometrů vedla spolu s trasou na 10 kilometrů na Panenský hřeben. Odtud  pokračovala přes Rač do Osinalického sedla.  Odtud sestoupila do Osinalic a z nich vystoupila na vrchol Nedvězí. Bohužel na kótě 458 metrů nad mořem byl díky nízké oblačnosti  omezený výhled. Tak jsme viděli jen blízkou osadu Dražejov, v údolí Liběchovky osadu Deštná a město Dubá. Z kopců byl vidět jen Panenský hřeben, Rač, Supí hora a Velký Beškovský vrch. Zde každý dostal diplom a modrý kovový odznak  akce s číslicemi 7458 m. Sedmička znamená vzdálenost od města Dubá a zbylé jsou nadmořskou výškou vrcholu. Všechny trasy pak pokračovaly kolem hezké kapličky do již tradičního cílového místa ve Střezivojicích. Tady jsme byli spokojeni s výborným gulášem v hospodě Bouda. Personálu jmenované osvěžovány patří náš dík a rádi tam zakončíme i další 39 ročník koncem ledna 2014.

                                                                               Jan Soukup

Více z činnosti KČT Mělník na http://kct-vht-melnik.webnode.cz/


 Pro Soutok Standa Švec.

TV Pětka končí. Udělala Mělníku vizitku.

Herečka J. Čvančarová nás v jednom z dílů pořadu Miluji Česko provedla Mělníkem. Podíváte se na soutok, zámek, náměstí a dozvíte se i něco ze vzpomínek na její život v Mělníku. 

Raketový start Prima ZOOM. Kultura číslo 1 válcuje národ.

Letošní zima je společensky nenápadně živá více, než kdykoliv jindy. Kdo si ještě vzpomene na atmosferu konce presidentské volby před týdnem? A to se ještě  hned v pondělí  odpoledne dočetl čtenář internetu toto : http://www.lidovky.cz/stem-jen-podle-pulky-lidi-je-nyni-rezim-lepsi-nez-za-totality-p5u-/zpravy-domov.aspx?c=A130130_174222_ln_domov_vsv ( Odkaz nekoresponduje s názvem)

Vzrůšo je ale i v médiích. Televizní stanice Pětka je v problémech a upřimně řečeno, bulváru je všude dost až příliš. A ne vždy zrovna suprový Buřt-cajk to takříkajíc může vytrhnout.

Když jsem včera tak přemýšlel o obsahu hlavních zpráv na Nově, tak kromě jedné staré naivní paní to bylo téměř vše ze světa smetánky, aneb, kdo měl jaké šaty na plese, a že bude Nova slavit :-). Jedna televizní stanice zabodovala však u diváků vysoko a zřejmě bude mít nějaký čas slušnou sledovanost. Už je o ni tolik článků, že dávám rovnou odkaz na hlavní přehled..http://www.digizone.cz/ . Ano, jde o televizní kanál Prima Zoom, který je důkazem toho, že lidé chtějí nad věcmi týkajícími se nás všech a naší planety žasnout. Ne, že by takový program dosud u nás chyběl, to jistě ne, ale přece jen divák pohlíží na celou záležitost trochu jinak, než kdyby se jednalo o program vyloženě z kabelovky, popřípadě všeobecného zaměření.

Zdá se tedy, že mezi lidmi zájem o vědu, historii a vzdělání zkrátka je a tento případ je důkazem toho, že má-li být nějaký národ národem učeným, pak není lepší cesty, než mu dát toto zdarma a přímo pod nos. ( článek Rádio kdysi a dnes- o programu OK 3 a jazykové výuce) Nova chce snad v tomto souboji televizí kontrovat a chystá také nějaký nový program ( téma?), ovšem otázka úspěchu každého programu je ve hvězdách.

SŠ.

Prima Zoom startuje dnes ve 20 hodin.

Asi před čtrnácti dny zde bylo avizováno blížící se zahájení vysílání z nového programu televizní rodiny Prima. Nuže, den D nastal a ve 20 hodin vše vypukne. Stanice bude v primetimu ( hlavní vysílací čas.... jak nás kdysi vzdělal tehdejší ředitel Novy Vladimír Železný :-) ) vždy přicházet zřejmě se třemi novými dokumenty ( v čase 20.00-23.00). Ty se budou po zbytek vysílacího dne ( 8-20 a 23-2 hodiny) opakovat. Každý den přijde televize s novinkami na téma podle tohoto schéma:
Pondělí bude patřit Největším katastrofám, úterý půjde Po stopách historie, středa nabídne Fascinující přírodu, čtvrtek Zaostří na války, pátek se bude věnovat Úžasným oceánům, sobota Zázrakům z říše zvířat a neděle odhalí Tajemství vesmíru.

Více zde na: http://www.digizone.cz/clanky/startuje-prima-zoom-ctvrty-kanal-skupiny-prima-nenaladi-ho-ale-vsichni/

SŠ.

Hladina Labe stále stoupá - FOTO

Vývoj stoupání hladiny Labe můžete sledovat ZDE! Kulminace se očekává Během dnešní noci, nejpozději rána. Nepředpokládá se že výška hladiny dosáhne druhého stupně povodňové aktivity.