Nevím, jak je tomu dnes, ale shodl jsem se s pamětníky, že za časů našeho dětství bylo téměř nemyslitelné, aby některá základní škola v republice neuspořádala výlet pro své žáky na posvátnou a bájí opředenou horu Čechů jménem Říp. Pro nás tady na Mělníku je to navíc nedaleké místo, kde můžeme rozjímat, kam vozíme své vzdálenější příbuzné, rádi jim ukazujeme krásy naši domácí české krajiny, kde se praotec Čech se svojí družinou usadil a v neposlední řadě sem zavítají v dubnu i mladé rodiny na zdejší pouťové atrakce pro děti.
Dlouho se zdálo, že snad není potřeba sem jinak nějak často jezdit a snad i proto, že tu bývá zejména v hezkých dnech až nezdravě velká návštěvnost, ale po mnoha letech mě sem přivedla nejen záliba v krásné výhledy do kraje, ale i mé obrozené nadšení pro dálkový příjem rozhlasu na pásmu FM ( VKV) a tehdy hlavně pionýrské doby pro nový DAB+ ( příjem digitálního rozhlasu), kdy naši domácí provozovatelé, se teprve probouzeli a s kopce bylo možné v podmínkách poměrně pravidelně poslouchat multiplexy z vysílačů až v dalekém Hesensku a Bádensku -Württembersku.
To se povedlo jen vzácně, protože pracovní povinnosti bývají často v rozporu se situacemi, jako je polární záře uprostřed týdne a jiné to není i s tolik radioamatery vyhledávanými mrznoucími mlhami, nebo s odstávkami našich tuzemských vysílačů, které také umožňují příjem stanic, které běžně přemáznou tuzemské stanice. Pro internetovou konzumní mládež je to dnes nepochopitelné hobby, ale lze ho připodobnit k rybařině, kdy jen netaháte na prutu ryby, ale pro nás vzdálené cizí stanice.
Nicméně, úspěch nemusí být zaručen a je vždy fajn, když si ty neuspokojivé věci dovede člověk vynahradit nějak jinak. I tady platí podobně tak, jako u studia cizích jazyků, že čím více zálib člověk má, tolikrát je člověkem. Když se umíte těšit z přírody, maličkostí a třeba to ještě fotíte, tak ta pozitiva jen a jen posilujete, což je pro dobrou náladu a naše zdraví do jisté značné míry důležité.
Říp je kouzelný v každém ročním období a zjistil jsem, že i přes to značné množství návštěvníků, se sem zkrátka člověk zajede podívat rád a delší absence by mi už snad tady asi i vadila. Měl jsem tedy tentokrát takový zvláštní plán. Pochopitelně, že nechyběla ve výbavě rádia pro obě rozhlasová pásma, ale nechyběl ani triédr pro případné podmínky v pohledech do dálky a objevil jsem i originální myšlenku, na kterou mě přivedla knížka s titulem Krajinou prvních Přemyslovců ...
https://www.luxor.cz/v/2059722/krajinou-prvnich-premyslovcuaneb-s-ceskymi-knizaty-ze-stadic-do-prahy
https://www.luxor.cz/v/1975456/krajinou-prvnich-premyslovcu-s-ceskymi-knizaty-ze-stadic-do-prahy
Není bez zajímavosti, že to byla právě tato kniha, která měla na svědomí, že jsem před několika lety konečně také navštívil dvakrát městečko Kouřim ( články zde) a vskutku jsem objevil poměrně zajímavý a líbivý kraj, jaký bych v rovinách Kolínska neočekával. Krásná divočina mezi Kouřimí a Velimi. Navíc se autoři věnovali i studánkám na úpatí této významné hory, a tak byl motiv k jejich návštěvě na světě. Právě teď se to hodilo.
I včera jsem zjistil, že až na jednu jedinou vyjímku byli mnou oslovení návštěvníci hory všichni z Prahy. Započítal jsem do ní tedy neprávem vísku Bašť u Líbeznic, ze které přijely dvě děvčata. Tato na první pohled bezvýznamná informace, se mi však velmi hodí do článku. Oni totiž ne všichni Pražané jezdí na Říp auty, kdy zejména parkují na veleznámém placeném parkovišti v obci Rovné. Najdou se leckdy i tací, kteří rádi přijedou přes Kralupy nad Vltavou a místní lokálkou pak na zastávku do obce Ctiněves.
Právě cesta z obce Ctiněves vás vede kolem nejslavnější studánky pod Řípem, která z této roury napájí údajně pitnou i léčivou vodou místní jezírko Hamlouf. Nu, ačkoliv se na netu objevují chváli na vodu ze zdejších pramenů a můžete zde vidět hrníčky, které mi připomínají televizní seriál Zpět k pramenům s Luďkem Munzarem, tak se těchto testů vždy vzdám.Následující fotografie nechám bez komentáře. Znáte je z předešlých návštěv hory, nebo jsem se prostě pokusil zaznamenat i místní drobné krásy.
Pražskou vyhlídku jsem tentokrát prakticky ignoroval. Tedy, trošku jsem poklábosil s tou zajímavou dvojicí vlevo na snímku. Rozhled nijak valný, triédr jsem nechal rovnou v autě, všude plno lidí a ani jsem odtud nezamýšlel směrem k jihu žádné radiotesty.
U chaty to tradičně žilo, občas někoho zaujal samoobslužný bar, ale nikomu se až na malou vyjímku nechtělo do útrob místní útulné malé jídelny, která je využívána především v méně příjemném počasí.
Zde na slavném místě, odkud byl vytěžen jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo jsem si prvně užil výhled, všiml si, že Rovné se už připravuje na pouť a nakonec přišla i šestičlenná smíšená partička mladých Poláků.
Tak tedy vypadá Roudnická vyhlídka dnes. Původně šlo o dvě vyhlídky, kdy jedna z nich neměla vůbec jméno a byly z ní vidět Krušné hory, Klínovec, Raná, Házmbur. Z Roudnické pak i Litoměřice, Milešovka Buková hora, či třeba i Bezděz. Dnes mezi nimi chybí stromy, a tak se dá říci, že z těchto pasáží je vidět prakticky od Karlovarska až téměř po Krkonoše. Jen je třeba si na vše najít tu správnou parketu, pokud jste ve výhledu nároční. Klínovec je odtud vzdálený 95 km a za dobrých podmínek je v triédru vidět krásně i tamní hotel s rozhlednou.
Není však bez zajímavosti, že bývá vidět i z Vrátenské hory, kde je minimálně 110 km vzdálený a někde to mám i přesně.
Toto bylo ještě před dvěma lety možné na kanále 6C ulovit i za mělnickým zámkem. Bak přišel boom českých provozovatelů a zatímco tzv. Bayerny na FM pásmu u nás na Mělníku ještě ulovíme, tak v digitálním vysílání kvůli našim blízkým vysílačům rozhlas z Bavorska už ne. Bývalí nadšení lovci dálek v pásmu DAB+ , se tak vrátili hlavně do pásma FM ( VKV), kde je jim obrovskou posilou v jejich dálkovém lovu jeden nový velmi citlivý až speciální asi dva roky starý a neustále se vyvíjející přijímač, ale současně se přidruženě objevila i nová snaha, či přímo disciplína v pásmu DAB+.
Vyhledáváme nejrůznější místa, kde ty cizí multiplexy lze i přes tu obrovskou převahu našich tuzemských ulovit. Z tohoto pohledu je multiplex Oberpfalz na 6C na západní části Roudnické vyhlídky ze 181 km vzdáleného Ochsenkopfu určitým unikátem, protože jde o Bavorsko. Ulovit zde multiplexy ze Saska a polské 5B díky užívaným kanálům i někdy terénním zábranám v mnoha případech stále lze.
Kanál 10A je kanál, kde žádný náš provozovatel nemá svůj multiplex na žádném vysílači v Čechách, a tak se toho tady moc nezměnilo. Je to stále kanál do podmínek, protože i zahraniční provozovatelé mají svůj vysílač daleko od Čech a nikdy není jasné, který multiplex nám sem podmínky zanesou. Býval to kdysi nejčastěji mux Oberbayern z 291 km vzdáleného vysílače na kraji Alp ( Wolfsberg). Jenže se občas stalo, že to šíření šlo více ze západu, a pak jsme tu lovili mux Unterfranken z 305 km vzdáleného Kreuzbergu v blízkosti Rýna.
Ovšem, po zvýšení růstu digitálního rozhlasu v Německu, kdy se narodily po státních i regionální multiplexy, tak na tomto kanále aspoň v těchto zeměpisných oblastech k nám nejčastěji dolétne při šíření od SZ multiplex Region Leipzig ze Saska ze 136 km vzdáleného vysílače Oschatz / Collmberg. Vzdálenosti platí pro Říp, nikoliv pro Mělník, kde budou nepatrné odchylky do 20 km.
Internetové rádio a hudba z různých částí světa je krásná věc, ale lov cizích stanic i multiplexů má pro někoho zase své kouzlo. Mimochodem, díval jsem se v pátek na Artu na koncert zpěváka z Jamajky v Malostranské besedě v Praze ( Mr. Symarip + anglicko-česká kapela) a ta atmosféra reggae, hudebního tělesa, zpěváka i diváků, které pozval v závěru pařit podle svého výběru na podium, tak ta neměla chybu. Jak si to jen všichni užívali a reggae prostě také trošku můžu :-).
Nedalo mi to a ačkoliv bylo zamlženo, tak pár dálkových záběrů ze Řípu dávám. Tady jsem potkal ženu ve věku asi 35 - 40 let, která byla z nějaké severopražské čtvrti, jejíž název jsem již zapomněl a byla tu jen s takovým malým roztomilým psíkem. Po chvilce jsem se dozvěděl, že je tu prvně a z té krajiny je prý nadšena. Sice prý také cestovala a někdy i třeba do Německa, ale vůbec jsem nechápal, že ji ani základní škola nevzala na Říp, nebo aspoň rodiče.
Opravdu vidím, jak jsem asi zestárl. Právě proto, že mám díky prodlouženému odchodu do důchodu ještě stále kontakt s dnešními dvacátníky+ , tak vidím, jak se občas někteří ptají v telefonu každou chvíli umělé inteligence na nějaký svůj problém, zatímco my jsme to ještě museli různě vyhledávat, díky čemuž jsme se dozvěděli občas i něco navíc. Jeden ,, chlapec" vzhledem k mému věku mě trošku v pátek v legraci vyprovokoval a vůbec nemohl pochopit, že se dá zapamatovat, že 2x16=32x2=64x2=128x2=256 a aspoň do čísla 1024, se to dá vysypat z rukávu, jak když bičem mrská.
Prostě jen koulel očima, jak je toto možné vědět a dokonce i bez umělé inteligence, která ovšem jinak umí občas i slušně pomáhat. V některých případech, pokud nemá dost přesných informací, tak může ovšem také papouškovat bludy, které vyčetla v nějaké diskusi, jak mi zrovna dnes napsal jeden kolega od hobby.
Já pak sešel po panelce z hory dolů a jelikož lze celou horu obejít kolem dokola, tak jsem testoval, zda náhodou nebude příjem dole lepší, protože zatímco na kopcích mohou být někdy nežádoucí až velké směsice signálů, tak hora může signály naopak odrážet, jiným bránit a žádaná stanice tu třeba může být poslechově i signálově lepší. Jenže každé místo v republice je specifické a podle toho to vypadá.
Na Mělníku lze chytit na frekvenci 98 MHz kromě Radiožurnálu od Domažlic při správném natočení teleskopu a lehkých podmínkách i stanici NDR 1 ( Dolní Sasko) z 306 km vzdáleného vysílače Torfhaus v pohoří Harz - West . Pokud to zkoušíte zde na Řípu a v okolí, tak máte smůlu, protože se tu bezvadně chytá stanice Radio PSR ze 136 km vzdáleného blízkého vysílače Oschatz / Collmberg. A takových příkladů je celá řada. Očekával jsem tedy zlepšení a Mělník byl v tomto testu na vzdálenější stanici lepší.
Každé lehké zklamání lze však upravit v radost. Uložil jsem techniku a vydal jsem se pátrat po dvou zbylých studánkách pod Řípem. Turistická značka k nim totiž nevede a pomůžou vám jen mapy, kde vidíte lesní cesty a svoji polohu.
Řeknu vám, že takovou divočinou jsem už dlouho nešel a neumím si to představit, až ta vegetace za chvíli poporoste. To bude jak na Mělnickém hroznu, když jeden rok organizátoři naplánovali trasu k obci Střemy a týden po vyznačení cesty fáborky kopřivy vyrostly tak, že to byla džungle. Studánka se jmenuje podle obce Mnetěš, tedy Mnetěšská studánka. Byl jsem z té cesty k ní v takovém rozpoložení z neznámého a divokého terénu, že jsem se tu asi špatně rozhlédl a řadu věcí, které vidím v galerii v mapách jsem vůbec nezaregistroval.
Tak tudy jsem k ní přišel.
Napájedlo pro místní zvěř.
Pohled z cesty vedoucí od Mnetěše na Pražskou vyhlídku.
Podle Hamloufu jsem se opět vrátil do obce Ctiněves a vydal se i ke třetí studánce, která je jen nedaleko od silnice vedoucí do obce Krabčice.
Studánka Na Hýkovině je jméno poslední třetí podřipské studánky a pokud žádnou vodu nevidíte, tak je to bohužel realita, která potkala i posledního návštěvníka, který na server mapy dal svoje foto. Ti před námi měli více štěstí. Ale, co může člověk čekat, když ani vůbec neprší .Zklamání ? Vůbec ne. Očekával jsem tuto možnost, jako dost pravděpodobnou a hlavně mám radost, že jsem je již všechny konečně navštívil, vím kde jsou a třeba někdy příště může být stejný nápad a může být i lépe.
Jak jsem se tak vracel, tak jsem si neodpustil ještě nějaké to foto směrem na Kostomlaty pod Řípem a nakonec i na malebnou vísku Ctiněves, kterou tu prý podle pověsti založil již sám Praotec Čech. Po něm se tu také místní hostinec jmenuje U Praotce Čecha, sídlí zde na kraji obce také Podřipský rodinný minipivovar ( směr Černouček) a na opačné straně obce je ještě malá chmelnice o jejímž využití vlastně nemám z poslední doby aspoň fotodokumentaci.
To je tedy ze sobotního výletu na bájný Říp a k jeho studánkám vše. Jaký bude dnes bonus ? Považte, že tentokrát to žádná hudba nebude, ale dostal jsem odkaz na něco, co jsem ještě za svého života nikdy neviděl. Pořád se všude píše, jak Wehrmacht prchal do americké zóny, ale jak to vlastně všechno vypadalo, tak to ukazuje až toto video .....
Ještě se může někdo divit, že tolik pospíchali a nejen vojáci ? Třeba to jsou zrovna nějaké ty oddíly, co v květnu 1945 projížděly Mělníkem přes starý most.
Pohodový předposlední týden měsíce dubna .
Žádné komentáře:
Okomentovat