Rokem 1988 tedy skončila kapitola mezinárodních železničních spojení z nádraží Mělník. Možná to někomu připadalo poněkud jednotvárné, ale je potřeba si uvědomit, že na naši trať bylo v 70. i v 80. letech nahlíženo především jako na hlavní trať nákladní dopravy a pokud zde nějaký mezinárodní vlak jezdil, tak to byl svým způsobem úspěch. Vždyť levobřežní labská železnice je hlavně tou, po které jezdí množství osobních vlaků ze severních států do Prahy a mnohdy dále pokračují obvykle jihovýchodním směrem.
Sice jsem v 70. i v 80. letech velmi často měl nějaký ten jízdní řád v papírové podobě ( jiná ani nebyla), ale bohužel se mi z té doby nedochoval ani jeden. To tak prostě mnohde je, že leckde vládne trend, že už je něco nefunkční a zastaralé, zabírá to místo, a když už by to snad i mělo nějakou historickou cenu, tak to prostě není. Když to nevyhodíte vy, tak se to někde zašantročí, nebo to vyhodí někdo jiný.
Nicméně, i když člověk časem zapomíná, nebo i některé zkušenosti zkresluje, tak si vzpomínám, že právě u Balatonu, kde jsme část trasy vedoucí od penzionu k pláži měli souběžnou se železnicí, tak mě nějak občas napadalo, že tato místa mohla mít nějaké přímé spojení s našim městem. Předtucha ? Smyšlenka ? Utkvění nějakých informací ze staršího řádu v hlavě ? V každém případě jsme si tu doložili díky informacím z netu, že tomu tak v minulosti bylo.
Rychlík v barvách RegioJetu v prosinci 2021.
Ovšem, naše trať číslo 072 jízdního řádu je fandům jízdních řádů zajímavá i v oblasti vnitrostátních spojů. Naprostá většina osobních vlaků mířících od Ústí nad Labem do vnitrozemí končila vždy v Lysé nad Labem, ale i tady člověk občas narazil na vyjímku. Jelikož jsem první železniční řád ze 70. let viděl u babičky, tak mě tam zarazil hned první ranní osobní spoj, který ve 4 hodiny ráno odjížděl z Mělníka a v 6 hodin přijel do Kolína.
Vlak poctivě stavěl v každé zastávce i stanici a dozvěděl jsem se, že například jeden zdejší člověk pracoval skoro celý život v podniku Tesla Kolín a tento vlak k cestě do práce užíval.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tesla_(%C4%8Desk%C3%A1_firma)
Tato ranní 70 km dlouhá osobní spoj vycházející z naši linky 072 má opravdu dlouhou historii. Podívejte se do obou řádů z 80. let ( 81/82 , 88/89) a všude ji najdete.
http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/1981-1982/1981-1982_strana_244-247.pdf
https://www.zelpage.cz/gvd/1988/071_03.jpg
Tady níže ji třeba máme již v roce 2017 a v roce 2019, kdy byla o hodinu posunuta s odjezdem v 5.00 z Mělníka. Letos nám tato spoj do Kolína nejezdí.
http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/2016-2017/2016-2017_072.pdf
http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/2019/2019_072.pdf
Na druhou stranu bychom tu našli celou řadu vlaků s odjezdem po čtvrté hodině ranní, které měly za úkol člověka dopravit buď přímo do Prahy, nebo do Všetat, kde bylo možno vyčkat přípoje jedoucího po trati 070 ( dříve 7a) do Prahy. Vzpomínám, že tu byl nápad v nedávné historii, kdy spoj jezdila naopak na druhou stranu do Byšic, nebo snad až do Mladé Boleslavi. Ovšem, to už není z kategorie dálek.
Důležitý je i první ranní odjezd ve směru na Ústí nad Labem. Ten jezdil v minulosti z Lysé nad Labem, nebo jen ze Všetat a dnes už jen naštěstí z Mělníka ve 4.51 hodin .
Je to právě tento vlak, který nám dnes umožňuje být za levný peníz v časných ranních, či dopoledních hodinách až v Ašském výběžku, v městech pod Krušnými horami, nebo v Českém Švýcarsku a na Šluknovsku. Potenciálně ovšem také v Sasku a v Bavorsku ( Horní Franky, Smrčiny) Zájemce o řády v 80. letech také vyhlížel, které ranní vlaky pojedou například až z Nymburku, a kdy vlak pojede jenom do Ústí nad Labem, nebo třeba až do Děčína.
Silné lokomotivy Vectron pro nákladní službu občas obsluhují i rychlíkové spoje.
Pojďme ale k první vnitrozemské dálce, která má rovněž předlouhou historii a zmínil jsem ji už snad ve druhém dílu. Právě proto, že kraj pod Krušnými horami byl v 70. a 80. letech průmyslový, tak tu kromě hnědého uhlí bylo také plno elektráren, nejrůznějších podniků, ale také i učňovské školství a další školy. Jistě, že něco se někde teprve budovalo podobně tak, jako u nás jednotlivá výstavba bloků EMĚ a s ní šla ruku v ruce i bytová výstavba pro budoucí zaměstnance, nebo dočasné pracovníky.
V každém případě šlo někdy i odloučení od rodin, což je nejen u některých pracovníků, ale také i u studující mládeže pobývajících na internátech. V důsledku toho byla zavedena mnoholetá spoj začínající v městě Chomutov, která obsloužila všechna města v pánvy pod Krušnými horami, pokračovala do Ústí nad Labem, kde přecházela na náš pravý břeh Labe a přes Litoměřice a Štětí dorazila k nám pod Mělník, aby pokračovala do Kolína.
Spoj jezdila logicky pouze v pátek, jako spěšný vlak a i tady se s časy různě hýbalo. V neděli večer ji najdete v řádech již jen jako spoj z Kolína do Ústí nad Labem, kde ovšem byla možnost pokračovat dále jinými vlaky. Kde spoj najdete ? Najdete je například v obou výše uvedených řádech. Podívejme se na některá data.
1981/ 1982 : V pátek jede vlak tak, jako spoj 6871 Chomutov - Kolín a v neděli, jako 6494 Ústí nad Labem Střekov - Kolín. Tady je zajímavé i to, že při zpáteční cestě v neděli jezdila noční spoj ještě do města Most, což už v JŘ 1988/ 89 nenajdete. Kolín 19.37 - Mělník 20.58 - Ústí n./L západ 21..52 - Most 22.46. Směr Kolín : 6871: Chomutov 13.40 - Ústí nad Labem západ 15.11 - Mělník 16.26 - Kolín 18.00 . Délka celé trasy činí 201 km.
Občas se u nás sejdou i pěkně barevné soupravy.
1988/1989 : 6872 : Kolín 20.01 - Mělník 21.23/21.25 - Ústí n./L západ 22.23 . Když se tak dívám na spoj 6871 z Chomutova do Kolína, tak ta vyjíždí o pouhých 8 minut později a časy jsou v rozmezí několika hodně málo minut téměř stejné, jako v JŘ 1981/ 1982. Hledal jsem, jak dlouho tento vlak vůbec jezdil, nebo spíše do kdy. Dle momentálně mně dostupných materiálů jsem ho naposledy objevil mezi osobními vlaky v JŘ 1992 / 1993.
Jenže toto pátrání po konci výše uvedeného vlaku přineslo neskutečnou bombu, o které jsem neměl dosud ani ponětí a nějak mi to uteklo. Nejprve je třeba zmínit, že se objevil ještě jeden vlak na naši trati mezi Chomutovem a Kolínem. V JŘ 2001/ 2002 se objevuje spěšný vlak Sp 1619 s odjezdem z Chomutova v 16.00 a příjezdem do Kolína v 19.16. Měl jezdit pouze v neděli.
Ovšem, nyní přichází bomba, která je pro mě opravdovým překvapením a objevil jsem ji díky psaní tohoto seriálu. V JŘ 2002/ 2003 se objevuje přímý rychlík R 811 z Chebu do Kolína, který se vrací jako R 812, který jede z Kolína do Chebu. Jaký má jízdní řád ? R 811 : Cheb 7.00 - Ústí nad Labem 10.24 - Mělník 11.22/ 11.25 - Kolín 12.23. Zpět : R 812: Kolín 11.30 - Mělník 12.35 -Ústí nad Labem 13.30 - Cheb 16.57 . Tak to máme 312 km !
http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/2002-2003/2002-2003_072.pdf
V JŘ pro rok 2004 už byla tato spoj zkrácena, ale tuto dlouhou spoj jsem nějak propásl. A ono není ani divu, protože až v roce 2004 se teprve objevila první výhodná jízdenka na železnici SONE + , na kterou jste mohli s rodinou vycestovat o víkendu osobními vlaky za 130 Kč do Drážďan a zpět, nebo za 360 Kč rychlíkem do Regensburgu a zpět. Obě trasy jsem absolvoval.
Zajímavé je, že ještě v roce 2003 docházelo k přepřahům. V části Kolín - Kadaň mám uvedeno ČD 163 ( stejnosměrná lokomotiva), Kadaň - Karlovy vary ČD 749 ( motorová lokomotiva) a ČD 242 na úseku K.Vary - Cheb, kde už je střídavá trakce. Dnes se obě trakce prakticky dotýkají u Kadaně - Prunéřova a lokomotivy jsou mnohdy vícesystémové, čímž přepřahy odpadají ale jistou dobu tu tuším chyběla právě mezi KV a Kadaní elektrická trakce.
Tak jsem se domníval, že bych snad již dnes mohl seriál ukončit a místo toho jsem dostal řadu odpovědí. Přehrabávat se pomalu a poctivě jízdními řády je opravdu náročná piplačka. Mnohdy se mění časy odjezdů, krátí se, nebo i prodlužují spoje a občas něco zmizí, nebo naopak. Kdybych o těch spojích aspoň něco netušil, nebo nevěděl, tak bych se do takového projektu nepustil. Ale, právě proto, že vím, co tu asi jak kdy jezdilo a řády mě vždy svým způsobem bavily, tak jsem to zkusil.
Vidíme tedy také, že dne 15.12. 2002 jsme přešli na jiný termín platnosti JŘ. Až do té doby JŘ platily od konce května roku jednoho, do konce května roku následujícího, což je jen přibližně a psaly se tak s lomítkem. V roce 2002 v prosinci tak prvně začal platit JŘ pro celý následující rok 2003 platný do cca půlky prosince. Někdy se píše jen rok, pro který byl vydán a jindy se zmíní někde i těch cca 14 dní roku předchozího, kdy už platí.
Dalším přelomem je pak jízda v taktu. Zdá se, že to prvně přišlo od 10.12. v JŘ 2006/ 2007 . Tehdy již stačilo cestujícímu si pamatovat minuty zastavení v nějaké stanici a samozřejmě takt ( jednou za hodinu, častěji za dvě). S přechodem na dopravu v taktu také došlo k masovému ukončení vyjímečných a obvykle linku přesahujících spojů.
Nás tady na Mělníku pak také může zajímat to, že tuším od prosince 2021 obsluhuje místní rychlíky společnost RegioJet. Původní lokomotivy ČD ve žlutém nátěru však vystřídal nejdříve na zkoušku v únoru 2024 čínský vlak v černém provedení, který s novým jízdním řádem přešel v prosinci 2024 do pravidelného provozu. Jednotka nese název Sirius. Jak se nové jednotce i společnosti povede, tak to nechám historii.
Pokud jste to snad někdo propásl, tak vlak v akci na mělnickém nádraží můžete vidět třeba zde :
https://www.youtube.com/watch?v=vz0rRHPUE88
https://www.youtube.com/watch?v=NWTwgmQS3dI
Přeji vám pěkný zbytek víkendu a příště půjdeme zřejmě do finále.
Žádné komentáře:
Okomentovat