Přátelé, slyšíme to kolem sebe z médií stále častěji, a tak není od věci si o tom občas třeba i něco přečíst. O čem ? O umělé inteligenci ( AI) a kvantové mechanice. Kniha Kvantová revoluce - Jak kvantové počítače změní svět je něčím, co zde rád představím. Vždyť náš svět, ve kterém žijeme se neustále a snad stále rychleji a rychleji vyvíjí a je zajímavé vědět, na co všechno již vědci v posledních letech přišli, a co všechno by neskutečným tempem prý mohli zjistit, kdyby se kvantový počítač stal aspoň tak trošku tím, čím je pro nás dnešní digitální počítač.
Zní to při dnešním zdravotnictví, ekonomice, politice a nedávném covidu-19 jak z jiného světa, ale kniha je jistě zajímavá svoji čtivou formou pro každého, kdo chce zkusit vidět trošku dále. Více na ...
https://www.luxor.cz/v/2033090/kvantova-revoluce
A protože čtu takovou zajímavou literaturu, tak mi občas zprávy z okolí musí doručit někdo jiný. Naštěstí se mezi lidmi některé zprávy rozletí neskutečným tempem, a tak ke mně nedávno prosákla informace, že bývalé panství rodu Lobkowiczů a donedávna Jiřího Lobkowicze v Hoříně prý kdosi odkoupil. Tak, píši to tady pořád, že lidé mají radost, když vidí, že se někde něco buduje, něco prokoukne, něco je pěkné, nebo vypadá aspoň nadějně.
Porovnejte to s tou obrovskou zlobou lidí, když něco, co bývalo kdysi aspoň na první pohled pěkné a sloužilo to určitým věcem, tak když majitel dopustí letitou devastaci objektu a okolních pozemků. Proto se nemůžeme divit, že to lidi tak rozradostní, zvlášť když je i vidět, že se něco mění k lepšímu. Byl jsem zkrátka vyrozuměný, že bych si možná měl udělat do Hořínského parku a Hořína procházku, protože se tam něco opatrně a pomalu již prý děje.
Sice jsem neočekával, že by mělo dojít k nějakým změnám a prý došlo asi jen k prořezání nějakých stromů a zmizelo prý někde nějaké pletivo, ale procházky jsou přínosné. Konečně, pokud má někdy až neuvěřitelně dojít k rekonstrukci této hájenky, která si zahrála v prvním filmu natáčeném na Mělníku ( reklama v počátcích Soutoku) , a kterou mnozí pamatujeme ještě z dětství celkem zachovanou, tak je možná ta správná chvíle naposledy vyfotit její žalostný stav.
Aktualizováno 9.2. 2025 v 10.38 : Odkaz na článek o prvním zde natáčeném filmu s titulem Pozdní láska z roku 1935 :.
Bude až skoro zázrak, pokud snad uvidíme nějakou její obnovu. Všimněte si níže, že po těch četných povodních, které tu zejména za posledních 30 let proběhly, tak stavy na vodočtu jsou už prakticky nečitelné. Jaký to obrovský rozdíl proti chvílím, kdy jsme sem mnozí chodili i za účelem čtení vodočtu, jako ještě žáci ZDŠ a valili jsme oči nad hranicí roku 1845. Pak už mi zase vadilo nízké sluníčko, ale jsou okamžiky, kdy jde hlavně o rychlost.
Když jsem pak došel parkem na okraj Hořína, tak jsem se nestačil divit, co se tu od mé poslední návštěvy udělalo práce. To byl tak silný zážitek, že jsem prostě musel fotil a fotit. Po mnoha desetiletích zmizely různé náletové i jiné dřeviny a zdá se, že došlo i k odvozu určité suti a úpravě pozemku. Na nádvoří zámku se zase odhalila jakási plocha, kde si umíme představit záhony, nebo dokonce vodní prvky.
Dále je asi zbytečné cokoliv psát. Hořín je sám o sobě obcí, která má takříkajíc něco do sebe a lidé se tu umí poprat s lecčíms. Důkazem toho je nejen protipovodňová zeď, nebo oplocený dětský koutek s atrakcemi na kraji obce u parku, ale třeba i nová restaurace přímo na fotbalovém hřišti, která je snad již v pořadí třetím pohostinstvím, jaké tu kdy v obci bylo. Částí obce vede cyklotrasa, je tu cukrárna a nechci ani opomenout jezdeckou školu, kam nás kdysi vzala základní škola na exkursi. Co jen pro nás tenkrát učitelé vše neudělali ? Výlety, pochody, branná cvičení, hodiny v okolí města, kino Oko, lyžařský výcvik, škola v přírodě .... Sluší se tam někam do jiné dimenze našim učitelům poděkovat, protože již mnozí nejsou mezi námi.
Pohodový víkend !
Žádné komentáře:
Okomentovat