Mělnické nádraží ožívalo v novodobé historii nejvíce v časech parních nostalgických jízd. ( 1997, mezi roky 2007 - 2016)
Dne 1. ledna 1874 byla otevřena pod mělnickým kopcem železniční stanice Mělník a pod městem se rozjely první vlaky. Mimochodem nám historie praví, že od roku 1850 měl Mělník svoji železniční stanici v Dolních Beřkovicích, kam se prý svážela dostavníky z města veškerá pošta. Zdejší trať byla dílem Rakouské severozápadní dráhy ÖNWB.
Ta měla za cíl spojit metropoli monarchie s Polabím, a pak dovést nejen železnici na průmyslový sever plný především skláren a textilních továren, ale napojit ji i na síť železnic průmyslově vyspělého Pruska a Saska. Je třeba vědět, že tehdy byla hranice s Polskem daleko na východě a Prusko začínalo na druhé straně Krkonoš. Takzvaná druhá etapa výstavby hlavních tratí společnosti nebyla o moc opožděna a zahrnovala především výstavbu labské pravobřežní železnice, která se u Děčína napojí na stávající trať z Prahy do Drážďan z roku 1850.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_severoz%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha
https://de.wikipedia.org/wiki/%C3%96sterreichische_Nordwestbahn
Bylo by jistě zajímavé nahlédnout do jízdních řádů z času monarchie i do těch z let 1918 - 1968, což je téměř celé první století provozu na ni, ale buďme rádi, že se nám prostřednictvím internetu podařilo poodkrýt období začínající rokem 1969. Byli jsme v prvních dílech tohoto seriálu svědkem přítomnosti řádných pravidelných dálkových spojů mezi Lipskem, Budapeští i Balatonem a kategorie mezinárodních spojů byla na mělnickém nádraží definitivně uzavřena v létě roku 1988.
Jízdní řády mají pro někoho sběratelskou hodnotu. Ať už knižně, nebo elektronicky, ale vždy se tam najde kus zajímavé železniční historie.
Mě během psaní tohoto seriálu napadla celá řada věcí a jednou z nich je například takové sestavení TOP nejdelších osobních spojů jezdících pod Mělníkem. Než se přesuneme v čase dále, tak pojďme logicky na špici tabulky, byť je možná vhodnější ještě rozdělení na kategorii mezistátní a vnitrostátní. První místo si zcela jistě odnáší rychlík Favorit za léto 1975, 1976 a 1977, který byl v tomto období povýšen na vlak expresní. V tomto období totiž jezdil mezi saským městem Lipsko a městem Keszthely u Balatonu.Celková vzdálenost mezi oběma městy je po železniční trati, kde byl spoj provozován cca 1170 km. Podrobně to pak vychází asi takto. Z Lipska je to přes Drážďany a přes dnešní železniční most sloužící nákladním vlakům přes Labe v Děčíně do Mělníka 263 km. Tedy, 120 km mezi Lipskem a Drážďany. Dalších 62 km z Drážďan do Děčína východ a konečně 86 km na Mělník. Opakuji, že stále nemám možnost nahlédnout do dobových JŘ, ale zdá se , že by to mělo být nějak takto. Z Mělníka do Kolína je to po kolejích 71 km. Pak to máme po hlavním koridoru z Kolína do Hranic na Moravě 239 km.
Dnes již vlastně historický rychlík společnosti RegioJet, který byl s novým JŘ nahrazen na naši trati původně čínskou soupravou Sírius. Její obrázek je v minulém dílu.
Odtud je to 91 km do Púchova na Slovensku. Pak jsem si pomáhal současnými řády slovenských železnic z internetu, které pravděpodobně obcházely Bratislavu, která by byla zajížďkou. Tady dnes jezdí spoje z Púchova do 95 km vzdáleného Leopoldova, kde vás internet nabádá k přestupu na spoj do Nových Zámků ( 71 km) a dalších 143 km je to přes Hurbanovo a Komárom, přes Tatabányu do Budapešti. Odtud to je podle zadání po železnici již jen 192 km k cíli u Balatonu. Celkem tedy 1170 km dlouhá spoj je zde jasně první místo.
Dnes vlaky pokračují od Nových Zámků přes Štúrovo podle Dunaje do Budapešti, což je 123 km, ale v dostupných informacích se píše, že tehdy se překračovala maďarská hranice v Komárnu do Komárom. Proto tedy zřejmě 143 km, ale bylo by lepší vidět tehdejší JŘ.
Rychlík ČD u mělnické zastávky v Mlazicích. Tak k nám přijíždí vlaky od severu.
Pokud vás tedy zajímá, kolik to bylo po kolejích přes Púchov na Mělník, tak po odečtení 263 km dojdete ke vzdálenosti 907 km . Tolik by si tedy musel odsedět cestující ve vlaku, pokud by se rozhodl z Mělníka takto cestovat. Mimochodem jde při cestě jen do Budapešti o 69 km delší cestu, než při cestě přes Břeclav a Bratislavu. Na druhou stranu šlo jistě ve své době o zajímavé obsloužení další oblasti Moravy i Slovenska.Dnes tedy jezdí vlaky přes Štůrovo, Nagymaros a Vác, což dělá ze stanice Nové Zámky do Budapešti dle současných JŘ 123 km, ale protože víme, že vlak jel přes přechod Komárno - Komárom, tak bylo třeba vzdálenost aspoň přibližně spočítat z mapy. Varianta přes Hurbanovo, Komárno, Komárom a město Tatabánya činí díky příjezdu do metropole od západu a jihu 143 km. Pokud bychom to porovnali s Prahou a nějakou přirozenou další stanicí v metropoli, tak těch 20 km nemusí být považováno za nevýhodu. Ale, řád je řád.
Tiché svědectví perónu. Není však lepší volby, než spojení krásného letního dne a dobré výletní akce.
Druhou mezinárodní pozici má tedy Saxonia, která již jezdila přes Havlíčkův Brod, Brno, Břeclav a Bratislavu tak, jako mnohé dnešní vlaky. Tu později v 80. letech napodobil ještě různě očíslovaný rychlík R 1478 a R 1479. Není bez zajímavosti, že ve chvíli, kdy byl Favorit přeložen na levý břeh Labe a jezdil přes Prahu, tak již také jezdil po trase přes Brno a Břeclav.Nechci vás tedy mást tím nepříliš přesvědčivým dojezdem v okolí Budapešti, pokud jde o trasu, a která může snad jen lehce zamíchat kilometry, ale myslím, že to pro tuto chvíli můžeme oželet. Nepíši odbornou publikaci, ale zřejmě určitou prvotinu. Časy i stanice jsou již dodrženy z řádů a určitě se těšíme na vnitrostátní spoje. Když jsem tedy chtěl vypočítat délku druhého nejdelšího spoje, tak jsem užil JŘ 1988/ 1989, který mi přímo vypočítal na lince číslo 250 vzdálenost z Kolína do města Nové Zámky v hodnotě 427 km. Považte, že je to jen o 2 km delší ( 425 km), než ukazuje současný JŘ přes Českou Třebovou. Je to možné ?
Budapešť
Dále mi slovenský JŘ dopočítal zbytek trasy do Budapešti, ač to šlo i na našem netu, ale to jsem užít podle Dunaje nemohl. Saxonia i pozdější rychlíky R 1478 a 1479 tedy urazily trasu dlouhou 909 km z Lipska do Budapešti. Od nás to tedy bylo po dnešním koridoru přes Havlíčkův Brod 641 km. Je tedy jasné, že tyto dva spoje byly historicky na naši trati nejdelší a dojezd do Budapešti zřejmě nebyl přes Nové Zámky, Štúrovo a Vác podle Dunaje, ale pravděpodobně přes město Tatabánya.
Ač to vypadá přímější trasa, než ohyb podle Dunaje, tak se zdá, že cesta do stanice Keleti, nebo severnější Nyugati je prostě asi o 20 km delší. Proč tomu tak je jsme si do jisté míry vysvětlili. Ona je totiž trasa ze stanice Nové Zámky do Štúrova dost přímá, což se na souboji o kratší vzdálenost také podepíše a cesta do Komárna je vlastně také drobnou určitou zajížďkou.
Okolí jezera Balaton. Až sem jezdil náš expresní vlak Favorit.
V roce 1988 tedy naposledy projel pod Mělníkem podle všeho mezinárodní rychlík a vládu rekordmana přebral s hodnotou 204 kilometry osobní vlak, o kterém jsem tu psal posledně. Ano, je to ten spoj, který vozil v pátek po poledni studenty a budovatele z průmyslového Podkrušnohoří domů. Tedy, ze 133 km po železnici od nás vzdáleného Chomutova do 71 km vzdáleného Kolína. Posledně jsem se lehce přepočítal, když jsem především nezapočítal vzdálenost mezi západním nádražím a Střekovem v Ústí nad Labem.Tento vlak je také zajímavý tím, že od JŘ 1969/ 1970 , kdy jsme měli možnost nahlédnout do prvního řádu, tak až do JŘ 1992/ 1993 jezdil pod číslem osobního vlaku Os 6871. Přesto, že se všude choval jako vlak spěšný a stavěl na naši trati tam, kde dnes staví rychlíky, tak jezdil pod hlavičkou osobního vlaku. Tedy minimálně 24 let, což je také pořádná doba, a to si myslím, že mnohem déle. Zajímavostí pro neznalé je, že Štětí je rychlíkovou stanicí až někdy od 90. let 20. století.
Osobnímu vlaku Os 6871 na spoji Chomutov - Kolín patří za 204 km délky trasy tedy čtvrté pomyslné místo na trati pod Mělníkem. Teď mi dovolte jednu odbočku od téma. Už se zdálo, že se ta situace s dostupností jízdních řádů na internetu lepší, ale od roku 2020 je to zase tragédie. Asi dva ročníky ( 21, 22 ?) se mi povedlo sehnat na stránkách PID jen díky vyhledávači a zbytek zase není nikde k sehnání a je smazaný, jako prošlý
.Musel jsem si prostě pomoci svým webem (!!!) , abych našel informaci z JŘ 2023 / 2024, která je pro fandy řádů tak zajímavá. Zatímco dnes ( 2025) končí první ranní pracovní spoj v 5 hodin ve směru na Lysou právě jen v Lysé nad Labem, přičemž dříve jezdil léta až do Kolína, tak právě ve zmíněném JŘ 2023/ 2024 ( na rok 2024) byl protažen do Čáslavi. Jeho nevýhodou bylo 30 minut dlouhé stání v Lysé nad Labem, ale jinak to byl tip i pro penzisty v pracovních dnech na přímý dojezd až pod Železné hory.
https://soutok.blogspot.com/2023/11/blizi-se-platnost-noveho-zeleznicniho.html
Odrazový můstek pro TOP 3 hledejme na vlastní domácí trati. Tady nám v minulosti končila a začínala naprostá většina vlaků v Lysé nad Labem, ale již tehdy byla nějaká ta spoj občas vypravena z Nymburku, nebo končila v Nymburku. Nejproslulejší tím byla ranní spoj z Děčína, která v průběhu let přijížděla na mělnické nádraží v rozmezí cca v 6.40 až 7.45 hodin.
Dnes nám jezdí spoje v 7.40 už léta až do stanice Kolín, ale tehdy se prostě považovala trať číslo 231 ( Praha - Lysá nad Labem - Kolín) za dominantní a cestující byli nuceni velmi často přesedat právě v Lysé nad Labem. Bylo zcela jedno, zda jedete ráno jenom do Pardubic, nebo do Hradce Králové, či zda se vracíte večer z Ostravy, či z Pardubic přes Kolín tak, jako dnes. V tomto byl vlastně ranní vlak v kategorii rychlíku pokrokový, protože dovezl přímo cestující až do okresního města s určitým větším železničním uzlem.
Vectron. Nejsilnější lokomotiva současnosti pro náklady občas tahá o rychlíky.
Pro naše nemotorizované turisty je dnes Nymburk také určitou branou do oblasti Jičína. Pokud si myslíte, že za takové situace bylo lepší východním směrem cestovat přes Prahu, než přesedat v Lysé a v Kolíně, tak mnohdy ne, protože tehdy bylo nejlevnější jízdné po nejkratší i nejrychlejší trase, spoje celkem navazovaly a do Prahy to byla zajížďka stejně tak, jako dnes.Králem JŘ 1989/ 1990 , JŘ 1990 / 1991 a JŘ 1991 / 1992 byl tedy osobní vlak Os 6871 z Chomutova do Kolína a vůbec se nezdálo, že by se mělo něco změnit. Jenže se toho změnilo hrozně moc a nejen na železnici. Sotva doznělo společenské vzrušení ze sametové revoluce v roce 1989, tak už tu bylo v roce 1992 jednání o rozdělení společného státu Čechů a Slováků ke dni 1. ledna 1993, kdy se zrodila samostatná Česká republika.
Heslem doby bylo, že si zkrátka mladí lidé musí utahovat opasky a nějaké slevy ve veřejné dopravě, nebo dokonce její integrace byly záležitostí vzdálené budoucnosti. I tak jsem si ale udělal v rámci určitého vztahu k železnici procházku na mělnické železniční nádraží a při pohledu na tabuli odjezdů a příjezdů spojů jsem v jednu chvíli doslova žasl. To co jsem spatřil tu ještě nebylo.
Ranní rychlíkový vlak, který končil celá léta v Nymburku byl v JŘ 1992 / 1993 protažený až do Jihlavy ! Ba co víc ? Hned v prvním ročníku jeho platnosti byl v čase letních prázdnin prodloužený až do jižního, vinařského a pohraničního města Znojma, kde v roce 1437 zemřel král Zikmund Lucemburský. Jaká to spojitost prakticky ve všem. Vždyť v určitých hodnotách podobné Znojmo, se navíc nalézá na 101. km stejné trati, jako náš Mělník, kde jsou hodnoty na hektometrovnících kolem čísla 372 .
https://soutok.blogspot.com/2023/12/pred-rovnymi-150-lety-prijel-na.html
https://soutok.blogspot.com/2023/12/pred-150-lety-vstoupila-zeleznice-do.html
Vlak se prezentuje, jako Sp 919, který jede ze stanice Děčín - východ v 5.46 hodin a v Mělníku by měl být někdy v 7.10 hodin. Další uváděnou stanicí, kterou mám právě k disposici je Jihlava s příjezdem v 10.37. O prázdninách pak spoj pokračoval s odjezdem v 10.47 přes Okříšky do Znojma s příjezdem ve 12.24. Ani tehdy ještě nebyla užita dvousystémová elektrická lokomotiva. Přepřahalo se v Nymburku a v případě letních prázdnin pak ještě v Jihlavě za dieslovou lokomotivu.
Zvláštností tohoto spoje je skutečnost, že nemá od nás z Mělníka zpětnou spoj. To znamená, že do Jihlavy, nebo v létě 1992 do Znojma pojedete sice bez přesedání, ale zpět taková varianta neexistuje. Díval jsem se trošku do historie a je zajímavé, že Znojmo mělo tou dobou nejen přímá spojení s Prahou, ale také přes Nymburk s Českou Lípou, nebo dokonce až s Rumburkem.
To byl případ i JŘ 1992 / 1993, kde najdete příjezd vlaku ve 12.24 do Znojma a zpětná spoj se jmenuje Znojmo - Jihlava - Nymburk - Rumburk. Odjíždí jako Sp 910 ze Znojma ve 13.25, také jen v letních měsících a s naprosto stejnou soustavou vagonů. V Jihlavě má v létě pak stání od 15.35 do 15.58. Další stání je v Nymburku z důvodu přepřahu na dieslovou lokomotivu v čase 18.14 - 18.27. Příjezd do Rumburku je ve 21.18 hodin.
Tady se ovšem naskýtá otázka. Jak to bylo vyřešeno dále, aby se tato naprosto stejná soustava o šesti vagonech objevila v 5.46 na nádraží Děčín - východ ? Nejjednodušší cestou by byla jejich přeprava v rámci spoje Rumburk - Děčín, ale abychom mohli takto spekulovat, tak by bylo třeba mít k disposici JŘ 1992 / 1993. Navíc má železnice různé přesuny uzpůsobeny tak, že na ně běžný cestující sotva přijde.
Pro nás to ale není důležité. Pro nás je důležité, že měla železnice pod Mělníkem od této chvíle nového krále rekordů. Zde se to počítá zvlášť dobře, protože nám poslouží jednoduše kilometráž, kterou jsem užil pro svůj článek v prosinci 2023 ke 150. výročí naši železnice ke dni 1. ledna 1874. Odkaz máte výše. Z Děčína do Znojma to tedy je po kolejích naši slavné trati 355 km. Do Jihlavy, kam vlak jezdil většinu roku je to z Děčína 257 km.
Pro nás jsou obě města poměrně lukrativními turistickými cíli, a tak přidávám i kilometráž po trati od nás. Do Jihlavy to máme z Mělníka 173 kilometry a do Znojma pak 271 kilometr. Chce se psát kilometrů, ale někde jsem v pravidlech čj zjistil, že by to mělo být spisovně takto podle posledního čísla. Krásný jazyk, ale občas mnohdy neodoláme psát nespisovně.
Nemá asi cenu psát, že obě města mají také krásné podzemí, stejně tak, jako náš Mělník. Ten i přes své privátní sklepy obsadil nedávno šesté místo v TOP 10 středověkých sklepů České republiky na serveru novinky.cz . Píši to tady ale pořád, že mělničtí radní zřejmě nikdy nezkusili učinit majitelům sklepů zajímavou nabídku. Přesto, že články o mimořádných návštěvách sklepů vyjednaných MOOS mají zde slušnou návštěvu, tak tu na toto téma nikdo z vlivných nikdy nereagoval.
A co má opravdu Jihlava krásného, tak to je jedna z nejhezčích ZOO u nás, proslulá svojí africkou vesnicí. Pojďme ale zpět k vlakům a k této zcela mimořádné spoji posledních let. Ostatně, dnes musíte pro cestu do Jihlavy dvakrát přesedat ( Kolín, Havlíčkův Brod) , a pro cestu do Znojma dokonce čtyřikrát ( Jihlava, Okříšky).
Ovšem, dnes jedete do Znojma například v 5.40 hodin a jste tam i s přesedáními v 10.22, což je cestovní délka 4 hodiny 42 minut. Tehdy jste byli na cestě v rámci různých zastávek ve stanicích cca 5 hodin 15 minut. Jinak je to s podivem, ale přímá cesta z Děčína přes Mělník až do Znojma opravdu žila pouze jednu sezónu v JŘ 1992/ 1993 a dalších několik nemálo let to byla již jen spoj Děčín východ - Jihlava.
Nutno však dodat, že rozebíráme jenom naši domácí trať číslo 072. Jak jsem tak nahlédl do přehledů, tak se tam třeba objevila spoj z Děčína hl.n přes Prahu do Jihlavy a kdoví, co bychom tam vše objevili. Pojďme tedy do JŘ 1993 / 1994. Tam se prakticky změnilo pouze to, že už nebyla konečná stanice ve Znojmě, ale v Jihlavě, a že spoje dostaly názvy Sp 1613 a Sp 1614. Časy se shodují s loňskými, jen odjezd z Jihlavy do Rumburku byl zaokrouhlený na 16.00 hodin.
Dívám se na řády a ještě v roce 1995 / 1996 tam vidím Sp 1613 s odjezdem v 5.44 z Děčína východu a příjezdem v 10.35 do Jihlavy. Ovšem, zajímavý je JŘ 1996/ 1997, kde se spoj do Jihlavy jmenuje již Sp 1611, odjíždí z Děčína východu v 5.53 a v Jihlavě je v 10.40. Na tom by nebylo nic až tak zajímavého, kdyby se neobjevila jedna premiéra. Z Jihlavy odjíždí spoj Sp 1616 v 16.01, který je mezi 18.33 a 18.35 v Nymburku a pokračuje přes Mělník do Ústí nad Labem - západ. ( 20. 32)
Tak to je obrovská změna proti dosavadní zpáteční cestě z Jihlavy vždy do Rumburku .Ovšem, už v příštím roce sice zůstává Sp 1610 z Děčína do Jihlavy, ale opačný spoj najdete až jako Sp 1912 a znovu se vrací v tradičním čase v 16 hodin do Rumburku. Abych ale nepsal únavnou story, tak to trošku zrychlím. Vlak Děčín východ - Jihlava jezdil přes Mělník pravidelně do JŘ 2000/ 2001. Odjezdy se jen nepatrně lišily a příjezdy do Jihlavy byly často mezi 10.40 a 10.48, ale také v 10.24 a jednou dokonce dle řádu v 10.15 hodin.
Návraty z Jihlavy prakticky každý rok překvapovaly a spoj odjížděl vždy kolem 16 hodin. Nejprve jste jej našli jako Sp 1912 a končil v Rumburku. Pak dva roky po sobě, jako Sp 1914 a končil v České Lípě. Nakonec je tu zase překvapení. V JŘ 2000 / 2001 se představuje jako Sp 1616 a jede opět přes Nymburk do Děčína na hl. nádraží.
Jenže, to už přichází JŘ 2001 / 2002 a na železnici pod Mělníkem se objevuje nový král dálkových vnitrozemských spojů. Jmenuje se R 613 a R 612. Ráno vyjíždí v 5.53 z Děčína hl.n a v Mělníku je kolem 7.20, Nymburk 8.01 - 8.05, přepřahání v Kolíně ( ČD 163 / ČD 363 ) a příjezd do Brna přes Havlíčkův Brod v 11.24 hodin. R 612: Brno 14.55 - Nymburk 18.15 / 18.22 - Děčín hl.n 20.22. Přepřah opět v Kolíně.
Jenže, toto období přineslo také novou módu. Pokud se vlaky v 70. letech a 80. letech jmenovaly Vindobona, Saxonia, Hungaria, Favorit, Metropolitan atd. , tak toto období sebou přineslo pojmenování dle významných osobností, jako Franz Kafka, Gustav Mahler, Leoš Janáček atd. Tato móda měla potkat v novém JŘ také Mělník. Navíc to bylo prvně, co začal platit JŘ místo v květnu od prosince. Tak tedy JŘ pro rok 2003 platil od 15.12. 2002 do 13. 12. 2003.
Dnes : 2x přestup, rychlý Railjet, doba cesty 4 hodiny 12 minut. Odjezd 5.40 a příjezd v 9.52. Tehdy: Přímý rychlík Jan Palach. Doba cesty 4 hodiny 52 minut.
Na Mělníku se tak prvně objevil objevil tuzemský rychlík, který již neměl jen značku, ale i jméno a jeho trasa byla přímo úchvatná. Vlak si ponechal i nadále značku R 613, ale navíc získal i jméno Jan Palach a jezdil dokonce až do Břeclavi. Dovolte mi nyní trošku odlehčeného humoru. Kdyby po naši trati jezdilo tehdy více rychlíků, tak si dovedu představit názvy, jako Hrabě Chotek, Hrabě Kinský, nebo Clary- Aldringen, ale asi bych upřednostnil jméno Viktor Cibich.
Kdo to byl ? To byl přednosta stanice Velké Březno i později drážní inspektor, který propůjčil svoji spokojenou tvář za doživotní rentu 30 piv týdně etiketám pivovaru Březňák, které žijí i dnes. Zemřel na infarkt ve věku pouhých 60 let, ale z jeho tváře vyzařuje určitý klid a spokojenost. Nicméně, rychlík nám tu jezdil jenom jeden a osoba Jana Palacha je ve vztahu k Mělníku, kde studoval na gymnáziu i k nedalekým Všetatům, kde žil, a které jsou důležitým železničním uzlem.
Jan Palach tedy jezdil z Děčína hlavního nádraží v 5.56 hodin, v Kolíně byl v čase v 8.26 - 8.54 a stále se ještě přepřahalo. Do Břeclavi přijel ve 12.18 hodin. Ne snad, že bych neměl k disposici také nějaké své zachované papírové knižní řády, ale kdo by se vtom přehraboval. To by byla opravdu tak zábava do penze, kdy už skoro nic nemusíte, pokud vám nic není. Místo toho odhadnu, že vlak byl na Mělníku hodinu před příjezdem do Kolína, což je praxe a stavěl tu tedy asi 7.26.
Však jsem psal, že tato ranní rychlíková spoj jezdila v rozmezí během času asi od 6.40 do 7.45 hodin a nejčastěji do Nymburku. Teď už tedy vidíme, že předchozí rekordman stavěl pod Mělníkem nejčastěji v 7.10 hodin a Palach se více přiklonil k času 7.30. Teď tedy ještě cesta zpět. V Břeclavi vlak postál hodinku a jel nazpět, jako spoj R 612. Odjezd z Břeclavi ve 13.25 , Kolín 17.02 - 17.16, Mělník 18.16 a Děčín hl. n. 19.43.
Jdeme na kilometry. Jasné první místo v kategorii tuzemských dálkových spojů. Vzdálenost Děčín hl.n. - Břeclav činí 412 km. Z Děčína do Brna to je 335 km. Z Mělníka to potom je do Břeclavi 323 km a do Brna 264 km. Samozřejmě se myslí trať přes Havlíčkův Brod, kudy spoje jezdily. Jak dlouho Jan Palach jezdil ? Minimálně dva roky jezdil až do Břeclavi a o JŘ 2005 nejsou na netu zprávy. V roce 2006 jej již opět potkáváme, jako zkrácený do Brna. Tedy, pokud počítáme tu první spoj z roku 2001 / 2002, která ještě nenesla jmenné pojmenování.
U Jana Palacha mám těch datumů v různých stanicích v tomto roce ( 2006) požehnaně. Vyjížděl ve 14.24 z Brna, leckde postál, v Kolíně byl přepřah, na Mělníku v 18.19 - 18.21 a v Děčíně v 19.43. Pokud šlo o ranní vlak R 613 : Děčín 6.22 - Mělník 7.43/ 44 - Havlíčkův Brod 10.00 - Brno 11.33 hodin.
V JŘ pro rok 2007 již budete rychlík Jan Palach hledat marně a důvod je jednoduchý. Tímto řádem nám totiž začala doprava v taktu a prakticky všechny rychlíky od té doby končí v Kolíně. Než však napíši tu přehlednou tabulku rekordních tuzemských vlaků na trati pod Mělníkem, tak nesmím zapomenout na jeden, který jsem objevil nedávno při psaní tohoto seriálu. Již jsem tu o něm psal. Je to rychlík R 811 a R 812, který jezdil pouze v JŘ 2003 a potkával se tu v řádu společně s Janem Palachem.
R 811 vyjížděl z Chebu ráno v 7 hodin, na Mělníku byl v 11.22 a v Kolíně ve 12.23 hodin. Než sem však spoj dojela, tak odjížděl R 812 z Kolína v 11.30, který stavěl ve 12.35 na Mělníku a v 16.57 dojel do stanice Cheb. Tady se naskýtá myšlenka, že se vlaky třeba vrátily do svých výchozích stanic po trase Cheb - Plzeň - Praha- Kolín, ale to je trošku zbytečná polemika.
Podívejme se na kilometry. Rychlík Cheb - Kolín ( R 811 a R812). Celková trasa 315 km. Pro nás 71 km do Kolína a 244 do Chebu přes Ústí nad Labem. Můžeme tedy přejít na tabulku rekordních tuzemských vlaků, které kdy jezdily pod mělnickým kopcem od roku 1969 po současnost.
1. místo Jan Palach ( R613, R 612) Děčín hl.n. - Břeclav ... .412 km ( Děčín - Brno ..335 km)
2. místo Sp 919 Děčín východ - Znojmo ..355 km ( Děčín - Jihlava ..257 km)
3. místo R 812 a R 811 Cheb - Kolín ...................315 km
4. místo Os 6871 Chomutov - Kolín............204 km
Antonín Dostálek. Autor internetového článku ke 140. výročí železnice z Nymburku do Ústí nad Labem.
O naši trati by se dalo ještě psáti dále a zvláště za pomoci jízdních řádů. Pořád se něco děje, byť už dávno nejde o dálkové trasy jednotlivých spojů. Mění se počet spojů jezdících do Prahy i zpět a krom toho i spoje noční. Loni jsem v červenci cestoval z Prahy vlakem s odjezdem v 0.33 hodin, ale třeba v roce 2019 před covidem - 19 existovalo něco, čemu se říkalo ,, noční rozvoz z Prahy do sousedních okresních měst." Vlak na Mělník jezdil dokonce celý týden v 1.12 hodin ( Os 9520) a v sobotu a o svátcích k němu navíc přibyl ještě pozdější spoj ve 3.31 ( Os 9522).
V roce 2018 nám ranní spoj v pracovních dnech ve 4.12 nekončila ve Všetatech a ani nejezdila do Prahy, ale zcela vyjímečně do Mladé Boleslavi. V sobotu a v neděli večer odjížděl vlak ve 21.09 ze Mšena do cílových Všetat. Od roku 2013, se setkáváme s Sp 1945 Kokořínsko, který jezdí mezi Mšenem a Prahou. Byl tu i Polabský motoráček KŽC z Mělníka do Milovic, Kokořínský motoráček ( KŽC) a jednou jsem tu viděl vyjímečně odkloněný vlak KŽC mířící do Dolní Poustevny, který jezdí přes Mladou Boleslav a Doksy.
Hospůdka v Okříškách je také mezi kolejemi, jako ta ve Všetatech. V létě tu vodáci a trampové paří při pivku na kytary před odjezdem na Vranovskou přehradu.
Překvapením pro mě bylo i to, že dlouhá léta končil poslední spoj od Ústí nad Labem ve Štětí, když sem dorazil z Bíliny. Až nyní to zase jezdí ve 23 hodin z Ústí nad Labem do Mělníka a díky tomu jsem si předloni v září mohl dovolit návrat z dlouhého pochodu v Ašském výběžku jinak, než přes Plzeň a Prahu. Tak jsme asi již skutečně na konci. Děkuji vám za pozornost, pokud jste to všechno dali, ale linky a jízdní řády mi již v dětství tak nějak přirostly k srdci. Nejen tímto seriálem vás provázel Stanislav Švec.
Pohodový zbytek víkendu a úspěšný vstup do dalšího týdne.
Článek byl během pondělí a úterý ( 17. a 18. 2.) obohacen o některé informace a zvětšil jsem v tomto posledním dílu i písmo.
Žádné komentáře:
Okomentovat