Dnes 11.11. v 11 hodin ( v roce 2011 :-)) tomu bylo přesně 10 let, co zakladatel Soutoku Roman Rak napsal první článek tohoto magazínu a oslovil moji maličkost, zda by sem nebyla ochotna občas přispět třeba jen fotografií, nebo i článkem. Nemusel mě dlouho přemlouvat, protože důvodů byla celá řada.
První články na internetu jsem psal někdy v letech 2000 - 2005 a daly by se nazvat tak, jako hobby články. Mnoho lidí tou dobou používalo občanské radiostanice na způsob rodící se éry mobilních telefonů, ale po celé republice se vykrystalizovala společnost lidí, která dala základy pozdějším sportovním kláním i společenským akcím. Jinými slovy to znamená, že se nejprve jezdilo na kopce kvůli romantice a dálkovým spojením se stejně praštěnými kolegy po celé ČR, aby se to později změnilo pro případné zájemce i v dlouhodobé soutěže. To samo o sobě přinášelo živnou půdu pro hobby články nejen na webech, ale i v jediném tištěném celorepublikovém časopise.
Později ovšem přišlo období, které tomuto hobby díky vysoké sluneční aktivitě nepřálo a mně se podařilo najít jakousi náhradu. Nejprve to bylo jenom takové seznámení s jedním neratovickým webem, kde probíhala docela živá diskuse ohledně veřejného a společenského života ve městě. Netrvalo dlouho a objevil jsem web http://melnicek.cz/ . Bylo to něco naprosto neuvěřitelného. Člověk se mohl vyjadřovat k dění ve svém městě a rovněž obdivovat ten drajv týmu pod webmástrem Petrem Raistem Šťastným, jehož členem se automaticky stal každý nový diskutující, pokud nechtěl jenom číst články a komentáře.
Tabulka nejnovějších článků. Na vrchu ještě nedokončený článek, pak vidíte ten zájem o covid-19 a naopak nezájem o fantastické vzdělávací číslo Živé historie, které bylo mimochodem rychle vyprodáno. Lidé si často myslí, že zradou na naší republice byla až Mnichovská dohoda v roce 1938, ale už v roce 1925 na konferenci v Locarnu byl podepsaný takzvaný Rýnský garanční pakt, který zaručoval neměnnost západních německých hranic, ale o východních se nijak nezmiňoval.
Vzpomínám, jak chlapci chodili po mělnických supermarketech, kde testovali různé potraviny, vyjadřovali se k mnoha mělnickým tématům, měli na webu jídelní lístky z mělnických restaurací, pořádali poznávací soutěž, která se týkala různých městských památek a velmi dlouho svojí barevností i aktuálností zastiňoval web dokonce rodící se oficiální web městský. Diskuse se tu zprvu rozjely ve slušné kvalitě, byly věcné a účastnili se jich dokonce i někteří městští zastupitelé.
Když tak koukám na svůj účet, tak jsem již 15 let a 29 týdnů členem :-). Mezitím jsem si zkusil v letech 2007 - 2011 ? vlastní web o městě ... http://mujmelnik.webzdarma.cz/ ...., který měl být cílený na návštěvníky města v oblasti motivace k návštěvě. Však se ne nadarmo říká, že když člověk udělá dobrý skutek, tak je to záslužné a člověk má sám pro sebe dobrý pocit. Inspirací mi byl tehdy web jednoho člověka ( Libor Kurzwei ?), který něco podobného, avšak mnohem profesionálnějšího vytvořil již v roce 2000 a zároveň jsem viděl, jak je to technicky obtížné.
Pohled na dnešní statistiku únavného ospalého listopadového dne. Tentokrát přehled údajných zahraničních návštěvníků.
To se však již situace na Mělníčku trošku změnila. Předně jsem tu poznal mladičkého Romana Raka, jehož příspěvky mohly snad někomu připadat úsměvné a občas se objevily věty na jeho adresu : ,, Ty se také musíš vyjadřovat ke všemu." Mně se ten člověk líbil čím dál více. Měl zájem o dění kolem sebe a nebyl jedním z mnoha, kteří tleskali na povel jen proto, že ostatní tleskali. Pohromou ovšem byla diskusní účast člověka, kterého důvěrně znám, a který nesnáší odpůrce svých názorů. A už vůbec ne v politice :-).
Donesla se mi veselá historka, kdy se prý vmísil v lokálce ze Mšena do Mělníka do hovoru dvou zcela cizích lidí a začal je ostře kritizovat kvůli nějakým nesprávným názorům :-). Zároveň jsem si tehdy uvědomoval, že nejsem jediný autor na Mělníčku té doby a nechtěl jsem příliš tento web zatěžkávat svými třeba i jen cestovatelskými články a zaměstnávat lidi, kteří to nějakým způsobem schvalovali a vystavovali na webu. Navíc mám rád vystavené vše hned a jeden čas jsem si dával záležet ( na Soutoku), abych už měl fotky i článek ještě během rozjeté akce a zval tak vlastně lidi tzv. Hot ( horký) ještě třeba i na půl dne celodenní akce, nebo byl prostě první informátor :-). Prostě si člověk hrál.
Soutok byl pro mě zkrátka novou příležitostí, jak vše asi nejlépe vyřešit a myslím, že se zejména start povedl. Nechci se znovu opakovat. Vše tu je v článcích, kdy byl Soutoku rok, dva, tři čtyři. Mimochodem, dnes mi připadá, že ty hodnotící články byly až moc dlouhé a dnes bych je snad udělal kratší a méně rozvláčné, ale podívejte se na tento :-)) Aspoň jsem tu zase prozradil něco nového a dosud nepublikovaného.
Zlepšila se tedy tehdy i jiná média, a o to přeci šlo, aby si člověk i jinde přečetl něco zajímavého z domova. Samozřejmě je tu to typické, že by k tomu dříve či později stejně došlo i bez nějakého Soutoku, ale ..... co když ten Soutok občas někoho prostě provokoval?
Nemohu a ani nechci samozřejmě ignorovat úsilí těch, kteří tu se mnou až snad někdy do léta 2012 psali články, ale přiznám se, že se sám divím, jak je to vůbec možné, že už si tu dobrých 9 let sám vymýšlím články, které pořád baví někoho číst. Pravda, někdy jsou to aspoň zprvu a dlouho mizivá čísla, protože mám třeba trošku jiný vkus zájmů, než čtenáři, ale na druhou stranu se nedávno ukázalo, jak moc nám ten koronavirus všem leží v hlavě, když místo přehlcení a znechucení z médií si našli čtenáři cestu ke stejnému téma i tady.
Vůbec se nechce věřit, kolik je tu za 10 let již komentářů.
Není teď doba nějakého optimismu a ani nepřemýšlím co se Soutokem. Vlastně mi zatím tak nějak pomáhal ukrajovat z let, kdy většina z nás musí ještě myslet na to, že týden má aspoň pět pracovních dní, kdy se musíme něčemu podvolit a nemůžeme si jenom tak vyjít ven, nebo vyjet na výlet jenom proto, že je květen a krásně svítí sluníčko, když je prostě pondělí. Na to si musí člověk prostě počkat, pokud se vůbec dočká. A teď nemyslím jen zdravotně, ale i tím, kdo vlivný zase co vymyslí .
Dal jsem sem několik tabulek, které mi samozřejmě dělají radost. Nebudu se k tomu nějak vyjadřovat. Bylo by určitě hezké, kdyby se tam na člověka smálo číslo milion návštěv, ale i 800 tisíc potěší. Ne každý píše články a ne každý má takovou návštěvnost, byť za ni může z valné části počáteční fáze Soutoku a již méně období do roku 2016, kdy přišel nový fenomén facebook, kam si čtenáři přispívají i sami. Přitom jde o takovou směsici nápadů, kdy tu je občas nějaké kalendárium ,pozvánka, reportáž z akce, hobby, výlet, či něco ke kalendářnímu dni apod. Prostě to, co mě zrovna napadne :-).
Držím vám palce, ať se s touto nepříjemnou sezónou nějak poperete a můžete se sem samozřejmě zase třeba přijít podívat, zda se tu nebude něco dít. Musím se ale přiznat, že třeba takové nedaleké jaro 2018, 2019, nebo letní výlety do dálek, se vůbec nedají srovnávat s letošním listopadem, kdy člověk musí denně sledovat, co může, co musí a pořád o něčem spekulovat, protože je prostě taková doba, že se nemáme celkem z čeho moc z radovat. Tedy, aspoň z víkendu :-) Závěrem mi ještě dovolte poslat pozdrav do hudebního nebe člověku, který nám mnohým svojí písní ,, Už len 22 dní" připomněl příjemné období, kdy jsme byli mladí.
Stando, gratuluju! Je to pekna fura casu a prace - ale hlavne zazitku :)
OdpovědětVymazatPetře děkuji! Dovol, abych i já tobě při této příležitosti pochválil tvé krásné fotografie z Kokořínska, vyhlášené občasné videomappingy, jiné občasné nápady a založení i správu webu melnicek.cz ! Lidé mnohdy nepřemýšlí nad tím, že to někdo musel napřed vymyslet a udělat, ale stále potkávám lidi, kteří myslím především díky tobě už vědí, co je to videomapping a mnozí mi odpovídají : ,, Jo Mělníček ? Tak ten znám, tam občas zajdu."
OdpovědětVymazat