sobota 25. dubna 2020

Mělnické mosty na říčce Pšovce, cyklostezka v Nemocniční ulici, pomník kpt. Otakara Jaroše před jeho bydlištěm, vyhlídka u hřbitova, laterální kanál,nebo romantika květů, tak to byla sobotní procházka Soutoku.


Bylo mi dnes ráno jasné, že na FB historické skupiny uvidím nějaké snímky z prvních letošních trhů. Osobně se tam  chystám až  později, ale kromě FB jsem měl doma i živou reportáž z trhů. Dovolil jsem si u té příležitosti přidat plakát, protože za každou akcí někdo stojí a bez těch lidí by ta akce nebyla.


Mě však lákalo více něco trošku jiného, a to tím spíše, že mi jeden kolega vyprávěl, že jeden z mostů na říčce Pšovce je již prakticky hotový. Teď to vyzní trochu jako samochvála, ale jak říká jeden z Cimrmanů : ,, Když se nepochválím sám, tak to nikdo jiný neudělá :-)". Mám dotaz. Znáte snad jiné médium na Mělníku, které by na svých vlastních nohách oběhlo v sobotu s foťákem ve svém volném čase několik rozpracovaných staveb na velkém Mělníku, nebo i dále ?

Nebo je třeba i vyfotilo od zámku :-)?  Tak ano, občas někdo něco nafotí a pošle to někomu někam ke zveřejnění. Nebo se napíše jinak hodnotný novinářský článek, ale přidá se k tomu ilustrační foto. A protože to Soutok dělá již léta, tak jsem nechtěl určitou tradici přerušit.

Byl by to ostatně již pořádný odstavec, kdybych měl sepsat, kde všude se něco budovalo a Soutok to tam vyfotil.


Měl jsem cestu do Teska a  první most je jen nedaleko ve Vodárenské ulici. Podle plánu se měl již někdy v květnu otevřít, pokud si vzpomínám, ale možná se to teď kvůli koronaviru trošku protáhne.
Až prý bude dodělaný, tak se začne v Rousovicích v Mýtné ulici. Jsem zvědavý.




Jaro je krásné rozkvetlými stromy. V pozadí vidíte kdysi krásnou restauraci Narcis, která měla i venkovní posezení. Ach, jaká škoda. Taková krásná restaurace přímo na okraji parku s výhledem do něj. Občas je tato doba až moc krutá a někdy i nepochopitelná.

Vzpomínáte na můj článek o hospodě  Na nádraží ?

http://soutok.blogspot.com/2020/03/restaurace-na-nadrazi-umira-vzpominka.html.

Dnes mě fotografie pana Lojky opět zasáhly u srdce. Vždyť on to fotil v době, kdy jsem se tam opravdu občas vyskytoval. Přesně tak to tam bylo a já viděl místa a židle, na kterých jsem seděl. Někdy to bylo před  víkendovým výletem, jindy třeba i v týdnu, ale tak už to chodí.

https://www.facebook.com/groups/1808841266008571/permalink/3212540365638647/

Jistě, že tam byly i fotografie historické, ale jednak člověku vždy nejvíce říká to, co prožil, a ty staré fotky z ulice již znám 20 let z jednoho CD, které se ke mně díky náhodě dostalo.



Tak to je on, most přes Pšovku u nádraží. Zdá se, že je hotový, ale zatím zatarasený zábranou.


Chtěl jsem vyrobit z lávky panoramatický snímek mostu ze dvou fotografií, ale nepovedlo se to tak, jak bych chtěl. Byl tam nepatrný lom, ale byl a neupravil to ani ruční posun bodů v obraze.



Myslím, že most máme celkem hezký a ten pohled přes něj o dva obrázky níže k nádraží je takový zajímavý.




Prémiově jsem tedy koukal, jak je cyklostezka řešena v Nemocniční ulici. Až na první křižovatku piktogramy ....


....., a pak už budou mít vtom stoupání zřejmě vlastní trasu, což je rozumné.




V Nerudově ulici žil v letech 1924 - 1939 lounský rodák kpt. Otakar Jaroš. Dům sám o sobě nevypadá nijak zvláštně, ale to nic nemění na věci, že za druhé světové války se stal společně s generálem Ludvíkem Svobodou asi nejznámější českou osobností východní fronty.

Dlouho jsem tu nebyl, tak jsem zavítal a trošku mě mohl inspirovat i jeden včerejší film od slovenských přátel s názvem Boj o Moskvu...

https://www.csfd.cz/film/471531-bitva-o-moskvu/prehled/

..., byť náš mělnický hrdina padl u obce Sokolovo a jistě všichni znáte ten starý český snímek s Martinem Štěpánkem v hlavní roli. Z krmítka pro ptáčky by měl v dobrém smyslu Otakar asi radost.



Zavadil jsem i o několik krásných tulipánů, které mi i připomněly vzpomínky na časy. kdy jsem si do země jejich původu kvůli pohledům z ciziny dopisoval.


Pak jsem došel k obchodnímu domu Billa, abych vyfotil nějaké foto z času jeho provozu. Stále je škoda, že tu spousta dveří zůstává zavřených a podnikatelé se sem nehrnou. Jinými slovy tu leží značná část prodejny ladem.


Lidé si sem i přes tu kauzu o kolaudaci našli cestu, prodejna je velmi oblíbená pro svoji komornější atmosféru a nezbývá než ta svatoplukova věta o prutech. Sami snadno podlehnete, ale ve svazku máte větší šanci. To se tu moc neděje, protože vedle Billy je už jen drogerie Teta.


Polabí mám rád. Tak vypadá pohled do zahrádek z vyhlídky za hřbitovem. V pozadí za stromy můžete zahlédnout horu Říp, ale bohužel jsou ty časy, kdy byl odtud opravdu krásně vidět, stejně tak, jako cukrovar dávno pryč.




Hořínská zdymadla jsou mediálně velmi sledována, ale i pro jistou nepřístupnost jsou i mimo mé trasy. Proto často volím dálkový snímek od mělnického zámku. Na druhou stranu se sem brzy podíváme, jak se zdá. Na tomto snímku je však navíc v pozadí krásný vrbenský kostelík a na pozadí vidíte i věž letiště v Praze- Ruzyni. Na posledním snímku ji můžete vidět lépe.




Překvapil mě i snímek na Lužec. Co vidíte nového ? Mostní pilíř má na sobě zavěšena směrem k obci Bukol již lana.

Tím končím s těmi vědomostními perlami naší současnosti a ještě tu mám něco milého v podobě zvířátek. Jen se ještě rozmyslím, zda to také vydám ještě dnes, nebo zítra dopoledne :-). Hezký zbytek víkendu !

Žádné komentáře:

Okomentovat