neděle 28. dubna 2019

Fotogalerie z pouťového Řípu. Soutok si vyšel na kopec za signály a kromě atmosféry na kopci vyfotil shora třeba i pouť, krajinu, ale také stojící lid se sklenkami vína za mělnickým zámkem.


Vidím zemi zaslíbenou, která signály DV, SV, KV, VKV, DAB+ a DVB oplývá. Jak říkají dixeři :-).

Není rybář, jako rybář. Někteří jedou za rybami na týden do Norska, či  na jezera k Balatonu, jiní se vydají jednou měsíčně k Orlíku a vyjímečně třeba na Vranovskou přehradu, ale naprostá většina mělnických rybářů, se spokojí s lovem na řece, či v tůních katastru města , případně na říčce Pšovce.

A podobné je to i u nás, co jsme trochu praštění anténou, jak říkají samotní radioamatéři. Tady je to ještě komičtější, protože když jsou atmosferické podmínky, tak jsou krásné úlovky téměř i bez antény jen s přijímačem.

A byla to právě předpověď počasí, která cosi říkala o přechodu studené fronty, ale i o dešti, která mi dávala určitou inspiraci, ale jen do určité chvíle.


V pátek večer v 18 hodin totiž bylo 25 stupňů, a i když se během hodiny a půl ochladilo na 17, a na obzoru bylo možné předtím spatřit na mnoha místech řadu blesků i déšť, tak rozhlasově to byla hrozná mizérie. Hrozná ? Tak pro běžné posluchače, které zajímá nějaký vysílaný pořad na jakési stanici samozřejmě ne, ale pro lovce signálů ze vzdálených vysílačů samozřejmě ano.

Tady platí, že čím více zachycených multiplexů ze zahraničí, tím lépe. A tak se tužba i naděje nějak rozcházely s realitou a jinak tomu nebylo ani v sobotu. Jenže, když vám někdo napíše takový krásný článek .... https://www.dx.cz/index.php?obsah=clanky&id=433 , tak vás to tam táhne, ať je počasí takové, jaké je a podmínky také.

Nejprve jsem si vyjel na Chloumeček, který je oproti mělnickému zámku o 80 metrů výše a byl jsem překvapený, že tentokrát tu není zlepšení ani znát, což se mi tu ještě nikdy nestalo. Co teď ? Věnovat se jiným zálibám? Ale ne, tak aspoň uvidím, jak to na Řípu chodí, když nejsou podmínky a budu mít představu pro budoucnost. Budu vědět, jaké tam jsou výsledky, když to doma nestojí za nic.

Konečně, jistě tam bude příležitost pro neobvyklé záběry, když je tam ta pouť, ze které jsem tu v minulosti přinesl mnoho reportáží.


A tak jsem někdy v 15.45 vyrazil ze Chloumečku nejkratší cestou přes pole a přímo na nový most k Řípu, kde jsem byl někdy v 16 hodin a zvažoval jsem čekání na parní lokomotivu Svatý Jiří, která se v minulosti asi v 16.20 vracela ze Zlonic do Prahy.

Když jsem se však telefonicky dozvěděl, že pára nepojede a ještě to bude až v 16.30, tak už jsem na nic nečekal a vyrazil vzhůru.


Tento výstup ze Ctiněvsi na Pražskou vyhlídku jsem celé roky ignoroval a děkuji těm, kteří vymysleli placená parkoviště :-), protože mi tento výstup připadá romantičtější, potkáte méně lidí a připadá mi i kratší, byť je podstatně prudší.


Pražská vyhlídka byla samozřejmě velmi často v obležení, byť viditelnost za nic nestála, ale když tu si také nevybíráme.


I tak člověk focení neodolá. Vlevo vidíte známý vrch Raná u Loun, který připomíná Stolovou horu v JAR, a který se proslavil díky paraglidingu. Být jednou opravdu jasno, tak musí být vidět vlevo od něj i ten Klínovec, který je již jen nedaleko od Karlových Varů. Píši to proto, že zeměpisné znalosti prohlubují vlastenectví.


Další pohled letí ku Praze ....


..... a nakonec tu mám přece jen vláček ze zastávky ve Ctiněvsi :-). Jak jistě čtenáři Soutoku vědí, tak v Kralupech nad Vltavou byl Středočeský železniční den a pořádaly se tak i četné mimořádné jízdy různými soupravami po tratích v okolí. Nejel jsem tam i proto, že jsem stejnou akci navštívil loni v Mladé Boleslavi, kde byl hvězdou Stříbrný šíp a článek si tu můžete najít.


Ctiněves. Z této vesnice člověk vyrazil a šel jsem to asi 40 minut. Člověk se snaží, aby se nepotil.


Obzor byl v oparu, ale je to zase jiná romantika.



Vidím zemi zaslíbenou, která signály DV, SV, KV, VKV, DAB+ a DVB oplývá.



Kostomlaty pod Řípem s vláčkem v popředí.



Je to znát, že tu je pouť.




Fotky z interiéru kaple tu snad ještě nemáme.



A jako vždy jsem nemohl vynechat místo, kde se v roce 1868 těžil jeden ze základních kamenů pro pražské Národní divadlo. Dnes na kulturu koukáme tak trochu mezi prsty, zvlášť když si vybavíme současné nekonečné televizní seriály, kde se pořád řeší nějaké mezilidské vztahy,nevěry a problémy v práci, ale byla doba, kdy herci byli opravdové hvězdy stříbrného plátna, točily se krásné zapamatovatelné komedie, které zná člověk někdy snad s nadsázkou nazpaměť, a pokud nahlédnete do jejich osudů pomocí memoárových knih i zmínkách v časopisech, tak vězte, že zdaleka neměli tak snadný život, jako dnešní herci a mnohdy se jim dostalo za jejich výkony zcela jiné odplaty, než jsme dnes zvyklí.


Nepřipravím vás ani o snímky z Roudnické vyhlídky.


Jako kdyby člověk koukal na vzdálené Alpy :-).


Známý zvířecí hřbitov na úpatí Řípu. Zde si můžete za nějaký poplatek vyjednat hrob. Více jsem o hřbitově psal v seriálu Toulky na přelomu let 2011 až 2012.


Tak tady ji máme. Pouťové atrakce s Vlhoštěm na obzoru.





Tentokrát jsem zmapoval horu po stránce příjmu rozhlasu v pásmu DAB+ dokonale. Kromě oficiální Pražské a Roudnické vyhlídky jsem dělal průzkum i na neoficiální vyhlídce, kterou jsem díky přímému pohledu na hrad Házmburk nazval Házmburská vyhlídka a ještě jsem nově objevil další zajímavé místo.

Kdyby už neexistovala Mělnická vyhlídka, tak bych tento název přenesl na holé skalisko o něco výše, kam mě dovedla jedna z cestiček i přítomnost dalších lidí. Mělník je totiž přímo proti vám. Takto jsem si ji pracovně nazval ,, skalka nad Ctiněvsí", neboť je téměř proti cestě vedoucí z této obce pod kopec. V mapě ji najdete jen jako místo dalekého rozhledu.

Pro mě byla zajímavá i tím, že to bylo jediné místo, kde se mi dosud podařilo zachytit pravděpodobně nepatrný signál z polské Wroclawi ( 5B), která je vzdálená kolem 200 km. Záchyt na výše uvedeném odkazu by tomu nasvědčoval, ovšem překlenutí Krkonoš signálem je mi trochu záhadou.
Toto možná vysvětlí jednou lepší podmínky, které umožní přenos dostatečného signálu pro přenos informace o společnosti a zapíší do paměti rádia i názvy stanic daného muxu.

Pamětníci si jistě pamatují, že jsme v Mělníku přijímali před revolucí v roce 1989 polská televizní vysílání, avšak ta byla šířena prostřednictvím vysílače Sněžné jámy na hřebeni Krkonoš.


Toto jsou tedy pohledy ze skvělé vyhlídky, která míří na Mělník a je výše, než oficiální Mělnická vyhlídka.



Dnešní průměrné fotoaparáty umí leccos, ale s počasím i s pokročilou denní dobou bojují na hranici možností, stejně tak, jako se vzdáleností.


Nechtěl jsem tyto fotografie upravovat kvůli zrnu, které digitální přiblížení dělá samo od sebe, ale myslím, že i tak je ze záběrů patrno, že je zkrátka na Mělníku Vinná noc.


Tolik lidí bývá za zámkem málokdy. Jinak snad ani nemusím připomínat, že fotky z Vinné noci jsou zde na ....https://www.facebook.com/groups/1808841266008571


Ostatně, když jsem se asi ve 20.09 vrátil do centra města, tak jsem na Karlově náměstí spatřil autora facebooku před cestou domů :-). Chtěl jsem totiž ještě zdokumentovat znovu situaci u mělnického zámku, ač to bylo jen z míst těsně pod vyhlídkou u zámku. Dál by to bylo téměř neprůchodné a už bylo na čase dojet konečně domů. Stanic opravdu přibylo, neboť místo čísla 82 jich bylo náhle po skenu 98 a zdá se, že teprve v sobotu večer, s určitým opožděním za meteorologickou změnou, se toto teprve začalo promítat do rádiového dění.

Na úplný závěr si dáme ještě jednou sakury, které jsou spolu s šeříkem teď asi největší ozdobou těchto dní.


Úspěšný vstup do dalšího týdne!

Žádné komentáře:

Okomentovat