Jest-li je na světě něco opravdu krásného, tak to jsou ženy. To můžete stokrát obdivovat krajinu, stromy, zvířátka, nějakou techniku, ale jak se někde mihne hezká slečna, nebo žena, tak to snad každý normální muž vycítí, tu hlavu otočí a tak nějak roztaje :-).
A nepomůže nám pánové ani úsměvná vtipná věta přítele : ,, Ty už by jsi se měl radovat z barevného listí stromů a svitu sluníčka :-)".
No nic, ženy a dívky mají dnes svátek a není snad nic příjemnějšího, pokud nezapomeneme ve víru starostí a práce, než jim popřát. A protože skutečně občas zapomeneme, nebo si vzpomeneme na poslední chvíli, tak mi dovolte, abych jim touto cestou za nás muže popřál, ať se jim daří tak, jak si přejí a doufám, že snad i magazín Soutok má nějaké ty čtenářky :-).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_%C5%BEen
Včera jsem vám slíbil něco na aktuální téma obsazení zbytku republiky německou hitlerovskou armádou. Téma druhé světové války, přesto že jde o smutnou celosvětovou zkušenost je mezi muži nesmírně populární, co jsem na světě.
Stále se točí nějaké válečné filmy, dokumenty, rozebírají se kapitoly týkající se nejen samotných bitev a taktiky vedení bojů, ale také vybavení bunkrů, obranné linie, nebo i popravy, mučení a vyhlazovací tábory. A co není v televizi a na internetu, to vám nabídnou historické časopisy. Dnes dokonce seženete časopisy, které jsou ochotné, se zabývat pouze jednou jedinou konkrétní bitvou a můžete někdy žasnout, jak přesně jsou sečteny různé zásahy, ztráty a popsány životopisy různých válečníků, kteří se nějakým výrazným výsledkem zapsali do historie.
Mělník je město, které se rozkládalo na samotné hranici Protektorátu a dokonce prý bylo usilováno z německé strany o jeho připojení k Říši. Nejhorší je, že máme sice nějaké zápisy v současných knihách, kde se dokonce píše, že prezident Beneš při své první poválečné návštěvě Mělníka připomněl, že bylo uvažováno o připojení města k Říši, ale už se nedozvíte, kdo měl na věci zájem.
Zda radní sami zvažovali, jest-li by to nebylo výhodnější, nebo šlo o německou iniciativu, která se z nějakého důvodu nepodařila prosadit. Ale, pokud nezapomenu, tak mám možnost si půjčit nějakou dobovou knihu z antikvariátu, kde je údajně psáno, že zájem byl z německé strany a nešlo prý o nějaké chytračení radních.
Asi mnozí víte, že protektorátní hranice probíhala nedaleko milníku u Malého Liběchova, ale mnozí nevíme přesně kde. Slavným se stal výše uvedený snímek, který byl již publikován v několika knihách i novinách.
Představuje dvě pohraniční budky před známou vinicí Trojslava, mezi nimiž je umístěna jakási závora. Čtenáře tak jistě napadne, že levá budka je již německá, a že právě zde probíhá hranice, jen přesně nevíme, kde je to místo.
Jenže, ono je to jinak. V Liběchově dochází k nějakému střídání kronikářů, prý se objevili na veřejnosti nějaké dříve přísně privátně skryté materiály a teprve nyní dochází k dalšímu odtajnění liběchovské historie. A tyto informace nemám jen od jednoho člověka. Liběchov je nyní plný aktivit a pokud se zajímáte aspoň trochu o dění kolem sebe, tak jste si možná všimli, že v knize u paní Kubešové, se objevila nová knížka, kde se píše o novodobé historii tamního zámku.
Zkrátka, stále je něco nového, jen se o tom dozvědět více. Dnes jsem například zachytil zmínku, že liběchovští také plánují nějakou aktivitu v místech bývalého letního kina. Uvidíme. A tak jsem se díky zvědavosti dozvěděl něco, o čem jsem dosud neměl ani tušení.
Mezi Říší a Protektorátem byla prý 100 metrová zóna nikoho, v jejíž polovině stál milník z roku 1857, který byl vlastně dodatečně postavený, jako připomínka historického styku tří českých krajů, což bylo pozdějším místem styku jen dvou krajů a nakonec i onou neslavnou hranicí. Dnešní krajská hranice probíhá nejblíže k Liběchovu u odbočky do obce Ješovice před železničním mostek před obcí Počeplice.
Jak to tedy se slavným obrázkem dvou budek, se závorou uprostřed vlastně je tedy nevím, ale budeme věřit výše zmíněnému snímku, který je dobovým pohledem na tehdejší hranici. Snad šlo opravdu o snímek české strany hranice, kde se zvedala závora a v levé budce mohli být nějací němečtí pohraničníci.
Dobový obrázek milníku. Dnes ho najdete posunutý blíže ke trati, aby nemohl být pokud možno poškozený silniční dopravou. Samotné provedení milníku je úchvatné, ale to tu jistě probereme někdy brzy blíže.
Materiály přeposlány a schváleny pro použití na Soutoku Martinem Klihavcem. První snímek z knížky Jana Kiliána Mělnicko.
Dobrou zprávu mám i pro vás, kteří aspoň občas dostanete chuť pátrat v digitálních matrikách po svých předcích. Digitalizace matrik Středočeského kraje je téměř u konce a vy můžete pátrat pěkně pohodlně z domova v čase, který vám vyhovuje.
http://ebadatelna.soapraha.cz/pages/SearchMatrikaPage/puvodceId/1213;jsessionid=3F4B24F72EDEA79700FA43BE698A90D9?0
A nakonec si dnes připomeneme opět sklepy, kterým bylo nyní v regionálním tisku věnováno docela hodně prostoru. Už za týden!!
Den otevřených dveří mělnického podzemí - sklep domu čp. 134 v Palackého ulici
Mělnický osvětový a okrašlovací spolek Vás zve na prohlídku další části mělnického podzemí, které dosud nikdy nebylo pro veřejnost přístupné. V sobotu 16. března 2019 od 9:00 do 17:00 hodin budou mít zájemci možnost poprvé a pouze na jeden den navštívit dvoupatrové sklepení domu čp. 134 na rohu Palackého ulice a ulice Kněžny Emmy. V tomto sklepě je zavedena elektřina pouze v prvním podzemním patře, druhé patro osvětlené není, proto si vezměte baterky s sebou. Přístup bude volný průběžně po celý den, neděláme žádné rezervace ani objednávky vstupenek. Prohlídku lze absolvovat i s dětmi.
Moc děkujeme panu Kopeckému, že nám umožní prohlédnout si krásné podzemí jeho domu.
Martin Klihavec, předseda MOOS.
Osobně mám radost, že v tiskovém médiu Mělnicko únor-březen 2019, se objevuje v článku Martina Klihavce na straně číslo 3 o našem podzemí zde často zmiňovaná možnost domluvy majitelů atraktivních sklepů zejména největšího labyrintu chodeb pod Palackého ulicí za účelem pokusu s případnou podporou města vytvořit stálý prohlídkový okruh pro turisty.
https://melnicko.cz/melnicke-podzemi/
9. 9. 2017 Náměstí Míru čp. 5 400 lidí
9. 9. 2017 Náměstí Míru čp. 11 400 lidí
14. 4. 2018 Svatováclavská čp. 13 608 lidí
19. 5. 2018 Palackého ulice – „U Straků“ a „U Holečků“ 1174 lidí
16. 6. 2018 Chodba z Tyršovy ulice k bývalému vodojemu 1035 lidí
10.11.2018 Palackého čp. 114 865 lidí
Celkem dny otevřených dveří mělnického podzemí navštívilo již více než 4 000 návštěvníků.
Jak jsem již včera zmínil, tak je možno zajet příští sobotu třeba také do Lobče. Více řekne plakát.
Dnes nezapomeňte v televizi na další mělnický Kameňák a snad jste se včera na ČT 24 při návštěvě našeho premiéra ve Washingtonu také pobavili. Nejprve jsme se dozvěděli, jak ten nechtěný ( Slova našeho moderátora v přímém televizním přenosu z prezidenstské volby v USA:,, Obávám se, že je rozhodnuto.") prezident výtečně našeho premiéra oproti německé kancléřce přijal a dnes se řešily na netu šaty obou dam, místo témat rozhovoru ...
https://www.novinky.cz/zena/styl/499290-monika-babisova-v-bilem-dome-oblekla-ctyrikrat-drazsi-kabat-nez-melania-trumpova.html
Opět stačí projet komentáře :-).
Pro magazín Soutok Standa Švec.
Žádné komentáře:
Okomentovat