pátek 14. dubna 2017

Do Benátek nad Jizerou a Milovic za zubry, divokými koňmi a pratury. Město hvězdářů a zoologický unikát. Fotogalerie.


Z Benátek nad Jizerou je také  od zámku výhled do kraje, ale mnohem blíže.

Ve chvíli, kdy jsem se kochal za obcí Strážnice u Mělníka nádhernými výhledy ( nedávné články) a testoval  momentální rozhlasové podmínky šíření pásma DAB+  a VKV, tak část mého příbuzenstva vyrazila do Milovic a poskytla mi materiál na článek, který jsem vydal o několik dní dříve, než se v novinách Středočech objevil na titulní stránce obrázek zubra.

 V novinách jsem se dozvěděl, proč na dodaných obrázcích z Milovic žádné zubry nemám a samozřejmě jsem zatoužil vše osobně navštívit a spatřit. To se přesně před týdnem v pátek stalo a tak vznikl materiál pro tento článek.


Pomník z první světové války.

Pokud budete chtít jet někdy do Benátek nad Jizerou, tak vám program mapy.cz nabídne variantu rychlejší a variantu kratší. Rychlejší varianta měří 33.5 km a auto s vámi projede Byšice, Vysokou Libeň, Mělnické Vtelno a Chotětov. Kratší varianta měří 27.5 km, ale od Byšic bohužel pojedete po rozbité silnici. V cíli jste za nějakých 40 minut, přesto, že prvních 10 km do Byšic je rychlým pohodlným svezením.


Není co dodat. Významné místo.

Vyjížděl jsem v 10 hodin a zvolil jsem právě tuto kratší trasu, která vás z hlavní mladoboleslavské silnice vyvede po kočičích hlavách na konec obce Byšice, kde vjedete do takové romantické lesní krajiny s málo frekventovaným provozem, jaká u Košátek panuje. Za obcí Košátky dostane silnice téměř přímý směr a vystoupá do oblasti polí a otevřené krajiny. Abych nezapomněl, tak do Košátek můžete jet dnes i na kole po cyklostezce, která vás provede Mělnickou Vruticí,Hostínem, Horním Harbaskem a mezi Byšicemi a Vysokou Libní přetne hlavní silnici z Mělníka do Mladé Boleslavi.


I v Benátkách mají na náměstí Sluneční hodiny, ale máme hezčí a hlavně větší :-).

Silnice z Košátek vás už jen protáhne obcemi Horní Slivno, Slivínko, a po šestikilometrovém finiši bez obcí přijedete do Benátek. Jen škoda těch děr v jinak široké a rovné silnici, která tu na konci je. Jet se sem dá i vlakem, když přestoupíte ve Všetatech na Turnov, vystoupíte ve Zdětíně a půjdete 5.5 km pěšky po NS Krajinou Rudolfa II. To bude ale zajímavější, až bude v PID i Mladoboleslavsko.


Kašna ve hvězdářském stylu na Husově náměstí .

Benátky nejsou velké městečko, ale nechtějte po mně nějaké oficiality. To si najděte ve wikipedii. Pro jistotu jsem zaparkoval hned na okraji obce, abych se také prošel, nikde se zbytečně nemotal a načichl také místní atmosférou. Za 10 minut jsem již byl v historickém středu a navštívil jsem IC umístěné v areálu místního zámku. Zjistíte, že i zde pobýval v jedné budově Bedřich Smetana a narazíte i na další osobnosti.


Z náměstí v Benátkách.

Měl jsem smůlu, že od Košátek mi celý den poprchávalo a já chodil pod deštníkem, ale pracující si volno vybírá a osud je pak už osud. Náměstí tu mají docela hezké, ale musel jsem si i zavzpomínat na ty pravé italské Benátky ( Venezia) z roku 1990, což je samozřejmě jiný level :-)))). Nicméně, tohle městečko je útulné, ač je pravda, že byl pátek a pršelo.


Hvězdárna u Mělnické ulice.

Proč mají Benátky hvězdárnu ?  http://hvezdarna-benatky.webnode.cz/
Tak kdyby záleželo na tamních radních, tak by ji neměly.

V šedesátých letech začal pan Veselý prosazovat myšlenku o výstavbě hvězdárny v našem městě, což se po nejednoduchém vyřizování nakonec podařilo. Nejvíce pomohl argument o pobytu dánského astronoma Tychona Brahe na zámeckém dvoře na konci 16. století, který se zde setkal s dalším velikánem a rakouským kolegou Johannesem Keplerem.

Více zde: http://hvezdarna-benatky.webnode.cz/





Zámek v Benátkách je takto spatřitelný  ze silnice od Mělníka.

Kašna na náměstí  v hvězdářském stylu se mi velmi líbila, ale čekal mě ještě náročný program. Dokráčel jsem zpět k autu a vydal jsem se ještě do takové postranní uličky, odkud jsem spatřil zámek i hvězdárnu. Pak už mě čekalo pokračování přes řeku Jizeru na starou silnici z Prahy do Mladé Boleslavi. V místě, kde se komunikace přiblíží k dálnici odbočíte vpravo pod ní do čtvrti Kbel. Tam už vás vedou směrovky s nápisem motokros, kde je dost místa pro parkování.



Vydáte se pěšky dál do lesa po cestě, až po 100 metrech dojdete na modrou značku vedoucí od obce Dražice do Milovic, kde odbočíte po značce vpravo na Milovice. Lesem kráčíte po úzké pěšince, až dojdete k oboře Traviny. Zprvu jsem vůbec nevěděl, co si mám myslet. Paní v IC mi řekla, že asi budu mít smůlu a kvůli dešti je neuvidím, protože budou zubři někde zalezlí..


Přivítala mě tato tabulka, a pak další, kde se psalo, že je nemáme krmit. Půl hodiny jsem obcházel celou oboru a opravdu jsem nic neviděl. Jen jakousi krytou boudu ve stylu krmelce, neuvěřitelně rozrytou zem a lejna o velikosti téměř malé stoličky na sezení. A pak najednou kdesi na horizontu asi 200 metrů ode mě vidím jakési hnědé slony. Udělal jsem několik fotografií na zoom, který bohužel zvětšuje i déšť a nadával jsem na počasí. Co s deštníkem ? Občas jsem ho házel na zem. Pak jsem rychle obešel ohradu, odkud jsem je měl jen asi 100 metrů, ale blíže už nepřišli, ač jsem si získal jejich důvěru a jeden kus z asi 12 členného stáda mířil zprvu při spásání trávy stále ke mně.


Byla to úchvatná podívaná a stál jsem tu snad hodinu. Vždyť do Benátek nejezdím každý den a toto je prý unikát v celé střední a východní části Evropy. Jeden kus si otíral o hřbet stromek takovým způsobem, až se zdálo, že se snad zlomí. Chovali se majestátně a poklidně.


A tak jsem fotil a fotil, a doma pak nadával na ty dešťové kapky, ale snad je to koukatelné.


Hlavně to byl osobní zážitek přímo v přírodě s tímto největším přirozeným býložravcem v Evropě.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zubr_evropsk%C3%BD


Motokros a v pozadí Benátky nad Jizerou.

Samozřejmě, že vybírám jen zlomky fotografií.


Od motokrosu jsem asi ve 13.50 zajížděl ještě do obce Dražice nad Jizerou, kde se opravuje most přes řeku. Auto necháte na levém břehu řeky a výšlap na romantickou zříceninu i s návratem zabere maximálně půl hodiny.


Zřícenina Dražice.

Odtud již přišla jízda přes Benáteckou Vrutici do Milovic a tachometr v posledním turistickém cíli dne ukazoval 49 km .Přijedete po takové široké třídě a zaparkovat můžete u  nákupního centra poblíž místního městského úřadu, který sdílí moderní budovu také s infocentrem, které je vskutku na úrovni


IC jsou ty zcela pravé dveře.

Jen mi paní ukazovala, že musím jít nejprve hlavními dveřmi, a pak teprve vpravo :-)). Odtud jsem šel již za nosem přes jakousi slepou kolej, která je tu úplně zbytečně a točí se kdoví kam, ale musel jsem si vzpomenout na úvahy o Všejanské spojce. Zřejmě asi nyní méně pravděpodobná varianta budoucího železničního vedení mezi Prahou a Libercem.

 Když však vidím, s jakou rychlostí byla zrekonstruována trať Mělník-Mšeno, tak se divím, že se nikomu do těch sedmi kilometrů kolejí nechce. Ovšem, neznám tamní terenní, ani turistické poměry a víme dobře, jak to s prací na železnici je. Vše je v plánovači, v pořadníku a ač je stavebních firem, jako much, tak chybí oprávnění k provádění takových prací a máme tu prakticky monopol jménem SŽDC.

Hned za kolejí jsem odbočil vlevo, kde už procházela modrá značka od nádraží ČD. Brzy jsem byl u místní ohrady, kde mají být anglické divoké koně a pratuři. Dříve jsem ovšem objevil jakousi automobilovou soutěž vozů Hummer a k mé radosti jsem na obzoru spatřil BVP. I v této zelené nádheře jsem se jednou svezl :-). Ale, to už jsou desítky let.


Koníčci jsou menší, než klasické koně a pochází odkudsi z Anglie. Už jsem o tom psal minule i s odkazem a je to důkaz toho, že spoustu informací člověk znát nepotřebuje. Stačí vědět minimum a umět si v případě náhlého zvýšeného zájmu zbytek dohledat.


To samé platí i pro pratury, kteří měli svoje teritorium o něco dále,


Na dvou místech jsem potkal tyto vyhlídky do obory, ale když už, tak to třeba chtělo něco vyššího. Nevím.


V Milovicích mají docela hezké nádraží ČD a nependluje tu již jen vlak mezi Lysou nad Labem a Milovicemi, ale jezdí tu přímé vlaky do Prahy. Zdá se, že pokud toto město ještě přijde s nějakými nápady a přitáhne turisty, tak se tu zvedne prosperita a trať tu jednou končit možná opravdu nebude.

Domů jsem to měl přes Lysou a Starou Boleslav 44 km a cesta v dešti po úzkých klikatých a zaplněných silnicích trvala hodinu. Přijel jsem v 18 hodin. Díky jízdence PID dnes můžete do Milovic jet vlakem za levný peníz, protože projíždíte pouze dvě pásma. Mělník i Milovice jsou ve čtvrtém pásmu a Lysá ve třetím.

Oslovil vás typ na výlet ? Mě ano a snad si sem člověk najde cestu i za lepšího počasí. Jen zase bude dilema, jaký dopravní prostředek zvolit, ač vlak díky PID je dobrou volbou. Horší je, že obě obory jsou od sebe vzdáleny 10 km, byť na společné modré značce.

Aktualizace 15.4. v 10 hodin:

Jen takovou zajímavost během cestování. Zvláště mezi Lysou nad Labem a Starou Boleslaví jsou silnice klikaté i úzké. V místě, kde vede přes řeku Jizeru most, se na něj vejde pouze jedno auto. Jaké bylo mé překvapení, když proti mně vjelo na most auto. Řidič musel uznat, že už jsem na mostě a dost nerad kousek couval. A protože trochu i pršelo, tak mě napadlo, že opravdu je někdy cestování vlaky pohodlnější a rychlejší, ač to řidiči neradi slyší :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat