sobota 9. května 2015

Dne 9. května bombardovala Mělník neoznačená letadla.


Dnes je tomu 70 let, co bylo naše město téměř po celý den bombardováno letadly bez výsostných znaků. Pamětníci, se celkem jednoznačně shodují v názoru, že občané šli vítat osvoboditelé, když se náhle nad jejich hlavami objevila letadla. Je jedno, zda to vyslovila staré žena, nebo nějaký muž, a kdo odpověděl, ale traduje se, že zazněl tento dialog: ,, Asi budou házet květiny. - Jen aby to nebylo něco jiného!" A pak už padaly bomby. Velmi pěkně o tom napsal článek v Mělnickém deníku
 http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/posledni-prolita-krev-pred-sedmdesati-lety-20150505.html

Snad jen bylo opomenuto tam napsat to, co se publikuje jinde v knihách, že šlo o letadla bez výsostných znaků. A právě tato poznámka dodnes zdvíhá pochybnosti a jitří i fantazii, byť samozřejmě existují  publikované pravděpodobné verze, které uvádí, jako zdroje rozhovory s pamětníky i materiály v http://www.soapraha.cz/melnik . Uvádí se tedy, že šlo s největší pravděpodobností o letadla sovětská, která chtěla odříznout případný ústup zbytků německé armády přes řeku Labe do americké spojenecké zony.

Ovšem, to do jisté míry vytváří prostor pro všechny, kteří rádi fantazírují, nebo nad něčím hloubají, zvlášť, když tu dobu vůbec neprožili a znají ji z doslechu a později z literatury.
Tehdejší obyvatel Mělníka si jistě v první chvíli myslel, že je to tajná a narychlo důkladně připravená závěrečná zrůdná pomsta zbytku německé armády. Lze to vyvrátit?

Proč sovětská letadla neměla označení ( darované stroje spojenci?) a nezničila především jediný most přes řeku, když se bombardovalo celý den? Těch otazníků a  možná i odpovědí si může každý, kdo chce položit hned celou řadu a odpovědi zřejmě zůstanou označeny slovem ,, zřejmě".

 Vždyť ve válkách umírají kromě vojáků i nevinní lidé, padají významné budovy ( nemocnice,radnice, vojenské štáby) a konečně i továrny všech velikostí od strojních i chemických gigantů, až po nějaké cukrovary a menší továrničky. Mimochodem, v článku deníku se uvádí, že část německé posádky byla odzbrojována ve Vehlovicích při pokusu o průniku do Liběchova a opancéřovaný vůz chtěl zřejmě přes most na západ. V tom bylo posádce vozu pohrozeno, že pokud se o toto pokusí, budou postříleni němečtí zajatci v areálu mělnického cukrovaru, kterých tu prý již bylo tou dobou hojně.( Partyzánský odboj)

Někdy až člověka doslova zarazí, když náhodně vidí staré fotografie, jak byl vlastně orloj na Staroměstském náměstí rozbitý. To v případě Drážďan člověka nic takového nepřekvapí, zvlášť, když už dávno viděl brožurku, jak kdysi před i po válce vypadaly a dodnes tam je několik míst ponecháno v poválečném stavu.

Kdysi tu jedna paní někde napsala ( snad první článek o lokálce v prosinci 14), že se Soutok snaží být občas ( logicky) zajímavý. A právě proto jsem tu publikoval článek i s odkazem o tom, že Jan Hus vůbec nemusel zemřít na hranici v Kostnici, byť  naprostá většina z nás věříme, že zemřel na hranici v Kostnici.. Hned se našel někdo, kdo neměl pro takové sdílení informací ten nejmenší smysl a hnusně mě v diskusi napadl.  http://soutok.blogspot.cz/2014/09/jan-hus-nebyl-upalen-na-hranici-v.html .

 Úplně mi to připomnělo dnešní veřejnou  názorovou scénu, kdy by se docela obyčejní lidé jen kvůli nějakému náznaku docela něčeho jiného, než je to jejich smýšlení snad i prali. A přitom na stejné bázi pracuje časopis Živá historie, který publikuje i jiné možnosti výkladu historie, ovšem té historie pro nás poněkud vzdálenější. Druhá světová válka sice skončila před 70 lety, ovšem, výsledek mnohé ovlivnil, v mnohém se dotýká současnosti a ta je sakramentsky i jen pro běžného pozorovatele jiskřivá. Vždyť i dnešní společná Evropa má i přes mnohdy otevřené hranice řadu svých problémů i rozdílných názorů na jednotlivá téma, čehož jsme denně svědky prostřednictvím médií, jak na domácí, tak i v zahraniční scéně.

Aktualizace ve 14 hodin:

Takovou zajímavost jsem našel například v knize Mělník ( dílo od více autorů) na straně 309. Píše se tam, že prezident Beneš při své návštěvě Mělníka dne 14. října 1945 připomněl radním, že se v roce 1938 jednalo o připojení Mělníka k Říši. Dnes víme, že Mělník byl nakonec pohraničním protektorátním městem.

Aktualizace 12.2. 2022:

Pokud jde o ona letadla bez výsostných znaků, tak přišla řada otázek. Co vlastně mělo celodenní bombardování ( největší v jeho historii zde) za účel, či smysl ? Měl být zničen tehdy jediný mělnický most přes Labe, aby tudy nemohla jet německá armáda směrem do americké západní zóny ? Proč se to během takového bombardování nepovedlo ? Nebyl zde snad záměr vytvořit nějaké materiální škody, nebo škody na životech ?

Dle některých svědků bylo obrovským štěstím, že nebylo zasaženo přeplněné náměstí Míru, kam se vydali lidé v domnění, že zde uvítají osvoboditele. Tak se zrodily na dlouho verze o tom, že to mohla být i americká letadla ničící  ke konci války některé naše průmyslové závody, které by prý ještě mohla německá vojska použít. To se totiž občas ke konci války zvlášť u velkých významných podniků občas stávalo.

 Pak to mohla být verze, že již bylo oficiálně po podepsání příměří, a tak mohlo jít i o německá letadla, která ještě chtěla nadělat nějakou škodu. Němci by však jen asi těžko v této chvíli sehnali několik letadel, která by dokázala takovou beztrestnou spoušť. Tou dobou ( 9.5.) byla již některá německá technika buď západně od řeky Labe na cestě do amerického zajetí, nebo skončila na vagonech v mělnickém přístavu, jak vidíme na historických snímcích.

Nakonec po mnoha letech  spatřily světlo světa historické materiály, které vypovídají o bombardování celé řady míst sovětskými vojsky. Přitom je snad nejvíce zmíněno jen nedaleké město Mladá Boleslav. Mělník byl osvobozený 10. května v dopoledních hodinách a první tank přijel od severu. Pokud někdy pojedete z Prahy do Písku, tak jen nedaleko města Příbram stojí v katastru obce Milín u silnice památník posledním výstřelům 2. sv. války. Stalo se tak 11. května.



SŠ.


Žádné komentáře:

Okomentovat