Na sever od obce Strážnice vede taková slepá silnička zakončená tímto posedem. Místo je označeno v mapách, jako místo s krásným kruhovým rozhledem a jen o něco více vlevo směrem k jihozápadu najdete v mapě bod s nadmořskou výškou 326 metrů a názvem Strážnice. Proč začínám vyprávění o obci Chodeč zrovna tady ? Nejen proto, že můj včerejší článek končil zde.
Kdo to tady jen trošku zná a nehodlá otáčet směr, tak ví, že je minimálně někde uprostřed na trase mezi obcemi Strážnice a Chodeč. A proto se vydejme na takovou krátkou procházku ve tvaru trojúhelníku, která nás přes obec Chodeč dovede zase zpět k automobilu ve Strážnici. Občas stojí za to ji absolvovat a Chodeč je místem, které umí překvapit.
Dále nás vede s kopce k severu taková nenápadná úvozová cesta, která nás přivede až k tomuto rozlehlému lánu s krásným výhledem. Ten sice nemůže konkurovat tomu, co vidíte výše, ale prostředí je tu takové romantičtější a občasný stín není na škodu. Jsme tu přeci jen níže a vzdálenější kopce vidíme jen na SZ, ale ona nám to všechno vynahradí ta okolní pohádková zeleň. Konečně, co by to bylo za procházku, pokud bychom neustále viděli jedno a to samé ?
Zatímco se již po jedné travnaté cestě dostáváme k prvním chalupám obce, tak už se mi chce zavzpomínat na ty první návštěvy zde, ale necháme si to až pod příslušné obrázky. Tam za tím stromem vstoupíme na silnici a mohli bychom klidně nastoupit cestu zpět ke Strážnici, ale byla by škoda, se tu trošku neprojít.
Zahýbám tedy vlevo, kde už mě vítá májka a vzpomínám na to obrovské množství obcí u nás, kde se tento krásný zvyk každoročně udržuje. Je to vždy krásný pocit, když ji člověk po roce zase někde vidí, ví že je před námi ta nejlepší část roku, a že jsme se toho prostě zase dočkali. Jak málo jen někdy stačí ke krásnému prožitku. Krásná spravená uzoučká silnička tu vše jakoby ještě snad podtrhuje. Ta sem prostě odjakživa patří a ačkoliv tu dnes již jezdí auta častěji, než kdysi, tak se tady v obci bez chodníků dá pořád ještě celkem pohodově chodit.
Už jsem tu z těchto míst několik článků dával a rozhodně nechci něco opisovat, co si můžete přečíst níže na jednom obrázku, nebo vyhledat, ale utkvěl mi v hlavě příběh, kdy se německé gestapo uchýlilo ke lsti, vydávalo se za partyzány, kteří potřebují pomoc, aby nakonec všechny dobré duše pozatýkalo.
Znám spoustu lidí, kteří se prostě velmi rádi dívají na různé roubenky, či vůbec krásné staré domečky. V Chodči o ně také není nouze a pokud by snad měl někdo zájem v obci dokonce pobýt, tak už i sem dorazil jistý způsob podnikání tolik známý z hor a různých CHKO.
Určitým klenotem obce je tato jednoduchá kaplička, či spíše zvonička a vskutku nádherný kříž.
Jak můžete vidět, tak je vše funkční, krásné a opečovávané. Proč tomu tak je ? Inu, není jen Liběchov a jeho u nás známý Spolek pro záchranu kostelíčka. Ty aktivity i všímavost občanů jsou i jinde a myslím, že Chodeč má do jisté míry snad možná štěstí, že je taková odlehlá mimo nějaké důležité trasy. Tady zase mají svůj Spolek aktivní Chodeč .....
Jak je někde jen něco trošku zajímavého, nebo roztomilého, již mám chuť to vyfotit, byť jde někdy jen o tuctovou sochu zahradního vodníka u jezírka.
A jsem na konečné, byť Chodeč ještě stále pokračuje podobným padáním k severu, jako Kryštofovo Údolí na Liberecku, kam jsme se podívali za prvním vesnickým orlojem u nás. Ten tam dnes již nenajdete. Tady si vždy vzpomenu na tátu. V květnu se dříve vylepovaly na zastávkách nové autobusové jízdní řády, bylo krásné počasí a on se na tuto akci v roli autobusového referenta ČSAD, kdy bylo třeba sjezdit během několika dní celý okres velmi těšil.
Když jsme tu prvně v 70. letech projížděli od Dolní Zimoře autem, tak tu stála uprostřed točny taková plechová krytá zastávka a kousek od ní hnůj. Tehdy nám oznámil na úzké silnici, že i sem jede třikrát za den v pracovní dny autobus a není žádná legrace, když se tu s někým potká, nebo když je namrzlá silnice. Tehdy ta linka jezdila z Mělníka přes Liběchov, Rymáň, Strážnice až sem a zpět. Dnes tudy projíždí také jen málo spojů linky číslo 694, která zde však již konečnou stanici nemá a do Mělníku již přímo nejezdí. Trasa je s malou vyjímkou tato : Liběchov - Želízy - Dolní Zimoř - Chodeč - Strážnice - Střednice - Vysoká - Bosyně - Janova Ves - Kokořín ( a zpět).
I taková obyčejná věc, jako je doslova autobusová zastávka mě svým stavem oproti jiným městům a vsím tak nadchla, že jsem si neodpustil ji pro Soutok nafotit.
To hlavní je však v dnešní samotné kryté zděné čekárně, která si snad v době přebujelého automobilismu a tří spojí autobusu denně v každém směru svoji hlavní funkci snad ani užít nemůže. Nicméně, interiér, obsah i provedení jsem v takovémto stavu ještě nikde neviděl. Dnes mnohde zavadíte o otřískané poloprázdné a mnohdy pro sběr papíru vykrádané regály, a toto je tedy svým způsobem unikát. I tady mě pohltila nostalgie, když jsem si uvědomil, jak moc si rodiče vážili knih jejich doby a dnes by leckdy kvůli novým poznatkům, lepší ilustraci, barvě i mapám moc s těmito díly u mladé generace asi nepochodili. I pro nás jsou některé ty knihy spíše nostalgií.
Tak aspoň něco z toho opravdu starého, co se vůbec nezměnilo. Mimochodem, matně si vzpomínám, že tu někdy na přelomu 70. a 80. let měli i hospodu, ale to by mi musel nějaký tamní pamětník potvrdit.
Vždy se mi líbí, když se octnu na začátku nějaké obce, která má zejména po novotě svůj parádní obecní znak.
Tady u menhiru jsme již byli několikrát, a protože je už moc hodin a je třeba trošku užít určitou siestu, tak to bude s tím psaním dnes prakticky vše. Níže si právě můžete něco přečíst. pokud si chcete prohlédnout opravdu parádní pohled na Ještěd, tak jej najdete zde ....
Ve středu jej slunce na chvíli také krásně osvítilo, ale nebyl jsem na správném místě a fotoaparát jsem nechal v batohu. On nemá tolik pixelů, jako mobil, ale samozřejmě mnohem lépe přitahuje. Inu, každý máme ty priority někde jinde, ale to si snad již brzy v nějakém článku povíme.
Jinak věřím, že mi snad nikdo nebude mít za zlé, že mé články mohou přitahovat na některá místa v některých obcích vandaly. Domnívám se, že Soutok čtou lidé, kteří jsou přesvědčeni, že ty články mají něco do sebe, možná tu najdou inspiraci a je pod jejich úroveň vůbec upadnout k nějakým destruktivním myšlenkám vztahujícím se k přírodě a jakémukoliv veřejném majetku.
Tak tedy : Pohodový víkend :-) !
Žádné komentáře:
Okomentovat