Snad každý český školáček si aspoň jednou postěžoval, že takoví Angličané, Francouzi, Španělé, Portugalci, ale konečně i Němci a Nizozemci, se domluví v mnoha zemích světa, aniž by se museli učit další cizí jazyk, ale my to štěstí bohužel nemáme.
Skutečně, Čechů je na mnoha místech světa, jako šafránu, ale tím vůbec nelze říci, že je ve velkém světě nenajdeme. To však není jediný rozdíl. Zatímco příslušníci výše jmenovaných národů skutečně využívají velkou měrou třeba o dovolených těchto jazykových a populačních výhod, tak leckterý běžný Čech nejen, že mnohdy neví, kde by nějakou tu větší českou komunitu za hranicemi našel, ale leckdy nemá na takovou cestu ani peníze, ani moc odvahu.
Přesto, že Čechy najdete po celém světě, tak k nejznámějším komunitám patří některá města v USA (Chicago) a dále se nejvíce hovoří o rumunském Banátu, o chorvatském městě Daruvar, o volyňských Češích, a zájemci ještě zaregistrují na zájmových webech opravdové menšinové minimum na některých místech Bulharska, Moldávie a Polska.
A právě Banát je místem, kterého si v současnosti právem nejvíce všímáme, ale stále je to málo a nevypadá to dobře. Vždyť je to do středu českého Banátu jen nějakých 830 km vzdušnou čarou. Český Banát, se rozkládá na území dnešního rumunského Banátu, který je hlavní a největší částí Banátu, jako takového. Ten má druhou menší část za řekou Dunaj v Srbsku a nepatrnou část v Maďarsku.
Pro nás je Banát zajímavý tím, že v jeho rumunské části severně od Dunaje dosud stojí 6 vesnic, které tu založili naši předci povolaní společně s německými osadníky ( ti mají jiné osady) na obranu této okrajové části Habsburské monarchie proti nepřátelům z východu a jihu.
Silná komunita Čechů sem dorazila ve třech vlnách a již po první z nich v roce 1823 tu vyrostla první a dnes již zaniklá osada Svatá Alžběta. Do dnešních dní tu však stojí 6 českých vsí, které nesou jména Svatá Helena, Gerník, Šumice, Rovensko, Bígr a Eibentál. Mládež odtud sice utíká za prací do Čech, nebo jinam do Rumunska, ale staří v této nádherné a ještě dosud panenské přírodě, která připomíná 50. léta 20. století na českých vsích dožívají.
Pro úplnost ještě dodám, že další 2 české vesnice leží za Dunajem v Srbsku a nesou jména Krušice a Češko Selo.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ban%C3%A1t
Česká republika si v posledních letech konečně uvědomuje to turistické bohatství, jaké tu v podobě našeho jazyka, starých lidových tradic i panenské přírody má a snaží se na poslední chvíli zvrátit ten neblahý historický vývoj, ale díky odlivu mladých lidí z oblasti je to nesmírně těžké a hrozí, že i z těchto obcí, se nakonec stanou rumunské vesnice.
Ony to totiž nikde na světě nemají národnostní menšiny zrovna jednoduché a jsou tak trochu trnem v oku národa, na jehož území, se nacházejí ( třeba území Horní a Dolní Lužice v Německu) a přesto je cesta do takových lokalit za krajany, nebo občany s podobným jazykem vždy příjemná. Je to vždy o určité vzájemné toleranci.
Na území českého Banátu vznikly aktivity, které se sem snaží dostat podnikání, dát práci místním lidem, dostat sem turistický ruch především z ČR, upevňovat krajanské historické vazby a jedním z významných počinů je i čtyřdenní festival, který letos nese jméno Festival Banát 2018.
Již v úterý 14. srpna bude na tuto akci například z Prahy vypravený speciální vlak, který měl mít původně dokonce 20 vagonů, ale bylo ujednáno s maďarskou a rumunskou vládou, že povolení bude pouze pro 18 vagonů. I tak bude délka vlaku asi 500 metrů.
Na festivalu, se vystřídá celá řada hudebníků a zpěváků z ČR, ale není povinností pro české turisty, aby se účastnili přímo festivalu, nebo celého festivalu. Spát a stravovat, se budou účastníci přímo u domorodců, nebo v kempu v místě festivalu, kterým bude obec Eibentál, která hostí festival již poněkolikáté v řadě. Očekává se také, že turisté z Čech budou chtít obdivovat tamní nádhernou přírodu a k tomu již dnes slouží i značené turistické cesty a průvodci.
Nemusíte do Banátu vyrazit zrovna na festival, kam má jistě namířeno celá řada zejména mladých lidí, ale zcela určitě navštivte české stránky, neboť Banát lze navštívit v jakékoliv roční době. ...
http://www.banat.cz/index.htm
Odměnou vám jistě bude nejen nádherná příroda, ale třeba i fakt, že jste možná udělali něco pro to, abychom si i nadále uchovali tu tolik krásnou historickou vazbu na místa, kde zní čeština a kde se o to více budete cítit, jako doma a možná se sem zase někdy rádi vrátíte.
Buletin festivalu:
https://drive.google.com/file/d/17jK038l0oJB7CykUr87St_pABLwHku-F/view
A pokud již máte po dovolených,nebo si nemůžete z nějakého důvodu dovolit vyrazit tak relativně daleko, tak si zajeďte do Liběchova, kde to žije každý sudý víkend především v tamním uměleckém mlýně. Prohlídky jsou v 10, ve 12, ve 14 a v 16 hodin, vstupné 50 Kč.
Soutok se účastnil téměř před rokem první prohlídky pro veřejnost a vy se můžete podívat na článek i fotografie zde ....
http://soutok.blogspot.com/2017/09/mlyn-v-libechove-byl-mimoradne-prvne.html
Návštěvu mohu jedině doporučit, nehledě, že uděláte něco smysluplného pro sebe i pro mlýn, který bude sloužit na rozdíl od mnoha jiných pro veřejnost. Osobně se mi líbí ta skvělá propagátorská práce majitelů mlýna v médiích a tah na branku, jak se říká akcím, kde má majitel zcela jasno.
Jinak nezapomeňte, pokud máte chuť, že právě teď probíhá Mělnický košt ( reklama na Mělníčku i zde v nedávném článku na Soutoku) a za týden bude Lhotka fest. ( také tu již byl plakát)
Žádné komentáře:
Okomentovat