pondělí 20. dubna 2015

V kokořínském Ráji bylo, jako v ráji. Nedamy jen pro odvážné.





Pokud si vzpomínáte, tak na konci března jsme se tu podívali do Bludiště u Mšena, které je krásným skalním městečkem na okruhu zvaném Cinibulkova stezka. O Velikonocích ( 5.4.2015) jsme pak zavítali do druhého skalního města v okrese http://soutok.blogspot.cz/2015/04/skalni-mesto-u-obce-strezivojice.html  .
Avšak původně plánovaný okruh, tak jak jej vidíte na mapě, byl nakonec zkrácen o polovinu. Tehdy jsem vyšel z obce Střezivojice po žluté značce, pak krátký úsek po zelené a nakonec po modré opět do Střezivojice. To byla výzva, abych v budoucnu prošel celý zbytek plánovaného okruhu v mapě a včera k tomu byly ideální podmínky. Za výchozí bod bylo zvoleno letovisko Ráj.


Restaurace Na Ráji.

A když píšu letovisko, tak celkem oprávněně. Zatímco v sousedním Vojtěchově by jste ještě loni a možná i letos jen těžko hledali nějaké místo obložené kolaři a automobilisty ( aspoň mě tam přes oči nic takového nepraštilo), tak zde nedaleko restaurace z dob socialismu a možná ještě dřívějších, už několik posledních let najdete i pěkné venkovní posezení ve směru na Konrádov. To však bylo včera ještě mimo provoz. Avšak, ještě štestí, že je před tímto novým podnikem na druhé straně silnice malé parkoviště, protože včera u zmíněné restaurace ( na obrázku) nebylo ve 14 hodin odpoledne jediné místo volné a parkování vyřešil svérázně i motocyklista, který se vešel na ten mezisilniční ostrůvek v křižovatce.


Obloha byla azurová, slunce svítilo, vegetace se již probouzí a mé kroky vedly po silnici do Vojtěchova podle rybníku Stříbrník, který je zdrojem vody pro město Mšeno. Tedy, aby to bylo přesnější, tak v sousedství rybníka je stejnojmenná vodárna, která jímá spodní vodu z místních podzemních vrtů. A jak uvádí například Wikipedie...http://cs.wikipedia.org/wiki/Podzemn%C3%AD_voda , tak ...(.Většina vody pod zemským povrchem pochází ze vsaku vody povrchové ..... a jak jsme se mohli po velkých povodních již přesvědčit například v blízkosti Hořína a Brozánek, tak se někdy objeví nečekaně na povrchu a zmizí, až s klesající hladinou vody v nedalekém říčním korytě )
A jelikož je pod Mělnickem jedno velké obrovské jezero podzemní vody, tak díky tomu zdejší krajina odolávala těžbě uhlí. Naposled se zde  v okrese pokoušela získat někdy na přelomu letopočtu povolení na těžbu  jakási australská společnost, ale neúspěšně. Tehdy se starostové v okolí Vysoké Libně postavili razantně proti záměru společnosti a uspěli.

Pokud nechcete jít po silnici, tak lze jít ve stráni lesem po červené Máchově cestě. Při vstupu do Vojtěchova již vidíte modrou značku, která uhýbá ze silnice do Planého Dolu, jenž se nám stane pro první část cesty dopravní tepnou. Je to velmi příjemná štěrková cesta, bez jakéhokoliv stoupání, kterou známe z míst, kde se v našem okrese nachází pásmo vodního zdroje. Po chvíli chůze dospějete k upravované studánce v Planém Dole a za ní jsou na pravé straně ve skále ještě stopy po těžbě pískovcových kvádrů, takzvaných kopáků.


Stříbrník.

Turistické značky na Kokořínsku jsou skutečně příkladem toho, jak se má provádět značení v krajině. Pokud rádi provozujete turistiku, tak víte, jak je nepříjemné, když si nejste někde jistí, zda jdete opravdu dobře a příčinou je odbyté značení po dlouhých vzdálenostech.


Obnažené skály.

Dokonce se na  Kokořínsku díky různým důvodům ( povětrnostní vlivy i kácení stromů) obnažují skryté skály a nutno říci, že je to mnohdy velmi atraktivní. Je to názor každého jedince, ale osobně se mi líbí obnažené skály u Grobiána a nakonec tak vichřice udělala zřejmě prospěšnou práci. Nepřipomíná vám to tak trošku výjev ze slavných skalních měst?


Pískovcový kvádr v lese.

Vrátím se však na trasu. Nejprve zaznamenáme vlevo zelenou značku od Dobřeně, a pak přijde opravdu pěkný zastřešený posed, který vás vyzve k malé svačince. Ač bylo hezky, tak jsem tentokrát na celém okruhu snad ani nikoho nepotkal. Ihned za posezením přichází rozcestí, které již známe z Velikonoc. Tentokrát však odbočíme vpravo a půjdeme zelenou značku do kopečka a v protisměru, na rozdíl od poslední akce. Slunce ještě mnohem lépe osvítí některé krásné skalní útvary a zcela vlevo spatříte některé skály Střezivojického skalního města, kudy jsme procházeli o Velikonocích.


Po čase, se spojí naše zelená značka se žlutou značkou vedoucí z obce Střezivojice do osady Ráj a okruh, se tak uzavře. Nejprve stoupáme po otevřené louce k osamocenému stavení a radost nám dělá nejen modré nebe a rozkvetlé stromy, ale třeba i momentální náhodná samota. Od známého stavení se solárním panelem bude naše trasa již jen pozvolna klesat.


Výhledy.

Cestou se nabízí celá řada úchvatných výhledů na kopce, které tak nějak oddělují Mělnicko od Libereckého kraje. Není to zrovna přesné označení, protože Housecké vrchy s vyjímkou Vrátenské hory leží v Libereckém kraji zrovna tak, jako již osady na silnici pod vámi, ale  teprve až z těchto vrchů hledíte skutečně daleko k severu.


Olešno.

Byli jste někdy v zapadlé osadě Olešno ? Ne ? Pak vězte, že podobně, jako všechny vísky s hrázděnými chalupami, které se stavěli na územích s historicky převládajícím německým obyvatelstvem, že i tady je nač koukat. Je to prostě krásná architektura, zvoničky, křížky a v neposlední řadě domácí zvířata.


Doprohlédněte si zbylé obrázky a já jen dodám, že z Olešna na Ráj vás s kopce dovede dlážděná silnička a v samém závěru projdete kolem farmy. A pak je už jen na vás, jaký bude váš další program. Pokud nespěcháte a máte motivaci třeba i jen tak posedět v některém restauračním zařízení, tak to můžete zkusit třeba právě na Ráji, ale také v Romanově, nebo v několika podnicích v Kokořínském Dole.


Vlastně, můj ( a tedy náš) výlet ještě nekončil a přišel jsem se poprat s něčím, co jsem kdysi před pár lety vzdal. Možná jste si všimli, že po silnici z Kokořínského Dolu směrem k Vojtěchovu vede turistická značka, která se asi po 300 metrech ztrácí vlevo v lese. Ona vlastně vede lesem až do Jestřebice, ale nás zajímá především místo u jeskyně jménem Nedamy. Vzhůru od vchodu do jeskyně vede v pískovcové skále krkolomná prošlapaná cesta vzhůru na vyhlídku, ze které prý Mácha hledíval na hrad Kokořín. Tentokrát jsem si dodal odvahy a zvládl to, ale skupinka, která přišla od Jestřebice, se domluvila, že to pokoušet nebude.A to už je tedy z nádherného koutu přírody u Mělníka dnes vše. A ještě ne. Ještě jsem si zajel z Ráje trochu ke Kondrádovu, abych si prohlédl tuto krásnou vodní hladinu na říčce Pšovce s ostřicovou trávou.




... rybník na Pšovce ( U Vrby).


Nedamy.


Pohled k hradu z Máchovi vyhlídky.



Ráj.



Studánka v Planém Dole.




Olešno.

Tak, že je u nás hezky a někdy, jako v Ráji...ráji ?

SŠ.


5 komentářů:

  1. Sakra, člověče, proč musíte v téměř každém Vašem článku mít alespoň jeden blud?!
    Rybník Stříbrník není v žádném případě zdrojem vody pro Mšeno. Tím je vodárna Stříbrník (pravda, ta se nachází v těsné blízkosti rybníku) a naopak rybník je z malé části napájen z jejího přepadu. Vodárna má unikátní jímací systém, vytesaný ve skalním masivu (viz: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_galerie/1239366?type=image&pozice=1) - v odkazované fotogalerii je vidět jak stavba vodárny, tak jímací štoly. To je také důvod, proč voda z této vodárny má bezkonkurenční chuťové vlastnosti.
    Jan Jáchymstál

    OdpovědětSmazat
  2. A co tahle verze ? Stejně je ale fajn, že je na internetu tolik věcí ke čtení a Vy tak rád čtete mé články.

    OdpovědětSmazat
  3. Rád přiznávám, že je hodně Vašich článků, které jsou pro mě zajímavé. Máte i velký cit pro fotografii. Nic ve zlém, ale co mi vadí je to, že občas suverénně napíšete zavádějící informaci, která je ale dost důležitá. Příkladem budiž váš komentář ke snímku rybníčku Stříbrník, že je zdrojem vody pro Mšeno. Promiňte, ale když čtenář uvidí jak je rybník zarostlý, řekne si " proboha, co to v tom Mšeně pijou" :-))
    Přitom vodní zdroj Stříbrník je unikátní svým systémem sběrných štol vytesaných do skalního masivu, což se promítá do chuti vody, která je jedinečná.
    Zavádějící je i informace o spodních vodách. To že pochází z vod povrchových vůbec neznamená, že jde o vody povrchové, nacházející se nad vodami spodními.
    A zejména to neplatí o spodních vodách v oblasti Kokořínska, která je známá výskytem nepropustných vrstev železitých slepenců. Kokořínsko je součástí tzv. svrchní turonské zvodně, jejíž tzv kolektor je velmi rozsáhlý - zjednodušeně se dá říci, že je ohraničen tokem Jizery, silnicí II/268, západní hranicí CHKO Kokořínsko a řekou Labe.
    Jan Jáchymstál

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Víte, ono je to vše možná mnohem složitější, než si myslíte. Před 10 lety jsem si asi 2 měsíce novinařinou defakto přivydělával. To se potom člověk snaží, ověřuje si třeba i leccos v různých materiálech, pravopisné chyby i opravu doladí v práci profíci a máte i větší pochopení a klid doma.

      No, a protože to tak není, tak chtějí také jiní k PC, nechce se vám neustále něco ověřovat a hledat, čte to mnohem méně lidí, máte i jinou práci, i jinou zábavu a není důvod se nějak moc snažit. Dokonce někdy i vydané články ještě dva dny dolaďuji podle nálady a motivace.

      Pro Vás je nejhorší, že na rozdíl od mnoha lidí máte nesmírně široký i odborný přehled, na kterém doslova bazírujete a už se mě i lidé ptají, co ten Jáchymstál vlastně vůbec dělá a co si pod tím představit.

      Lidé jsou dnes dobré věci ochotni přijímat tak nějak bez komentáře, berou to dle mého názoru spíše, jako cestopisy a snad se může zdát přílišný důraz na odbornost, jako rušivý element. Dokonce mi kdysi přišel komentář, který vychvaloval takové to lajcké a povrchní popsání věcí. Ozývají se spíše kritici a to je asi všude. Všiml jsem si, že jste také zavítal na Isoutok a poučoval nějakou doktorku. To leckdo rád nemá. Je škoda, že něco při svých znalostech nepíšete. Jinak díky za určitou pochvalu, ale opravdu to nijak neprožívám a jako bloger, se cítím tak nějak příjemněji. Mám to, jako takový určitý osobní přehled, který občas někoho potěší a to mi dělá radost. Ono je psaní blogu určitá osobní záležitost a zjistil jsem, že možná zajímavější, než ta novinařina, kde jste omezeni určitými mantinely takové té uniformovanosti.

      Smazat
  4. K tomu zdroji vody - nečerpá ta vodárna takhle náhodou podzemní vodu, která je ve finále tvořena průsakem toho rybníka? :-)))

    OdpovědětSmazat