sobota 2. března 2013

Také zkoušíte pátrat po předcích?


Asi každý, se někdy zamyslel nad osudem svých předků, ale nikdy se o tom moc nepsalo a nemluvilo. Důvod je jednoduchý. Aby byl fotbal a hokej tak populární, jak dnes je, bylo k tomu třeba mnoho rozhlasových a velmi brzy televizních přenosů. A pak tu máme celou řadu  jednorázových akcí, kdy se díky médiím cosi proslaví a momentálně vstoupí do povědomí širší veřejnosti. Devadesátá léta patřila hlavně díky seriálu s Luďkem Munzarem rozhlednám. Celá republika si uvědomila toto místní a v Evropě hojné bohatství, a různé spolky a obce začaly rekonstruovat rozpadající se stavby, které ještě bylo možno zachránit, nebo se nadšení vrhlo na stavbu rozhleden zcela nových. Byl to v každém případě významný čin. ( U nás například  byla slavnostně otevřena Vrátenská Hora 28.10. 1999, Kadlín- tuším 2006)

Podobný fenomén nyní vyvolal seriál Tajemství rodu http://www.ceskatelevize.cz/porady/10312897742-tajemstvi-rodu/ , kde různé známé osobnosti, převážně herci, pátrají za přítomnosti různých předem oslovených odborníků po svých předcích. K seriálu je obrovská diskuse, ve které se řada lidí vyjadřuje k tomu, který díl byl, jak dobrý, který byl lepší, který herec udělal jaký dojem a trochu se to zvrtlo v pravý bulvár, ale vedle toho, se neznatelně zrodila nová linie, ve které začali i diváci pátrat po svých předcích. Tady vás autoři seriálu odkážou především na stránky http://www.genea.cz/, které vám vysvětlí spousta zajímavého.

Dozvíte se například, že v zahraničí není problém pátrat pomocí internetu po svých předcích, ale u nás ještě ano. Je to dáno tím, že pouze sousední Ústecký a Liberecký kraj je zdigitalizován, dále pak například Třeboňsko a okolí Brna. Genea také prosí dobrovolníky o spolupráci, kteří by dobrovolně pomohli jakkoliv s postupnou digitalizací ČR. Když jsem se však tázal, kdy asi má být výhledově zase něco zdigitalizováno, tak se mi v diskusi nikdo neozval.

Na druhou stranu tak vznikla podnikatelská půda pro lidi, kteří vám pracujícím nabídnou, že pro vás klidně vypátrají některé vaše předky. K tomu slouží i jakýsi ceník. Dohledání předků v takzvané otcovské linii, až někam do pobělohorské doby ( 1620) stojí dle dohody také i třeba 10 tisíc Kč, protože je to časově náročné a je nutno pátrat převážně bohužel i mimo digitalizované internetové archívy. Povinnost psaní matrik platí v našich končinách přibližně od roku 1605 a pokud se prodíráte archívy v průběhu věků a prostoru, tak kromě našeho jazyka narážíte ještě na latinu, němčinu a různé druhy písma. Na netu je i spousta pomůcek ( překladatelské slovníky, přepis písma) a Genea vás zve na celou řadu kursů. Krom toho, se některé matriky pokusilo několik jedinců přeložit do současného jazyka. Mohu ale potvrdit, že i nepříliš zainteresovaný člověk bez nějakého studia, se poměrně brzy v matrikách vyzná, lecos zdatně přeloží a největším problémem je zapisujícím  načáraný záznam v matrice při zápisu a hlavně nedostupný materiál z námi hledané územní oblasti. V Čechách tak dochází k zajímavé situaci, která vlastně zřejmě z důvodu dokonalé digitalizace matrik v okolních státech neexistuje.

Na jedné straně jsou dobrovolní obroditelé, kteří veřejnosti dávají vše zdarma, ale velmi velmi pomalu. Na straně druhé tu máme profesionální placené pátrače, kteří si nechají zaplatit a oprávněně tvrdí, že to není nic snadného ( ta práce). Na třetí straně jste to vy, kteří zjišťujete, že to může být občas dobrá zábava pro vás a do určité hloubky poznání si docela úspěšně vystačíte s vlastní schopností u internetu. Samozřejmě, pokud vám nestačí jen data narození, sňatků a úmrtí, ale chcete vědět více, tak k tomu už ani matrika nemůže mnohdy dokonale sloužit. Bohužel, je tu ten jakoby starý problém, že tu zkrátka není dostupný materiál. Kam se to celé ubírá, toť u nás vždy ve hvězdách. Vždyť jsme zažili období, kdy lidé nakupovali originální i okopírovaná média, která dnes nemají žádnou cenu a vše, na co máte právě chuť je k disposici na netu. Je to správné?

To už by ale byla zcela jiná debata o tom, co je vlastně kvalitní a co má, a co nemá být placené. Když jsem nedávno viděl německý teleshoping, kde nabízeli lidovou hudbu, tak zprvu jsem ani nechápal, jak může někdo za obyčejné CD v přepočtu tolik zaplatit, ale jen do doby, kdy jsem si ihned uvědomil ten rozdíl ve výši obdržené měsíční výplaty, která je u sousedů několikanásobně vyšší.

SŠ.


Žádné komentáře:

Okomentovat