Víte, co to je Peutingerova mapa?

Peutingerova mapa. Také to slyšíte prvně? No vidíte, a přitom třeba právě zrovna Vy patříte k lidem, kteří se nemohou vynadívat při pohledu na kresbu, kde se klikatí modré vlnovky v jejichž okolí se to pěkně zelená a semtam se objeví nějaký ten tajemný symbol,větší modrá či hnědá plocha, černá přeškrtaná klikatice, žlutá cestička, zkrátka mapa. Opravdu, řada lidí již od školních let je doslova fascinována těmito výtvory a mnozí si dovolí popustit uzdu fantazie a představit si, jak dané místo asi vypadá.

Celá řada lidí mapy dokonce sbírá, stahuje z internetu, ale jsou mezi námi i tací sběratelé, kteří se nespokojí jen s mapami současnými, a jak se říká reálnými, které velmi brzy ztrácejí určitou aktuálnost, ale zajímají je i mapy historické. A tady velký pozor, protože je rozdíl, zda mluvíme o mapě vytvořené v současnosti, která nám například jako školní pomůcka představí určité dějinné období, nebo zda mluvíme o mapě, která byla skutečně zhotovena třeba v roce 1628.

Jak jsem se zde nedávno zmínil v diskusním příspěvku, tak ikdyž nemá každý možnost ( převážná většina z nás) získat 200 let starou mapu, tak díky kolekcím časopisů, které se zabývají historií, má dnešní čtenář možnost přijít k docela pěkným zajímavým předmětům, které představují třeba právě i historické mapy, ale nejen ty.

 Samozřejmě, určitě lze stále zakoupit školní historické atlasy světa, které pěkným způsobem popisují pohyb hranic různých říší i království a my dříve narození můžeme zavzpomínat s blížícím se květnem na časy, kdy na školních chodbách se každý den přemísťovaly v mapě Evropy špendlíky spojené rudou stuhou, podle toho, jak sovětská armáda postupovala válečnou frontou 2. světové války vpřed. Ale, dnes už nejsou jen tyto výše zmíněné atlasy, ale jak jsem napsal, dostávají se ke každému jedinci, který projeví zájem i různé kopie map z opravdu starých časů.

Mezi takové skvosty patří samozřejmě mapy z první republiky, protektorátní, Habsburské monarchie, či Zemí Koruny české a to mám teď na mysli mapy, které se vyloženě pojí k našemu území.Mohou to být ale samozřejmě i mapy jiné a i také jsou pro nás zajímavé, zvlášť pokud jde o Římskou říši národa Německého, jejíž součástí jsme byly, anebo dokonce jen o samotnou antickou Římskou říši, která roku 116 n.l. zabírala neuvěřitelnou rozlohu.

Příznivci map a zvlášť těch historických, se mohli nedávno právě díky populárním historickým časopisům seznámit s tzv. mapou Peutingerovou, která se latinsky nazývá Tabula Peutingeriana. Byl jsem zde kdysi pochválen jednou naší čtenářkou, že prý mám trochu svérázný jednoduchý výklad, ale srozumitelný. Dobrá, tak o mapě se samozřejmě můžete dočíst na wikipedii a pokusím se stručně zhodnotit zajímavé dílo.

Dílo bylo vytvořeno v letech, kdy rozpínavost Římské říše vrcholila, a ikdyž se blížil kolem roku 400 soumrak té západní části říše, pokračovatelé té doby známá území, ikdyž třeba již říši ztracená doplňovali o nové poznatky. Lze tedy říci, že k tomuto datu byla mapa naposled aktualizována a ztrácí se na nějaký čas ze světa dějin. Ve třináctém století vzniká její kopie, která je pojmenována po německém starožitníkovi Konradu Peutingerovi, který ji roku 1507 získal do své sbírky. Pak se její osud zase různě pohyboval, až skončila v muzeu ve Vídni, kde je dodnes
.

Jedná se o mapu, která je vysoká asi 36 cm a dlouhá 6 metrů. Mapa je psána latinsky, což byl jazyk tehdejších Římanů a zobrazuje tehdejší silnice od Portugalska až po Indii. Fascinující je fakt, že krom toho, že mnohé silnice jsou základem těch dnešních, tak se mapa nezabývá vzdálenostmi a v podstatě ani neřeší světové strany. A i tak se v ní dnešní čtenář vyzná. Itálie uprostřed mapy se táhne namísto od severu k jihu, tak zleva doprava a je oddělena Jadranem od Balkánu a Středozemním mořem od Afriky.

 Nám bude povědomá vlnovka u vrchního okraje mapy představující Dunaj i se svými rameny končícími v Černém moři. Poznáme název Regno (Řezno),Vindenbona( Vídeň) Markoman,Quad- území na sever od Dunaje apod. Na netu je i překlad některých měst. Zajímavým místem je tehdejší druhé největší město říše s názvem Antiochie, které dnes najdeme na jihu Turecka pod jiným názvem a je v současnosti menší možná i než náš Mělník.

Mapu najdete na : https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/50/TabulaPeutingeriana.jpg

Pokud ji zvětšíte přiblížením, tak jistě objevíte u jejího severního okraje například ústí Dunaje, latinské názvy pro města Vídeň, Řezno, nápis Marcomans, Quad. Poznáte i symboly pro nejslavnější místa tehdejšího antického světa, objevíte třeba maják v Alexandrii, ostrov Kréta apod.

Tak, nezapomeňte, že začala Řípská pouť a ve Zlonicích bude také nač koukat.

Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.