úterý 3. dubna 2012

Velký pátek.

Ježíš nese kříž ulicemi Jeruzaléma na kopec Golgotu. Odsouzen k trestu mezi dvěma zločinci.


Tak, jako se pojí Vánoce s narozením Ježíše Krista, tak se pojí Velikonoce s ještě slavnějším obdobím Kristova života. Poslední okamžiky jeho života, se stali předlohou slavných velkofilmů, které se buď pokusily divákům přinést průřez jeho životem, tak, jak se nám z literárních pramenú dochoval, nebo zaznamenávají události od poslední večeře a zrady, až po smrt ukřižováním a nanebevstoupením.


U nás bývá zvykem na Velký pátek, kdy byl Ježíš ukřižován, zapalovat na některých místech ohně, podobně, jako o něco později na svátek čarodějnic.
Žijeme ve státě, kde jakákoliv náboženská víra bývá přijímána s určitými rozpaky, nedůvěrou či snad někdy i s určitým výsměchem a dokonce i zlobou, neboť kvůli náboženství zemřelo mnoho lidí ve válkách i popravou, ale na druhou stranu jsou mnohá náboženství zajímavým důvodem k zamyšlení, snad i k určitému studiu, a kromě krásných historických příběhů přináší určitá filosofická bohatství, která mají určitou hloubku i v dnešním současném životě.


A tak vlastně mnozí cvičitelé jogy, kteří hledají cosi, jako uvolnění těla i odpočinek mysli, si možná ani neuvědomí, že se úzce dotýkají myšlenek budhistického náboženství. Křesťanské náboženství může i dnešnímu nijak zvlášť věřícímu člověku přinést také mnoho pozitivních vjemů do života. Pohleďte jen na tu krásu interiérů, ale i exteriérů chrámů, katedrál, či kostelů a pomysleme i na ty nevyléčitelné lidi, pro které je určitá víra i jakousi nadějí.


Kristova schopnost uzdravovat lidi dotykem již dnes není chápána tak posměšně, jako v minulosti. Je vlastně ztělesněním určitých senzibilů či léčitelů a přiznejme si, že mnohé choroby jsou především psychyckou záležitostí. Dobrá nálada a uvolněné endorfiny umí zázraky. Možná jste se někteří sami přesvědčili, že sledování napínavého hokejového zápasu může člověka zbavit i docela obyčejné teploty a sportovní osobní aktivity mohou každého jedince povznést nad nepříjemné problémy.


Ježíš Kristus k nám však promlouvá i mnoha zajímavými připodobněními, nad kterými žasneme, neboť si uvědomujeme, kolik pravdy na nich je. Cožpak není pravda, že dobrý strom dává dobré ovoce, špatný špatné, a že od špatného člověka nemůžeme čekat nic dobrého? Cožpak není pravda, že se slovy a vírou je to, jako se zrním ?


Nechci tady teď opisovat nějaká evangelia, protože čtenáře stejně zaujme spíše nějaká senzace na pět vět, často i opsaná odjinud, než opravdu vypracovaný článek, ale jde v podstatě o to, že jen v úrodné půdě může ze semene něco vzrůst. To vidíme třeba ve sněmovně, kde se musí každý vykecat, aniž by ho někdo poslouchal a také to k ničemu užitečnému často nevede. Pak je důležité teprve to dopředu jasné hlasování. Prostě, poslouchá jen ten, kdo vás poslouchat chce. Což není člověk nejvíce mile překvapen, když na vás v dobrém vzpomene ten, od koho to tedy rozhodně nečekáte, než ten, od koho tak nějak očekáváte?


Těch podobenství je v Novém zákoně kvanta, a každý se může podívat už třeba teď někde tady na netu. Jistě se vám budou některá líbit, nebo budete mít pocit, že z nich číší určitá moudrost. A už jen to člověka povznese, že si někde něco pěkného zajímavého přečetl, co má určitou hloubku.


Závěrem nezbývá, než popřát krásné prožití velikonočních svátků a vězte, že i ve věcech pro někoho nepopulárních, které i mnohdy přehlížíme, lze najít cosi positivního.


Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.

3 komentáře:

  1. Taková malá připomínka symbolu Velikonoc. Nejde o obžérství ani den volna. Ale díky za něj...

    OdpovědětSmazat
  2. Myslel jsem to tak, že by se lidé měli zamyslet nad symbolem tohoto svátku. To není o obžérství ani nákupech. To je o vítání jara a křestanských tradicích. Ale to v konzumni společnosti jde stranou.

    OdpovědětSmazat