neděle 22. dubna 2012

Královské město Kutná Hora a Mělník.

Je tomu už půl roku, co jsem na Mělníčku oznámil, že jsem náhodně shlédnul v německé televizi HR (Hessische Rundfunk) krásný dokument o České republice, který byl tehdy k shlédnutí také celý na internetu. Pravda, televizní kamera se tehdy zastavila i na Mělníku, ale nejvíce mě fascinovala asi kostnice v Kutné Hoře-Sedleci. Když jsem nedávno viděl Kutnou Horu ještě na DVD v cyklu Krásy Čech a Moravy, který zde často propaguji, tak nebylo už tuplem co řešit a bylo třeba KH po několika desetiletích opět navštívit. Ostatně, nevím jak dnes, ale za mého školního mládí byla návštěva tohoto města prakticky povinná. No, nedivte se, vždyť šlo o královské město, které si dokonce občas dělalo ambice na post hlavního města Země.

Mělník má krásné vlakové přímé spojení s Kolínem, kde prakticky navazují přestupy a tak už za hodinku a čtvrt jsem v Kutné Hoře na hlavním nádraží přestoupil ještě podruhé a naposled do podlažního vlaku Regionova, který míří přímo do města. První zastávka je však přímo Sedlec ( předměstí KH), kde se nalézá klášterní kostel Panny Marie a především hlavní cíl mé cesty hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí. Musím se přiznat, že mě místo opravdu pozitivně naladilo. Nabízeli zde vstupenku v hodnotě 250 Kč, která by mě opravňovala k návštěvě až 8 placených pamětihodností královského města. Největší radost mi však udělal fakt, že se v kostnici může bez problému a dokonce zcela zdarma fotit. O kostnici se můžete dočíst třeba ve wikipedii a jen dodám, že výzdoba, která je výlučně převážně z kostí asi 40 tisíc lidí je prý jakousi ojedinělou raritou snad dokonce světového formátu.



V každém případě jde opravdu o kostnici, která určitě stojí za zhlédnutí a můžete zde spatřit i rozbité lebky od cepů a palcátů z husitských válek. Ocenit jsem musel i širokou nabídku suvenýrů, která nabízela kromě pohledů, pěkných obrázkových knížek na kvalitním papíru a různých odznaků, medajlonků či turistických známek, také například dárky originální. Prodávali zde v ozdobné dárkové krabici i lidské lebky o skutečné velikosti, ikdyž bylo možné zakoupit několik velikostí, z nichž nejmenší měla kolem 5 cm, nebyla příliš propracovaná na rozdíl od větších modelů a také stála pouhých 30 Kč. Na ulici pak bylo možné koupit i spousta jiných předmětů z různých materiálů, včetně skla.



Ze Sedlece jsem se vydal kilometr pěšky skrz město do vyhlášeného chrámu Svaté Barbory, který měl konkurovat a vlastně konkuruje pražskému chrámu Svatého Víta. Také zde byl rozumný vstup a volné fotografování s omezením na vypnutí blesku a zákaz natáčení kamerou. Z vyhlídky u chrámu se naskýtá krásný výhled především do údolí říčky Vrchlice a na protější skále k nám vzhlíží medajlon s obličejem spisovatele Jaroslava Vrchlického. I Kutná Hora je město s historickým centrem na kopci, které má spoustu hodnotných pamětihodností. Dokonce je tu i jakási napodobenina soch na pražském Karlově mostě, nádherný Kamenný dům, morový sloup a spousta dalších kostelů a památek. Dost často máte v historickém centru pocit, že kráčíte třeba v Praze Zlatou uličkou apod.




Prakticky jsem se vrátil stejnou ulicí zpět do Sedlece a sotva jsem došel na zastávku, už mi jel zase hned vlak s dvěma přestupy až domů, kam jsem za hodinku a půl dorazil. Ono je to pouhých 81 km po kolejích. Jaké jsem měl pocity? Lze vůbec srovnávat tato dvě královská města, která jsou městy prakticky od stejné doby ? Jedno si dělalo ambice na hlavní město Země, druhé bylo hlavním městem českých královen. Tak především bych řekl, že je mi ten náš mělnický kopeček tak nějak bližší a i výhled od zámku je jistě hezčí, protože hledí do dáli, zatímco KH je ten případ měst hledících do blízkých údolí. Ovšem, pokud jde o turistický ruch a nabídku, tak tady jsem vám výše přesně ukázal, jak se to také dá dělat a bylo by jistě vhodné si z toho vzít příklad. Vždyť o to přece jde, aby lidé cestovali k sousedům, dívali se, jak to vypadá jinde a pokud někde něco umějí lépe, tak si z toho vzít příklad. Co říkáte občané a radní královského města Mělníka ?

Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.

4 komentáře:

  1. Omlouvám se čtenářům, ale došlo ke změně redakčního systému a spíš je to k horšímu. Nějak se mi vymazal včerejší článek při úpravách dnešních článků, ale nyní jsem to napravil a získali jste více fotografií. Tak se jen změnilo časově pořadí tří posledních članků, ale není to podstatné.

    OdpovědětVymazat
  2. A tady na http://cestovani.tiscali.cz/jak-ziji-cesi-v-rumunskem-banatu-133622 je ještě jedno zajímavé čtení, které se tematicky vztahuje k jednomu našemu staršímu článku. Česká republika bude mít možná opravdu jednou za pár let lidnatou kolonii.

    OdpovědětVymazat
  3. A já doporučím Litoměřice. Je to kousek a je to také krásné a staré město.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výborný typ. Sice jsme se v 1. dílu Toulek zmínili o kopci Radobýl v souvislosti s Máchou a jedním z nejhezčích výhledů, nebo o minipivovaru Labuť, ale jedno z nejbohatších měst středověku v Čechách a i dnes toho nabízí mnohem více. Už jen nádherné muzeum na náměstí, dvě galerie, vinárničky, restaurace, Máchova vyhlídka v centru města, výstaviště, výchozí bod do Českého Středohoří, nebo městská rozhledna Mostka, podzemní továrna Richard atd. A vše jen maximálně 30 minut vlakem. Ale, ono je těch hezkých měst na Labi více.

      Vymazat