Rybníček u Konrádova.
V prvních dvou částech o CHKO Kokořínsko jsme si přehledově představili tu nejnavštěvovanější veřejně profláknutou část, jejíž páteř tvoří říčka Pšovka s hradem Kokořín, krásným rybníkem Harasov a symbolem CHKO , kterým jsou Pokličky. Měl jsem v minulosti několikrát cestu do Moravského krasu, kterým protéká říčka Punkva, podobně, jako u nás Pšovka a obě údolí si jsou natolik podobná, že jsem byl nucený srovnávat. Myslím, že Kokořínský Důl je malebnější, ale smějí do něj jezdit auta a není tu mlýn, ani jeho replika, kde by lidé mohli obdivovat chod mlýna, kupovat lístky na ekovláčky a oddávat se restauračnímu pohostinství.
Cyklistika je dnes nesmírně populární, a ikdyž má Mělník konečně slušné cyklostezky u Labe i Vltavy, tak stejně budeme mnozí rádi jezdit stále podle říčky Pšovky. Důvod je jednoduchý. Říčka dodává místům v okolí určitou příjemnou vlhkost i krásu a jelikož není horskou bystřinou, tak stéká k Mělníku tak pozvolně, že máme mnohdy pocit, že vůbec nejedeme do kopce, ale po rovině. A právě místo u restaurace Ráj, kde jsme posledně ukončili povídání je velmi důležitým strategickým bodem, kde si musíme vytyčit svoje představy.
Ikdyž totiž Pšovka není spádovou říčkou, která pramení kdesi vysoko ve svahu a má několik zdrojnic ( viz knížka o říčce Pšovce), přesto ji obklopují svahy především Houseckých vrchů a tak se dříve či později nevyhneme problému z údolí vystoupat. Opravdu se tomu nevyhneme? Tak to by nebylo tak správné tvrzení, protože to určitým způsobem lze, jak jsem kdysi napsal v jednom článku na Mělníčku, ale jednalo se o tak zarostlou a navíc zdlouhavou mokřadní cestu lesem, že ji vážně nelze k cestě do Podbezdězí doporučit. Cesta vlastně lesem obcházela Dolní Housku, aby pak vyústila na silnici mezi Horní Houskou a obcí Kruh.
Rybníček u Konrádova.Vraťme se však na křižovatku Ráj. Pokud zahneme vlevo, tak si ještě můžeme užít několik krásných kilometrů v sousedství říčky. Hned za křižovatkou vlevo nalezneme poblíž zemědělské usedlosti občerstvovací posezení, které bývá v létě nabyté, podobně, jako restaurace Ráj. Jen nedaleko za ním po silnici následuje vpravo lesní odbočka po břehu dalšího krásného rybníčku. Tady jednak začíná krátká lesní cesta ke konírně Laka, kde alespoň dříve bývali ustájení koně a společně s ní tu opouští červená Máchova cesta ( mezinárodní turistická cesta) údolí Kokořínska, aby se přehoupla přes Housecké vrchy do Podbezdězí. To již nás vítá cedule s nápisem Liberecký kraj a rybníček vpravo s trsy ostřicové trávy je věčným vděčným objektem pro fotoaparáty. Po nějaké době nás přivítá osada Kondrádov, podle které je zdejší důl pojmenovaný, a které vévodí nedávno nabarvená budova místní školy. Nevím, co je v ní dnes, ale v 80. letech zde byly společenské prostory rekreačního objektu OSP ( Okresní stavební podnik) Mělník, který se nalézal, jako chatová oblast v přilehlém lese. Z Konrádova vede také trampská cesta do Údolí Bílých skal a Střezivojického skalního města. Jen pouhý kilometr za Konrádovem leží osada Blatečky-Tubož s rybníčkem a skalním mlýnem, ale to nechám na příště. Rád bych totiž zmínil ještě odbočku z Ráje vpravo, která vede do Mšena, nebo na Vrátenskou Horu.
Škola v Konrádově.Tady ihned poznáme změnu charakteru. Krajina je sušší, stoupá serpentinami k Romanovu a kromě skal si nad Rájem můžeme povšimnout malé lyžařské louky. Pod Romanovem již následují ze silnice odbočky na zmíněnou Cinibulkovu stezku v jiném dílu. Nad Romanovem směrem ke Mšenu nás již čekají krásné výhledy a vlastní Mšeno není třeba popisovat. Cesta k Vrátenské Hoře zprvu nestoupá tak, jako cesta k Romanovu, ale později tomu samozřejmě neunikneme. Vrátenskou Horu, Tubož,Housku a ,,Divoké Kokořínsko" ( vlastní výraz pro oblast vytyčenou obcemi Dubá-Holany-Blíževedly-Obrok-Zakšín) necháme zase na příště,abych nekonkuroval Alexandru Dumasovi a jeho Třem mušketýrům :-).
Tak, ať vás moje misionářská osvětová práce opět potěší a hezký víkend! Máme krásnou Zem, jen si najít čas a umět ji obdivovat, stejně tak, jako další dary života.
http://soutok.blogspot.cz/2012/05/toulky-17.html
Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.
Žádné komentáře:
Okomentovat