Mšenská lokálka může velmi pomoci při stavbě pátého koridoru. Vánoční trhy opět pozdě?

Už je tomu nějaký pátek, co se na webu www.melnicek.cz  ostře ohradila skupina diskutujících proti obnově tratě 076 z Mělníka do Mšena, poukazovala na velké finanční náklady, výhodu autobusů, které zajíždí až do centra obcí, zdlouhavé vedení tratě v obloucích krajinou, a v neposlední řadě navrhovala investovat dotace na trať raději do silnic, přejezdů a nadjezdů. Zkrátka, železnice nemá od začátku 90. let u nás na růžích ustláno a lokálky už vůbec ne, jak víme z televizních obrazovek. Nutno však mimochodem dodat, že se poslední dobou dostanou k veřejnosti i pozitivnější zprávy z této oblasti dopravy.

Kolem obnovy trati 076 v úseku Mělník-Mšeno bylo nedávno pěkně rušno, podepisovaly se petice za její zachování, poukazovalo se i na skrytý turistický ruch a úplně se přitom zapomnělo na další důležitou věc. U nás, se totiž pro přílišnou zdlouhavost na některé akce už i dokonce zapomíná, nebo přinášejí skepsi, jako mělnický obchvat označovaný také slovem průtah.Dokud není vidět činnost, tak veřejnost nevěří.

Soutok zde vydal dne 1. dubna 2012 článek http://soutok.blogspot.cz/2012/04/budeme-jezdit-do-mlade-boleslaviturnova.html  .
ČD chtějí pochopitelně leckde také konkurovat silniční dopravě a pokud jde o spojení mezi naší západní a východní hranicí, tak se jim to díky koridorům a vysoké rychlosti některých rychlíků docela úspěšně daří.
Palčivým problémem, který se však již táhne několik desetiletí, je spojení hlavního města Prahy s Libercem., který je navíc i takovou vstupní branou k oběma našim severním sousedům. Ze Středočeského kraje sem vedou dvě důležité tratě, které jsou však pouze jednokolejné, neelektrifikované a navíc dosluhují. A nejde jen o dopravní obslužnost Liberce s Frýdlantským výběžkem, ale také České Lípy a Šluknovského výběžku.

V současnosti existují především dvě varianty, jak toto vyřešit. Nemám v úmyslu zde popisovat něco, co již bylo pro zájemce mnohokrát zveřejněno na různých webech a tak budu velmi stručný. Jednou z variant je zmodernizování stávající trati 070 přes Neratovice a Všetaty do Turnova. Druhá varianta, která má v současnosti více navrch nese také přezdívku Všejanská spojka. Jde o vedení trati přes Lysou nad Labem a Milovice do Všejan a Mladé Boleslavi po současné trati 080. Všejanská spojka je asi sedmikilometrový úsek, který by se musel zcela nově vytvořit a v mapce na obrázku je označený červeně. Která z variant nakonec zvítězí, jak vůbec bude vypadat průběh modernizace, to je samozřejmě ještě ve hvězdách, ale už prosakují na povrch hlasy, že bude nutné také začít řešit rekonstrukci viaduktu u Krnska nedaleko Mladé Boleslavi. A zde je pak samozřejmě každá jiná náhradní trať dobrá, takže vedle současné 080 z Nymburku do Rumburku může být trať 076 z Mělníka přes Mšeno do Mladé Boleslavi poměrně důležitá.

Navrhované trati mezi Prahou a Libercem, se také říká příznačně pátý koridor. Zde najdete zcela vyčerpávající studii.... http://kissmenn.blog.cz/0904/5-zeleznicni-koridor
Někomu se může zdát, že když se podařilo za měsíc rozebrat 24 km kolejí, kde budou zřejmě do půl roku jiné, že to je vlastně sranda. Tak to samozřejmě není, protože je těch prací na koridorech za provozu podstatně více a počítá se s několika roky ( známe z jiných koridorů), ale ukazuje se, že největší dobu vytváří vlastně samotné studie návrhů s jejich proveditelností , financováním a schválením.

Aktualizace 21.12. : Jak jsem zde již někde uvedl, tak blog také používám k rychlému vyhledávání odkazů na dané téma. Zde na: http://www.szdc.cz/o-nas/verejne-zakazky_archive.html   , vypisuje SŽDC veřejné zakázky. Pod zakázkou číslo 4882 ze dne 4.11.2014 zde najdete dokument obsahující výzvu ke snesení kolejového svršku na trati Mělník-Mšeno. Dále se tedy čtenář dozví, co mají SŽDC do budoucna v plánu a je to tedy kromě zpráv z tisku a netu další pomůcka, byť nejčastěji pátráme ze zdrojů v regionech, nebo přímo v terénu. Za prohlídku stojí například schema organizační struktury SŽDC, nebo vlastní organizační jednotky. Čili, zde bychom snad v měsíci lednu měli najít číslo zakázky i s podmínkami na druhou ,,montážní" etapu. Osobně jsem zvědavý, zda bude mít nová trať alespoň současné parametry, nebo se téměř všechna nádraží změní v jednokolejné zastávky, jak tady zaznělo v diskusi. Leč se nám to zdá přímo neskutečné, tak za takového nového stavu tu potom může vážně být jen malý nepatrný provoz, který by lokálku do budoucna opět ohrozil.

Z vánočních trhů v Mělníku 2013.

Tak už jen několik dní nás dělí od Štědrého dne a atmosfera pěkně houstne. Někdo už má nakoupené dárky, ženy vygruntováno, napečené cukroví, objednané a připravené patřičné suroviny, a my muži obvykle na poslední chvílí s určitou nelibostí sháníme přece jen něco, co ten druhý čekat nebude a čemu se říká malé překvápko.

Někteří jedinci už se rozjeli do okolních měst na trhy, aby si aspoň trochu navodili nakupní náladu díky okolní atmosfeře a ti náročnější již navštívili Drážďany,Vídeň, nebo Norimberk, ač třeba z různých důvodů ani nic nepřivezli, jen snad dobrou náladu z příjemně stráveného dne. To už je na každém jedinci, který má na cestování v této době čas, náladu a libuje si trošku v rušném prostředí trhů.

Nicméně, ne každý má náladu ve všední den za tmy prolézat obchody a leckdo to rád přenechává posledním víkendům, kdy doufá, že odpočatý v bílém dni a s dobrou náladou na poledne, tam někde v ulicích chytí inspiraci, pokud mu to ovšem bude něco platné a krámky budou mít aspoň do 14 hodin otevřeno.

A tady si nejen já kladu otázku, proč u nás jsou ty hlavní trhy, které mohou navodit tu určitou atmosferu, až teprve pár dní před Štědrým dnem, když už je všude jinde mají za sebou ? A obchůdky mají o stříbrnou sobotu také normálně. Jen ty proklínané české supermarkety s lehce unavenými zaměstnanci dávají prakticky celodenní nabídku. A tak je to pro mnohé nervozita do posledních chvil, byť určitá zvědavost leckoho na tržiště přitáhne, zvlášť pokud ještě někde něco shání. Ale, abych nekončil tak pesimisticky, tak dodám, že jinak si to člověk užívá, když je přesvědčený, že už má tak nějak to, co chtěl :-).
Program Mělnických vánočních trhů ( 19.12.-21.12.)

http://melnicek.cz/node/17027


SŠ.

Vánoční hudba z Chorvatska

Snad každý má rád moře, slunce a písek. Proto spousta z nás jezdí do Chorvatska. V zimě se ale tato prosluněná země, mění v kraj bouřek, větru a sněhu tu je více než u nás doma v ČR.
      Pojďme se společně podívat na Vánoční písničky pro letošní rok. Věřím že se Vám některé z nich zalíbí a v tomto chladném období se budete těšit právě na léto.

                                                 BEGINI - SRETAN BOŽIČ SVAKOME

TS Prijatelji feat. Minea - Božić je pred vratima

IVAN ZAK - Daleko

La Gef - Bolji Božić

Crockers - Božić dolazi u Grad

Mšenská lokálka v poločase i historická námraza na troleji. Demontáž dokráčela do Mělníka a přinesla historické záběry. Fotogalerie.

Dne 16. listopadu přivezl Soutok ze Mšena první obrázky z demontáže trati číslo 076. V dalším článku bylo několik obrázků z nádražíček v Živoníně, Nebuželích a Lhotce. V pátek přišla zpráva, že už je pracovní četa ve Velkém Borku a dnes dne 13. prosince vám přináším obrázky přímo již z areálu mělnického nádraží, kde demontáž kolejového svršku po necelém měsíci končí. Jak vidíte na obrázcích, tak koleje na betonových pražcích jsou snášeny z pracovních přepravních souprav ( na prvním obrázku vpravo) a skladovány v určených prostorách nákladového nádraží. Na spodních fotkách vidíte, že snesení kolejí lokálky dospělo již do katastru mělnického nádraží a ponechán je přejezd od Velkého Borku do čtvrti Mělník- Blata.

O technice snášení kolejového svršku jsme si již napsali v prvním článku a na příkladu diskuse pod ním s ing. Janem Jáchymstálem vidíte, že lze o některých věcech napsat třeba i něco více. Dostali se ke mně nějaké informace ohledně předání peticí ( prosinec) i vypsání výběrového řízení ( leden) na montážní práce, ale myslím, že není snad již třeba, aby si tím veřejnost nějak lámala hlavu a současný stav zůstal definitivní. Podle všeho se zdá, že již v květnu bude možná provoz na trati znovu obnoven a je i velký turistický zájem zvláště tuto lokálku obnovit, jak ostatně vypovídá jízdní řád pro rok 2015 i opětovnými přímými spoji s hlavním městem Prahou. Pokud se nyní podíváte na jakékoliv místo, kde ještě nedávno ležely koleje, tak vězte, že relativně na dlouho prázdné nebude a vlastně se ocitáme ve fázi, ve které byla lokálka naposled před rokem 1897, což je již nějakých 117 let !

A nakonec tu mám takový malý čtenářský bonus. Letos, se prvně v naši historii stalo, že musela být z důvodu námrazy zastavena  železniční doprava závislá na příjmu proudu z trolejového vedení. Důvodem byla skutečnost, že led, se chová jako izolant, sběrače nemohly zcela přilnout k troleji a docházelo tak k přeskoku mezi pantografem a trolejí v podobě elektrického oblouku. Laik, či běžný cestující si to vůbec neuvědomí a ani o tom nepřemýšlí, dokud se s podobným fyzickým jevem nesetká ( videa na youtube), ale víte, že připojování pantografu elektrických lokomotiv k troleji je slušná věda ?

Asi proto, že nejpříjemnější je vnímat železnici v prostoru nástupiště za příjemného počasí, tak jsme si zvykli, že lokomotivy mají zvedlý vždy zadní pantograf a nijak o tom nepřemýšlíme. Proč tomu tak je ?
I tady chce všechno svůj cit. Je tomu tak proto, že i tady obtéká příď lokomotiv vzdušné proudění a pantograf na zadní části lokomotivy je lépe chráněný. Jiná situace je ovšem za deštivého počasí, kdy mokré prostředí utváří jiskření a je třeba pokud možno co nejlepšího dotyku, byť na úkor materiálu sběrače, který se více pevným stykem opotřebí. V tomto případě se volí přední pantograf, který je obtékajícím vzduchem na přídi více stlačován vzhůru k troleji. V období, kdy trolej namrzá, se používají pantografy oba, ovšem s omezením do 50 km/ hod. Vyšší rychlost by mohla způsobit škody na troleji ( její pád) i samotném pantografu. Přední pantograf tak slouží, jako jakýsi ledoborec, který odbourává z troleje led a zadní je určen pro hlavní vlastní sběr elektrické energie. V severských zemích, se předchází tvorbě námrazy četnějším provozem. Předpisy se dále zabývají situacemi, kdy jsou třeba na čele vlaku lokomotivy dvě, ale to už si můžete najít na odborných stránkách. Rovněž jsem objevil články, kde se tazatelé ptali, zda by snad nemohla být trolej vyhřívaná. Koukáme-li po věžičkách v našem městě, tak proč se třeba také někdy nepodívat při čekání na vlak vzhůru k jeho pantografům? Člověka vždy těší, když na něco hledí a ví o čem je řeč.

Následujících 5 fotografií jsem věnoval překládce kolejí v prostorách nákladového nádraží.

Pohled na demontážní práce. Tentokrát z prostoru koleje bývalé vlečky do bývalých uhelných skladů. Dnes je zde i přes veškerý automobilový provoz vzduch mnohem příjemnější, než kdysi.

Snímek pochází z přejezdu v proklínané Kokořínské ulici. Kolik měst jen toto již dávno vyřešilo nějakým podjezdem, či nadjezdem. Zde je to věčný problém.

Tady padesátkou, se už dlouho nejezdí, ale bude.

PKP 25/20

Tatra 815 je takto uzpůsobena pro pohyb v kolejišti.

Detail.

Tak dnes končí romantická lokálka v samotném Mělníku.

Koncem Mělníka je úředně Malý Borek, ale vlastní nádraží začíná právě zde na Blatech a snad mi nikdo nebude vyčítat, že jsem ho o několik desítek metrů zkrátil.

Podle silnice do Borku. Před rokem 1897 tu také nebyly koleje, ale ani tyto stopy po pražcích. Tím se situace liší.

Žluté monstrum PKP-25/20. To je délka.

SŠ.

Znáte mělnické rekordy ?

Ať už jste na to přišli sami, či nikoliv, tak populární web www.mapy.cz  přišel s novou interaktivní mapou, která je zaměřená na různé rekordy. Obvykle to chodí tak, že se zaměříme v rámci nějaké otázky na speciální téma, ale mapa je jakýmsi všeobecným souhrnem míst, která jsou něčím zajímává a drží nějaké rekordy. Velkým překvapením pro diváka může být fakt, že právě město Mělník a jeho okolí je v mapě ČR posázeno různými symboly, které znamenají  nějakou rekordní pozici v rámci republiky.

Pojďme se na ně podívat. Přímo v Mělníku máme největší lodní přístav České republiky, který je důležitou křižovatkou říční, silniční a železniční dopravy. Celková plocha přístavních bazénů činí 10.5 ha.
V Mělníku také máme nejširší městskou studnu v republice, jejíž průměr je 4.5 m a hloubka 54 metrů, což si můžete představit asi tak, jako kdyby jste věž mělnického chrámu Sv.Petra a Pavla obrátili směrem dolů, anebo snad ještě lépe fakt, že nadmořská výška náměstí činí nějakých 220 metrů a hladiny Labe 156 metrů, což je právě onen zmíněný rozdíl. Zde je zajímavou zmínkou fakt, že nejširší ručně hloubenou hradní studnou v rámci celé Evropy je studna na zámku Zbiroh ( okres Plzeň) s hloubkou 163 metry a ještě prochází tvrdou buližníkovou skalou.

V samotném centru města patří mezi rekordmany samozřejmě ještě místní kostnice. Té sice patří po Brnu a Sedleci u Kutné Hory ( dva články o Kutné Hoře- Soutok), až třetí příčka, ale to je krásné, ne ?! Je rozlohou třetí největší v ČR a nachází se zde ostatky 10-15 tisíc lidí.

Neměli bychom ještě opomenout, že Mělník je samozřejmě významným slovanským Přemyslovským hradištěm, podobně, jako třeba Tetín, Boleslav, Budeč, Levý Hradec, Libušín, či Lštění.
Za dalším rekordem si odskočíme k Mělnické Vrutici. Zde je nejvydatnější pramen prosté podzemní vody, který dává 140 litrů/ sec.

U Dolních Beřkovic, pak máme největší plavební komoru v ČR, jejíž užitná délka je 200 metrů a šířka 22 metrů. Až druhé je Masarykovo zdymadlo na Střekově, které je o 30 metrů kratší a dva metry širší. U vody ještě zůstaneme.Druhý největší průtok řeky ČR máme 151 metrů kubických u Vraňan, rekord drží Hřensko (Labe) s  308 metry a třetí je pak řeka Morava s 61 metry u Lanžhota a 120 metry na soutoku s Dunajem. Nejnižším místem okresu i celého Středočeského kraje, je pak samozřejmě Labe u Horních Počapel s nadmořskou výškou 154 metrů, což je o nějakých 40 metrů výše, než nejnižší bod území u Hřenska.

Posledním rekordem je druhá nejvýkonnější parní elektrárna v Horních Počaplech na území ČR s celkovým výkonem 1050 MW. první místo patří Prunéřovu u Kadaně s 1490 MW a bronz mají Počerady u Mostu s rovnými 1000 Megawatty.
Za nejvýkonnější jadernou elektrárnu je považován Temelín s 2133 MW,  sluneční Ralsko-Jabloneček 38.3 MW, vodní Dlouhé stráně na Šumpersku s 650 MW znáte možná z cestopisů, a větrnou jsou Kryštofovy Hamry v Krušných Horách poblíž Klášterce nad Ohří se 42 KW. Jde o komplex 21 samostatných elektráren v nadmořské výšce 800-850 metrů. Mimochodem, větrné elektrárny z blízkosti Bouřňáku vídáme za dobrých podmínek i odtud a větrnou elektrárnu Vinařice-Pchery u Slaného téměř vždy za normální viditelnosti. Tak to byl takový malý výlet do světa rekordů v okolí Mělníka na základě webu www.mapy.cz , ačkoliv by se těch rekordů jistě našlo více, jako jsou třeba Čertovy hlavy u Želíz atd.

A nakonec něco pro zasmání, co jsem ukryl do článku o Mikulášovi, který však neměl téměř sledovanost.

SŠ.

Ve Mšeně opravdu stálo letadlo a jedno tam poblíž i spadlo . Pozvánka do leteckého muzea Kbely.

Jedno z mnoha letadel ve Vojenském historickém ústavu Praze-Kbelích.

Kdo jste četli článek Město Mšeno se představuje ( 17.11.) http://soutok.blogspot.cz/2014/11/mesto-mseno-se-predstavuje.html  , tak jste jistě nepřehlédli informaci, že před školou stávalo kdysi pravděpodobně letadlo. Očekával jsem, že se snad najdou nějací pamětníci, kteří toto potvrdí, když již není nic na internetu k nalezení, ale, jak vidíte v komentářích pod článkem, tak jsem si spíše zase naběhl.

Jenže, když mi mé matné vzpomínky potvrdil i jiný člověk, který se domníval, že mám pravdu, tak už byl jen krok k tomu zkusit něco podniknout. Když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. A lze říci, že se zadařilo. Šlo prý o letadlo Mig-15, které bylo do parčíku instalováno pravděpodobně v letech 1960-1965 a fotografovaly se prý u něj celé třídy žáků i učitelé. Před rokem 1980 jej tehdy věnovala obec organizaci Svazarmu, která jej rozřezala a dala do šrotu. Bohužel, fotografii letadla ve Mšeně budete hledat na internetu marně, ale jak letadlo pravděpodobně vypadalo uvidíte ve wikipedii na... http://cs.wikipedia.org/wiki/MiG-15

 S letadlem prý pravděpodobně létal naposled plukovník Čeřovský, který je ještě živou legendou města Mšena a vy se o něm můžete dočíst ve velmi zajímavém článku, který o něm napsal jeho soused : http://seibert.bigbloger.lidovky.cz/c/264359/Opozdene-vyznamenani.html . Vězte, že jsem byl překvapen, jaký osud člověka jsem to tedy objevil. A to jen díky matné vzpomínce z dětství na letadlo. Výše zmíněné letadlo ze Mšena tedy již nikdy nikde nespatříte a nedaleko Bakova nad Jizerou stojí skutečně úplně jiné letadlo IL-18D  http://www.turistika.cz/mista/restaurace-a-motorest-letadlo

Na internetu se mi však také podařilo zjistit, že 3 km na SZ od města Mšeno došlo 28.7.1961 k letecké havárii, kdy zde tragicky zahynul poručík Josef Pohanka. Jeden z mnoha odkazů je například..
http://www.pavpec.info/47pzlp.html

Ať už máte rádi letadla, nebo jen zajímavá muzea, tak se vás dnes pokusím pozvat do takzvaného Vojenského historického ústavu v Praze Kbelích, který je bratrem zmíněné instituce v Lešanech. Zatímco v Lešanech najdete bojová vozidla i mělnický tank, tak zde je odbornost zaměřena na leteckou a částečně kosmickou techniku, ovšem, je to mnohem blíže k Mělníku. Dojedete sem po staré silnici z Brandýsa nad Labem, ale rychlejší je za čtvrtí  Praha-Březiněves najet na velký obchvat, odkud jsou brzy odbočky do Letňan a Kbel. Pojede-li přímo na Kbely, dojedete rovnou k muzeu. Areál je vpravo a parkoviště vlevo. Jak už tomu je v obou zmíněných muzeích, tak u vojska, se zkrátka žádné vstupné neplatí. Určitě stojí za to sem zajet.

Typ na výlet:  Mělník- Brandýs nad Labem- Jenštejn ( hradní zřícenina)- Kbely ( letecké muzeum)- Mělník.

SŠ.

V Mělnickém regionálním muzeu právě probíhá výstava Vánoce v přírodě.

A je tu obrazem jedna speciální výstava z mělnického regionálního muzea.
Vánoční výstava netradičně o přírodě plné zimních spáčů ve velkém sále muzea. Výstava potrvá do 4. ledna2015.

SŠ.

Jak to vypadá na lokálce Mělník-Mšeno na začátku prosince ? ( Fotogalerie)

V polovině listopadu zajel Soutok přímo až do Mšena, kde tehdy začala demontáž kolejového svršku na trati 076 mezi Mělníkem a Mšenem. Kam až za 14 dní postoupily demontážní práce ?

Stále se najde řada lidí, která se jezdí i ve svém volnu dívat, jak práce probíhají a jedinečnost akce pochopitelně fotografují. Jedním z takových železničních nadšenců je i pan Láďa Kopřiva. Díky jeho fotogalerii, se nyní můžete podívat na aktuální výsledek rekonstrukce naší lokálky. První nepopsané obrázky jsou z železničního nádražíčka Lhotka u Mělníka. Další jsou z nádraží Nebužely a zastávky Živonín ( Nebužely- cihelna). Při demontáži zůstávají koleje pouze na přejezdech, které by měly být vyměněny přímo při opětovné pokládce kolejí, a pak koleje jejichž stav nevyžaduje výměnu. Podle některých zdrojů, se jedná asi o 4 km kolejí z celkové délky zhruba 24 km. Po rekonstrukci úseku Mělník-Mšeno, by mělo být přikročeno k rekonstrukci úseku mezi Mšenem a Mladou Boleslaví, který je údajně zachovalejší. Je to i z toho důvodu, aby bylo Mšeno aspoň z jedné strany železnicí obslužné a autobusový náhradní provoz byl maximálně omezen. Na začátku prosince tak lze říci, že po 14 dnech dospěla demontážní technika od Mšena, až po nádražíčko Lhotka u Mělníka.

Následující snímky jsou tedy ze stanice Lhotka u Mělníka. Odtud kdysi odbočovala kolej i do nákladního nádražíčka Střednice, kde se nakládala především řepa. Dnes vede po bývalém tělese odbočky cyklotrasa.

Snesené kolejnice.

Nebužely

Nebužely

Nebužely

Nebužely

Nebužely

Nebužely

Nebužely

Živonín

Živonín- (Nebužely-cihelna)

Živonín

Nyní je pochopitelně také otázkou, jak dalece, se na akci bude podílet také zimní nevyzpytatelné počasí, které může přinést, jak sníh i závěje, tak náledí i mráz..

SŠ.