Poslední cestu přes starý Strakův most spojil Soutok s jeho kontrolou a přidal si procházku přes Hořín, až na špičku. Velká fotogalerie s komentáři.

Jak jistě mnozí víte, tak se nám uzavře v pondělí 13. listopadu asi na rok starý Strakův most. To vedlo k nápadu, se po něm naposledy projít, prohlédnout si jeho nejhorší místa, ale také zavítat ještě jednou  pěšky do Hořína. Ostatně, když jsem otevřel ve čtvrtek noviny, tak se z nich na mě usmíval také Roman Roubíček, se svým sloupkem, tentokrát na téma Hořín a pan Straka., což je aktuálně k téma.

 Trošku mě to pobavilo, protože momentální starý Strakův most tu samozřejmě není od roku 1888, ale od roku 1938 a pan Straka by těžko mohl udělat lávku pro pěší od starých lázní na Úpor, protože tam plují lodě, ale  což:, tak snad se za tu poznámku pan Roubíček zlobit nebude a třeba jsem to špatně pochopil, nebo se vloudil nějaký tiskařský šotek :-).

Pilíře se nedávno opravovaly a hlavně přibyly jejich ochrany z dřevěných kůlů. Právě na tomto místě někdy v 90. letech tahali hasiči z řeky strom a celou operaci jsem tehdy také vyfotil.

Z mělnické strany nevypadá tak nejhůře, ale až uvidíte tu druhou, tak to je opravdu hrůza.

Zde nezbytný vodočet a povodňové letopočty.

A dlouho se již takto z mostu na město nepodíváme.

Mělnický zámek nad řekou s vinohradem patří k nejkrásnějším věcem, jaké můžete kdekoliv u řeky strávit a možná ani moc nepřeháním :-).

Co asi cyklisté a Mělník? Máme očekávat odliv turistů, kteří v letní sezóně přijíždí na Mělník právě podle řeky na kole? Omezíme i my cesty na cyklotrasu  vedoucí kolem Labe a Vltavy?

Vždy, když vidím tuto hájenku v Hořínském parku, tak si vzpomenu na školní dětská léta, ale také na ne moc známý film Pozdní láska, který je pro nás místní zajímavý tím, že můžeme spatřit ještě filmové záběry právě toho prvního mostu, který tu stál od roku 1888 do roku 1937, a také můžeme typovat některá místa na Mělníku. Soutok film připomenul na přelomu roku 2011-2012, kdy byl i ke stažení na netu a nedávno se o něm psalo na facebooku historické mělnické skupiny.

Škoda mlýna na Sidonce, škoda stavení, které čeká zkáza, byť jej pamatujeme v lepším stavu, ale kout je to romantický.

Hořínské Versailles. Naposledy žilo životem v době, kdy zde bylo zemědělské účiliště. Četl jsem nedávno zprávu, že zámek chtělo město Mělník od zámeckého pána odkoupit, ale ten za něj chce prý příliš mnoho peněz. Čtenář: ,, Tak asi bude dále chřadnout".

A zřejmě nedávná vichřice poničila střechu tohoto stavení. Zaujalo mě originální závaží plachty z pet- lahví naplněných vodou. Mimochodem, ani nevím, jaká je nyní situace ohledně charitativního sběru jejich víček.

Tato sakrální stavbička v Hoříně by mi zde chyběla .....

.... stejně tak, jako koně, které sem patří odjakživa. Ještě dnes si vzpomenu, jak nás sem někam na tuto stranu ke strouze vzala jednou základní škola povozit.

Základní kámen protipovodňové zdi, která nese nyní již vybledlé tabule, se zajímavými informacemi.

Komory. Kolikrát tu jen již člověk za život byl a kolik slavných plaveb tu již bylo.

Protipovodňová zeď
.

,,U mě dobrý." Vždy, jak vidím tento pohled, tak si v posledních letech vzpomenu na konec zmíněného filmu, pojme mě určitá sounáležitost s městem a řeknu si tak: ,, Kolik diváků pozná, že je to Mělník, kde možná byli někdy na výletě, nebo, že tam mají někoho známého, či příbuzného ?".

Dnes jsem se po delší době vypravil na špičku. Tak se lidově říká místu na ostrově Mrkvice, které odděluje laterální kanál od Vltavy. V tomto místě  se spojuje kanál a Labe. Jak vidíte, tak i na vodě jsou značky pro křižovatky :-).

To se prostě musí vyfotit i po sté.

Amazonka. Tak podobně jsem nazval pohled na Labe z místa, kde se setká Vltava a Labe.Zde tedy kanál a Labe.Hodně vody a stromy.

Ještě pohled na pravý soutok Labe a Vltavy. Byl tak silný vítr ( 24 km/ hod), že to dělalo na vodní hladině slušné vlnobití.

Podle posledních zpráv bude prý letos tuhá zima ( nejhorší za 100 let) a možná budeme muset těmto roztomilým tvorečkům trochu pomoci s potravou.

Vyfotit Mělník tak, aby bylo patrné, že zámek a chrám jsou dvě oddělené stavby, lze jen odtud. Profesor Böhm ovšem píše ve své knize Okres Mělnický, že byly oba objekty ve výši prvního patra spojeny asi 7 let zastřešeným mostíkem.

Rybáři u řeky.

A zde jsou již ty slibované trhliny. Nejvyšší čas na opravu.

Příští záběry mostu budou snad již z fází jeho opravy. Hezký víkend!

Mělnický kronikář Martin Klihavec byl obsazen do zastupitelstva města a začal velmi sympaticky. Soutoku je dnes 6 let.

Martin Klihavec před uvedením prvního dílu knihy Mělník na starých pohlednicích I.

Ve čtvrtek jsem nahlédl do novin Mělnicko ( www.melnicko.cz) a hned mě praštila do očí sympatická zpráva:  Mělník obsadil do zastupitelstva nového člena, kterým není nikdo jiný, než kronikář města Mělníka Martin Klihavec. Martin v rozhovoru pro měsíčník řekl věci, které se mi chtějí komentovat scénkou z krásného filmu ,,Poslední mohykán", kde hlavní roli ztvárnil Jaroslav Marvan.

https://www.csfd.cz/film/8509-posledni-mohykan/prehled/

 Mladý údajný( falešný) novinář a tajný milovník  dcery pana Marvana, který zde představuje starožitníka Kohouta, se údajně rozhodne napsat knihu o opravdovém představiteli pravého skutečného mužství, kterým má být právě Jaroslav Marvan. Když začne vyprávět, že svět je dnes plný samých tichošlápků a podpantofláků, tak pan Marvan vzkřikne: ,, To všechno vám podepíšu! To všechno vám podepíšu!"

Zkrátka, pan Klihavec řekl v rozhovoru věci, o kterých píše Soutok. Stačí se podívat na loňské články plné anket, kde jsem zkoušel zjistit, co by si vůbec lidé  dole u řeky Labe představovali a často jsem dával za příklad další města u Labe, zejména Poděbrady. Jsem také velmi rád, že konečně také někdo, kdo je brán vážně, konečně informoval veřejnost a zejména pak radní o tom, že během Dnů evropského dědictví ( září) byla návštěvnost dvou mělnických sklepních prostor opravdu mimořádná, a že by se město mělo skutečně tímto směrem vydat. Máme prostě s Martinem na mnoho věcí společné názory.

Autogramiáda autorů v listopadu 2016.

Martin se připojil k hnutí Moje město a odůvodnil to tím, že chce podpořit starostu města Ctirada Mikeše a líbí se mu program uskupení Mé město. K tomuto mohu říci jedině to, že momentálně tak nějak sleduji dění kolem parlamentních a budoucích prezidentských voleb, a do jisté míry připouštím, že komunální politika je  možná více o lidech, než o stranách, ač politickou příslušnost nikdo nikomu neodpáře, zvláště, když začne někdo měnit kabáty.

Nedivte se mému nadšení pro podzemí a pro život na řece, protože jsem na toto téma již coby člen literárního amatérského sdružení Pegas napsal v roce 1992 básně, které se staly součástí sbírky ,,Mělník veršem i obrazem", která v letech 1993 a 1994 spatřila světlo světa. Ty si můžete ostatně přečíst na obrázcích po zvětšení, a pokud to bude pořád ještě nečitelné.... ( buď si je zvětšit po stažení, nebo je přepíšu, ale snad budou čitelné.) Od té doby se snažím podle možností tyto myšlenky propagovat, jak jen mohu.

Báseň o podzemí města.

A tak jsem se pozvolna dostal od prvního téma ke druhému. Dne 11.11. 2011 v 11 hodin dopoledne založil Roman Rak webové stránky magazínu Soutok, které tehdy měly být takovou před akcí jeho smělého plánu o založení studia a internetového rádia. Před šesti lety na Mělníku dohromady nic nebylo. Jenom server www.melnicek.cz, Soutok, tehdy nevýrazné a šedé stránky města, web Mělnického deníku, a to bylo snad všechno.

Žádné facebooky, žádný Isoutok, žádná TV Mělníček a žádná další papírová média do poštovních schránek ( 5+2, Mělnicko), jen reklamní letáky Kauflandu, Lídlu ... ?)  Našim prvním úspěšným článkem byla vánoční fotoreportáž z hořínských komor, kterými proplouvala loď s popelem prezidenta Václava Havla. Jsem rád, že jsem měl tu čest být u těchto začátků, kdy denní sledovanost díky absenci ostatních médií leckdy atakovala hranici 300- 700 diváků denně. Jsem si však vědom, že bez reklamy serveru Mělníček, za jehož magazín se pokládá Soutok stále, by o nás vůbec nikdo nevěděl.

Báseň o turistickém ruchu na řece Labi.

Roman se v létě 2012 z této aktivity stáhl a já se domníval, že mi to jednak příjemně naplňuje volný čas, je to  i zajímavý výzkum, a konečně mi médium umožnilo i smysluplně vyjadřovat své názory a vlastně se tak podílet na ovlivňování svého okolí ještě mnohem více, než tomu bylo jen na Mělníčku. Ostatně, i přední politici říkají, že by člověk neměl chodit jen k volbám, ale také zkoušet ovlivnit své okolí, aby se nám v něm líbilo.

 Časem se mediální netová scéna rozrostla a bylo jasné, že Soutok buď zanikne, nebo sice ne, ale těžko dosáhne své sledovanosti z roku 2012, kdy úspěšně bodoval díky fotoreportážím z pivní akce od Grobiána, z páry ze Mšena, oslav 90 let blateckých hasičů, srazu anglických sporťáků z Lobče, Mělnické Jizerské 50-ky, či svatby zámeckého pána Lobkowicze.

Po slabším období přišly povodně 2013 a narodily se nové rekordy sledovanosti, které se zdály, že již nemohou být překonány. Byla to zajímavá doba, protože touha přinést divákům i nějaké to napětí ( umělá zábrana u vinařství v Rybářích) a zdokumentovat kdeco třeba způsobila, že jsem se již druhý den dozvěděl od lidí, že jsem byl spatřen asi ve dvou zprávách a bylo kolem toho spousta legrace, kterou prostě musíte přijmout.

Titulní stránka společného sborníku autorů Pegasu, který vznikl ve dvou vydáních v letech 1993 a 1994.

Pak zase přišlo slabší období,. kdy měly články sledovanost několika desítek a zdálo se, že už to lepší nebude, ale vždy přišel nějaký nápad, který to zase roztočil. Tak tomu bylo třeba v květnu 2016, kdy byl přímo fantasticky sledovaný článek o lodi s názvem Labská princezna. Ten má sám o sobě téměř 4000 diváků, ale opravdu se těm statistikám nedá moc věřit, což jsem zde již kdysi popisoval. Nejvyšší číslo mám však u článku, za který vděčím kamarádovi. Andrej Babiš na Mělnickém vinobraní 2016 přilákal  4 200 lidí.

Top 10 Soutoku za 6 let. Možná tam je problém s články o svatbě p. Lobkowicze a hojně sledovaný bývá 2. díl seriálu Na kole z Děčína do Drážďan a zpět za jeden den. Oba by v této tabulce musely již také být, ale jak jsem již napsal, je to jen elektronika.

Rok 2017 nebyl vůbec špatný a snad díky facebooku, který vedla dlouhou dobu žena, která občas klidně udělala i reklamu Soutoku, pokud ji článek zaujal a hlavně se musel týkat nějak přímo Mělníka, tak až do června to byla zase i nějaká ta stovka denně. Když to vezmu z hlavy, tak se líbily třeba typy na krátké procházky kolem města a nadšení i na Soutoku vyvolal první Pivní festival na Mělníku. Zkusím to najít v tabulce.

V této tabulce je krásně vidět ten přechod, kdy nejen skončil červen, ale i skupina ... https://www.facebook.com/login/?next=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Fgroups%2F488911344564704%2F změnila svého lídra a uzamkla se náhodnému diváku. Protože jsem si nikdy facebook nezřizoval a ani se mi do toho stále nechce, tak už vidím na stránce jen hlášku o přihlášení :-).

Na posledním obrázku jsou tedy vidět , jak dopadly články s vinobraním a nějaké ty z těch nejposlednějších. Čili, momentálně je to takové slabší období, kdy lze za úspěch považovat i 50 diváků a je hodně znát, že nejsou na Mělníku žádní filmaři, nepřijela Televize, není dobré počasí, nejsou velké akce atd. Tak trochu je i zajímavé sledovat zájem o různá magazínová témata.

. Občas čekám, kdy se na Mělníčku najde už někdo, kdo se tam v komentáři zeptá, proč jsou v rubrice zprávy jen odkazy na Soutok, když tam bývaly i odkazy na Mělnický deník a další weby. Nic.Prostě nic:-) Tak u mě je to trošku škoda, že se nemohu snadno přepnout na jiné a třeba i inspirační články, ale pro mé články jinak ,,dobrý." Články nejsou tak rychle střídány, pokud si je sám nevystřídám v touze dát další článek a díky tomu, se třeba z původních 30 lidí za den opravdu vyškrábou na 80 i přes 100 :-). Rozhodně by sledovanost bez Mělníčku momentálně nejspíše živořila. Ale, jak říkám, je to o mnoha faktorech. Ovšem, i ta voda na soutoku pod městem teče jednou pomalu a moc ji není, a jindy jí je zase moc a doslova letí. a takový je i magazín Soutok, magazín pro zpestření  dění kolem nás :-).

Aktualizace v 18.05:
Ty básně jsou opravdu nečitelné. Tak tedy:

Kouzlo podzemí.

Na konci jednoho podloubí
stojí těžké černé dveře,
ten kdo dobrému vínu holduje,
ví, o které jedná se dobře.

Jen kamenné schody tu dělí
podzemí od naši oblohy,
pod nimi nitro snad každého
přejde do jiné polohy.

V tajemství věků minulých
se syny těch starých časů,
v mlčící obry vpravené
hledíme bez letitých pasů.

Na sudy obří klepeme,
jak dnešní rytíři tvoje:
"Vzkvétej nám, město milené!"
Řekni jen:"Budu, děti moje!"

V nevelkém sále stojíme,
nejsou tu totiž židle,
v kolibu myšlenky měníme
prostory tady či vedle.

Tak sklenky společně zvedáme,
za námi stojí stará mříž,
kdoví, zda tam nenesli
snad naposled mniši kříž.

S přítelem si vyprávíme
o podzemních labyrintech měst,
kde lidé v úžasu prochází se,
to by ale byla prima zvěst!

Však musím už jít,
kdoví, kdy zas přijdeme zpět,
ale v duchu si všichni říkáme:

" Město mé, máš i dole bohatý svět!"

Zpěv budoucnosti.

Až na naše Labe
výletní lodi se vrátí

až turisté zaplaví
i sklepní podzemí

až přibude hospůdek
i krásných parků

a různých atrakcí
bude pro všechny

pak s korunou v kapse
moci si vyjít

a těch darů města
si pěkně užít

budem si přáti
každičký z nás

zatím jen tužba
koluje v nás.

Aktuálně: Cirkus Berousek v Mělníku dnes a zítra.

Milí čtenáři, zažívám na webu občas takovou docela milou událost. Když víte, že někde něco je a já o tom nenapíši, tak hledáte a navštěvujete starší články. Teď právě hodně článek o cirkusu Berousek na Mělníku. Ano, je tady i letos a právě teď, již od čtvrtka.

Nechci ovšem psát jen informační články, občas mi z toho něco vypadne, tak tedy.....
Cirkus Berousek má v Mělníku dnes vystoupení od 17 hodin a zítra v neděli v 15 hodin. Vše potřebné máte na plakátu. Nechybí i několik aktuálních fotek a samozřejmě má i cirkus své webové stránky. Toť k cirkusu vše, neboť dnes mám opravdu o čem psát :-).

V každém zaměstnání jsou věci, o kterých se téměř nikde nedočtete, ani se o nich nemluví. Řidič autobusu.

Nevím jak vám, ale vždy mi přijde zvláštní taková ta situace, když si jde člověk shánět zaměstnání. Ono je to tak trochu  proti přírodě. Představte si ten kontrast, když někdo shání dovolenou někam k moři na 10 dní a očekává od ní úžasný zážitek, krásné vzpomínky a suvenýry, které mu budou onu vzdálenou lokalitu pravděpodobně na vždy už jen připomínat, ač se někdo někam i rád vrací, a porovnejte to se sháněním práce.

To může stokrát někdo říkat, že má své povolání rád, ale vždy je to soubor povinností, a to i tehdy, pokud máte tu možnost odložit třeba nějakou cestu, jednání, nebo zakázku na jiný termín. Pokud zrovna nehýříte nápady a nějakou vizí, tak na vás na mnoha místech na veřejnosti, v médiích, ale i z internetu hledí spousta pracovních nabídek, které lákají případné zájemce asi tak, jako když vás zvou právě třeba na tu dovolenou, ale očekává se od vás samozřejmě něco zcela jiného, než na té dovolené :-).

Zejména mladí lidé někdy trpí pro nedostatek životních zkušeností romantickými představami a nestačí se později divit.Takovým povoláním je například práce profesionálního řidiče. Asi každý jsme někdy jeli za krásného letního dopoledne osobním autem krásnou krajinou na úžasný dálkový výlet a za volantem nás napadlo, že tohle by se nám líbilo snad každý den. Jenže, kromě toho, že vše časem zevšední, tak také není pořád léto, nejsou stále jen krásné dny, někdy je až na silnici nebezpečno a profík musí vyjet za každého počasí. A nejen do osamělých a snad i trochu opuštěných krásných míst, ale často třeba do dopravou přecpané a nečasem i kolonami zaneřáděné matičky Prahy.

Když jsem začal před více než 10 lety chodit na web Mělníček, tak tam tehdy probíhala kritika chování řidičů autobusů, kteří prý měli k cestujícím neochotný a nepěkný, až hulvátský přístup. Nikdy není pěkné, když někdo někomu nadává a je jedno, zda to jsou řidiči, nebo zda naopak nadávají řidičům cestující. Jenže, veřejnost obyčejně vidí jen jednostranné hulvátské chování řidiče vůči cestujícím a druhá strana mince ji zcela uniká.

Měl jsem tu možnost slyšet několikrát i druhou stranu a vězte, že to ani řidiči autobusů nemají jednoduché a mnohdy to mají horší, než ten cestující, co se cítí dotčený kvůli nějaké narážce na jeho osobu. Autobusy totiž cestuje opravdu kdekdo, někteří cestující jsou opilí, otravují cestující, nebo jsou agresivní i jen slovně k řidičům, či zapáchají a dožadují se přepravy. Lidé jsou nedisciplinovaní, neinformovaní ....

,,Přepravní a smluvní podmínky nedodržuje snad už nikdo, v buse žerou, chlastaj a smrdí.
Dennodenně zapínám větrák, protože ve voze je to hned cítit a bez větráku to prostě nejde." říká jeden z řidičů provozující své zaměstnání v hlavním městě.

,,Každý den mě zatěžují dotazy tipu ..proč nejel bus přede mnou, proč je jiný jizdní řád než vylepený, proč je potrhaný, proč a kde mám mačkat tlačítko dveří apod.V poslední době se navíc rozšířil jeden nešvar. Vynucují si nástup mimo zastávky, na což nereaguji, neboť se to nesmí a vždy to jde za řidičem.  To by bylo o vyhazov z práce."

Pro mě bylo překvapením, když jsem se dozvěděl, že například řidiči kteří projíždí kolem důležitých zahraničních ambasád, tak prý musí zastavit kvůli  rychlé kontrole bezpečnosti, zda třeba není pod podlahou busu umístěna bomba, což se kontroluje zrcátky. To je prý právě jeden z okamžiků, kdy se občas některý pasažér dožaduje neoprávněného nástupu, ale samozřejmě je tomu tak i u semaforů. Tito nezvaní pasažéři jsou prý někdy tak agresivní, že nejen, že buší třeba rukou do busu, ale i vyhrožují řidičům, že se postarají o to, aby je  vyhodili za neochotu z práce.

Takže, není vše romantické, jak se na první pohled snad zdá a peníze potřebuje každý. Nejen, že jsou někdy opravdu těžce vydělané a stojí i nervy, ale někdo tu práci dělat musí. Kdo? Řidiči ze zahraničí? Všichni jsme jenom lidé.

V Lysé nad Labem právě začíná víkend toho nejlepšího. Slavnosti piva i vína, a také rychlá kola a tuning show. Rádio Varieté.

Milí čtenáři, je nejvyšší čas si připomenout, že právě tento víkend jsou v Lysé nad Labem na výstavišti ty nejlepší akce. Cesta do Lysé nad Labem je snadnější, než kdykoliv jindy a nyní to jistě užijete více, než tam jet automobilem. Na pivní a vinné slavnosti je rozhodně lepší jet vlakem na jízdenku PID za 24 Kč ( a 24 Kč zpět). Vstup na výstavu Pivní a vinné slavnosti je 80 Kč, na ,,auta" 60Kč. Pokud tedy nebudete na sv. Martina péct husu a hodovat, tak lze hodovat třeba i právě v Lysé :-).

Dlouho jsem odsuzoval mladoboleslavské rádio Jizera, které se přejmenovalo na Signál rádio. Důvodem bylo obsazení kmitočtu 107.0 MHz, které mi způsobilo při dálkovém lovu znesnadnění poslechu  stanice B5 aktuell z Ochsenkopfu ( 196 km z Mělníka). Nyní mě však stanice vysílající ze sídliště v Mělníku potěšila svým programem, který se jmenuje Rádio Varieté a pořad je tu denně v pracovní dny od 19 do 22 hodin ( po-pa). Můžete slyšet staré osvědčené věci od Felixe Holzmanna, Vláďu Menšíka, Pepu Náhlovského, Mládka, Sobotu,Šimka, Kajzra s Lábusem, pořad Alles Gute atd. atd.

A pokud vás to unaví, tak myslím, že vás pobaví naše politická scéna. Piráti už začínají štvát některé své voliče, kteří mysleli, že budou spíše rebelovat proti Kalouskovi, než s ním kout pikle, a kandidatura Mirka Topolánka na hlavu státu také hodně lidí rozesmála :-).

Kola 2017 a TUNING SHO...
10.11.2017 - 12.11.2017

Více informací »

Pivní a vinné slavno...
10.11.2017 - 12.11.2017

Více informací »

Rychlá kola 2017...
10.11.2017 - 12.11.2017

Více informací »

Chodíte do práce? Život nabízí mnoho možností, jak jej prožívat.

To nám to pěkně venku dnes prší,co? Člověk asi moc nezávidí těm, co musí být venku, nebo v takovém počasí dokonce někde venku nocovat. K tomuto článku mě motivovaly hned tři události. Na serveru mělníček cz jsem nedávno zavadil o něco na téma bezdomovci. Pak jsem si uvědomil, že na Soutoku už je tolik článků, že mohu použít vlastní pozapomenuté historie. A nakonec navštívila Soutok zrovna včera v komentářích jedna slečna, kterou jsem poznal letos na Řípu, a která nás seznámila s tím, co je to couchsurfing. https://cs.wikipedia.org/wiki/CouchSurfing

Když se řekne bezdomovec, tak si obyčejně představíme někoho, kdo vysedává na lavičce poblíž supermarketu, občas otravuje lidi a nějakou záhadou si vždy obstará nějaké to krabicové víno. Mnohdy jsme i svědky toho, že někteří ani nestojí o přespání v azylovém domu a hromadnou konzumaci polévky.

Ovšem, nejsou všichni zřejmě stejní. Viděl jsem v televizi dokument, kdy asi tři bezdomovci pobývali v nějakém místě poblíž sídla ČT na Barrandově, kde byli tak nějak chránění proti dešti, měli tam i zrcadlo, holili se v nedalekém potoce a zkoušeli sehnat práci, což se jim opravdu po čase podařilo.

Jenže, život má mnoho možností, jak jej žít. Většina z nás má vztah ke svému bydlišti a lidem, které zná. Dojíždíme, nebo docházíme někam do zaměstnání, těšíme se na chvíle, kdy si sami budeme moci rozhodnout o svém volnu a rozhodně se mnozí nespokojíme jen s nějakým posedáváním na jednom místě, leč internet nás k tomu někdy vlastně vede :-).

Jsou mezi námi však i vyjímky. S jednou z nich jsme se tu například seznámili v článku  http://soutok.blogspot.cz/2012/11/soutok-na-stope-gianluca-ratta.html
Ital GianLuca Ratta se svým psem Shirou prošel několik států Evropy včetně Čech, navštěvoval radnice, besedoval na školách, kde získával přes noc azyl, aby další den pokračoval na své pouti.

V jiném článku ... http://soutok.blogspot.cz/2014/06/povolani-svetovy-poutnik-petr-hirsch.html ...., se zase můžete seznámit s poutníkem Petrem Hirschem, který půl roku putuje momentálně Evropou, jeho cílem je projít hlavním městem každého toho státu, a další půlrok pořádá doma besedy, píše knihy, aby zase navázal tam, kde skončil.

Podobným cestám, se právě také věnuje Vendulka, která teď prožila kus života na Pyrenejském poloostrově a píše o tom weby: http://mojestesti.blogspot.cz/2016/07/mapy-jsou-k-nicemu-kdyz-neumim-madarsky.html

https://www.facebook.com/V%C5%A1echny-mo%C5%BEn%C3%A9-mali%C4%8Dkosti-316481518723481/

Tak, kdo z vás by chtěl takto se zříci technických vymožeností, různé zábavy, pohodlí, a jen tak se někde toulat, poznávat krajinu, lidi a psát o tom?
Mladí mají ještě takové možnosti, pokud se pro takové věci rozhodnou. Po letech poznáte, že to už i ze zdravotních důvodů nejde.

Venku prší, spoustě lidí tam dobře není, ale vzpomínám na den, kdy jsem šel pěšky skrz lesy z České Lípy do Liběchova, v pláštěnce mi bylo skvěle a v údolí nedaleko obce Holany a Dřevčice působil rozvodněný potok a mračna skoro až strašidelně. Je to letos přesně 20 let, co jsem takto trénoval na slavný pochod Praha-Prčice. Mimochodem, doporučuji sledovat ve čtvrtek od 21.30 na ČT 2 krásný seriál o naší zemi. Posledně jsme zavzpomínali na Tiské stěny a okolí Hřenska.

Stojíme na prahu velkých změn? Už to začalo na lokálkách. O čem sním, když...

Jsou to tak asi dva, možná tři roky, co na webu www.melnicek.cz  probíhaly obrovské ,,názorové výměny" ohledně oprav lokální trati mezi Mělníkem a Mšenem. Naprostá většina veřejnosti tehdy podepisovala různé petice za zachování trati a Soutok jako-by dohlížel ve fotografiích nad její rekonstrukcí. Přesto se našlo dost těch, kteří na zmíněném webu proti lokálce vystupovali a přinášeli argumenty, ve kterých bylo řečeno, že rekonstrukce mšenské lokálky je obrovský nesmysl, stejně tak, jako rekonstrukce dalších lokálek, kde se nejezdí.

Prý by se měla lokálka proměnit v cyklostezku, protože jsou navíc všechna nádraží daleko od obcí a autobus dojede až do obce. I to byl jeden z argumentů. A co tedy autobusy? Ale to je zbytečnost. Dnes má každá rodina přece dvě auta, aby si každý mohl dojet do práce, tak opravujme hlavně silnice. A co staří? No tak dobře, tak jim uděláme dopoledne v pracovní dny jednu spoj tam i zpět, aby mohli k lékaři, ale lepší by bylo, kdyby si mladí od práce odskočili a svezli je svými auty. Nákupy? No to snad ne. Každý cestou z práce jede kolem několika supermarketů, ne? Staří? Počkají si, až to mladí přivezou, nebo půjdou do důchoďáku a tam se nají. Co mladí školáci? Kriste, to je pořád otázek. Rodiče je odvezou auty ke škole na parkoviště, ne?

A nemají být v 7.45 ti rodiče spíše v práci ? Každý si to má nějak udělat. No, zkrátka je to scénář, jak z 90. let, kdy vládla  především ODS. Byla to prostě doba, kdy byla veřejná doprava zatracována, pokud si na sebe nevydělala a řešily se jen nejnutnější a rentabilní linky. Pokud chtěl někdo v sobotu někam dopravním prostředkem na Kokořínsko, že třeba vyjde pěšky z obce Chudolazy a skončí někde ve Vojtěchově, tak až do času vzniku autobusů SOK měl smůlu a i ty o víkendech moc nejezdily. Prostě to bez auta  nešlo a bylo takovou módou zajet někam do ráje cyklostezek, sednout na jízdní kolo a zase se k tomu autu okruhem vrátit.

Dnes to zní všechno neuvěřitelně a vidím to právě teď, když čtu, jak se opět všude obnovují a rekonstruují lokálky. Dokonce jsem četl v novinách 5+2 ( jest-li se nepletu), že mezi Neratovicemi a Čelákovicemi přepraví lokálka ( momentálně v rekonstrukci) na 2000 lidí denně. Není to překlep? Znovu se má otevřít prý také lokálka z Čelákovic do Mochova atd. PID se rozjela obrovským způsobem, zkracují se jízdní takty, napřimují tratě a něco velkého se opravdu děje.

Situace je taková zvláštní. Jako-by se nikde nikomu nechtělo nějak do diskusí a jsme asi v očekávání, jaká bude nová vláda a kam to bude směřovat. Je to tak trochu komické. Vždyť politické strany, které se sotva dostaly do parlamentu, protože jich měl již kdekdo dost, dnes káží o ohrožení demokracie. Starostové si myslí, že by jim bývalá společná kandidatura s TOP 09 a KDU-ČSL prospěla, ale nejspíš by je každý viděl, jako slabé spolužáky Miloslava Kalouska, protože politiku dělají především silné osobnosti, a pak teprve strany.

Zkuste to příště, a třeba již bude konečně opravdu méně stran :-). Piráti? Charismatický předseda získal nejvíce hlasů od mládeže a jistě i kvůli své vizáži. No a co? Vizáž a charisma má vždy velký vliv na každou mladou generaci. Kam se chce strana ubírat, tak to zatím nikdo moc neví, ale docela se nabízí zajímavá otázka. Kde se tu strana vzala, kde vzala peníze na kampaň a kdo za nimi vlastně stojí? Což tu nebylo plno jiných stran, které dokonce již ve velké politice třeba i byly? Proč ti neuspěli? Vždyť by se také některé další daly pokládat za rebelující strany Politika je prostě občas zajímavá i pro lidi, kteří se jí většinou nevěnují.

Zatímco se pořád čeká, kam se bude ubírat naše politická scéna, která se nás tak nějak bude samozřejmě dotýkat v podobě zákonů i nápadů, byť si to lidé mnohdy neuvědomují, tak jsem si našel trošku času, zase popojet tak trošku šmahem s knížkou Andreje Babiše.... https://www.anobudelip.cz/file/edee/2017/o-cem-snim-kdyz-nahodou-spim.pdf

Již jste do toho někdo koukali? Tak na jednu stranu to vypadá, jako docela normální vize selského rozumu. To jsem si uvědomil třeba právě v kapitolách věnovaných dopravě, kde železniční koridory a rychlost vlaků zkracují vzdálenosti a takt lokálek i normálních tratí je takovou tou ,, švýcarskou vizí", o které jsem jednou četl, že se ve stejnou dobu a ve stejném bodě setkají vlaky jedoucí všemi směry a trochu to připomíná takové naše pražské metro. No, nevím, ale rád někdy postojím na peróně, pozoruji cvrkot, nebo zajdu na jedno orosené :-)). Ale, vize tam jsou zajímavé a nejen o dopravě. A možná, že i tohle pomohlo Ano ve volbách, protože je za ikonou něco vidět, tedy kus práce.

Kdosi tu knížku nazval čistým populismem. A tady se nabízí otázka. Podaří se již konečně zvrátit to politikaření a přešlapování na místě, a začne se již smysluplně něco budovat?  Je co dohánět vůči sousedům. Kolik bude muset být ještě voleb? Na kolik se budou muset změnit ústavní zákony, aby byla politika pozitivní pro lidi? Kolik se kde platí zbytečných lidí?

Nechme politiku politikou. Pěknou neděli a ačkoliv není zrovna příjemná roční doba i počasí, tak mějme radost třeba i z takových pozitivních zpráv, jako je turistický boom a ožívání lokálek. Mimochodem, žijeme na Mělníku a máme i dokonce výletní loďku pod městem. Co už takhle začít konečně přemýšlet nad těmi středověkými sklepy pod náměstím?

http://mujmelnik.webzdarma.cz/melnicke_podzemi.html

Vypadá to, že v Hoříně nic nevznikne, v Rybářích snad jednou možná něco, v centru....? V každém středověkém městě je hlavní kasičkou podzemí.

Mělník na starých pohlednicích II bude brzy k dostání.Nový Confluens je tu. Skupina Skoba se představuje. Napsali jste si sami: Internetové rádio.

Milí milovníci knih o Mělníku a patrioti, mám tu dvě dobré zprávy. Sice máme ještě skoro měsíc čas, ale každá reklama s předstihem je občas dobrá. Třeba i proto, že se blíží Vánoce a kniha je vždy dárkem, který potěší.

Nejprve si vás tedy dovolím pozvat na uvedení nové knihy Martina Klihavce a Josefa Kárníka ,, Mělník na starých pohlednicích II", které se bude konat opět v obřadní síni mělnické radnice, kde také proběhne autogramiáda autorů. Akce proběhne ve středu 29. listopadu 2017 v 17 hodin. Druhý díl bude obsahovat dalších zhruba 400 pohlednic, které budou tentokrát více zaměřeny i na čtvrti města a údajně i na textovou část pohledů, aby si čtenář mohl udělat představu i o tehdejší komunikaci mezi lidmi.

Posuňme se časově jen o 24 hodin do 30. listopadu a už tu máme křest 10. čísla populárního vlastivědného sborníku Confluens. Prezentace se uskuteční v prostorách Státního okresního archívu Mělník, ale sborník bude samozřejmě později k dostání v regionálním muzeu, info centru, knize apod.

V prostorách archivu můžete také shlédnout vernisáž výstavy obrazů Aidy Líhové Legnerové, která se uskuteční již 14.11. v 17 hodin. Samotná výstava se koná v termínu od 14. do 18.11. Aida je mimo jiné členkou výtvarné skupiny Skoba.

A o poslední příspěvek jste si vlastně napsali sami. Hodně vás totiž poslední dobou navštěvuje články věnované internetovému rádiu a lze tak usuzovat, že pokud by taková věcička byla za přijatelný peníz, tak by se možná našli zájemci nejen o běžná VKV (FM) rádia, která máte zabudovaná i v mobilních telefonech, ale také o rádia internetová, která mají zcela jiné možnosti.

Můžete na nich poslouchat mnohem širší spektrum hudby, a třeba i jen rockové, nebo popové. Záleží na vkusu. Můžete ovšem poznávat také krásnou etnickou hudbu z Evropy i jiných částí světa, anebo vysílání v češtině třeba pro českou menšinu v Austrálii, v Rumunsku, v Chorvatsku, Slovinsku apod.

Takovým mým prvním přístrojem byl přijímač Sencor SIR 007, který jsem tehdy asi v roce 2013 pořídil za tisíc korun, ale později došlo k poruše softwahre a ačkoliv přístroj hrál, bylo ladění neskutečně zdlouhavé a otravné, jen pro první stanice v seznamu. Dnes jsem ho opět našel, zkouším jej nabít a mám připravené i vlastní foto, ale již nemám na jeho zařazení čas. Snad později. Zatím informace aspoň na adrese...
https://radioprijimace-radiobudiky.heureka.cz/sencor-sir-007/?gclid=CjwKCAjwhOvPBRBxEiwAx2nhLmn9zHn0gsrptJinQOv15TkxWbpIN02qBLqfwl7awZ_aS2hYBYpk2BoCftkQAvD_BwE

Dnes je ta nabídka pochopitelně zase větší a rádia pro internet i DAB+ i u nás pomalu získávají na popularitě.