Moji generaci provází rádio již od dětství. Dnešní člověk vůbec nechápe, že tu byla doba, kdy člověk vnímal jenom zvuky svého blízkého okolí a dokud nezmáčkl tlačítko na rozhlasovém přijímači, nebo na televizoru, tak neslyšel žádnou hudbu, nebo vzdálenější slovo. V lepším případě jste si přehráli na gramofonu prvně nejspíše desky svých rodičů.
Nechci tu dnes suplovat svůj historický seriál plný emocí,, Rádio kdysi a dnes" z listopadu 2011, který už by chtěl doplnit, nebo snad celý předělat, ale je třeba u něčeho začít. Byly tu nedávno Vánoce a snad mnozí z vás si ještě pustili v televizi naše komedie, které kdysi válcovaly česká kina a nakonec se staly doslova kultovními filmy naši kultury. Právě tam můžete vidět, jak nás ráno vítala stanice Praha ( 639 kHz SV).
Luděk Sobota ( František Koudelka ve filmu Jáchyme hoď ho do stroje) na začátku své úspěšné středy ukazuje, jak pracující lid vítalo kdysi ráno rádio. Když pak jede Marian Labuda s Otíkem v nákladním autě ( Vesničko má středisková) a stanice hlásí někdy v 7.30 stav hladiny Labe v Mělníku, či v Děčíně, tak nás dříve narozené to až dostane. Vždyť republika tenkrát měla pouze čtyři státní stanice ( Praha a Hvězda na SV, Interprogram rádio Praha na SV a KV, a stanice Vltava na VKV ).
V závěru pak přibyla ještě na VKV stanice pro mladé s jepičím životem ( rádio Junior ?), ale kdo z mladých lidí chtěl opravdu slyšet dobrou pop-rockovou hudbu, tak už dávno poslouchal po večerech slavné rádio Luxembourg na SV. U nás se někdy v roce 1985 již objevovala VKV rádia s pásmem východním ( OIRT), kde jsme měli tehdy naši Vltavu, ale i západním CCIR, kde lidé v pohraničí chytali takové stanice jako Bayern 3, Oestereich 3, Rias 2, Antenne Thuringen, či třeba Landeswelle.
V Mělníku šlo spíše o dálkový příjem na vyvýšených místech na venkovní anténu, ale s lepšími podmínkami je možné vzdálené signály poslouchat nejen níže na třeba i víceprvkovou směrovou anténu, ale za mlhy i jen na vestavěný teleskop tranzistorového přijímače
Dnes by vám za takové staré rádio lovci dálkových signálů poděkovali, protože je sice pásmo OIRT již téměř prázdné, ale při určitých podmínkách tu prý lze ještě něco z východu Evropy ulovit. Mimochodem, lidé se tou dobou mnohdy pokoušeli chytat dálkově televizi ze sousedních států a v případě Polska i bývalé NDR, se dokonce montovaly společné antény. V roce 1985 jsem prvně v restauraci v trupu letadla viděl hudební program MTV ze satelitu Astra ve Slušovicích.
Jaké to bylo na začátku 90. let, když v republice hlavně začala vysílat v pásmu VKV ( FM) naše soukromá rádia ( již v západním pásmu CCIR) ?
Vlastně to byla u nás první rozhlasová revoluce. Radost měla hlavně mládež od 12 do 25 let, která již holdovala hudbě devadesátých let. Vždyť slyšeli češtinu, všemu bylo krásně rozumět, vysílače byly umístěny ve vzdálenosti od 30 do 50 km, což zaručovalo velmi kvalitní příjem a s příchodem internetu bylo možné najít již i všelijaké tabulky hitparád on-line pro TOP - 50. Jaký to rozdíl oproti obtížnější dodatečné digitalizaci hitparád let předešlých, které začínaly na TOP-20, nebo TOP-30.
Pro nás starší to byly spíše někde dozvuky oldies hudby ze 70. a 80. let a všeobecně jsme rádiu vytýkali řadu neřestí. Proč téměř naprostá většina z nich hraje kolovrátkovou hudbu ( tak jsme říkali hanlivě hudbě 90. let a hlavně hudbě v novém miléniu), když je na světě plno zajímavé i etnické hudby a samozřejmě i oldies ? Proč se moderátoři soukromých stanic snaží být tak křečovitě vtipní ? Proč jsou tak chudé play listy ? Konečně, nebyl tu ten pocit spokojenosti, jaký měl člověk v dobách příjmu zvučných zahraničních stanic s bohatými playlisty, kde snad i té oldies hudby bylo více a byla aktuálnější
.Vysvobozením z těchto nářků je samozřejmě internetový příjem stanic, který nabízí desetitisíce stanic z celého světa. Jenže, čeho je moc, tak toho je příliš, poslech rádia je tak nějak zábavou pasivní i občas až nudně stoprocentní a internet je věcí zákeřnou, jak například ukázala anglická značka Pure One Flow. Koupíte si krásný a ne zrovna levný radiopřijímač specializovaný na celkem kvalitní poslech hudby, a pak se za pět let dozvíte, že technologie pokročila, aktualizace firma nedělala, přístupový web byl zrušen, ale vy máte možnost si od stejné firmy se ,,slevou" objednat v jiné měně rádio nové, nebo ho aspoň užívat pro další možnosti příjmu, které jsou v tomto případě druhotné. ( DAB+ a FM)
https://radioprijimace-radiobudiky.heureka.cz/pure-one-flow/#prehled/
Dobrou volbou je tedy rádio pro DAB+/FM.
Nejde o rádia drahá, nabízejí řadu vymožeností a určitě jsou mnohá vhodná i k případným toulkám do přírody a terénu ( na vyhlídky a kopečky), kde se můžete pokusit i jen s vestavěným teleskopem o ulovení vzdálenějších zahraničních, nebo i místních vzdálenějších vysílačů, nebo si tam třeba i nějakou zahraniční stanici pustit.
Další možnost je poslech takových rádií v automobilech, nebo doma. Tam už záleží na celé řadě faktorů. U nás byl vlajkovou lodí pásma DAB+ Český rozhlas a je to vidět. Žijeme dnes mnozí v prostředí četných elektrických rušení, kde nechybí ani železobeton a různá zateplení, a tak zařízení často vyžadují i jen malinké venkovní antény.
V Německu je dnes situace dále, a tak množství vysílačů napomáhá i dobrému signálu v interiérech. U nás je dobrý prakticky stoprocentní interiérový příjem především u multiplexu Českého rozhlasu, který nabízí 17 stanic. Ten jediný lze prakticky zaručit při příjmu v místnosti pouze za použití vysouvacího teleskopu rádia a mnohdy jej ani není třeba použít. U ostatních operátorů je to místo od místa a hlavně pracují s nižšími výkony. Některé jiné multiplexy chytíte třeba v místnosti u oken až blíže do místnosti ( hlavně okna otočená na Prahu na sídlištích Rousovice, či Slovany, ale i třeba západním oknem odrazem od sousední dům) a jiné mají signál žel až za oknem. To je otestováno. Neliší se to od příjmu stanic v pásmu FM, který je jen méně citlivý.
Něco se však nyní opravdu změnilo a lze to opravdu označit za druhou rozhlasovou revoluci od 90. let. Aniž by bylo potřeba nějakého wifi-spojení, nebo vůbec internetu v jakékoliv formě, tak se i u nás roztrhl pytel se zájemci o vysílání v tomto pásmu. Tentokrát však nejde o jednotlivá rádia, jako před 30 lety, ale o celé multiplexy, které mohou mít kapacitu až 20 stanic. Vzhledem k tomu, že dnes už jsou v DAB+ zastoupeny i známé soukromé stanice z pásma FM ( VKV), tak se očekává nástup zcela nových rozhlasových stanic, jaké v povědomí lidí ještě nikdy nebyly.
Nejsou zatím známy výkony vyzáření jednotlivých multiplexů a ani stanice, které se z nich budou šířit, ale vše ostatní je již známo. Co to tedy znamená ? Že jsou přerozděleny příděly kmitočtů konkrétním operátorům pro různé regiony České republiky. Dosavadní počet pěti operátorů, se nám tedy citelně rozroste a dostanou již pevně přidělené frekvence. Bude jistě zajímavé během nejbližších dnů a měsíců sledovat, co kde vůbec půjde ulovit, a jak to ovlivní zahraniční nabídku, kterou je zatím možné přijímat.
V minulosti tu byly obavy, že pokud se na stejném kanálu sejdou dva vysílače rozdílných operátorů, tak posluchač neuslyší nic. To je tak překrásné pole mnoha faktorů, že to někdy platí třeba i jen několik minut, než jeden ze dvou vzdálených signálů získá větší sílu. Jindy máte při pokusech načtený nějaký multiplex, a když přesunete rádio o 30 cm, tak se vám na stejném kanálu načte jiný. To už vůbec nepíši o směrové anténě a jejím natočení, které někdy pomůže oddělit dva multiplexy a jindy v honbě za slabším a vzdálenějším musíte ještě třeba zajít za terénní překážku.
Nejznámější tuzemský konflikt na stejném kanálu vznikl docela nedávno. Na kanálu 5B bylo možné léta u mělnického zámku přijímat multiplex společnosti RTI.cz z Plzeňska. Nemám takovou techniku, abych mohl stoprocentně označit, z jakého kopce to sem jde, byť existují i pomůcky na netu a technika, která vám přesně dá číslo patřící konkrétnímu vysílači, ale prostě z Plzeňska.
Snad teprve loni začal ze dvou vysílačů od Benešova u Prahy vysílat multiplex společnosti PD DAB+, který překvapil. Dnes tu jsou místa, kde jde jeden, nebo druhý, nebo záleží na momentálních podmínkách , nebo na umístění přijímače, či natočení antény. Když nejsou podmínky z jihovýchodu, tak jej třeba ulovíte jen v parku na Polabí, ale u vily Karola se již bude krásně dařit muxu z Plzeňska. Když naopak podmínky jsou, tak máte problém vůbec ten plzeňský multiplex ulovit, protože bude u vily vítězit signál z Benešova. To samé lze zatím napsat o signálech ze Saska, které v lepších podmínkách mnohdy létají až pod kopec do Podhradí a na Polabí. Otázkou je, co tu chytíme, až začnou ze stejného směru vysílat noví tuzemští operátoři. Je to rozhlasové pásmo občasných proměn.
Nebudu se tu tedy vypisovat s tím, co najdete v odkazech. Pokud toho o DAB+ moc nevíte, tak si nejprve přečtěte druhý odkaz. Až pak má smysl číst odkaz první, který píše o tom počátku blížícího se českého rozhlasového zemětřesení, který nás v následujících měsících čeká
S lidmi na naši vyhlídce rozmlouvám často rád, ale jako každý příznivce tohoto hobby jsem alergický na věty přiblblých neználkyň a neználků, kteří rádi říkají věty: ,, Co to tu lovíte ? Vy snad hledáte Marťany ?" Inu, není to ani show-bussines, ani krimi, ani politika, tak se to moc nezná. Asi tak.
https://digital.rozhlas.cz/prehled-dab-vysilacu-a-siti-722848
A jeden ještě pro ty více zasvěcené :
Žádné komentáře:
Okomentovat