Rybáři se mezi Hadík a veslařský klub již auty nedostanou. Cyklostezka pod cukrovarem doznala změn jakoby dle připomínek Soutoku. Objekty v Krušných horách, které můžete vidět od zámku mají svá jména.

V neděli si s námi počasí neuvěřitelně hrálo. Kolem deváté hodiny sluníčko, za hodinku déšť a až asi v 16.30, se na delší dobu udělalo hezky. Udělal jsem si jen takovou procházku, která však přinesla několik zajímavých věcí. První překvapení mě čekalo v parku na Polabí, kde padá cyklotrasa dolů k řece Labi. Tak tudy již nepovolaná auta dolů k řece Labi nepojedou.

Pak jsem se oddával krásným pohledům .....

..... a koukal, jak už nám k posedu přibyl i koš a rámy na jízdní kola. Jen ta mapa tu ještě pořád chybí :-). Otázkou je, zda na tomto břehu prakticky ve městě vydrží.

Konečně cyklisté. Jinak tu kromě jedné běžkyně dnes prakticky nikdo nebyl. Později tedy skupinka cyklistů, kteří jeli zase obráceně. Tak jsem to tu dnes při procházce zaznamenal.

Kolem cukrovaru se kácí všechny nebezpečné stromy a tento má opravdu obrovský průměr.

Ten kmen měl téměř stejný průměr, jako tento velikán. Že by mladé sekvoje :-) ? Tady by mohla být nějaká cedulka, co je tento obrovský strom zač.

Až se budete dívat na tento romantický obrázek, tak si všimněte, že ten kačírek, kterého jsem o něco výše vyfotil, tam uprostřed snímku pořád ještě postává.Nějak se mu tam líbí.

Nedávno jsem tu psal, že právě pod budovou cukrovaru se zdržuje vlhkost, která se sem dostává především ze střechy. Konají se tu nějaká stavební opatření .....

....., ale především si všimněte, že tu máme nově okapové roury svedené až do země.

Šel jsem se tentokrát podívat k Hadíku právě také proto, abych zjistil, zda jsou uzávěry proti vjezdu aut i odtud.

Jak vidíte, tak jsou.

Ovšem, některé organizace sem  logicky mohou.

Ač bylo dnes takové aprílové počasí, tak se dalo pomocí triedru a foťáku zahlédnout v rychle měnících se podmínkách slušné dálky. Všimněte si toho pilíře nového mostu, který je při pohledu od vily Karola výbornou pomůckou.

Osamocený kopec vlevo je Plešivec a vpravo nám ta hradba začíná kopcem Hradiště ( 545 m.n.m.), který najdete severně od Litoměřic poblíž obce Hlinná. Když se však podíváte přímo nad pilíř a jsou podmínky, tak spatříte rozhlednu Komáří víška na kopci Komáří hůrka ( 808 m.n.m.), která je od nás vzdálená 59 km.

Tady by měla být uprostřed mezi oběma blízkými kopci.

Ovšem, když si dáte pozor, tak na úpatí Hradiště spatříte vrtuli větrné elektrárny, která se sem také promítá z Krušných hor. Větrná elektrárna Habartice u Krupky je vzdálená také 59 km.

Zde máme pásmo mezi Milešovkou a Kletečnou.

Na úpatí Kletečné můžete vidět dokonce vrtule dvě a třetí je vidět z Hořeních Vinic, nebo možná i z věže. Jde o větrnou elektrárnu Nové Město - Vrch Tří pánů, která je v nadmořské výšce cca 856 metrů a je z Mělníka vzdálená 66 km. Poblíž se nachází známější městečka Hrob a Mikulov.

Nakonec jsem si nechal směr, který se jen těžko identifikuje. Zdá se, že hradba pohoří klesající zvolna od Řípu až k Jeviněvsi je minimálně z vyhlídek nepřekonatelná. Proto vidíme jenom Horní Beřkovice a ze směru ke Krušným horám tu musíme slevit. Pokud vás však zajímá, co tedy vidíme vlevo od konce místního hřebene, tak je odpověď velmi obtížná.

Zjednodušeně lze říci, že tam někde je Slánsko a Zlonice. Terén však stoupá i dále a kulminuje Džbánem u Řevničova ( 536 m.n.m.) Jsou prý zázračné situace ( známe to u Alp na Šumavě), kdy je vidět ještě dále.

Inu, to už nechám na fantazii a snad je tu i nějaké zakřivení terénu, ale vězte , že nejvyšší horou tímto směrem je 137 km vzdálený Lesný  983 m.n.m. ve Slavkovském lese u Lázní Kynžvart.

Přeji vám úspěšný vstup do dalšího týdne !

Aktualizace 25.5. v 18.15 :

 Protože je rozhledna Varhošť svým tvarem mezi turisty poměrně známá ( včera jsem ji nějak nenašel), tak mi bylo divné, co že je to za rozhlednu jen o něco severněji, která se promítala nad kopec Dlouhý vrch. Dozvěděl jsem se, že se jedná o dřevěnou rozhlednu Lucemburkův kopec ( 38 km od Mělníka,  562 m.n.m.) , která tu  nově vyrostla v létě 2019. Také jsem zjistil, že je to prý jediné uměle zasněžované místo v Českém středohoří.

Sedlo ( 726 m.n.m.) je nejvyšší horou východní části Českého středohoří. Zajímalo mě dnes, zda by za nějaké příznivé situace mohl být vidět Děčínský Sněžník. Ukazuje se, že by se mohl promítnout vpravo na úpatí od vrcholu Sedla. Vrstevnice kopce tu vykazuje výšku 575 m.n.m. a pata rozhledny na Děčínském Sněžníku je v nadmořské výšce 716 m.n.m. Vzdálenost 55 km je stejná, jako u Ještědu.