sobota 14. prosince 2019

Co mají společné Vánoce se slavným rádiem Luxembourg a dopisováním, aneb mezi lidmi bývali ve světě zřejmě lepší vztahy, než dnes. Karel Lojka kandidátem na prezidenta ČR ?


ilustrační foto

Milí čtenáři, je někdy až k nevíře, jaké možná až zbytečné podrobnosti si člověk umí i po více než padesáti letech života vybavit. Pro mě byly písně vždy něčím, co representovalo nějakou životní etapu. Čím začalo vůbec mé vnímání hudby v rádiu ?

To vím naprosto přesně, jako v komedii Černí baroni. Když ho rodiče pustili, tak mi v hlavě utkvělo toto:

 https://www.youtube.com/watch?v=_Paqe2-BCYM
https://www.youtube.com/watch?v=m2uTFF_3MaA

Sice jsme doma měli obrovské gramorádio, které myslím můžete vidět v tradiční vánoční komedii Pelíšky, ale jen o trošku později jsem měl pro svoji zábavu malinko podobný lampáč, jako je na obrázku. Večer mě prosvícená stupnice s mnoha názvy měst přitahovala a hlavně ta část stupnice, kde byly názvy doslova exotické. Rádio Monte Carlo a Luxembourg.


Z rádia se linulo večer tolik cizích řečí a zvlášť mě okouzlila angličtina i holandština s perfektním anglo-americkým popíkem na stanici Luxembourg. Ani jsem si nevšiml, že Monte Carlo přešlo ze středních vln na vlny dlouhé, kde jsem jej relativně nedávno ještě našel.


Legenda stále žije. Už ne, nebo spíše jinak. Po přestěhování na satelit stanice utrpěla, neboť mnohde lidé ten svůj vlastní satelit neměli a pokud ano, tak již dávali přednost obrazu. Zejména britské programy ještě nebyly zakódované a Eurosportu konkuroval například Skysport zaměřený na závody Indy-cars a další americké sporty. V roce 2005 se stanice dostala na internet, ale žila jen rok a ničím nepřekvapila. Chyběla ta zvonivá angličtina plná jinglů. Dnes stanici částečně napodobují s úspěchem rádia Greatest Hits, Luxy UK, nebo i částečně Big L.

 Jenže, to už jsme pomalu měli první tranzistorové rádio, se kterým se, jako snad s druhou věcí po kapesní svítilně ( baterce) dalo opustit dům a pořád to fungovalo, protože to nepotřebovalo elektrickou zásuvku :-). Bohužel tím utrpěla romantika letních večerů, kdy zahradní zpěvné ptactvo získalo konkurenci, ale člověk se stejně časem musel naučit, že nejlepší je, pokud děláme vše s určitou mírou.

I příjemná monotonní zábava, se časem přejí, a tak je dobré i vše příjemné střídat. Je zajímavé, že se našlo spousta lidí, kteří až teprve s příchodem internetu zjistili, že nebyli samotní, kdo tuto stanici v dětství a v mládí poslouchali, ale nějak nás nenapadlo se tehdy o ni bavit.

 Přitom o anglo-americkém popu věděl každý a žáci si kreslili na pijáky všelijaké malůvky ozdobené názvy tehdy slavných skupin ( Black Sabath, Nazareth...). Nebylo vyjímkou, když spolužačka přinesla na hodinu hudební výchovy desku s Abbou a měli jsme po Mozartovi trošku změnu, ale to bychom se už zase mohli bavit o hudbě, o různých možnostech, o tom, jak to tenkrát bylo a uznejte, že i když je tu seriál z listopadu 2011, tak jsem o tom ještě i potom občas psal.

Dnes chci navázat na jiné téma.


Vánočních pohlednic a přáníček přišlo za ty roky mnoho. Bylo to svým způsobem milé, ale také mnohem pracnější na odpovědi, než dnes, kdy jedním přáním oslovíte elektronicky několik lidí.

V článku .... https://soutok.blogspot.com/2019/12/neni-klaus-jako-klaus-jako-claus-aneb.html  ....
jsem tu nedávno psal takový recept, jak bylo tenkrát za mého mládí například možné, aby už školní lavici odrostlý pracující člověk mohl zužitkovat aspoň částečné jazykové znalosti, které nějakým způsobem nabyl (z učebnic pro samouky, případně jazykový kurz v KD), a jak toho mohl využít  například k dopisování a zejména k výměně pohledů.

Dnes bych se rád zmínil i o jiné možnosti. Tou možností bylo právě ono slavné rádio Luxembourg, které vlastně spojovalo celou evropskou mládež a nejen ji. Každý pamětník jej zná, jako hudební stanici pro mladé, která udávala hudební trend v oblasti světového popu i rocku, ale už málokdo ví, že v holandském vysílání v 19.15 našeho času ( v neděli v 18.15) byla odspelována ( pečlivě odhláskována) jedna adresa zájemce o dopisování.


Dopis, kterým byl zájemce upozorněný, kdy má zbystřit a třeba si připravit i magnetofon pro zachycení vzácné chvíle. O nahrávku jsem později bohužel přišel.

Napadlo mě to vlastně téměř až na poslední chvíli. Dne 30. prosince 1992 totiž legendární Laxík přestal z pozemních antén vysílat a přešel později na satelit, což paradoxně nebylo šťastné rozhodnutí.

Spelovali tehdy nějakou adresu dokonce od nás z Československa  ( jakousi Katku z Kamenných Žehrovic u Kladna) a ačkoliv jsem tušil o co jde, tak jsem ji za 1 Kčs napsal, abych si to potvrdil. Sice jsem to se čtyřmi kontinenty ve sbírce teoreticky už vůbec nepotřeboval, ale jednak jsem si to pokládal, jako dlouholetý posluchač ( průběžně s drobnými přestávkami od roku 1973) za velkou čest, a také jsem byl zvědavý na výsledek, který mě velmi překvapil.


Ukázalo se totiž, že Laxík poslouchají i v Norsku ( Bo i Telemark) a pokud nevíte kde městečko leží, tak mi tentokrát vyjímečně mladý muž poslal tuto mapu : ( Je to ve žluté oblasti označeno obyčejnou tužkou)


Poslouchali ho ale také v severní Africe, nebo v Lotyšsku, Litvě apod. To vím zase díky tomu, že jeden člověk z těch končin měl na svém dnes už zrušeném webu takové věci, které dnes v podstatě nikdo nemá. Sice jsem to dlouho nezkoumal, ale tu majestátní zahajovací znělku holandského vysílání v 19 hodin SEČ tam nenajdete.


Tak tedy Alžír.
Přitom si někdy pusťte v netovém rádiu stanici ze sousedního Tunisu Babnet Tunisie   https://www.babnet.net/index.php a budete koukat, jak exotická ( odlišná) hudba to je. Neznám snad exotičtější.


Je zajímavé, že i tady v Alžíru byli posluchači také mladí muži a napsali hned tři :-).

Takže, Laxík, to nebyla jenom pop music, ale také příležitost, jak vidět díky pohledům, kde to jak vypadá.


Někdy kolem roku 1985, se už v Československu objevovaly satelity, ale ještě šlo spíše o vyjímky. Tehdy jsem to snad prvně viděl v jedné restauraci udělané z letadla ve Slušovicích. Později to měly různé restaurační i taneční podniky a obvykle tam byl nastavený hudební program MTV.

Byla tenkrát mezi lidmi všeobecně velká touha mít více televizních programů, než jenom ty dva naše, a tak se Mělník dokonce dočkal tuším na jaře 1986 toho, že se tahaly kabely po panelových domech a vůbec ne ještě kvůli satelitu a kabelovce ( to přišlo později), ale kvůli tomu, abychom si přidali polské programy našich sousedů, které tu v Mělníku v horší kvalitě šly z vysílače Sněžné jámy ( Krkonoše poblíž pramene Labe) také.

Jak jsem již zmínil posledně, tak zejména Przeboje Dwójky ( 15 minut denně asi v 18.15 anglo- americko- polského popu), nebo historické velkofilmy byly z Polska koukatelné. Vzpomínám na Europe, Level 42, Dio, Bestie Boys .... prostě jsme prvně na Mělníku viděli v TV to, co bylo k vidění už dávno u hranic, nebo ve vyvýšených mělnických lokalitách zejména v Mlazicích, Vehlovicích a na Chloumku, pokud se našel v domě zapálený kutil anténář.

Ulovit se dala však také televize z NDR, kde na programu DDR1 byl každý pátek od 15.30 do 16 hodin pořad Stop-rock, kde jste si mohli poslechnout Puhdys, Stern Meisen, Petru Ziegler ...

Na Mělníku nám pomáhal občas i východoněmecký časopis NBI , který jste například koupili v trafice u bývalé restaurace Skleník ( dnes okraj parkoviště u Troniku), kde jste našli televizní program našich sousedů.

https://aukro.cz/nemecke-casopisy-nbi-neue-berliner-i-70-ta-leta-5720478071


Dopisování nebylo jen dopisování, a teď nemluvím jenom o sobě, protože jsem nebyl sám. Zejména pokud šlo o sousední země, tak se ti lidé někdy i často právě na našem území viděli, nebo přišel i nějaký ten balík, apod.

Možná, že se dnes také někdo navštěvuje, jezdí ze státu do státu, dává si dárky, ale pro náš nynější rychlý způsob života to nemohu posoudit. Spíše naopak vidím v televizi samé násilí, stávky proti výsledkům všelijakých voleb ( teď zrovna reportáž z Londýna), averzi mezi národy, přičemž jsme všichni v Evropě.





Nedávno jsem se dočetl na facebooku historické skupiny pana Lojky, že byl pan Lojka navržen a obdržel v Mladé Boleslavi jednu z cen hejtmanky Středočeského kraje pro rok 2019.

 ,, Pane Lojko, gratuluji Vám k ocenění, které si zasloužíte.Vím, že by Vás to nejspíše nebavilo,  jste navíc skromný a bylo by únavné zápolit se ctižádostivými outsidery, ale výsledek případné prezidentské kandidatury by mohl být zajímavý. Co říkáte Mělničáci :-)?"

Upozornění : Eurobankovku Mělníka prý navrhl Martin Klihavec a graficky ji zpracoval Petr Raist Šťastný. Taková je zpráva od Petra, kterou jsem před chvilkou obdržel. Uvádím tedy věc na pravou míru.






Belgie


Skotsko

.... a jeden asi ze tří posledně ofocených pohledů z RSA. Země sice vychovala mnoho dobrých atletů a konal se tam v roce 2010 fotbalový šampionát, který spíše proslavily ony vuvuzely ( hlučné píšťaly s výkonem na prahu bolesti sluchu ), ale pro mě je nejznámějším sportovcem mistr světa formule 1 z roku 1979 Jody Scheckter.

https://en.wikipedia.org/wiki/Jody_Scheckter

Žádné komentáře:

Okomentovat