Za nejatraktivnější cykloturistickou oblast Mělnicka považujeme odjakživa Kokořínský Důl. Jenže se jedná o poměrně dopravně frekventované údolí, kde sice o autobus zavadíte málokdy, ale na nepříliš široké silnici, se i tak často musí vzájemně vyhýbat automobily, cyklisté i chodci.
To již dávno vedlo k tomu, že zejména cyklisté aspoň část svých tras vedli tak, aby jednak neprojížděli během jednoho výletu stejným místem dvakrát, a aby projeli místy, kde se zdá provoz relativně slabší.
Mezitím nám sice vyrostly po mnoha letech krásné cyklostezky v okolí Labe i Vltavy, které v některých místech přecházejí v celkem poklidné cyklotrasy, kde opravdu není velký automobilový provoz, ale Kokořínsko prostě zůstává Kokořínskem a člověk sem vždy rád zajede, byť se to může zdát náročnější, jak po stránce provozu, tak po stránce náročnosti terénu.
K těm cyklisticky oblíbeným úsekům mimo samotný Kokořínský Důl patří samozřejmě například silnice , která spojuje Mělník s Vysokou, obec Kokořín, Jestřebice a za obcí Střezivojice se stává branou do Máchova kraje. Ta navíc umožňuje několik odbočení třeba právě do zmíněného Kokořínského Dolu.
Patří sem silnice Mělník - Mšeno, která sice frekventovaná je, ale díky své šíři a dalším faktorům prakticky tolik nebezpečná není. Jde často o přehledné úseky s výhledy do kraje, kde není problémem ani zapadající slunce, které přináší do údolí šero, ale na rovinách je ten den delší.
Zejména ve směru od Mšena je svažující se silnice, která má místy dobrou kvalitu pro cyklisty příjemná. Navíc nám nabízí dvě možnosti dojezdu do našeho města. Můžete se rozhodnout pro poklidnou silničku přes Jenichov a Mělnickou Vrutici, kde vás již žádné stoupání nečeká, ale můžete také setrvat v automobilové stopě s jedním stoupáním a přijet do města od severu.
Tím ale možnosti cyklistických výletů do této oblasti zdaleka nekončí. Relativně nejpoklidnější je z výše jmenovaných variant právě silnice mezi Mělníkem a Mělnickou Vruticí, která neobnáší téměř žádné stoupání. Důvod je jednoduchý. Jedeme totiž místy, kudy do našeho města přitéká říčka Pšovka, která je právě pateří Kokořínského Dolu.
Pokud neodbočíme v obci směrem na Hostín, ale projedeme ji v přímém směru, tak nás sice čeká mírné krátké stoupání, ale přijedeme na důležitou křižovatku. Tady se totiž můžeme rozhodnout, zda odbočíme vlevo a společně s Pšovkou projedeme téměř po rovince malebným údolím, v němž leží obce Hleďsebe a Lhotka, nebo se vydáme táhlým stoupáním k Jenichovu a Mšenu, případně na Řepín.
Oblíbenou variantou mnoha cyklistů, zvlášť pokud nemají moc času, je právě krátký okruh přes Lhotku a Chloumek zpět do okresního města, který lze ještě pozměnit na tři další varianty.
Vždyť v obci Hleďsebe lze například odbočit na polní variantu a přijet společně s turistickou značkou od Čepičky na Blata. Ve Lhotce lze zase vystoupat po červené Máchově cestě k chloumeckému vysílači a přijet od Chloumku, či Chloumečku, a konečně není vyloučena i varianta od lhoteckého bývalého nádraží, které je spíše nyní zastávkou, po bývalém tělese vlečky do Střednice ( cyklostezka) a přijedeme polem přímo na Chloumeček.
Další možnost po okresní silnici do obce Vysoká považuji již za zajížďku.
A právě území od zmíněné důležité křižovatky až po další velkou a ještě důležitější křižovatku, kde najdete nápis Lhotka Důl, je takovou poklidnou nástavbou celého Kokořínského Dolu, který se táhne jakoby od S až SV chráněný trošku Houseckými vrchy k JZ až po Lhotku Důl, kde mění směr k JV. Poklidnou proto, že převážná část automobilové dopravy opouští Kokořínský Důl právě na té důležité křižovatce u cedule Lhotka Důl a stoupá na Chloumek.
A tak není divu, že je tento úsek vedoucí přes Lhotku a Hleďsebe cyklisticky oblíbený. Na trase navíc máte jedno přírodní koupaliště na říčce Pšovce, které nyní moc vody nemá a relativně nedávno se místo stalo oblíbeným centrem místních občanů, kteří tu u stánku s občerstvením našli velmi romantické posezení.
Pokud se tedy vydáte z Mělnické Vrutice do mírného kopce tak, jak jsem již psal v úvodu, tak vás nejprve čeká dnes již velmi hezky opravený přejezd ve směru na Jenichov. Není bez zajímavosti, že v dávné historii stávala vlevo později zrušená zastávka Jenichov.
Ostatně, Jenichov je odtud snad dokonce 3 km do kopce a jeho občané to mají podstatně blíže k vlaku na nádraží u Nebužel. Běžně přijedete na zmíněnou důležitou křižovatku a ani si nevšimnete, že silnice překonala mostíkem říčku Pšovku, která tu teče od Hleďsebe k Mělnické Vrutici.
No, teče ? Vodu tu nyní žádnou nevidím a přesto ji na Mělníku v korytě Pšovky trošku máme. Nyní si tedy tohoto mostíku zaručeně všimnete, i kdyby vám unikla některá dopravní omezení v našem městě :-).
Automobilisty to zřejmě nepotěší, ale cyklisté tak mají díky opravě mostu k dispozici dočasný cykloráj. Je mnohem menší pravděpodobnost, že mezi obcemi Hleďsebe, Jenichov a Řepín zavadíte o auto. A ještě menší pravděpodobnost je, že sem k mostu auto přijede od Mělnické Vrutice.
To umožňuje takové to kochání krajinou a atmosférou, ať už ze sedla bicyklu, či ze země, podobně, jako je tomu ve filmu Vesničko má středisková , v podobě legendárního Rudolfa Hrušínského :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat