Kam člověk dojde po svých, nebo kam dojede jen vlastní vůlí, bez použití motoru a čili zdarma, tak to je, jako kdyby byl jen v sousedství města :-). Už jen proto, že neměli v Benátkách nad Jizerou před měsícem turistickou vizitku se zubrem, kterou jsem chtěl (tehdy také došla, jako ta Marie Terezie v Praze :-) ), tak to byl důvod, proč jet svoji druhou letošní cyklojízdu zrovna tam.
Měl jsem za sebou už první jízdu do Zelčína, tak proč to nezkusit do Benátek? Vždyť je to do města jen 30 km a kilometry k pastvině považuji jen za malou zajížďku. Navíc mě hrozně svádělo poznat cyklotrasu z Hostína přes Horní Harbasko do obce Košátky, kam se jinak jezdí po státovce přes Byšice. A konečně, potřeboval jsem si ověřit, co ještě zvládnu.
Vyjel jsem z Mělníka v neděli 7.5. za docela slušného počasí v 10.30 hodin. Žádné vedro, pláštěnku sebou, svačinu, a mířil jsem si to do Mělnické Vrutice. Nutno dodat, že po silnici, protože mám poslední české trackové kolo ( r.v. 1994), nikoliv horské, a navíc je to do Jelenic přes Malý Újezd zbytečná zajížďka. Ten provoz na Vrutici není zase tak strašný.
První fotečka je z Hostína. Lidé jsou dnes tak zlí, že kolikrát ani nemám chuť upřesňovat, kde co čtenář přesně najde. Naštěstí jsou ti největší grázlové spíše záležitost měst, kde se poflakují.
Jako cyklisty by vás měl hlavně zajímat terén. U vodárny jsem byl v Hostíně asi v 11.30, a pak následuje asi 500 metrů silnice s výhledy do obou směrů.
Horní Harbasko, to je takováto hájovna, před níž začíná polní fáze celého výletu.
Zde vidíte v pozadí hlavní silnici mezi obcemi Byšice a Vysoká Libeň.
Tu přejedete v přímém směru a po čase vás vítají lesy u obce Košátky a docela pěkné dílčí výhledy na Vysokou Libeň, Kropáčovu Vrutici, Horní Slivno, Spolanu i Říp.
Košátky jsou taková příjemná zapadlá obec v údolí u Košáteckého potoka, obklopena lesy.
Vévodí ji jakýsi neopravený zámek, poblíž něhož se pasou koně i ovce a je tu i železniční zastávka na trati 070 z Turnova přes Všetaty do Prahy.
Kostel v Horním Slivně.
Když si vyšlápnete třeba i pěšky asi 200 metrů po nepříliš frekventované silnici nad obec, tak pak už jedete asi 10 km zcela otevřenou polní krajinou, která v závěru padá do údolí řeky Jizery. Závěr etapy k zámeckému info centru mi přišel nekonečný.Pořád vidíte zámek, ale dojet tam je věčnost. Je to přesně 30 km a byl jsem tam ve 13.15 hodin. Na posledních 6 km totiž není již žádná vesnice a silnice od Slivínka až do Benátek stále mírně padá.
V Benátkách jsem sehnal, co jsem chtěl a ještě se tu točil nějaký film. Prý Ohnivé kuře.
Tak jsem pro vás vybral několik záběrů z natáčení a vyslechl jsem si asi na dvou místech, kudy mám po náměstí jet a kde mám počkat, abych nebyl v záběru :-).
Jistě již poznáváte místní ozdobu, kterou jsem tu již představil před měsícem.
Slíbil jsem jedné slečně, která prý byla mimochodem před týdnem za kámoškami na Mělníku, že si jejího milého psíka nejen vyfotím, ale že ho tady vystavím, tak tímto tak činím.
Pak už jsem zamířil do části, které se říká Kbel a kde najdete onu rezervaci jménem Traviny.
Zde je malý pohled přes řeku Jizeru k zámku.
Za řekou mají hned takový pěkný parkový prostor, kde jsou i různá hřiště a nechybí tu školka....
.... stejně tak i vodní prvek v podobě časované kašny.
Orientačním bodem, který vás vede k cíli, jsou tabule s nápisem motokros. Byl tu obrovský pivní stan, plno lidí, aut, stánků a probíhal tu nějaký cyklotrialový závod žáků.
Tentokrát už jsem měl zkušenosti a věděl jsem, kam mám za zubry ( někdy též pojmenované, jako bizon evropský) https://cs.wikipedia.org/wiki/Bizon jít. Byl jsem velmi překvapený, protože před měsícem pršelo a zubři nepřišli blíže, jak na 100 metrů. Dnes tu byla celá lidská procesí a zubři byli jen několik metrů od nás.
Počasí bylo nádherné a strávil jsem tu celkově i s dalším putováním k divokým anglickým koním asi hodinu ( 15.00-16.00)
Také zubři lenošili.
Koně jsem posledně ani v této lokalitě neviděl. Až v Milovicích.
Jez na Jizeře v Benátkách. Každý vodák vám potvrdí, že je to jedna z našich nejnebezpečnějších řek, pokud je i jen trochu velká voda.
Na závěr pobytu v Benátkách jsem ještě objevil přístupovou cestu k místní hvězdárničce ( 16.20), a pak už mě čekala trochu nepříjemná část cesty do kopce proti nepříliš silnému studenému větru.
Jeden z běžných pohledů v tomto kraji. Tak to vypadá mezi obcemi Košátky a řekou Jizerou.
V Košátkách poblíž potoka, se spokojeně pásli již docela obyčejné koně. Opět jsem si uvědomil tu symbiózu spokojenosti mezi krajinou, zvířaty a lidmi.
Zde již opět stoupám z Košátek a pohlížím na místní lesy i na Kropáčovu Vrutici ( komín), kde se vždy v září koná v pěkném prostředí krásná traktoriáda. To už bylo 18 hodin a časy samozřejmě uvádím proto, abych věděl, kam mi co jak trvalo. To jsou důležité informace pro další případné plány.
Jezírko najdete nějakých 300 metrů od hostínské vodárny. Z centra Košátek jsem se sem po cyklotrase ( po polní cestě) dostával téměř hodinu.
Vychutnejte si poslední dálkové výhledy od vodárny a vězte, že za nějakých 30 minut jste doma. V cíli jsem měl tedy při své druhé jízdě 72 kilometry ( češtinářsky správně )-: , jak jsem někde kdysi četl ) a přijel jsem asi v 19.15. Určitě to nebyla cesta nezajímavá,( byť raději jezdím ke vzdálenějšímu Máchovu jezeru), jistě zdravá, a mohu doporučit, jako zajímavý tip na cyklovýlet.
A abych nezapomněl, tak ve dnech 9.5. - 14.5. 2017 bude stát v Kolíně legiovlak. Letos bude blíže už jen v červenci v Lysé nad Labem.
Žádné komentáře:
Okomentovat