.: Sobota 13.5. na Soutoku: Pára do Mšena, zahájení jubilejní lázeńské sezóny v Poděbradech a legiovlak v Kolíně, včetně města.

Milí čtenáři, člověk musí v dnešní době řešit různá dilema. Vzpomínal jsem sice na loňský rok a na to, jaké to bylo krásné cestování párou do Mšena, ale také jsem věděl, že se šlo poslední dva týdny do práce jen na čtyři dny a bude mi nabídnuta pracovní sobota. Druhým dilema byl fakt, že se nekonala jen tato akce, ale už delší dobu jsem měl spadeno také do Kolína, kde je dnes v neděli na nádraží poslední den legiovlak. Ten se přesune do Kutné Hory a ve Středočeském kraji bude letos už jen jednou, v červenci v Lysé nad Labem a neplánovaně také den v Milovicích, což je mimo program v letáku.
.

Zašel jsem tedy včera v sobotu asi v 10.10 na mělnické nádraží ČD, abych zde udělal nějaké fotografie a vyřešil druhé dilema. Vlak z Prahy tu již stál, ale situace mi přišla oproti loňsku komornější. Váhal jsem a porovnával jsem. Zdálo se mi, že ve vlaku je málo kupátkových vozů. Obvykle se rád opírám v chodbičce o kupátka, nebo koukám otevřeným oknem a komunikuji s lidmi venku. Známých moc nebylo ani venku, ani ve vlaku a nakonec jsem si tak i říkal, jak to asi bude probíhat ve Mšeně.

Loni totiž odvezly dva historické autobusy návštěvníky z Prahy do Lobče, na hrad Kokořín, či ke skalnímu bytu do Lhotky a ostatní návštěvníci, se dle svého gusta vypravili do restaurace U Zlatého lva, do vyhlášené cukrárny, nebo do údolí Debř ke krásné lesní procházce s posezením pod houbou ( to není restaurace). V tomto se totiž liší tato akce a akce Léto s párou ( červen), kdy je ve Mšeně program.

Loni zapracovala náhoda, když jsem potkal na nádraží ve Mšeně kamaráda. To jsem stihl procházku, pivo i dorty :-)). Ačkoliv se kamarád začal věnovat homebrewingu, tak letos hlásil, že nebude doma, a tak to všechno začalo hrát pro variantu s názvem Akce legiovlak.

Milí čtenáři, nebojte se, o krásné fotky z této akce nepřijdete a sám jsem byl překvapený, co to tam ve Mšeně včera vlastně bylo. Poslal mi totiž fotky jiný kamarád a chystám je použít pro speciál. Prozradím vám nyní jen to, že opět reklama byla nedokonalá a fotky mě dost dostaly. Uvidíte v brzkém článku proč.

Nafotil jsem tedy jen fotky v nádraží na Mělníku a věřím, že se účastním zatím asi ještě nepsané červnové akce Léto s párou, kterou bude doprovázet bohatý program k oslavám města Mšena především na náměstí.

Měl jsem dost času, tak jsem se připravil na akci Kolín a na mělnickém autobusáku jsem koupil dva lístky PID za 32 Kč pro cestu do Poděbrad a zpět. Netušil jsem, co to bude za dobrodružství. Vyjel jsem v 11.32 z Mělníka, a hned, jak hlásili vlak, tak jsem v označovači na peronu označil jízdenku. Ve vlaku mi průvodčí řekl, že můj cestovní doklad je docela vzácnost :-))).

Cestou do Poděbrad jsem zažil ve vlaku známost, která říká, že svět je malý.
Mluvil jsem s mužem, který měl evidentně cizí český přízvuk. Přijel se podívat do Mělníka na páru, je prý z Prahy, ale jinak z Anglie. Vysvětlil jsem mu, že až příště pojede z Mělníka do Prahy, tak nemusí jet vlakem přes Lysou nad Labem. Také jsem mu vyprávěl, že jsem loni potkal u zámku Angličany ( článek).

A on řekl něco, co bylo neuvěřitelné: ,, Z Newcastle". Byl to jejich syn. Vyprávěl, jak jel pracovně do Německa, pak na výlet do Prahy a myslel si, že tu bude tak rok. Čechy se mu líbili natolik, že tu zůstal už asi 20 let.

Poděbrady už znáte a je moc fajn, že sem můžete těch 55 km vlakem ( asi 45 min. vlakem) jet za 32 Kč díky PID. To se nedá s tarify ČD vůbec srovnávat. Přijel jsem sem asi ve 12.19, a když jsem si ve 13 hodin kupoval běžný lístek do Kolína a zpět, kam je to odtud 16 km, tak jsem platil 62 Kč!. To je rozdíl, co?! Už aby toho bylo v PID co nejvíce.

V Poděbradech měli velkou slávu. Prý psali na netu, že tam zahajují nějakou jubilejní sezónu. Když sem došel za kolonádu na pařmenplatz, tak tam zrovna slušně vařili.

Poznáte je ? Už se vtom ztrácím. Slyšel jsem Láďu Křížka, hráli zrovna něco od ZZ-Top. Hlavně jsem už musel zase na vlak, který mi jel ve 13.09 do Kolína.

Poděbrady, to je prostě jedno z těch mých oblíbených míst :-)). ... a vzpomínka na pár nočních pařenic :-).

Legiovlak v Kolíně, to byla nádhera. Prohlídka je zdarma, a než si vše prohlédnete, tak je to na hodinu!!

Všude je plno zarámovaných tabulí s články, ale i spousta jiných věcí. Tady je polní kuchyně.

Válečný vůz.

Prodejní vůz.

Spousta map.

Řemeslný vůz.

Pojízdná nemocnice, kde jsou léky, skalpely a vidíte i protézu dole na lůžku.

Model.

Salonní a společenský vůz.

Nechyběl ani gramofon.

Tak prostě putovali naši legionáři Sibiří k Vladivostoku, aby se odtud dostali na lodích opět do Evropy.

Kino.

Pendolino nevídáme každý den .-).

Drobnosti včetně peněz.

Vagon s názvem těpluška měl hlavně kamna a postele.

Pak tu mám několik fotek z města. Chrám Svatého Bartoloměje.

Radnice.

Krásné sluneční hodiny.

Odjížděl jsem z Kolína do Poděbrad snad někdy v 16.30 a přijel jsem někdy před pátou hodinou. Protože lázeńské město je součástí Nymburska, které vstoupilo právě do PID, tak jsem hledal označovače. Neexistují. Paní v pokladně mi řekla téměř až výsměšnou větou: ,, Jo pane, to tady nemáme".

Měl jsem asi půl hodiny času a nechtělo se mi do místní nádražní restaurace, která je tu v provozu do 21 hodin. Opět jsem vyrazil k městu. Nevidět trpaslíka by byl hřích.

Zrovna tam zpívala Petra Černocká, kterou asi nejvíce proslavila píseň o Saxáně a začala rozjímat, co vše už za ta léta prožila.

Lidí bylo včera dost.

To jsem střihl ještě do poledních hodin.

Mohu vám prozradit, že když jsem jel v 17.32 z Poděbrad a vytáhl jsem PID na průvodčí, se slovy : ,, Nikde nemáte označovač.", tak docela zkoprněla a nevěděla,co má dělat. Ukázal jsem ji označenou jízdenku, na kterou jsem přijel a ona pookřála se slovy : ,, Víte co, já tomu ještě moc nerozumím. Něco takového existuje." Podala mi ji, aniž by něco označila a já mám jízdenku i na příště :-)). Na druhou stranu nutno říci, že trať 072 je obsluhována tuším Ústím nad Labem, kde se nastupují turnusy.