Pevnost Boyard.
Již mnohokrát jsem psal, že vše souvisí se vším a na Soutoku zavadím zcela náhodně o různé lidi. A tak jsem zavadil o člověka, který mě vrátil v čase do 90. let 20. století, tedy už neuvěřitelných 25 let nazpět. Byla to doba, kdy se doslova roztrhl pytel se soutěžemi, které byly u nás do té doby takřka neznámé, a tak se téměř okamžitě staly populárními. Je docela zajímavé, že po slavném období u nás velmi oblíbených francouzských komedií, přišly tyto soutěže také z Francie.
Ta úplně první, se dostala na naše obrazovky pod názvem Klíče od pevnosti Boyard jen několik měsíců po jejím vzniku v roce 1990 ...https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%AD%C4%8De_od_pevnosti_Boyard
Mnoho dílů odvysílala i Česká televize a tak není divu, že i u nás si získala soutěž své příznivce. Po ní se k nám dostala další dobrodružná soutěž s názvem Stopa Xapatanu ( La piste de Xapatan)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Stopa_Xapatanu , která se však natáčela v Mexiku a trochu může připomínat počítačovou hru jménem Herkules. Utkvěla mi v hlavě vzpomínka, kdy se například dva soci v jako-by indiánském ošacení sráželi bidly s vyvýšených dřevěných konstrukcí. Třetí a nejkratší soutěž byla tak krátká ( asi jen tři díly), že jsem se ani nepídil po jejím názvu. Odehrávala se pod vodní hladinou a zřejmě byla ukončena pro poměrnou nebezpečnost.
To vše ještě doplňovala týmová soutěž států s názvem Hry bez hranic, kde měla úspěšné zastoupení i naše republika, ale s její historií je to poněkud komplikovanější, neboť vznikla již dávno, ale měla dlouhou pauzu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hry_bez_hranic
Jindra jede do Francie.
Podařilo se mi získat v docela příznivý vánoční čas řadu fotografií z výletu fanouška této soutěže Jindry Tremla, včetně krásného osobitého prožitku celé akce. Bohužel, Vánoce, to je pro nás ,,amatéry od pera" také řada povinností i jiných plánů a jiných druhů zábavy, tak jsem se z toho pokusil udělat ( právě ho nyní zde tvořím) takový miniseriál. A do tohoto prvního dílu dám takové ty všeobecné informace, které můžete dohledat na wikipedii, nebo i v mapě, ale které mi poslal sám autor a stačí je jen okopírovat.
Pevnost Boyard. V příštím dílu si povíme něco o vzdálenostech mezi pevninou a tamními ostrovy.
Bývá sice běžné, že se články na webech kopírují z Wikipedií, ale nejsem si jist, zda toto nějak neodporuje autorskému zákonu. Tomu se člověk vyhne snadno tím, že dá pouze odkaz, ale to zase někdy čtenáře otravuje, když musí na jinou stránku. Zužím to tedy do velmi strohých údajů.
Pevnost Boyard leží mezi ostrovy Aix a Oléron v úžině Pertuis d'Antioche u západního pobřeží Francie.
Mohla zde stát již v roce 1666, ale nakonec,se začala stavět až za vlády Napoleona, v roce 1801, za účelem ochrany pobřeží (a obzvláště arzenálu v Rochefortu) před případnými nájezdy cizích (zejména britských) námořních sil.
Kanony měly tehdy ještě omezený dostřel a tak měla pevnost ve své době ve stávající linii opevnění ještě opodstatnění. Mezi roky 1809 až 1837, se na ní dokonce kvůli problémům se stavbou pískovcových základů nepracovalo, a když byla konečně roku 1857 dostavěna, tak pozbyla díky již lepší válečné technice ( dostřel) důležitosti.
V pevnosti Boyard, dlouhé 61, široké 31 a vysoké 20 metrů, konalo službu 250 vojáků. Byla později vězením, pak léta opuštěná a od roku 1990, se tu koná soutěž, která ještě nyní probíhá na jednom francouzském televizním kanálu, byť v průběhu let doznala různých vylepšení. Ale, o tom všem, o mnohém dalším, o samotné cestě Jindry Tremla a s novými fotografiemi, zase příště v nějaké příznivější vánoční chvilce. Osobně mě překvapilo, jak dlouhý odliv může u francouzské pevniny na Atlantiku také být.
Aktualizace 23.12. v 18 hodin: Soutěž dává program TV France 2 . U nás právě probíhá na stanici Prima Cool verze z roku 2013.
Suvenýry jsou základem úspěšnosti turistického podnikání.
http://soutok.blogspot.cz/2015/12/s-melnicanem-jindrou-tremlem-ke-slavne_24.html
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat