Nejbližší skalní nádhera u Mělníka.

Nevím jak vy, ale teď, když už nám sluníčko ukázalo náznak toho, jak vypadají jarní dny, tak si přeji, aby se nám ta příroda již i trošku zazelenala. Když jsem zde předloni v seriálu Toulky popisoval mimo jiné i Kokořínsko, tak přišla řeč i na to, že takové ty nejbližší skály k našemu městu jsou patrně za Chloumkem, pokud  se vydáte po červené turistické značce (Máchova cesta) malebným údolíčkem do Lhotky. Ta byla později poněkud přesunuta více k východu, což jsem díky bojovému plemenu psů těsně podle cesty před Lhotkou uvítal, ale novou trasu prošlou nemám.

Nicméně, myslím že za ta nejpěknější a nejbližší místa k městu, kde najdete, jak krásné skály, tak navíc již i vodu ( Pšovka) a lze je snad i označit za vstupní bránu do Kokořínského Dolu, lze považovat místa, kde se za malým chátrajícím nádražíčkem Lhotka nachází skautský tábor. Je tu jednak vlaková železniční zastávka, ale i trochu toho prostoru, který bývá při některých akcích ( většinou v souvislosti s příjezdem parní lokomotivy) zde využíván. A tak lze rozhodně toto příjemné místo doporučit třeba jen k malé procházce mezi skalami po břehu říčky Pšovky, která zde tvoří velké jezero využívané vyloženě k rybaření. Menší rybníček ke koupání i s občasným občerstvením najdete na druhé straně Lhotky směrem na Hleďsebe. Mimochodem, tato část Lhotky dnes již nese nový katastrální název Lhotka Důl.

Pohled na malé jezírko v táboře. Sem pravidelně jezdí na oslavu Dne dětí skautský oddíl z Prahy právě parní lokomotivou, avšak tábor bývá využíván i jinak. V dáli na snímku vidíte víceúčelové hřiště, ale nechybí i totemy, ohniště, klasické stany s podsádkou, kuchyně a větší společenská místnost. Kokořínský Důl je zkrátka místním klenotem přírody.

Není to romantika ?

Každá skála by mohla vyprávět svůj příběh.

Trošku jiný úhel pohledu a vše je jinak.

Skalní branka by vás dovedla složitým terénem skrze les vzhůru do polí.

Zmíněný rybník. Pokud mě paměť neklame, tak tato vodní plocha vznikla uměle v 70. letech 20. století a dokonce jsem se tehdy po její hladině ještě svezl ve člunu.

A nakonec kokořínské skalní voštiny. O CHKO Kokořínsko bylo již několik dokumentů natočeno a všude je vzpomínán básník Mácha a právě takovéto voštiny.

A příště nejspíš již uzavřu miniseriál o Nejkrásnějších městech na severu Českého království, mohli by přijít zase nějaké informace a třeba i nový seriálek s paluby výletního parníku, ale to jsou jen takové nápady pro krácení dnů k blížící se sezoně a možná inspirace.

S.Š.