Web-magazín Soutok vás těšil rovné dva roky. Mělník má i nová média.

Za vznikem Soutoku stojí jméno Roman Rak. Ten vstoupil do povědomí mělnických čtenářů nejprve, jako velmi aktivní diskutér webu Mělníček a posléze vydal v Mělníčku celou řadu článků na různá a často i ožehavá témata. Tím se vlastně liší od celé řady diskutujících na jmenovaném webu a již to samo vypovídá o tom, že Romana zkrátka vždy zajímalo, jaké je jeho okolí a jaké mají lidé názory na různé problémy společnosti.

To ostatně prokázal později i na svém osobním blogu, kde se stal velmi sledovaný i komentovaný jeho článek týkající se soužití etnik v naší společnosti. Tomu však předcházel jeho první cestopisný seriálek, který vyprávěl o jeho sponzorované cyklocestě kolem Čech.

Nakonec Roman založil blog s názvem Rádio Soutok. Ten jste mohli prvně spatřit dne 11.11.2011 v 11 hodin dopoledne. Roman se podle svých slov v textu rozpoměl na starší časy, kdy se internetovým rádiem začal zaobírat a hodlal na tuto zkušenost časem navázat. Čtenář se prvně dozvěděl, že Roman již má dokonce profesionální zkušenosti v médiích v pražských novinách Metro, kde bylo jeho specializací fotografování a tyto zkušenosti i znalosti a snad i známosti právě na Soutoku zůročil.

Díky tomu vznikl hned v úvodu velmi sledovaný seriál o práci městské policie, nebo později bylo možné s Romanem navštívit Kurs pro vůdce malého plavidla. Krom toho Roman tehdy opravdu díky povaze svého tehdy takříkajíc volného zaměstnání přicházel opravdu s aktualitami, které mohly v běžný pracovní den směle sekundovat profesionálním médiím. Povedeným kouskem bylo, když se například podařilo zřejmě díky jeho aktivitě zajistit pro čtenáře Soutoku možnost stažení nejstaršího filmu, který se v Mělníku v roce 1936 točil a kde si stačil jen tak tak zahrát i ten nejstarší mělnický most. Film sám o sobě je prakticky neznámý.

V médiích bývá běžné, že se někdy i sami autoři takříkajíc neznají a tak i pro mě byla zajímavá a nová zpráva o tom, že Rádio Soutok začalo jednoho dne zkušebně vysílat. Nemohu se k tomu nijak vyjádřit, protože se mi k linku nikdy nepodařilo připojit a ani jsem se mockrát již nesnažil, ale jistě by se v archivech nějaký ten článek o této aktivitě našel.

Ke konci léta 2012, se pak Romanovo jméno z webu vytrácí a autor, se začíná věnovat jakýmsi osobním podnikatelským aktivitám. Vrátí se v červnu letošního roku, aby pro vás přinesl několik obrázků z rekordně sledovaných povodní.

Na Soutoku jste se v jeho počátcích mohli také ještě setkat se jmény Lukáše Urbana a Jakuba Hořejšího, kteří také přispěli několika články a nelze psát o Soutoku bez nich. Stačí jen zajít do archivu.

Nakonec musím zmínit svoji maličkost. Asi proto, že jsem tehdy na Mělníčku publikoval občas také články, tak se na mě Roman obrátil, zda bych občas s nějakou tou fotečkou, nebo článečkem nepřispěl. No, dopadlo to takto ;-):-). Myslím, že je to mimochodem i smysluplnější a příjemnější aktivita, než leckteré diskuse v Mělníčku, byť se tomu člověk občas neubrání ;-) :-).

Ale, pojďme se těmi dvěma roky trochu po paměti projít. Můj první seriál měl název,, Rádio kdysi a dnes" ( 9 dílů) a motivovali mě k němu hned tři věci.  Když má býti Soutok rádiem, tak ať je tedy o rádiu. Skutečností je, že mě vždy fascinovalo, co se jen už všechno mimo jiné i v rozhlasové a televizní technice za více, jak 50 let událo. Dnešní mladý člověk jen těžko věří, že republika měla pouhé tři rozhlasové stanice a jen jeden, až dva televizní programy. A do třetice je fakt, že jsem s tím tak nějak spjat. Druhý seriál jsem věnoval  mělnické dopravě a také to nebylo náhodou. Ta mě vždy, zejména dříve zajímala a svého času jsem tím tak nějak nejen žil, ale i disponoval mnoha jízdními řády. A nakonec to byl seriál Toulky, který je jasným vzkazem čtenářům, co autor považuje v životě za to pravé ořechové.

Soutoku se i povedlo několik zvlášť sledovaných akcí. Byla to nejprve akce, kdy ověnčená loď na počest zesnulého exprezidenta Václava Havla proplouvala 31.12.2011 laterálním kanálem. Velkou sledovanost měly i akce v okolí Mělníka i přímo v něm v květnu a červnu 2012. Po svatbě Jiřího Lobkowicze, se hned ve stejný den dařilo i Mělnické Jizerské 50ce. Krom toho význam Soutoku gradoval  později především o víkendech  a možná tak časem nastartoval  víkendovou aktivitu i jiných médií, což si ovšem musí každý dohledat či zodpovědět sám.

V úvodu se pohybovala dle počítadla návštěvnost mezi 350-700 kliků denně a ve jmenovaný den dvouakce dokonce překročila na tři dny vysoko tisícovku. Zlom nastal ve chvíli, kdy, se stal Soutok prakticky webem jednoho autora, upustil celkem logicky od názvu rádio ( nic nevysílal) a přestal být tak nějak i zpravodajský, byť později lákal i na různé akce. Avšak, i jako magazín na různá téma s nějakým tím cestováním si své čtenáře vždy našel.

Možná se někdo zeptá, proč na Soutoku nikdy nepadla po stagnaci stávajících autorů agitační výzva pro nové autory? Tady je třeba vidět, že ani po těch 8 měsících společné autorské činnosti, se nikdo, pokud vím, nepokusil na výzvu, kterou tu měl Soutok někde již od samého začátku vystavenou reágovat.
   Jedno staré, ale významné pořekadlo říká ,, Podle sebe soudím Tebe." V životě jsem se k lecčemu vrátil i po letech a nevidím do hlavy bývalých autorů, či zakladatele blogu. A druhou a snad ještě hlavnější věcí je fakt, že nevidím na stránkách webu Mělníček nikoho, kdo by rád psal články a upozornil na sebe.

Téměř  asi rok po Soutoku, se objevuje na mediální mělnické scéně další webové médium, kterým je Isoutok. Je to zase úplně jiný blog s jiným hlavním zaměřením, který se tuším zrodil kolem radního ing. Schweigstilla ( mimochodem jde o nejúspěšnějšího kandidáta TOP 09 mělnického regionu v mimořádných volbách). Zde se třeba dočtete, jak si v jednotlivých regionech okresu Mělník vedli různí kandidáti ve volbách, nebo můžete trochu nahlédnout pod pokličku místní politiky, či si přečíst i článek o tom, jak se člověk pokusí žít na spodní hranici finančních možností.

Nejnovějším médiem je zatím snad Mělníček.tv - mělnická internetová televize. Zde prozatím nejmenovaný tým pořídil pro své návštěvníky různé nahrávky z akcí, které se nedávno v našem městě konaly. Je to zřejmě pěkná práce, byť se musím přiznat, že jsem to prvně po chvíli vzdal, neboť se vše neustále načítalo, což měla zřejmě za následek reklama v Mělníčku. O současné aktivitě webu moc nevím, protože i já patřím mezi běžné čtenáře, kteří klikají kromě diskuse na Mělníčku, také na zajímavé odkazy v rubrice Zprávy vlevo dole, odkud vedou direkty na články jmenovaných webů.

Myslím si, že je dobře, že tu máme takové aktivity a jistě je pozitivní, že se jim věnují mladí lidé, kteří mají být a jsou určitou kulturou národa. A přiznejme si, že nebýt Mělníčku,.... tak kdo by o nich věděl? Tady si skutečně téměř neznámí autoři vzniku Mělníčku zaslouží na kulturním poli města Mělníka za svůj počin velkou poctu, která svým významem přesahuje činy leckterých umělců a politiků nejen v regionu.

 A co říci  ještě k Soutoku? V názvu článku čtete, že tu byl dva roky. Jsou jistě skupiny, které vznikají a rozpadají se. Některé hlásí ukončení činnosti, které pak stejně poruší. Jsem takový volnomyšlenkář, který si s podobnými barierami nedělá moc hlavu a ani s náplní článků. Ostatně, neživí mě to :-).

Věc je však složitější. Je třeba vidět, že klasický papírový magazín má své placené autory, kteří mají pochopitelně podmínky ( čas i prostředky) a odvádí tak maximum. V případě Soutoku by byla taková vynaložená aktivita nejen téměř nemožná, ale dokonce neadekvátní výsledku. Smyslem Soutoku také není psát nějakou odbornou, zájmovou či filosofickou literaturu, ale spíše na ní upozornit. Říkejme tomu třeba misionářská práce. A ta není vůbec od věci, protože jedině s těmi lidmi se člověk cítí ve společném prostředí dobře, kteří vyznávají podobné hodnoty a samozřejmě netouží nikdo z nás mít kolem sebe vandaly, lidi bez úcty k přírodě, památkám, okolí, bez vzdělání i zájmu, nebezpečné okolí atd. Takové články jsou však bohužel obvykle nejpracnější a nejméně sledované, což není pro autorskou volnou ruku zrovna povzbudivé.

Dnešní doba je plná protikladů. Leckterý  váš známý vám vychválí české komedie z dřívějších i ze 70. a 80. let, a dokáže  říci, že ho ani po 120. nenudí a umí leckteré filmové hlášky zpaměti. Dovede pochválit i pěkné dokumenty a kouzlo vědy. Dovede nadávat na ostatní přihlouplé seriály tuzemské i cizí, reality show, VIP zprávy a tvrdit, že mu nic nedají, avšak nakonec leckdo podlehne akčním zprávám, nebo světu, který se točí kolem modelek, herců a známých osobností. Ono je to také leckdy na titulce a není moc po motivační stránce z čeho vybírat . Tím chci říci, že nevýhodou webu oproti knihám je to, že musíte mít nápad v hlavě a pátrat po něm, na rozdíl od nějakého nabídnutého obsahu konkretní knihy. A podobné je to i na Soutoku, kde po katastrofě přichází věci kolem filmu ( třeba spatříme celebritu), pak tu máme pivní akce, další akce, typy na akce, a nakonec to další.

 V červnu během povodně zde byl rekord sledovanosti, který čítal 4 500 diváků a divil bych se, kdyby byl někdy překročen. Současná čtivost článků není z mnoha důvodů velká, ale jsem rád, že se vždy někdo najde, kdo hned přiběhne, jakmile se zde objeví něco nového, nebo se i čtenáři probírají staršími články. Vězte, že je zde již přes 600 článků. Ovšem, nelze zaručit do budoucna aktivitu, hrozí i technické selhání a život není jen psaní.

A co říci závěrem?Soutok, se teď tak trochu podobá třeba legendární kapele Status Quo. Sice jsou  pryč časy, kdy hitparády drtily hity Rock'n roll over the world ( 76), nebo Whatever you want (79), ale, když se s něčím novým, či staronovým občas objeví, tak snad někoho potěší ;-):-).

SŠ.