Chalupa v Jestřebici.
V minulém článku nás zaskočil takový problém. Najednou je červenec a člověk zjistí, že od začátku roku toho mnoho nenajezdil. Není možné sednout na kolo a hned jet bez přípravy 70 kilometrů. Odpověď se zdá být jednoduchá. Ano, jiné řešení opravdu není, než trénink, a tak jsme si minule dali okruh, který nakonec vyšel na 40 kilometrů.
Kostelík v Bořejově.
Jenže se objevil problém, který je pro vyznavače cestování a potažmo rekreační cyklistiky a turistiky doslova pohromou. Média zvlášť na vás starší apelují, že v tropických teplotách nemáte vůbec chodit zbytečně ven na slunce, že se máte zdržet tělesné námahy, pravidelně pít, a že zkrátka hrozí kolaps. Čili, jako kdybyste leželi doma s nějakou nemocí a to je prosím červenec, kdy bílý den má 16 hodin. Navíc je z dnešních ekonomických i časových důvodů výhodné brzy ráno vyrazit do nějaké vzdálenější oblasti a opravdu ji řádně prozkoumat. To můžete právě jen díky dlouhému bílému dnu a určité fyzičce, což ovšem při počasí nad 23 stupňů Celsia zrovna nelze.
V popředí obec Ždírec a za ním Malý a Velký Bezděz s hradem.
Přemýšlel jsem, jak se s problémem poprat a nápady přišly asi dva. Vzhledem k tomu, že je úplněk, tak se jeví i jako zajímavá myšlenka, se projet našim romantickým krajem pod noční oblohou. Nakonec ale zvítězil nápad jiný, který mi dal dost přemlouvání, protože vyžadoval vstávání téměř s východem slunce. To se mi stejně nakonec tak úplně nepodařilo a sami asi mnozí víte, že v horkých dnech, si ráno nejlépe odpočinete, ale start v 6.40 byl celkem úspěch.
Kaplička u Ždírce.
Plánem akce bylo dorazit v přijatelných dopoledních hodinách do Doks, chvíli zde pobýt a nazpět využít k návratu hlubokých zalesněných údolí. V praxi to znamenalo toto: Mělník-Střednice-Kokořín-Střezivojice-Blatce-Tachov-Doksy-Tachov-Blatce-Dolní Houska-Tubož-Ráj-Harrasov-Lhotka Důl-Chloumek-Mělník.
Nástěnné hodiny na hostinci v Tachově skýtají i krásný filosofický nápis znění: ,, Jedna z těchto dvanácti bude Tvá poslední."
Pokud jde o časy průjezdů, tak jsem se již mnohokrát zmínil o tom, že nikam nepospíchám, okolí si užívám a do kopce chodím pěšky, což prospívá sedacím partiím a jiným svalům. Na Chloumku jsem byl v 7 hodin, na Jestřebici v 8, a jak vidíte, tak tady v Tachově kousek před Hyšperkem ( Doksy :-)) něco před 10. hodinou. Nezapomeňte, že sluneční hodiny nikdy nepočítali s tím, že si lidé zavedou letní čas.
Máchův Hyšperk (Doksy) http://cs.wikipedia.org/wiki/Doksy s Velkým rybníkem je před námi.
Kousek před příjezdem do města ( cca 37 km z Mělníka přes Kokořín) se naskýtá velký zemědělský plac, odkud je pro nás nezvyklý pohled na Bezděz, na samotné Doksy a v dáli můžeme vidět jakýsi odkaz k cílům, které leží ještě dál. Znalci jistě poznají především siluetu Ještědu, která se v dáli za městem na obzoru vypíná.
Pokud vám tento povoz připadá povědomý, tak právem. Na vozíku byla reklama ,, firma Brož Mělník". To se ví, že jsem regionálního krajana u Macháče pozdravil a zasmál se tomu, jak se někdy náhodně stává, že někoho celou dobu nevidíte, a pak ho potkáte ( nafotíte) během jednoho, dvou dní znovu. Inu, u Macháče je v létě lepší výhled na kšeft.
Tak, na Mělníku, se nám chodí cizinci stále dívat za zámek na výhled ( posledně je ani průvodce snad nevzal na vyhlídku u knihovny), občas zabrousí ke studni, pravé podzemí stále čeká na svou šťastnější budoucnost.... a raději teď pojďme k Macháči, kde se to hemží lidmi. Tady jsem si počkal chvíli, abych také zaznamenal nějakou tu atmosferu a bylo na vše dobře vidět.
Jeden ze dvou ostrůvků v Macháči, je zvlášť oblíbeným cílem očí mnoha návštěvníků. Je zde zákaz pobytu.
Fronta na loď v 10.50, která má odplout v 11.30 na okružní plavbu.
Ne, to nejsou jachty v Monte Carlu :-).
Loď vyplouvá. Pohled z cesty k pláži Klůček.
Součástí cesty domů, byla i jízda za výletním městským vláčkem.
Ten má hlavní nástupiště zřejmě na hlavním náměstí. V pozadí radnice.
Krávy a příroda, stejně, jako další domácí zvířectvo, lze považovat za určité synonymum k harmonii pocitů. Zde jsme v obci Blatce, která je zde jakousi pohraniční obcí dnešního Libereckého kraje. Dříve Severočeský kraj- okres Česká Lípa. Pouze dva kilometry od hranic s okresem Mělník.
Než sjedete z Blatcí do Dolní Housky, naskytne se vám pohled na stejnojmenný zámek.
V osadě Tubož, se hovoří o skalním mlýnu na říčce Pšovce. Teď už vás čeká jen příjemná cesta domů skrz údolí Kondrádovského a Kokořínského Dolu. Je nejvyšší čas, protože, ač jsou na obloze řasy, tak to ve 13.15 už pěkně i tak připaluje.
Tady nedaleko Kondrádova a stájí Laka, mě vždy dostanou trsy ostřicové trávy. V Holandsku ( dnes Nizozemí) to dávali před 30 lety na pohledy, protože je to prostě pěkné. Dnes máme na komunikaci internet.
A kousek za Mělníkem-Chloumkem jsem byl zrovna u toho, když kombajn vyprazdňoval ze svých útrob zrno. Také určité vzpomínky ;-):-).
Ve 14.45 tedy redaktor Soutoku dorazil domů a zápřah to tedy byl. Vždyť bylo 30 stupňů ve stínu. Hlavní je ale radost z toho, že to nebyl proválený den, pěkné zážitky a fyzička vydržela.
Přeji vám dobré nápady do horkého léta, třeba se nechte inspirovat, ale s rozumem a díky, že jste se rádi podívali do maličké částí mého fotoalba, kterou dávám volně k disposici, inspiraci, poučení, vztahu k vlastenectví i dalším hodnotám, které nás obklopují a potěše čtenářů.
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat