čtvrtek 22. září 2022

Hned po volbách nás čeká tolik očekávané otevření druhé části obchvatu. Co vlastně přinese ? Víkend vám může zpříjemnit i 74. ročník Zlaté přilby. Mělník patří mezi elitu a čeká na již třetí celostátní německý multiplex.

 

Těch věcí, které se v září konají je opravdu mnoho, jak jsem tu již nedávno psal, ale když pominu blížící se volby, které rozhodnou o tom, kteří zastupitelé, že budou plánovat a rozhodovat dějství v našem městě, tak nejvýznamnější událostí je bezesporu otevření druhé části budovaného obchvatu města. Vždyť teprve blízká budoucnost ukáže, jak dalece si všichni ulevíme. Bude to obrovská změna, protože se nám opět vydá doprava přijíždějící od Prahy a Mladé Boleslavy na křižovatce u benzinové pumpy Shell směrem na Blata.

Tedy, tak to aspoň mnozí předpokládáme. Jenže, zatímco jsme už pomalu odvykli zácpám na křižovatce u železničního přejezdu na Kokořínské ulici, která je hlavní ve směru od Kokořína a kruhový objezd tu není, tak si budeme muset opět zvykat, že tato křižovatka bude náročná. Náročné to budou mít i chodci na cestě k vlaku a obráceně, kteří tu budou mít na přechodu u nádražní budovy sice přednost, ale praxe již mnohokrát ukázala, že na to nemůžete nikdy spoléhat a občas jde o život.

Dalším zajímavým místem bude zjištění, kdy se dozvíme, kolik že té dopravy míří k Liběchovu a kolik na most přes Labe, případně do přístavu. Vždyť tu bylo v mnoha diskusích kdysi řečeno, že nejpalčivější je asi nákladní doprava od Mladé Boleslavi, která buď pokračuje dále na Slaný a Karlovy Vary, nebo pokračuje do mělnického přístavu. To rozhodne zřejmě o tom, jak dalece bude vytížena silnice za koupalištěm i autokempem, která bude zřejmě tak, jako kdysi důvodem k láteření řidičů osobních automobilů i zásobování, kteří se budou chtít dostat z Bezručovy ulice přes vlečku směrem na Pšovku.

Jediné rozumné místo, jak se dostat na obchvat z Bezručovy ulice, bude totiž zřejmě použití nového kruhového objezdu poblíž Evy ve směru z Vodárenské ulice. Na druhou stranu není jasné, zda budou někde snad užity semafory, a také není jasné, zda třeba někoho nenapadne vést veškerou nákladní dopravu od nádraží povinně přes trať, až na vybudovaný kruhový objezd  , kde se napojuje  dobudovaný obchvat na silnici přicházející od Slaného k České Lípě. Teprve na tomto kruhovém objezdu by se nákladní doprava rozhodovala, kam se chce vlastně vydat, což je možná lepší varianta. To je totiž jediný případ, jak nezkomplikovat osobní dopravě příjezd z Tyršovy ulice v centru i osobní dopravě z Bezručovy ulice na kruhový objezd na Pšovce.

Juraj Ilja Jenča- Zlatá přilba , nakl. Naše vojsko 1986.

Dnes si připomeneme, že se nám v neděli také jede již 74. ročník závodu Zlatá přilba, na který jsem si v dávné minulosti také několikrát vyjel. Není  bez zajímavosti, že na zmíněných stránkách najdete i  historickou přehlídku programů a plakátů z předlouhé historie těchto závodů.

http://www.zlataprilba.cz/

Dařilo se někdy našim jezdcům ve světovém měřítku v nějaké sportovní motorové disciplíně ? Zajisté bychom taková období našli, ale většinou jde již jen o historii. Takovou vyjímkou je v současnosti Roman Staněk ve formuli 3, ale třeba motocyklové závody, nebo Dakar, tak tam bychom museli do historie. Přesto existuje disciplína, kde si Česká republika trvale udržuje své jméno ve světě a není to jen poměrně  množstvím jezdců, mezi kterými máme ještě občas nějaké ty talenty, ale je to i díky slavnému závodu Zlatá přilba, který nám i leckde ve světě trošku závidí.

Obvykle se totiž na všech plochodrážních oválech startuje v počtu čtyř jezdců a úsilím každého z nich je zajet co největší počet bodů. Naše přilba se startuje v počtu šesti jezdců, má velmi zajímavý systém bodovacích a vyřazovacích bojů, a konečně do poslední chvíle nikdo pořádně neví, kdo se jí účastní, protože ti nejlepší na planetě mají různé závazky ke svým klubům, nastupují v různých ligách i k závodům o titul mistra světa, ale pokud na tento závod někdy zavítali, tak se vždy snažili vracet.

Nechci se tu zbytečně rozepisovat o něčem, co si každý zájemce může najít a jistě všichni víte, že těch možností vyžití kolem nás je mnoho, ale tentokrát jsem sem dal téma tak trochu i proto, že se o víkendu snad ani nikam na akce nechystám. A také si musím zavzpomínat, jak se ta doprava mění. Vždyť dříve člověk vyjel v neděli ráno v 7.30 vlakem, a po přestupu v Lysé nad Labem a Kolíně dojel konečně v 10.30 do zastávky Pardubice-Svítkov, odkud již došel pěšky na stadion. Dnes jste za stejnou dobu už někde v Ostravě a přestupujete jednou.


Pokud bychom měli hodnotit bydlení občana podle toho, jaké multimediální signály mohou dojít do jeho domácnosti, tak Mělník patří jednoznačně mezi elitu. Prostě se na věc podívejte tak, že internet si mohou lidé do domácnosti přivést prakticky po celé republice. O televizi nebudeme ani diskutovat, protože věřím tomu, že když ji někdo chce a bydlí v neskutečně členitém terénu, tak ji přijímá prostřednictvím nějaké netové služby s pestrou nabídkou.

To už jsme se dostali i k tolik kvalitnímu a samostatnému bezdrátovému příjmu, jakým je FM, který ovšem nenabízí v různých částech republiky stejné možnosti příjmu, ani stejnou kvalitu. Vůbec posledním výkřikem techniky, který má ještě v současnosti cenu řešit, je takzvaný digitální rozhlasový příjem, jenž je podobný tomu televiznímu.

Zájemce má příslušný přijímač, na který se pokouší zachytit nějaký vysílač v okolí, který mu pošle především kvalitní ( digitální vysílání) zvukové programy z nabídky nějakého provozovatele a dle typu přijímače i případné doplňkové služby, která umožňují současný příjem textových zpráv a celou řadu obrázků. Přijímače se podle nároků pohybují zpravidla v ceně od 500 Kč do 3 500 Kč.

Je sice na mapě ČR ještě řada bílých míst, kdy musí zůstat majitel zpravidla kombinovaného rádia DAB+/FM u příjmu FM, pokud nehodlá hledat v blízkosti svého bydliště místo s příjmem digitálního signálu, ale reklama se již chlubí tím, že je populace posluchačů v celé ČR v případě Českého rozhlasu pokryta již z 95%


Pochopitelně, že má každý jiné nároky a nejlepší je poslech samozřejmě v Praze, kde posluchač naladí všechny naše české provozovatele bez nějakého vyššího technického vybavení. Ale takové to prostě je, ač se to jinde potencionálním posluchačům moc nelíbí a zapomínají, že zahušťování rozhlasu a televize přicházelo vždy z vnitrozemí. Jednak je to tím, že už je to dávno, a pak se muselo zejména u televize kvůli kritice více pospíchat.

DAB+ není zase pro společnost až tak horký brambor, a tak se lidé musí spokojit s prohlášením, že prý velkým rokem pro změny u nás bude rok 2023. To nás tady na Mělníku však nijak moc netrápí, protože jsme prakticky elitním městem. Chytíte u nás v podstatě to samé, co v Praze ( Čro, Teleko, Čra, RTI.cz i Color, jen si zejména na ty tři poslední budete nejspíše muset pomoci v současnosti venkovní anténkou.

 Ovšem, pokud máte okno otočené na Prahu a přijímač vám bude stát dva metry od něj v místnosti na stole, tak ji nejspíše potřebovat nebudete. Takovou tuzemskou nabídku vám může občan Brna jenom závidět, ale ten si to tak trošku snaží kompenzovat příjmem rakouských multiplexů. Tam mají v současnosti z našich jenom Čro a Teleko, pokud se nepletu, ale leckde zase uloví nějaký ten rakouský mux, nebo i slovenský..

V digitální nabídce dnes již hrají i  mnohá soukromá rádia známá z FM a dokonce i místní Signál ( 99.9 MHz), který sklízí pochvalu i v jiných částech země především za hudební repertoár 80. let doplněný službou slade show, která nabízí u této stanice především obaly LP desek. Pokud chce čtenář vědět, který náš provozovatel má v nabídce jaké stanice, z jakých vysílačů vysílá, a jaký mají územní dosah, tak to vše se dozví na webu ....https://digital.rozhlas.cz/


Ovšem, už to tak bývá, že řada lidí ráda naladí i nějakou tu cizinu, a pro Mělník je to především blízké Sasko. Sice je tomu už více než rok, když mělo v Krkonoších  začínat vysílat také polské vysílání, ale dodnes se dozvíte, že je to stále jen ,,Plan".

https://radiopolska.pl/wykaz/obiekt/135

A tak máme vlastně docela štěstí, že v Německu jde DAB+, jako na drátku a stále se tam něco děje. Začalo to obdobou našeho Čro, tedy prvního celostátního multiplexu Deutschland DR na kanále 5C a saským regionálním multiplexem na kanále 9A. Když k naši radosti začal z Drážďan relativně nedávno vysílat druhý státní multiplex Antenne DE na kanále 5D, tak kvůli bohatší nabídce úspěšných německých hudebních stanic vzbudila tato akce u nás jisté pozitivní naladění, ale brzy po rozjezdu se ukázalo, že vysílání Teleka z Černé hory ( Janské Lázně)  na stejném kanálu způsobuje v některých našich lokalitách problém.

Není třeba chodit daleko. Zatímco na vyhlídce u vily Karola německé vysílání z Drážďan, či z Chemnitzu poslouchat můžete, tak v parčíku za chrámovou věží směrem k Dobrému kanci již budete ladit pravděpodobně převážně signál z Krkonoš. Tedy Teleko. Sice má dojít v příštím roce k řadě změn, ale kdo má pořád na něco čekat, že :-)?

V říjnu 22 se tedy na kanále 12A očekává start již třetího celostátního německého multiplexu, který by snad měl také obsahovat nějaké nadějné hudební stanice a lepší to bude z toho důvodu, že kanál 12A je zatím neobsazený. Němci jej chtějí vysílat kromě nejvýchodnějších Drážďan i z Lužice. Na jaře pak Němci v Sasku spustí další tři regionální muxy, ale to už nás nemusí zajímat, protože půjde o takové výkony, které sice v Krušných horách zachytíte, ale sem dost pravděpodobně nedosáhnou.

Ovšem, to je to kouzlo nejistoty i nesměrové antény ( teleskopu), že třeba na zámecké vyhlídce na soutok ulovíte jednou na kanále 5D naše Teleko z Černé hory, druhý den tam bude německé Antenne DE, které nejdále naladíte den předtím někde na konci zámecké restaurace, a pak vám tam třeba při mlze skočí rakouská Austria DAB+ z 230 km vzdáleného Jauerlingu. To je ten úžasný pohyb vln.


Přehledy:

Situace v Sasku:   Provozovatelé, multiplexy, stanice, kanály

https://www.ukwtv.de/cms/deutschland-dab/sachsen-dab.html

Situace u nás:

https://www.ukwtv.de/cms/tschechien-dab.html

úterý 20. září 2022

Již za tři dny budou občanům otevřeny volební místnosti. Co je dobré vědět, než se rozhodneme ? „Vlk – náš staronový soused“ . Výstava věnovaná problematice návratů vlků na území ČR.

 

Čas žene, jako voda a než jsme se nadáli, tak tu máme po Mělnickém vinobraní letos i komunální volby a volby do senátu. To se zase tak často nestává, aby mohl občan třeba i něco ovlivnit ve veřejné sféře, a tak je dobré si  aspoň stručně připomenout, kdy že se volby konají a kdo kandiduje.

 Kdy ? :   23. a 24. září v časech 14.00 - 22.00 a  8.00 - 14.00.

Kdo tedy kandiduje u nás v Mělníku ?

 Za názvem kandidujícího uskupení je v závorce vždy její lídr.

1) Mělník v srdci  ( JUDr. Petr Kowanda ),  2) Mé město ( MVDr. Ctirad Mikeš),  3) Mělničané ( PhDr. Mgr. Petr Volf),  4) Máme rádi Mělník ( Mgr. Milan Schweigstill).

5) Svobodný soutok ( Mgr. Milan Ptáčník)  6) DSZ- Za práva zvířat a NK ( Karolína Lukavská) 

7) Mělník 2022 s podporou Strany soukromníků České republiky (  Zbyněk Šnajdr),  8) Piráti a zelení ( Martin Vlček)  9) ODS a TOP 09 ( Ing. Tomáš Martinec Ph.D.)

10) ANO 2011 ( Petr Kowanda) ,  11) Roma luma ( Ivan Oračko), 12)  Za sport a zdravý Mělník ( Ing. Martin Spurný)

Seznam všech kandidátů do zastupitelstva obce je zde :

https://www.idnes.cz/volby/komunalni/2022?t=vysledky-obec&o=2&o2=CZ0206&o3=534676&obec=melnik


Senát:  https://www.idnes.cz/volby/senat/2022?k=1&t=vysledky-obvodu&o=28&obvod=melnik

Bylo by však možná asi tak trošku zklamáním, pokud bych do článku nevnesl takříkajíc trošku teplého lidského slova. Víme, že na nás  již téměř měsíc shlíží z bilboardů různí straníci s nejrůznějšími hesly. Všude kolem můžeme vidět nějaké stranické noviny, kde nechybí obrázky kandidátů, ale najdete tam i články, kde nás daný subjekt informuje o tom, jaké má představy, co by chtěl udělat, kdyby tu možnost měl, a případně i to již ve městě vykonané, co uznal za vhodné přičíst svým zásluhám v minulosti.

Samozřejmě, že ne každá kandidující strana, se může prezentovat tím, že něco již udělala, když neměla příležitost, nebo má i tak málo peněz, že prostě nemá prakticky ani na sebemenší předvolební kampaň.

Mnozí máme za sebou v roli voličů již celou řadu všelijakých voleb, čteme na netu reakce lidí před nimi i po nich a téměř vždy je z těch příspěvků cítit nějaký pesimismus, hořkost, lhostejnost, nespokojenost s něčím,  rozčarování , nebo i jejich zbytečnost. To vše žel k volbám prostě patří. Volič může někomu, nebo rovnou nějakému celému uskupení pomoci k úspěchu, ale tím to pro něj také vše končí.

Můžeme se potom jistě podivovat tomu všemu dalšímu dění, kdy se řeší ty různé spolupráce, rozdávají se funkce a přichází na realizaci slibů, ale od toho jsou zase další volby, abychom třeba na to naše divení zareagovali. Možná tedy není na místě nad něčím lamentovat, nebo se vzdávat možnosti volby s tím, že je něco jedno, nebo že se favorité nakonec dohodnou, ale třeba by si měl volič uvědomit to, co si začal časem konečně uvědomovat u voleb do parlamentu ČR, že jeho hlas prostě může pomoci někoho favorizovat a v konečném výsledku to může být někdy dost důležité.


Vydejte se s námi Teritoriem vlků!

16. 9. - 30. 10. 2022 Regionální muzeum Mělník – velký sál

Unikátní výstava věnovaná problematice návratu vlků na území ČR, biologii a ekologii druhu je k vidění ve velkém sále Regionálního muzea Mělník do 30. 10. 2022. Její jádro tvoří putovní výstava Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, České zemědělské univerzity v Praze a Senckenbergova muzea přírodních věd v Görlitz  ( Zhořelec)

„Vlk – náš staronový soused“. Mělnické muzeum společně s Hnutí DUHA Šelmy a Správou CHKO Kokořínsko-Máchův kraj prezentaci této často kontroverzně vnímané šelmy významně rozšířili. Uvidíte sestřih nejlepších záběrů z fotopastí umístěných na území Kokořínska a Dokeska, setkáte se se zvířaty, která jsou součástí její přirozené potravní nabídky a seznámíte se s různými způsoby doporučené ochrany hospodářských zvířat.


Nechybí interaktivní koutek pro děti s řadou aktivit a do tématu Vás vtáhne úvodní mini videomapping. Vlk má svoje místo v naší přírodě i kultuře. Vzbuzuje respekt a obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně začíná vracet. Seznamte se s naším staronovým sousedem. Poznejte jeho rodinný život, pronikněte do tajemství umění lovu a nechte se inspirovat jeho nenápadným pohybem v přírodě. Právě poznání může pomoci pochopit smysl jeho přítomnosti v naší krajině. Na výstavě je k dispozici řada výukových a osvětových materiálů pro děti i dospělé a po celou dobu budou probíhat projekty pro školy.

Na slavnostní vernisáži přiblížili kontroverzní téma návratu vlka do naší krajiny odborníci. Kurátorka výstavy Ing. Marcela Holubová z mělnického muzea i ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj Ing. Ladislav Pořízek doufají, že výstava přispěje k osvětě tématu ve společnosti. Mnoho sporů, které brání konstruktivnímu dialogu, totiž pramení z neznalosti způsobu života této velké šelmy, jejích nároků na prostředí i biologie a ekologie druhu.

 Výstava s mezinárodní spoluprací si klade za cíl vyvrátit zakořeněné mýty a poskytnout ucelený pohled na život velkých šelem, které se již opět stávají součástí české přírody. 28. 10. proběhne v rámci programu Dne Středočeského kraje doprovodný program pro veřejnost s komentovanou prohlídkou výstavy i interaktivními aktivitami nejen pro děti např. odléváním vlčích stop.




neděle 18. září 2022

Když covid zamíchá plány s vinobraním, tak může přinést nové myšlenky. Dnes navštívíme město, které má v mnohém k Mělníku blízko. Tina Turner v Barceloně 1990 live a Jimi Hendrix.

 


Původně jsem se dnes ráno snad pod vlivem zlepšení zdravotního stavu rozpomněl na své dávné básnické začátky a napadla mě z ničeho nic taková praštěná rýmovačka, která má tu sílu, že ona vlastně řekne vše. Jenže mi později přišlo, že se do názvu článku nehodí a navíc celou situaci hlouběji vyhodnotím jen o něco níže.

Mysl plány staví 
a covid to baví
rozhodovat o osudu,
že s vinobraním nepobudu.

Když se ještě kdysi dávno diskutovalo na webu  http://melnicek.cz/ o Mělnickém vinobraní,  programu na scénách a jeho pomalu narůstajícím vstupném, tak si tehdy ne každý uvědomoval, že plno lidí opravdu studuje ten program a mnohdy se rozhodují zejména podle hudební nabídky. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy mi několik mladších známých řeklo, že jdou hlavně na MIG 21 a na Wohnout.

Samozřejmě, že na takovém vinobraní je spousta skupin, které vám předvedou v pěkných krojích třeba milou historickou hudbu, tanec, nebo rytířskou zábavu kovových pánů, jsou tam různé kapely s vlastní tvorbou, ale opravdu jsou hlavním tahákem ty, které jsem tu zmínil, a když se někomu podaří zahlédnout hlavní středověký průvod a ohňostroj, tak je prostě splněno k dokonalosti :-).

Všimli jste si však toho, co nám až na jednu malou vyjímku z letošního Mělnického vinobraní úplně zmizelo ? Ano, úplně zmizely revivaly světových kapel. Nějak to snad odchází s historií a kdo již nesleduje naši současnou hudbu a množství názvů našich různých kapel, tak je vedle, jak ta jedle. Přitom, při vší úctě k britské královně, bych si takové Sex Pistols revival docela rád poslechl.

A co  Sex Pistols ? Zajímavé, že všechny ty kapely začínající na ,,S" ( Sweet, Slade, Status Quo, Smokie, Suzi Quatro) hráli takovou fajn muziku :-). No nic. Letos jsem určitou motivaci měl. Častější čtenáři již vědí, že jsem měl s fotoaparátem Canon až příliš trpělivosti, a tak jsem letos zvažoval, pokud to tedy vůbec můj mobil umí zkusit snímky ohňostroje jím, nebo to vůbec nahrát, jako videosoubor. Vidíte, stále chybí zkušenosti, stále je co testovat, ale návrat k Olympusu, který to kdysi dělal skvěle, mě netáhne.

Jenže to všechno vyřešil covid. V září je tolik společenských akcí, že to pak někdo přiveze a ono se nic neděje. Je to všechno v pohodě, protože máme převážně všichni dobrou imunitu. Ovšem, jedno takové pootevřené okno nastartuje takový proces, že pak už je úplně jedno, jestli jste prostě nastydlí, nebo máte covid, ale chová se to přesně tak, jako když člověk v minulosti jenom pořádně nastydl a covid jsme ještě ani neznali.


https://soutok.blogspot.com/2013/10/patnact-snimku-ohnostroje-co-neletal.html

I tak se dá ale prožít hodnotný svátek. Obrovskou radost mi udělal v pátek večer program ČT Art. Nejprve to byl koncert Tina Turner v Barceloně 1990, kde tento sexy symbol populární hudby 80. let předvedl pořádnou 105 minut dlouhou show, kterou tehdy natočila nizozemská televizní společnost a nyní po 32 letech dialogy s publikem doplnila ČT titulky a datem zpracování 2022. Viděl jsem s Tinou řadu klipů, ale na koncert z období největší slávy si nějak nemohu vzpomenout.

Celý koncert si můžete pustit zde:

https://www.youtube.com/watch?v=55DbPV080ew&t=10s

Zajímavostí je, že tím kytaristou, který se často dívá do kamery je John Miles, který v roce 1976 zahrál na klavír a zazpíval úžasnou skladbu Music. V loňském roce ve věku 72 let zemřel, jak jsem zjistil.

https://www.youtube.com/watch?v=PF6mk2Sq4yY

Nu, a pak tu byl v rámci seriálu Legendy pop-rocku díl, který nám dost dobrým způsobem představil kytarového kouzelníka, kterým Jimi Hendrix bezpochyby byl.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/13025348592-legendy-pop-rocku/219387758310003/

Tak, že to nebyl po kulturní stránce zase tak špatný páteční večer ,co  :-)?


Mohlo by se zdát z mých dovolenkových článků, že město Mělník má takovou svoji paralelu na jihovýchodní Moravě. Kolikrát jen jsem tu psal, že máme obdobné teplé klima, jako někde na Pálavě, že tady i tam jsou vinohrady a vinobraní, že tady i tam jsou krásné rozhledy, že tady i tam je celkem otevřená krajina, že tady i tam jsou lužní lesy, že třeba Mikulov je také na kopečku, a také níže, než okolní krajina, a tak to tu již bylo vlastně vše řečeno.

Znojemská rotunda.

V případě Znojma najdeme však těch paralel ještě více. Tady hladinu Labe nahrazuje řeka Dyje, rotundu  ( u nás na Řípu) si na rozdíl od nás ,, přivezli" až do města, středověké sklepy tam mají také, středověké opevnění rovněž nechybí, obchvat města se tam také buduje a mají  v centru i meteorologickou budku, která zde u zámku také stávala. A protože my už také máme několik let ve svém centru náš minipivovar Němý medvěd, tak oni mají zase po určité pauze Hostan. A jak Znojmo, tak i Mělník leží historicky na stejné železniční trati do Vídně, jak jsem tu již mnohokrát psal :-).




Meteostanice.



Historické Znojmo je i městem protikladů. Najdete tu široké ulice i úzké křivolaté uličky prudce se svažující do údolí Dyje. Rozlehlá výhledová  poklidná parková místa, ale také podobná místa, kde už je díky té koncentraci památek i možná jen dočasné letní gastronomie až téměř přelidněno.


Pohled na místní přehradní nádrž.

Jedna z úzkých uliček.


Dalších několik snímků dokládá to, co jsem psal výše a ponechám je bez komentáře.






U nás se rádi díváme na kopce Českého středohoří a do Krušných hor, a tam vás na obzoru zase přitáhne Pálava s Karpaty. Ty paralely mezi tak vzdálenými místy jsou někdy prostě až fascinující.

Ovšem, na druhou stranu bychom jistě tak, jako všude našli i plno odlišností. Jednu už jsem zmínil nedávno v nějakém článku a moc se sem dnes ani nehodí. Ale, pak to mohou být i odlišnosti geografické. Teď mě tak napadá, že pohraniční bunkry, které tu v okolí slouží leckde k turistickým účelům, tak my je zase máme na Liběchovské příčce:-) Tak snad ty Alpy. Ze zdejší dominanty města ....

https://www.znojemskabeseda.cz/turismus/radnicni-vez#utm_source=mapy.cz&utm_medium=ppd&utm_campaign=firmy.cz-12979912


Kostel sv. Mikuláše s kaplí sv. Václava. Pro krásnou a bohatou výzdobu stojí rozhodně za návštěvu.


Kašna na Mikulášském náměstí patří k dodatečnému doplňku posledního desetiletí.


Rozsáhlé prostory středověkého opevnění.



.... jsou prý vidět při značné dávce štěstí i velmi vzdálené Alpy. Tak pokud by šlo jen o samotnou hranici tohoto pohoří, které začíná u Vídně, tak to zase taková dálka není a je to srovnatelné s pohledem od nás do Krušných hor, ale v jednom průvodci jsem kdysi našel, že šlo asi o 230 km vzdálené vrcholy Dachsteinu v oblasti Salzburgu. Nechci zde tedy suplovat nějakou cestovní kancelář a zvát do turistického okolí ( Se Soutokem jste se mohli podívat zatím v létě 2015 do Slupi a letos k Vranovské přehradě), ale chtěl jsem v tomto článku poukázat, jak někdy podobně známé motivy můžeme najít i relativně daleko od domova.




Někde mají žehličky, vysavače, staré mapy ( bývalá U Beníšků), jinde zase šíny, pojistky a odpojovače ( ani nevím, kde to bylo :-))

Co tedy dodat na závěr ? Naše republika je krásná a má mnoho zajímavých míst. Má i místa, kde vám může něco připomenout domov. Když jsem tak na svých letních cestách přemýšlel, se kterým městem máme na základě výše uvedeného asi nejvíce společných bodů, tak jsem je na základě paralel našel u Znojma :-).

Pohodový vstup do dalšího pracovního týdne, který ukončí v pátek podzimní rovnodennost.

Aktualizace 19.9. v 18.20:


Teď si představte, že se díváte z té vyhlídky na ten železniční most vedoucí do Vídně a zajímá vás, kterým směrem a kam, že se vlastně díváte. To je prostě taková deformace turistikou i rádiem. Pak si tu úsečku pod stejným úhlem libovolně protáhnete a zjistíte, že přibližně tím směrem leží Bratislava, severní část Balatonu, Medina, ale nejblíže jí je Jeruzalém :-)). To je jen taková zajímavost, když si člověk trošku pohraje s mapou. Mám to tu dnes, jako takové lehké zpestření toho jinak dlouhého, ale zajímavého, výnamného a vyjímečného přímého televizního přenosu, který většina lidí asi sleduje na ČT24.




neděle 11. září 2022

Taková krásná byla první neděle měsíce září na bájné hoře Říp. Dnes navštívíme jedno ze tří míst v blízkosti Mělníka, které vám dodá úžasnou energii.

 


Včera jsem tady slíbil, že když není tento víkend  venku zrovna dvakrát milé počasí, tak si jej uděláme aspoň tady na Soutoku :-). Můžete bydlet kde chcete a můžete svůj domov obdivovat a mít ho rádi, nebo na něj nadávat a přemýšlet, že se někam přestěhujete, ale pohled na zapadající slunce v blízkosti hory Říp, nebo přímo za ní již zahrál mnohokrát povznešenou notu na city pozorovatelů na zámecké vyhlídce.

Vždyť dnes již dávno nežijeme v době nevolnictví, mnozí známe krajinu bližší i vzdálenější, kam se můžeme dle libosti občas vypravit, a tak je to jistá chvíle pro zastavení a následnou meditaci. Konečně, již pan herec a moderátor Luděk Munzar vyslovil v tehdy novém dvacetiminutovém seriálu Rozhledny ( 1998) svatou pravdu, že Česká republika je rozhlednovým královstvím, měli bychom si rozhleden i míst rozhledů vážit, protože nám umožňují vidět mnohem dále a toto transformovat celkově do života.

Mimochodem, možná že i díky němu a tomuto seriálu má dnes okres Mělník nádhernou rozhlednu na Vrátenské hoře ( 28.10.1999) a konečně i malou krasavici v Kadlíně ( 2006).

A je tomu všemu opravdu tak. Někdy se topíme v malichernostech, těžko spatřujeme důsledky svých činů, jsme leckdy i negativně naladění, a pak stačí vystoupat na nějaký kopec, nebo rozhlednu, a když to všechno pod sebou vidíme až kamsi do dáli, tak se vždy cítíme povzneseni, jako kdybychom právě spolkli nějakou neviditelnou sílu, kterou bychom snad mohli přirovnat i k jistému pocitu dotyku s moudrostí.


Člověk tedy již dávno ví, co může od hory Říp očekávat a je to turistický cíl k nezaplacení. To oceníte třeba i v neděli v poledne, když si představíte, že blízké kokořínské lesy a skály jsou přecpány turisty, okresní silnice zažívá kolaps pod náporem cyklistů a chatařů, kteří se v odpoledních hodinách navracejí do Prahy a dlouho zaplněná placená parkoviště postupně během několika hodin zalije stín podobně tak, jako celé údolí.

Proti takové představě není alternativa nedělního odpoledního krátkého výletu na Říp vůbec špatná. Čeká vás krásná, široká, přehledná a rychlá silnice, kde nemusíte vůbec řešit nějaká předjíždění, vyhýbání se, nebo parkování.

 Většina lidí je tedy zvyklá jezdit na naši národní horu přes obce Cítov a Krabčice s parkováním na parkovišti v obci Rovné. Odtud vede nejprve poměrně romantická alej s výhledy, kterou vidíme od našeho zámku, a kterou následuje dle mého gusta poměrně nudná a táhlá lesní panelka k vrcholu.


Kdo má však smysl pro pohodu, klid a romantiku, tak velmi rád přichází na Říp po červené značce od obce Ctiněves, která se hlásí k pověsti. Dokladem toho je i název obecního hostince, který otvírá o víkendu již v 11 hodin ...


Ve Ctiněvsi navíc sídlí několik let i minipivovar.


Myslím si však, že pokud sem obvykle přijedete autem, tak vám tyto informace nic říkat nebudou a jiný druh veřejné dopravy tu nijak zejména o víkendu nekvete. Pár spojů lokálky od Vraňan do Straškova to nevytrhne. Krabčice jsou sice obcí kde o pracovních dnech staví každou hodinu autobusy linky 467 PID ( Roudnice nad Labem - Mělník-Mladá Boleslav), ale v sobotu nic a v neděli odjedete k Mělníku pouze ve 12.01, 16.01 a ve 20.01. To jen pro zajímavost.

V minulosti obec ožívala především při Řípské pouti, kdy tudy projížděl mimořádný parní vlak z Prahy jménem  Král Jiří do obce Zlonice, a kdy řada stánků stála u samotné zastávky. Články tu také najdete. Na snímku výše je pak bájný pramen studánky Hamlouf.


Taková obyčejná polní cestička s výhledy má něco do sebe, a když vedle vás roste ještě dvoumetrová kukuřice, tak je to zážitek :-).


Samozřejmě, že když jsem sem jel, tak jsem si přál, aby byly daleké výhledy, ostrý obzor, na rádio mi dopadaly daleké signály a ještě bylo krásné počasí, ale člověk nemůže mít vše, protože se to spolu obvykle nekamarádí. Tedy, bylo mi jasné, že dnes tu bude jenom krásné počasí, a to další přijde třeba za měsíc.


Protože již bylo odpoledne, tak jsem na své oblíbené trase potkal jen minimum lidí a nejvíce jich sedělo nahoře u občerstvení. Vůbec mě nepřekvapilo, že všichni návštěvníci přijeli až na jednu vyjímku z Prahy.


 Nahoru tady vede taková prudká cestička, ale je to rychlé, romantické a člověk vidí, že na to ještě zdravotně pořád má.



Kam jen oko dohlédne, tak všude žijí lidé, kteří mluví  naší řečí. Tam všude můžete na kopec, nebo do restaurace a všude vám budou rozumět :-).


Pohledy směrem k Házmburku, vrchu Raná a potažmo Klínovci. Triedr jsem sice v batohu měl, ale bylo mi jasné, že to je hudba budoucnosti. Tady už opravdu platí, že musíte při, nebo po nějakém větru a dešti, když se vyjasní skočit do auta a prostě jet, což si pracující může dovolit jen o víkendu, nebo o svátcích a obyčejně takové počasí zase moc ven neláká :-).



Vyhlídka na Prahu byla tentokrát ozdobena  takto. Někteří známí se mi diví, že cestuji sám a říkají mi, že by to oni takto nemohli. Odpovídám jim, že si dělám to svoje, co mě baví a zajímá, a společnost mám podle situace také a ještě různorodou. Tady to třeba byly dvě osamocené studentky z Prahy, které přemýšlely, kde že leží to jejich město. Co by je člověk trošku nepoučil ?

Samozřejmě, že jsem přitom fotil, pak zase tahal z báglu rádio, užíval si tu krásnou vyhlídku a mezitím mi přišla další čtyřčlenná rodina, kde se střídala čeština s angličtinou. Říkám: ,, Koukám jak učíte děcka jazykům." Nu, a zase jsem byl chytřejší. Táta je prý Američan :-).


Podívejte se, jak krásně bylo tentokrát vidět domů. Vzdálenost 13.6 km.


Co by to bylo za návštěvu, kdybych nevyfotil kapličku ?


Samozřejmě přišla i návštěva Roudnické vyhlídky.


Na pozadí Sedlo, vpravo Sovice s vinným svahem. Odtud jsou roudnická vína.




Když jsem dorazil z Roudnické vyhlídky zpět, tak se už chata i okolí ukládaly k turistickému spánku.





Zašel jsem také ještě na své místečko, kde se mi poměrně často dařilo v minulosti ulovit i polský dabový signál z Kladska, ale jelikož šlo jen blízké pohraniční Bavorsko a signál se nejlépe šířil od jihozápadu, tak mi tentokrát přicházel na prut na kanálu 5B signál z Plzeňska. Nechci to zakřiknou, ale zdá se, že snad v blízké budoucnosti sem pojedu s podobně praštěným kolegou, abychom porovnali příjem na teleskop s příjmem na směrovou anténu.

Na snímku pak samozřejmě poznáváte mělnickou elektrárnu, Housecké vrchy i dvojici Bezdězů vlevo. Byl vidět i Ještěd, ale tak špatně, že jsem sem ani fotku nedával.


Tady vidíte vpravo u obzoru Kaučuk v Kralupech nad Vltavou a zde jsem potkal tu vyjímku. Vracel jsem se opět přes Pražskou vyhlídku a naposled jsem zkusil, zda se třeba nějak překvapivě nezlepšily podmínky. To jinak nejde, než to prostě občas zkusit. Náhle se objevil muž se ženou v mých letech a ženu hned zajímala moje technika.

Ona byla dokonce technicky v obraze a chtěla rady, aby jí také to rádio ukazovalo obrázky. Jakou značku prý doporučuji :-). Když jsem se dozvěděl odkud je ona a odkud je muž, tak se  pochopitelně ukázalo, že znám u nich v povltavské obci jejího souseda ze svého prvního zaměstnání a v obci na Slánsku, kde zase bydlel její přítel a jinak prý pilot malého dopravního letadla, tak tam jsem měl zase nějakou práci :-). Vážně je tento svět malý, a když si lidé spolu trochu promluví, tak často najdou zejména v přírodě a na vyhlídkách společně zajímavé body pro rozhovor.

Nakonec jsem byl tedy rád, že jsem se vůbec stihl do tmy vrátit :-).


Ctiněves. Obec hlásící se k pověsti o Praotci Čechovi.


Jako na Olympu si musí připadat návštěvník v kraji osamoceného Řípu. Vše mu leží u nohou.


Pěkný zbytek víkendu a pohodový vstup do dalšího týdne !