Malá obrazová procházka po hradech a zámcích v okolí. Kokořín.

Hrad Kokořín, celkový pohled. První listinná zmínka je z roku 1320.

Vítejte po týdnu na Soutoku. Přiznám se, že sám nepamatuji v celé jeho historii ( od listopadu 2011), že by tu tak dlouho nevyšel dosud článek. Avšak, vše je jednou prvně a důvodů je celá řada. Už jen ten pracovní. Plány se zvyšují a lidí pro nemoci ubývá. Ale, není to jen práce a povinnosti.

Kameňák 5 s Danou Morávkovou vysoko zabodoval a přinesl k dnešnímu dni 600 návštěv, což je 10x více, než mnohé články. Vždyť o den mladší článek ,, Co vše lze sbírat? Je toho hrozně moc!" má jenom 62 návštěv. Přitom první článek byl hotový doslova za pár minut. Několik obrázků z jednoho natáčení doplněné komentářem. Pro druhý jsem již musel dělat dodatečná fota, vybírat z archivů a vymýšlet text. Mnohem pracnější. Takže, pane Inženýre Jáchymstále, ten bulvár, jak ho nemáte rád, prostě ve společnosti jede. A kvůli těm QSL lístkům jsem také ztratil mnoho času, ale moc Vám děkuji, protože díky Vám jsem si dal toto aspoň do pořádku :-). Ale, také jste mě překvapil, že pokaždé nevíte všechno a dokonce i když jde o železnici http://www.k-report.net/discus/messages/28/264349.html?1424281827  :-).

Hradní studna.

Ve středu jsem měl vynikající typ na článek, který by díky rýpavému názvu snad zabodoval. Rád koukám na seriál Klenoty Čech a Moravy s Miroslavem Vladykou ( ČT 2, 21.30), který se občas setká na svých cestách s přáteli, nebo s médiálně známými  lidmi. V těchto sférách někdy vládne neskutečná arogance k obyčejným lidem a nutno říci, že vždy, když se do někoho pustíte ( a můžete mít v lepším případě i průkazný materiál) ....
.... že to za to snad ani nestojí.

Do hradu se vstupuje po úzkém dřevěném mostě, který nahradil dřívější padací most.

A tak jsem nyní stál před hamletovskou otázkou: ,, Mám slídit po netu a pracně vyhledávat, kde jsou kdy jaké výstavy, kdy poplují v sezoně kde jaké lodi, kde budou jaké akce, nebo ne ?" Vždyť, to bývalo alespoň z mé strany pro Soutok vedle výletů typické. Odpověď zní : ,, Snad to zase bude". Nyní mě však myšlenka přivedla na nový nápad.

Psal jsem tu kdysi seriál Toulky ( prosinec 2011?), nebo i různé jmenovité výlety a vždy jsem popisoval pouze krajinu a zmínil se jen okrajově o hradech a hradních zříceninách. Nechci o nich ani psát. Vždyť je toho plný internet i plné knihovny a nerad něco kopíruji. Stránky hradu s otvírací dobou: http://www.hrad-kokorin.cz/uvod.html. Napadlo mě však, že takové obrázky bez komentáře můžou velmi propagovat a udělat velkou reklamu k návštěvám zmíněných objektů, což může napomoci tamnímu turistickému ruchu a obohatit našeho ducha.

 Vždyť, člověk vnímá především obraz ( nejprve emoční část) a teprve později, se pídí v některých případech o informacích, které lze nazvat mnohdy historií daného objektu. To ostatně vídáme, když se zůčastníme někde nějakého prohlídkového okruhu. Oči návštěvníků těkají po předmětech,( pokud to jde, tak se dokonce fotí), ale kdo skutečně vnímá soustředěně výklad od samého začátku, až do jeho konce, toť otázka

. A stejně tak, jak se do našeho nitra nahrají nejprve především obrázkové zážitky, tak teprve pak možná někoho pohladí i písemná informace o nějaké události, jako nás při nějaké procházce našim městem, či okolí může pohladit představa o tom, jak v roce 757 koukal vladyka Běš od Přívor ( dnes zrušená turistická cesta po panelce do Záboří) na zalesněný kopec ( v pozadí), kam do tří dnů se svou čeládkou přesídlil a počal kácet dříví i budovat obydlí, kde vyrostlo dnešní město.

Pohled z mostu do hluboké studny.

Představme si tedy dnes obrázkově hrad Kokořín, který je jen nedaleko od našeho města a zdatnější turista by tam celkem pohodlně došel po krásné červené Máchově trase, nebo i s rozhledy přes Strážnici a Vysokou. Jezdí tam i ekovláček a momentálně je oblast  mimochodem dostupná především autobusy SOK i náhradní dopravou ČD.A kam zavítáme příště? Uvidíme. V každém případě se vyvaruji vystavení fotografií interiérů, což by bylo v rozporu s autorským zákonem.

Vstup na hradní nádvoří.

Kokořínský hrad je známý především, jako hrad loupežný a je jedním z 88 hradů v zápisníku básníka Karla Hynka Máchy, který byl velkým turistou a samozřejmě i romantikem.

Výzdoba hradu je prostá a interiér vám asi v paměti moc neutkví, ale i tak je to místo, které má k nám tak blízko, stejně, jako malebné okolí i tamní občerstvení a hospůdky. Mimochodem, právě ta zmíněná leporela ( skládačky z papíru) vám nejen mnohdy přinesou jediné a kvalitní povolené obrázky interiérů ( pokud není k disposici DVD, nebo nepřijede Televize), ale jsou právě tou připomínkou exteriérů i interiérů navštívených objektů. Budete možná po čase překvapeni, kolik jste toho již zapomněli a jakou radost vám udělají již mnohem dříve prvně prohlížené snímky.

Jedna ze dvou budov. Hradní palác.

Kokořín si můžete také pořídit, jako krásnou papírovou slepovačku hradu, která je tu a tam k sehnání, a může vyzdobit  interiér vašeho domova, nebo se stát i základem nového hobby, které sdružuje modelářství se sběratelstvím :-)). ( minulý článek)

Romantika z hradního nádvoří.

Dominantou je tato válcová asi 38 metrů vysoká věž ( takzvaný bergfit), ze které však dohlédnete nejvýše na zalesněné vrcholy nedalekých svahů. Hrad stojí ostatně na pískovcové ostrožně  v hlubokém údolí.

Zdejší skály jsou toho důkazem.

A nakonec tu mám krásné zachovalé zrestaurované cimbuří hradní obvodové zdi.

Tak co? Nestojí to za to, aby přímo sem na hrad i občan Mělníka aspoň jednou za několik let zavítal ?

SŠ.

Co všechno se dá sbírat ? Je toho hrozně moc !

Přece jen máme takové nevlídné počasí a ač se zdá, že už se toho jara brzy dočkáme, tak to chvilku ještě trvat bude. Což teď nechat ještě na pokoji ty všelijaké výstavy a podívat se na to, co si člověk může pro radost a potěchu sbírat sám :-)? Není nutno mít doma stovky tisíce kusů, ale prostě něco, co může potěšit, a třeba jen pár kousků.
.

Určitě nás mnohé určitým způsobem fascinuje, když někdo sbírá žehličky, nebo motocykly, bicykly, či auta a samozřejmě někdy i přemýšlí, kam to všechno dát. Ale sbírat se dá i leccos jiného a menšího, co potěší a je jen na vás samých, zda chcete vlastnit jen desítky, nebo stovky, či tisíce různých kousků a kusů.

Máte rádi svoji vlast ? Chodíte rádi pěšky ? Máte pocit, že ji zdaleka neznáte dobře a máte stále co poznávat ? Máte pocit, že možná právě proto jste se dosud nikdy nehrnuli někam dále, protože neznáte dobře domovinu ? Pak je pro vás, jak ušité sbírání turistických známek, které seženete dnes téměř na každém zajímavém místě. Ale, v této oblasti je toho ke sbírání opravdu hodně a můžete si třeba zdobit i turistické hole, kterým, se někdy říká i valašky. Takový odznak na hůl koupíte dokonce i u nás doma s emblémem zámku, ale řekněme si, že v době nordic-walking, se to v terénu moc nenosí, a kdo máte rádi volné ruce, nebo je potřebujete samozřejmě volné už jen pro fotoaparát, tak je to dnes spíše k dekorativním účelům. Samozřejmě máte už při prvním pohledu vzpomínky na místa, která jste za svého života  navštívili. Na obrázcích je jedna z našich nejkrásnějších rozhleden na Šumavě, Poledník a jen kus za Železnou Rudou je vůbec nejvyšší hora tohoto pohoří Velký Javor.

Sbírat můžete ale i historické pohledy, normální pohledy, nebo třeba takzvaná leporela.

Ba, dokonce nenáročná činnost může přinést řadu radosti. Dnešní multipeckové kolekce, či i samotné láhve mohou přinést etikety pro malou sbírku a stačí jen trochu vody. Někteří přátelé dokonce jezdí na burzy, kde si vyměňují víčka od piv, etikety, tácky, plechovky, soudky, sklenice, zkrátka, vše, co má něco společného s pivem.

Pivních tácků je celá řada. Od papírových, přes skleněné, až po keramické.

Sbírat se dají, ale i nálepky od sýrů, nebo obaly od žvýkaček. V 60. letech 20. století jsme byli tak skromní, že jsme si třeba jen vystřihovali obrázky aut, letadel, vlaků, či lodí a lepili si je do sešitu :-). Nebo jsme se těšili na čokoládu, ve které byl ukrytý nějaký ten obrázek. A i dnes v obchodech narazíte ještě na mnoho zboží, které je doplněno nějakým zajímavým veselým doplňkem.

K zajímavým kouskům patří i docela obyčejné krabičky od cigaret, nebo zápalky. Jenže, dnešní cigarety jsou již polepené samými štítky s pravdivými hesly a stejně už nejsou tak pěkné, jako bývaly. A zápalky zase strádají na úkor laciných zapalovačů. A tak vezměte za vděk třeba několika odznaky :-).

Aktualizace 18.4.2015 ve 21.20

Webové stránky sběratele zapalovačů: http://www.zapalovace-it2.estranky.cz/

Díky časopisu Živá historie dnes můžete mít třeba i Zlatou bulu Karla IV.

A samozřejmě známky. Kdo by je někdy v životě nesbíral ? Ani nemusíte na burzy. Mnohdy se prodávají v trafikách.

Když už máte dost uznávaných státníků, tak tu máte třeba něco s přírodou.

Lentikulární pohlednice jsou hitem současnosti. Zvlášť, pokud máte rádi mapy. Speciální folie utváří kýžený 3D efekt a pomůže vám lépe představit krajinu, ve které žijete, a která vás obklopuje.

O leporelech jsme tu již psali. Jen málokdo má plochu na to, aby je mohl v domácích podmínkách všechna rozbalit. Pokud však někdo má doma takovou výzdobu, tak to vypadá impozantně. Teď tedy prosím nemluvím o vlastní zkušenosti :-))).

Sbírat se dají pohledy z domova i ze světa. Dnes v době internetu je to tak trochu za zenitem, protože už si kvůli pohledům člověk nemusí nikam psát a na internetu jste během pár vteřin téměř na jakémkoliv zajímavém místě, a někdy i on-line. Přesto i takové ,, bezvýznamné" pohledy z cest dovedou také potěšit, stejně, jako vámi pořízené osobní fotografie.

Sbírat se toho dá moc a někdy to i nic nestojí. Třeba i docela obyčejné RDS-ky z VKV ( velmi krátkých vln, 87.5-108 MHz). Tahle je z mělnické zámecké vinice, kde za lepších průměrných podmínek ulovíte často i bavorské stanice ze vzdáleností 160-200 km.

A když se zadaří, tak třeba přijde výtečný signál i z Durynska.

Speciální kapitolou jsou sběratelé plechovek, či pivních soudků. To už jsou přece jen věci, na které je potřeba více místa, a tak mnohdy končí v kontejnerech, byť jsou sběratelskou vášní určitých lidí.
http://www.beercans.cz/

Mějte se pěkně a třeba popřemýšlejte, čím si ještě přisladit mnohdy šedý stereotyp všedních dnů.

Aktualizace 4.1. 2021 ve 14.15 :

Uteklo 5 let od vydání tohoto velmi sledovaného článku a už bych ho mohl zase rozšířit. Do módy přichází rádia DAB+ s barevným displejem a zesnulý pan Ing. Jáchymstál, který byl častým diskutérem Soutoku by se asi dnes opět divil, co že se dá fotografovat z displejů těchto rádií.

Aktivita Martina Klihavce zase poukazuje na sběr kalendáříků ....

....., nebo i historických pohlednic z aukra.

Hlavně bych však rád poukázal na turistické vizitky, které jsou po turistických odznacích na hůl a po dřevěných turistických známkách dnes velikým hitem. Na podzim 2015 to pro mě byla horká novinka, které jsem neodolal. Vítězí obvykle turistické cíle, ale jednou z mnoha kategorií jsou i výroční známky. Jde třeba o výročí železničních tratí, nebo o významná výročí některých osobností.

https://soutok.blogspot.com/2015/10/mate-jiz-svuj-turisticky-denik-pro.html

Aktualizace 15.2. ve 14 hodin:

V článku jsem zmínil takové to ,,méně náročné sbírání," ale pokusit, se můžete samozřejmě i o sběr QSL lístků. Ovšem, to už je poněkud složitější záležitost. Problém je ten, že vám musí druhá strana vyjít vstříc.
Laik si myslí, že každý, kdo někde stojí s rádiem, či vysílačkou a pokud možno velkou anténou, tak je radioamatér. Vůbec to tak není a na velikosti antény také nezáleží.

Radioamaterství je nesmírně široký obor, nebo snad i hobby. Není to tak, že si někde pořídím nějakou vysílačku a už můžu vysílat. I na to jsou zákony, které upřesňují, kdo a co může. Existuje ale pásmo, které samo o sobě už má v názvu pojem občanské pásmo ( civil band) a pokud máte patřičné náčiní, tak tady dnes již žádné schválení k vysílání nepotřebujete. I zde je už od konce 90. let snaha, se podobat trošku právě těm radioamatérům, kteří sedí například o víkendu od 23 hodin do 4 do rána u přístrojů, dělají spojení třeba až do Austrálie a na památku si vzájemně vymění ( nevím, zda dnes ještě poštou, nebo přes tiskárnu u PC) QSL lístky. Rozdíl je především ve volacích znacích. Zatímco, v amaterském provozu se používá ono slavné OK1 atd., což značí Čechy, tak na občanském pásmu se jmenujete třeba Ferda Mělnická Vrutice.

Na občanském pásmu, se předpokládá, že spojení budou probíhat v rámci republiky ( okolo 27 MHz..... stále VKV), ale i tady se občas utvářejí podmínky pro přeshraniční spojení.

Zejména v létě o dovolených, si berou někteří CB-čkáři svoje nádobíčko k Jadranu, nebo Středozemnímu moři a zkouší se spojit do Čech. To umožňuje takzvaný odraz od vrstvy Es v atmosféře. Někdy vyjede celá expedice několika lidí a to má jednu velkou výhodu. Zpravidla slyšíte češtinu, víte díky netu, kam jeli, a pak už stačí mít štěstí a udělat spojení. Ten QSL lístek vlevo nahoře je příkladem takového spojení.

Parta nadšenců ze západních Čech, se kterými jsem se v minulosti viděl i několikrát osobně, se rozhodla vyjet v sezoně roku 2000 do Finska za polární kruh. A přiznám se, že jsem měl radost, když se mi s nimi podařilo spojit zrovna ve chvíli, kdy skutečně byli za tím polárním kruhem a nikoliv jen někde u Helsinek.
Ty další lístky už jsou v rámci republikových spojení. I tady platí, že se leckde někteří jedinci sdružují do klubů, podobně, jako radioamateři okáčkáři, rádi jezdí vysílat na kopce, a pokud jedete na kopec také, tak je prakticky téměř zaručeno, že z Vrátenské hory, se spojíte třeba k Blansku.

Nemusíte chodit ale jen s vysílačkou. I na obyčejné rádio slyšíte stanice a můžete jim do redakce zaslat nějaké obrázky své domoviny, případně jejich RDS a samozřejmě data příjmu. Tak jsem učinil asi v roce 2006, když jsem ulovil stanici z Ochsenkopfu ( vrch 50 km západně od Chebu). Odměnou mi byl QSL lístek, který jsme od rána nenašel. Bohužel, ani z Durynska, či z Hesenska mi již nic neposlali a podobně jsem kdysi dopadl při příjmu na KV, kde jde ovšem o úplně jiné vzdálenosti. Zde hravě za podmínek chytíte například Maroko 1, nebo Afrika radio z Gabunu ( tuším snad ještě 9 580 KHz). Tomuto druhu zábavy, se zase říká Dixing a specializuje se na poslech komerčních stanic. Dnes však lze poslouchat především exotickou hudbu přes internet a podmínky nepotřebujete vůbec.

SŠ.

Na Mělníku se dnes točil Kameňák 5. Video a fotky s Danou Morávkovou. Atmosféra akce.

Jak asi mnozí víte z tisku, tak se v dnešních dnech natáčí v centru Kameňák 5, kterému se jinak neřekne, než ,,Vánoční kameňák". Máme tu zase vánoční trhy a dokonce snad delší, než ty před dvěma měsíci, jen v nich nic nekoupíte. Také sněhu je dost a tak nezbývá, než se na to celé podívat.

Jak jsem již jednou psal, tak na Mělníku se natáčí tak často, že už je to rutina, ale stále se najde dost čtenářů takových filmových článků a ty patří k nejsledovanějším. Nešel jsem přímo za účelem přinést vám nějaké záběry z akce, nýbrž na avízo proskenovat za zámkem VKV pásmo ( inverze nabízí často dálkový příjem), ale když už jsem šel kolem, tak se nedalo odolat a byl to prakticky materiál bez práce a velkého vymýšlení, který mnozí jistě navštíví.

Nejdříve jsem samozřejmě fotografoval techniku, atmosféru a seznamoval se s tím, co že se tu nyní vlastně natáčí za scénu.

Osvětlovači jsou na svých místech, klapka....

... a malá nepatrná scénka, kterou si můžete celou pustit dole na videu.

Ještě nějaké pokyny i signály.....

.... a  zde již maskérka opět upravuje hvězdu scénky herečku  Danu Morávkovou.

Když tak vzpomínám, kolikrát jsem tu již jen fotil pro Soutok nějaké ty záběry z filmování, tak musím říci, že mnohokrát. Ne vždy, se ale podařilo zastihnout filmování scén.

Dnešní premiéra je tak trochu i vtom, že jde o scénu s jednou osobou, což tu ještě nebylo....

.... a co si budeme pánové namlouvat, tak máme štěstí, že :-) ?

Na elegantní dámu, se vždy pěkně kouká :-)).

Bohužel, abych udělal také nějaký detail, tak jsem si musel pomoci až dodatečným zoomem doma.

Pouťové krámky nás dovedly trochu v čase zpět a ani to nevadí, protože den se již prodlužuje a jaro je za dveřmi.

Filmová kamera je takovým zajímavým námětem k focení, ale nějak se mi vtom spěchu ztratila. Ostatně, tyto záběry tu mohly být už ve 12 hodin, ale program dne je někdy nabitý.

Závěr scénky.

Na náklaďáku je ještě plno sněhu pro natáčení.

Na Mělníku opět vánoční strom :-).

Herečka Dana Morávková, 43 let http://zivotopis.osobnosti.cz/dana-moravkova.php .
Není nic neznámého na tom, že zejména ženy zpěvačky a herečky dokáží pokaždé získat zcela jinou vizáž a ani se nechce někdy věřit, že jde o stejnou ženu. Někdy dokonce postačí i trochu jiný záběr. Je to stále fascinující hříčka přírody :-).

Hezký víkend čtenářům Soutoku přeje...

Standa Švec.   Aktualizace 17.2.: http://www.super.cz/330511-divze-neukazala-kalhotky-moravkova-s-blond-parukou-se-dole-dost-nalehko-vyvalela-ve-snehu.html

Aktualizace 28.12.2025:

Tento článek, který dnes vede tabulku sledovanosti dne  má celkem 2481 shlédnutí a všichni jsme zestárli o 10 let. Ještě jsem momentálně něco našel.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dana_Mor%C3%A1vkov%C3%A1

https://www.google.com/search?gs_ssp=eJzj4tLP1TdIL65MyasyYPRiSUnMSwQANzMFwg&q=dana&rlz=1C1SQJL_csCZ775CZ775&oq=Dana&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUqCggBEC4YsQMYgAQyDwgAEEUYORjjAhixAxiABDIKCAEQLhixAxiABDIKCAIQLhixAxiABDINCAMQLhiDARixAxiABDINCAQQLhiDARixAxiABDINCAUQLhiDARixAxiABDIKCAYQLhixAxiABDIKCAcQLhixAxiABDIHCAgQABiABDIHCAkQABiABNIBCDU2OTZqMGo3qAIAsAIA&sourceid=chrome&ie=UTF-8

PF 2006.