sobota 11. července 2020

Mělnickou specialitou je část cyklostezky, kde můžete potkat auta. Sobotním magnetem Mělníka byla po mnoha letech pro veřejnost mimořádná prohlídka Vodárenské věže a Festival jídla probíhající nejen v sousedství řeky Labe, ale i přímo na řece.




Asi většina z vás čtenářů již díky četným mediálním reklamám ví, čím dnes hlavně žil Mělník. Hodně fotografií z obou akcí i s mnohými detailními snímky jsou již tradičně na ....


Soutok se právě v tyto dny věnuje své oblíbené činnosti, kterou jsou poslední roky již tradiční výlety na železniční Jízdenku na léto a je to občas náročné, ale to si necháme do nějakého jiného článku.

Dnes jsem měl po dvou náročných cestovních dnech takzvaně domácí kulturní program a kromě oněch dvou akcí, které jsem několika snímky zdokumentoval, jsem si všiml, že ....

.... nám zmizela uzamykatelná závora v parku na Polabí, která umožňovala sjíždění automobilů dolů k řece jen vozidlům, jejichž řidiči vlastnili klíček. Nyní tedy může přes park na Polabí po cyklostezce dolů k řece jakékoliv vozidlo, čehož hojně využívají rybáři, kteří jedou směrem k soutoku.


Dříve ( květen)


Nyní ( červenec)

Nedávno ( týden ?) proběhla na https://www.seznam.cz/ u článku o chytrých toaletách velká diskuse, která vesměs kritizovala vedení města Mělníka za jejich nápady. Otázkou je, co způsobí nová situace na tomto úseku, která rozhodně není zrovna typická. Představte si situaci, kdy to shora pustí dvojice cyklistů dolů, kde se náhle přes celou šíři cyklostezky objeví auto. To bude možná ještě zase ,,veselo."

Nebo opačně. Rodinka s koly tlačí do kopce a shora auto.

Aktualizace 12.7. v 10.50:  Ten článek jsem našel, ale diskusi k němu již někdo zřejmě smazal.



A neudělají mi radost a nedají tam mapu :-).


Jak vypadá stav uzavírky u Hadíku vůbec nevím, ale v tomto městě vedení města prostě auta miluje a známe to z těch snah je nacpat do centra, čímž jsme prostě vyjímeční.


Tak už pojďme do Vodárenské věže. Vybral jsem jen několik fotek a každý tam mohl zajít. Pořadatelem byl především MOOS. Patří jim samozřejmě velký dík. Nemám ani statistiku návštěv a ani se dnes nebudu nějak rozepisovat.












Odpoledne, či spíše na večer jsem se ještě zašel podívat do prostor, kde se dnes hlavně jedlo a pilo. Akce nesla název Moře u Mělníka. A příště už se zase konečně snad někam podíváme. Nejen Mělníkem je člověk živ, byť tu strávíme moře času :-).

Častým článkem, který také hojně navštěvujete je článek o pohádkách ...


Po skalní plastice Harfenice ( v článku) si v některém dalším článku připomeneme jedno z filmově pohádkově nejnavštěvovanějších míst. Nechte se překvapit.

Aktualizace 12.7. v 10 hodin:  Přítomno na akci Otevření Vodárenské věže ... 495 návštěvníků. To je slušný výsledek, když zvážíte, že jsou dovolené i prázdniny.





úterý 7. července 2020

V sobotu můžete na Mělníku navštívit mimořádně Vodárenskou věž. Mělník patřil historicky dlouhou dobu do Mladoboleslavského kraje. Pozvánka na krásnou procházku krásným městem Mladá Boleslav.



Tak se nám již rozeběhly prázdniny i dovolené, a řada lidí odjela letos poznávat život do jiných krásných koutů Čech a Moravy, ale život běží dál i doma na Mělníku, a krásně je i jen nedaleko od naších domovů.

Připomeňme si na úvod akci, kterou je opravdu potřeba tento týden připomínat. Aktivita spolku MOOS vás totiž po mnoha letech tuto sobotu pozve k mimořádné návštěvě Vodárenské věže. A když je něco krásného, velkého a mimořádného, tak je na místě si to připomenout.

Prohlídka Vodárenské věže

Mělnický osvětový a okrašlovací spolek Vás zve na prohlídku Vodárenské věže, která není běžně pro veřejnost přístupná. 

Tuto jedinečnou možnost budou mít zájemci pouze jeden den, a to v sobotu 11. července 2020 od 9:00 do 17:00 hodin.

 Přístup bude možný pouze s rouškou. Neděláme žádné rezervace ani objednávky vstupenek, vstup bude volný průběžně po celý den. Protože se však do věže vejde v daný okamžik jen omezené množství lidí, je možné, že se bude tvořit nárazově u vstupu fronta.

 Proto prosíme návštěvníky o trpělivost a dodržování předepsaných dvoumetrových rozestupů při čekání ve frontě. Při výstupu na Vodárenskou věž bude potřeba zdolat několik desítek schodů, přesto lze prohlídku absolvovat i s dětmi. Moc děkujeme městu Mělník, že nám umožní Vodárenskou věž na jeden den veřejnosti otevřít.

Martin Klihavec, předseda MOOS







Mladoboleslavský kraj patří historicky k nejstarším krajům v Čechách a jistě jste si mnozí všimli, že jeho součástí byl dlouho i Mělník. To nám nejčastěji připomínají zmínky třeba o mělnických zvonech, o kamenném milníku u Liběchova a celé řadě historických událostí, ale stopy se dají najít i v současnosti.

Současný člověk si to sice nemusí ani dost dobře uvědomovat, nebo to chápat, ale narazíte občas na situace, kdy vás bude někdo směrovat právě do Mladé Boleslavi. Když pomineme místní podnik Škoda auto, který dává pracovní příležitost celé řadě lidí, tak vás sem může nasměrovat především zdravotnictví se známou Klaudiánovou nemocnicí, ale můžete se sem dostat i kvůli zařizování jiných věcí.


Také jste si jistě všimli, že i mediálně se Mělník nějakým způsobem váže právě na bývalé rádio Jizera, což je dnešní Signál rádio, nebo pamětníci vědí, že bývalé mělnické tiskové médium Tep regionu nakonec také skončilo před svým zánikem s redakcí právě v Mladé Boleslavi.

Člověk tomu nemusí ani moc rozumět, nijak se to nikde nerozebírá, ale nějakým způsobem býváme k Mladé Boleslavi občas spádově přičleňováni i dnes.


Loni, nebo snad již předloni jsem zde psal, jak je dnes město díky jízdence PID velmi dobře a lacino dostupné autobusy i po železnici a v několika jarních článcích jsem vás sem pozval.

Přitom se ukázalo, že město má nejen krásné okolí zejména u řeky Jizery, ale zkrásnělo i samotné centrum. Posledně jsem vás pozval za čápy do Mnichova Hradiště a při návratu jsem se nechal odvézt vlakem až na nádraží Mladá Boleslav - město, které se nachází poblíž nádraží autobusového u samého středu města.

 Toto nádraží je od hlavního železničního nádraží v části Čejetičky poměrně daleko, ale naskýtá se nám tak přirozený pěší výlet v délce 30 - 45 minut, který vede v tomto směru nejprve po rovince a později s kopce.


Myslím, že následující fotografie nepotřebují komentáře a jsou přehlídkou toho, co můžete za těch 30 minut na cestě potkat. Jde jen o určitý výběr a těch památek má ve svém středu Mladá Boleslav podstatně více. Mnohé z nich již znáte z minulých článků, ale rozhodně se to dá vidět stále a v jakémkoliv ročním období.


Fontána mění svoji výšku podobně tak, jako fontána v Poděbradech, ale je rozměrově i nápaditostí skromnější.



























neděle 5. července 2020

Užívejte si čápy přes internet on-line, nebo je navštivte i osobně. Levný a krátký výlet do Mnichova Hradiště.




Už tři roky koukám občas v sezóně rád prostřednictvím internetu na čapí rodinku v Mnichově Hradišti.


 Kamera je na továrním komíně umístěna od dubna 2016 a míří samozřejmě do čapího hnízda, ale na pozadí jsou vidět i Drábské světničky, odkud je mimochodem nádherný výhled od Ještědu až kamsi k Mladé Boleslavi.

Jak už to bývá, tak jednoho dne přijde chuť vidět ono místo i osobně a udělat si představu, jak ten komín vlastně vypadá, a jak je vysoký. Loni jsem v těchto končinách opravdu byl, ale dominantním prvkem byly zmíněné Drábské světničky a domníval jsem se, že při cestě na vlak do Mnichova Hradiště nemohu tovární komín s čápy přece jen přehlédnout.

Jaké však bylo mé zklamání, když jsem sice pravděpodobný komín našel, ale bez hnízda a ani místní dvojice mladých lidí, která se vyskytovala na ulici mi nebyla schopna dát odpověď. Až domácí analýza mi řekla, že jsem mohl hnízdo vidět, ale musel bych koukat úplně jinam do nenápadného koutu města.


Výlet z Mělníka je kvůli jízdence PID levný i časově nenáročný. Odjížděl jsem ve 12.10 vlakem na Prahu, který mě dovezl do Všetat. Zde jsem do 12.43 poseděl v pohodlné čekárně plné tiskovin, ale bylo možné zajít i do vyhlášené nádražní restaurace, která má posezení i venku na peróně.

V Mladé Boleslavi jsem byl ve 13.20 a do 13.44 jsem pozoroval lidi a nádražní cvrkot. Poslední vlak jel přímo z Boleslavi do Turnova krásným údolím Jizery a v Hradišti jste ve 14.07. 

Jsem teď na vážkách popisovat další cestu, abych čápům spíše neublížil, ale nakonec to uděláme jinak. Když člověk něco chce, tak si za tím jde, vypátrá si to, vynaloží vlastní úsilí a váží si toho. Hlupáci a zlí lidé, či lidé bez zájmu obyčejně naštěstí odpadnou. Bohužel žijeme v zemi, kde nejsme schopni potírat jiné zlé věci, natož lidský odpad, kterému říkáme honosně také ještě lidé. Vždyť jde jen o zvířata, že ? Někdo zapláče a jede se dále.


                                        


Zde si tedy můžete prohlédnout několik fotografií a mohu vám prozradit, že jde o tak chytré ptáky, že jsem si musel počkat asi 20 minut, než se mladí čápi pozvedli takto z hnízda.. Jejich osud bývá občas velmi krutý. 

Později narození a neprospívající jedinci bývají často vystrčeni z hnízda, protože je dospělí nedokáží uživit. Povětrnostní vlivy i blesky jsou věcí druhou a nakonec to jsou i nebezpečí a zlí lidé na dlouhé cestě na jih Afriky.

Zpáteční cestu si můžete pěkně zpříjemnit. Odjížděl jsem někdy v 15.43 a můj vagon končil ve stanici Mladá Boleslav-město ( 16.20). Mladá Boleslav je krásné město plné hezkých památek a než ji projdete s foťákem dolů do Čejetiček k hlavnímu nádraží, tak je to tak tak.

To už mi přijel  od centra města náš mšenský vláček, jehož některé spoje začínají až v Českém ráji a já si užíval parádní vyhlídkovou jízdu s odjezdem v 17.25.

Z údolí Jizery se přenesete do kraje výhledů, kde v dáli vidíte Housecké vrchy s rozhlednou na Vrátenské hoře, a pak následují postupně Bezděz, Rálsko a Ještěd. V Katusicích si přesednu, abych viděl na Skalsko a větrný mlýn u Vrátna. Za obcí Skramouš pak přejíždíte vysoký viadukt a Mšeno vás vítá v 18.09.

Dále to již znáte, cestujících je dost a před sedmou hodinou jste doma .Hezké volné dny ! 
Letošní rok je tak moc jiný, že jen s obtížemi si vybavuji sváteční dny, které bývají mediálně věnovány věrozvěstům a Janu Husovi.











Aktualizace 5.7. 2020 v 15 hodin :

Ještě tu mám jeden dnešní přídavek přímo z Mělníka. Nejsem odborník na brouky, ale tento asi 5cm dlouhý brouk prostě stál za vyfotografování. Mohu vás ubezpečit, že ihned poté jsem jej transportoval do bezpečí zeleně mimo cestu.