Jestliže poslední sobota měsíce září ven moc netáhla, tak neděle byla pravý opak. Samozřejmě se nabízela celá řada možností, jak neděli strávit, nebo kam si případně zajet, ale nakonec u mě zvítězila opět Stará Boleslav. Důvodů byla celá řada. Silnou motivací pro mě bylo také to, že měla být letos v kryptě kostela sv. Václava vystavena lebka sv. Václava, kterou jsem tu již dlouho nenavštívil a navíc dostala nový skleněný domov, který má být šetrnější při transportu teplotním vlivům i změnám vlhkosti.
Dále mám tuto akci v oblibě i z toho důvodu, že mi připadá taková svým způsobem pohodová. Nikde žádné tlačení se, pokud ovšem vaše cesta neuhne z hlavní třídy do Lázeňské ulice plné stánků, aby skončila ve finále v pouťovém areálu Houštka plné atrakcí. Sice je tam zajímavé přírodní prostředí, které má zase svoji pouťovou atmosféru, ale je to přeci jen zase zcela jiný svět, než ten kulturní a duchovní na hlavní městské třídě, která je pro tuto akci uzavřena.
Už ani nevím, kolikátá návštěva této akce to byla a musel bych se podívat zde na webu, ale prvně jsem sem nejel vlakem na velmi výhodnou jízdenku PID za pouhých 30 Kč v jednom směru, nýbrž jsem trošku projel auto. Zážitek to byl jistě zajímavý, protože jsem projel kvanta obcí, kde jsem snad nebyl přes 35 let. Směrem tam to bylo v plánu, ale nemohl jsem pochopit, že je tu taková hustota provozu.
Až cestou domů jsem se dozvěděl, že je státní silnice někde u Ovčár uzavřena, a tak tu byl prostě důvod zavítat i do takové vsi, jako jsou Konětopy. Ale, pojďme již k samotné Staré Boleslavi, kam jsem jel například i z toho důvodu, že nás už tento víkend čeká taková společensky důležitá událost. Ostatně, když lidé v napjatých dobách navštěvovali hojně Říp, tak i tady je cítit letos taková symbolika.
Nechci se tu dnes i z časových důvodů nějak rozepisovat, protože to byl i důvod samozřejmě pořídit zase nějakou tu turistickou vizitku, ale musím zmínit, že to bylo prvně, co bylo zakázáno údajně z úcty k sv. Václavovi v kryptě cokoliv fotit. Osobní názor je ten, že tam kde je zakázáno fotografování, tak by měla být ke koupi kvalitní pohlednice s artefaktem, jako je tomu v případě relikviáře sv. Maura v Toužimi.
Je sice pravdou, že lebka se objevila na turistické vizitce o velikosti cca 8x8 mm, a že si ji můžete na internetu prohlížet dle libosti a mnohem větší, ale zkušenost říká, že vlastních fotografií, nebo pohlednic a vizitek zakoupených v místě děje si vážíme zkrátka více a považujeme je za takový doklad, že jsme místo opravdu navštívili a vzácný artefakt viděli na vlastní oči.
V infocentru jsem se mimo jiné seznámil s turistou, který mi potvrdil to, co tady již léta píši. Jedna věc vás přivede k další. Začalo to diskusí ohledně jedné absolventské vizitky z poutě, která již byla vyprodána ( šlo o starší ročník) a nedorozuměním jsem se dostal až ke stánku jakéhosi turistického klubu, který tu dnes pořádal jakýsi významný pochod. Později jsem našel na ulici plakát zvoucí k dalšímu masovému pochodu, ale nikoliv na 28. září, ale již na 4. října. Inu, kdo budete mít v sobotu chuť třeba na masový pochod, tak si to níže na obrázku přečtěte. Vyrazit můžete třeba z Neratovic a cílem je Stará Boleslav.
Na náměstí se střídala různá hudební uskupení a zrovna se hrálo v rytmu swingu. Večer by se tu dočkali příznivci Michala Prokopa s Framusem 5 a Anny K. Vkus každého zejména místního potenciálního diváka i ochotu oběti určitého domácího pohodlí nechám být, ale v sobotu by to bylo jistě příjemnější. Tou dobou jsem teprve mířil do vnějších prostor obezděného kostela sv. Václava.
Tady se naskytla milá momentka, jaká se neodmítá.
Uvnitř kostela jsem již fotografoval mnohem méně, než v minulosti a pochopitelně se snažím dodržovat fakt, že interiéry kostelů, zámků apod. se mají užívat pouze pro vlastní potěšení, ale nikoliv je veřejně šířit. Proč si dělat nějaké problémy ? I tak bylo kolem kostela opět na co koukat a nakonec jste si mohli i něco koupit.
Jak vidíte, tak za 55 korun si můžete koupit i plechovku ležáku, který se vaří od jara 2024 speciálně pro tuto příležitost a ke koupi je například údajně také v infocentru.
Nějak si neumím představit, že bych se neměl během návštěvy jít podívat také do Brandýsa nad Labem. Vždyť čas žene a já si chtěl osvěžit vzpomínky i navštívit infocentrum, kde jsem zřejmě předloni kupoval nějaké turistické vizitky i pohledy. Jenže jsem se od jedné seniorky se psem v parku nad zámkem dozvěděl, že bylo v srpnu přestěhováno na náměstí. To se ukázalo, jako dobrá náhoda, protože to byl důvod jít pěšky ještě o něco dále do míst, kam by to člověka pro určitý hluk možná zase až tak moc nelákalo, byť jistá zvědavost by tu určitě byla.
Víte, jaké číslo je v blízkosti starých lázní v našem městě ? Řekněme, že 838. Po řece je to tedy k mostu v Brandýse n. L. 27 km.
Kašna v parku nad zámkem.
Masarykovo náměstí v Brandýse nad Labem v sobě skloubilo oddychové rozsáhlé prostory i důležitou dopravní křižovatku. Jako první padl můj zrak na tuto celkem vydařenou moderně vypadající fontánu. Kolik měst jen má někde na nějakém náměstí nějakou tu fontánu a někdy i více ?
Socha sv. Jana Nepomuckého.
Budova radnice. Městský úřad vpravo.
Máte rádi sluneční hodiny ? Cíleně je obvykle nevyhledávám, ale když nějaké někde objevím, tak je to vždy zážitek. Kolik bychom jich jen našli již tady na Soutoku. Stačí letošní letní výlety a můžeme si přidat i ty naše domácí. Není to krása ?
Jen kousek odtud vás už vítá budova muzea, která je současně infocentrem. Myslím, že i tady budete spokojeni.
Nakonec jsem i tady objevil nějakou úzkou uličku a mimo jiné jsem i zjistil, že tu je někde také nějaký minipivovar a dokonce tu v srpnu pořádají pivní ochutnávkový festival, kde člověk na plakátu objevil značky, které ani nezná. Na závěr nedělního výletu jsem nemohl vynechat dominantu Staré Boleslavi. Kostel Nanebevzetí Panny Marie má tak krásný interiér, že by byl doslova hřích jej nenavštívit. Navíc bývá vidět i na tu vzdálenost 22 km z naši zámecké vyhlídky, či 13 km z vyhlídkové lavičky v Přívorech, tak je vždy krásný pocit, když se vám vybaví návštěva interiéru tohoto objektu.
A jsme na konci. Zítra si někteří z nás, už jen z určitého kladného vztahu k historii připomeneme Mnichov 1938, a pak už nás čekají volby do poslanecké sněmovny. Mějte se pěkně !
