Přátelé, předně se omlouvám za skutečnost, že jsem v zápalu tvorby do včerejšího článku vůbec nezařadil fotografie bourání cukrovarského komínu, jak jsem sliboval, abyste měli bourání cukrovaru i komína v jednom článku. Nicméně jsem to v článku dnes dopoledne napravil a nejen to. Aktualizoval jsem jej o fotografii osamocené dosud stojící budovy bývalých dílen SOU Pražských cukrovarů n.p. Mělník a přidal jsem odkaz na proměny školství dnešní ISŠT.
Ony ty proměny nejsou o nic méně zajímavější, než dějiny cukrovaru. Ale, pojďme už k dnešnímu téma. Nevzpomínám si, že bych někdy někde tyto záběry z lávky horkovodu u Dolních Beřkovic do dnešních dní prezentoval. Je to tedy premiéra a sám jsem překvapený, kolik fotografií jsem tu na jaře roku 2005 svým prvním digitálem Olympus nafotil. Dnes je tato lávka pro pěší a cyklisty již několik let uzavřena, ale bývala zejména před otevřením nového silničního mostu v roce 1993 výbornou spojnicí s mělnickou čtvrtí Mlazice a posloužila nejprve cyklistům, kteří dojížděli za prací z levého břehu řeky Labe do průmyslových Mlazic, nebo naopak z Blat a Mlazic především do EMĚ ( elektrárny).
Osobně jsem vyzkoušel jednou ze zvědavosti lávku, jako spojnici při cestě od vlaku z Dolních Beřkovic do Mělníka. Mimochodem, Mělník měl před rokem 1874 své železniční nádraží právě v Dolních Beřkovicích ( zde byla trať Praha - Děčín dokončena roku 1850), kdy sem vozily poštu z Mělníka údajně dostavníky. Protože však víme, že první most stojí pod Mělníkem až od roku 1888, tak bychom museli jít až do historie obou mělnických přívozů přes ještě neregulované ,, mělké" Labe.
Sám jsem tu někde psal, že bych tu říční situaci před existencí komor a vodní cesty na řece rád viděl. Sice jsme tu měli nedávno mimořádnou situaci na naši řece, kdy bylo ragulací docíleno obrovského snížení hladiny řeky, ale to je přeci jen jiná situace. Podívat se můžete níže v odkaze :
Měl jsem tehdy poměrně vztek z toho, že ...
neustále uváděla výšku hladiny 208 cm, která je zřejmě nejspodnější možnou měřitelnou hodnotou, přičemž bylo možné spíše napsat nějakou zprávu a zavádějící hodnotu vůbec neuvádět.
Ano, Mělník má dnes plno knih regionální historie s úžasnými články, kde vůbec první úžasné podrobnosti vytvořil již profesor Ludvík Böhm. Těch autorů bylo vícero, ale nejvíce těch článků napsal ve 20. století František Purš a v současnosti zejména ve svých publikacích Karel Lojka a Martin Klihavec. Ještě, že ty historiky máme. Mě doslova rozpálí, když něco potřebuji rychle vědět, nechci se prohrabávat knížkami a internet je k ničemu.
Ano, je k ničemu, protože ani AI nenajde nic jiného, než to, co je elektronicky publikováno. Zkuste si zadat téma horkovod na Mělník a všechny články vám budou v datech popisovat cestu stavby horkovodu do Prahy. Dozvíte se i o jistém světovém primátu, ale těch pár kilometrů do Mělníka, to prostě musí popsat naši historikové v tisku. Zkrátka se předpokládá, že horkovod na Mělník byl hotov někdy v roce 1988 a lávka byla původně a hlavně, ale i do dnešních dnů určena k jeho údržbě při vedení nad řekou. To, že byl zde umožněn dočasně i veřejný přechod stejně tak, jako mezi obcemi Zálezlice a Zelčín na Vltavě je věc jiná.
Pro nás je ale důležité, že tedy bylo možné po té lávce chodit od roku 1988. Do kdy ? Tak to už se naštěstí eviduje i na AI. Mohlo se tedy po lávce chodit až do roku 2021, než byla pro veřejnost uzavřena. To znamená, že dlouhých 33 let bylo možné přes lávku u Dolních Beřkovic chodit a hodně ji užívali cyklisté. Dnes by sice mohla zkracovat cestu, ale vzhledem k novému mostu, krásné cyklostezce, starému mostu i vynikající dopravní hromadné obslužnosti nemá už tak velký význam.
Ostatně si vzpomínám, že někdy mezi osmou hodinou ranní a 13.30 nejezdil v 70. a v 80. letech do Ústí nad Labem a dále až do Děčína žádný vlak, a tak takový pozdní spáč si mohl takto utvořit náhradní spojení. I tehdy bylo možné někde ve stanicích uvázat řetězem jízdní kolo. Nicméně mám vzpomínku na jednoho turistu ze Mšena, který chtěl jít pěšky na Říp a vymyslel docela zajímavou trasu. Přechod řeky Labe se měl uskutečnit po polní cestě z obce Strážnice do mělnické čtvrti Vehlovice a odtud dolů k Labi a právě přes tuto lávku na druhý břeh. Ale, zůstaňme opravdu jen u této lávky, protože mám takové tušení, že ta historie zdejšího putování přes řeku u Dolních Beřkovic je mnohem bohatější a snad i ve vztahu k Liběchovu.
Pokud vás to zajímá, tak jistě bude něco na webu obce Dolní Beřkovice a hlavně existuje knížka, které jsem tu kdysi díky informaci od Martina Klihavce dělal reklamu, a která vypráví o technických stavbách Dolních Beřkovic a o zdejším přívozu.
Mě osobně to široké místo, kde má řeka Labe šíři 225 metrů oproti těm cca 140 u starého mostu Josefa Straky vždy fascinuje. Je to místo, kde dosahuje řeka Labe v našem okrese Mělník největší šíře. Navíc ji na území Čech překonají již jen dvě místa, a to bychom měli spíše brát v úvahu místo jedno.
Zajímavou informací je také její podjezdná výška. Kopíruji kilometráž i další údaje z webu ....
832,48 Dolní Beřkovice, lávka pro pěší a potrubní vedení - horkovod, podjezdná výška k max. vodnímu stavu 10,10 m. Lávka 16.
https://soutok.blogspot.com/2012/02/o-labi-povodnich-2.html
Jinak tu je na webu plno pěších akcí, kde to fascinující místo fotím ....
Najdete je například zde někde mezi prostředkem a koncem stránky ....
https://soutok.blogspot.com/2025/06/v-sobotu-se-konal-jiz-42-rocnik.html
...., ale tento článek je věnován vzdálenější lávce a můžete se pokochat především krásným výhledem na vinice Trojslavu a Velký Koráb v jehož blízkosti můžete spatřit na mapě na soukromém pozemku dokonce řopík Liběchovské příčky, jako pozůstatek 2. sv. války.
To by asi pro dnešek stačilo a zatímco teď jsem byl autorem, tak se jdu proměnit v čtenáře skvělé knihy o našem městě.
Pohodové Vánoce!
