neděle 8. prosince 2024

Bude rok 2025 plný šílenství ? Na Mělníku se těžce buduje. Takové bylo centrum města v dnešním uplakaném dni. Toto jsou mé první polistopadové encyklopedie. Zábava na tyto dny. Zapomenutá pecka jedné slavné kapely. V čem je video o rádiu Luxembourg originální ?

 


Mé dvě první krásné barevné encyklopedie ( 1999 a 2001).

Také máte silný pocit, že žijeme po době radosti a prosperity, po příšerném covidovém období, po období nedokončených válečných a dalších problémů v období neskutečně napjaté situace a obrovského očekávání ?

V 90. letech 20. století mě kromě jiného hodně zajímala populárně naučná literatura z pera britského spisovatele Arthura C. Clarka, kterého si možná někteří pamatujete z naši televize, když vyprávěl o záhadných obrazcích v peruánské poušti Nazca, nebo o obřích koulích v Kostarice, o Velikonočních ostrovech atd. , čímž trošku navázal na Dänikena ze 70. let. Jenže, po těchto knihách už se znovu objevila určitá stará touha si něco zopakovat z historie, něco si i doplnit a vlastně to předcházelo období, kdy se u nás na Mělníku začínaly objevovat materiály související s historií regionální. Není bez zajímavosti, že to určitým způsobem kráčelo i ruku v ruce se světovými historickými velkofilmy.

Encyklopedie historie světa byla sice úžasná a doplnila i několik málo bílých míst, o kterých bylo zbytečné v ZDŠ nějak více vyučovat, ale přece jen žijeme v Evropě, a tak nebylo ani trošku o čem přemýšlet, byť knihy nejsou, nebo nebyly levnou záležitostí. Vždyť valná část občanů toužila po tom, aby se i Česká republika stala členem Evropské Unie, což se stalo 1. května 2004.

Kniha se pochopitelně hodně věnuje ve svém počátku Římské říši a nemůže končit jinak, než obrovskou euforií z další říše, kterou je EU. Jedním z mnoha artefaktů jsou bankovky euro, kde je poukazováno na to, že si jednotlivé státy své motivy  z původní měny uchovají na drobných mincích ( cent). Myslím, že to nadšení po složitém přijetí bylo obrovské a  kromě škarohlídů, kteří nemají vztah k cestování, budování cyklotras a rozhleden bylo přijato pozitivně. K samotné knize je pak nutno dodat, že dějiny Čech se vešly snad jen na pouhé tři stránky, což jsem doladil v budoucnu dalším již vyloženě domácím kvalitním dílem ( Česko - Ottův historický atlas).

Dnešní Evropa je dopravně propojená, ale vždy jedeme s určitou různou představou do neznáma.

Jenže, jak jistě všichni víte, tak s EU to jde s přibývajícími lety neustále s kopce ( mj. Brexit), protože si spoustu věcí představovali její občané zcela jinak. Ať už jde o různé nápady, nebo diktát v podobě různých směrnic a nařízení. Kritika je tu již hodně dlouho, míří na četná odvětví lidské činnosti a v neposlední řadě do samotných nejvyšších pater jejího vedení v Bruselu. To vše se odráží v politice dalších států, a tak to vlastně všude vře, zejména pokud se tam schyluje k nějakým řádným, nebo předčasně vyvolaným volbám. Dokonce se stále častěji přetřásá výraz regulérnost.

První část velké tajenky je tedy jasná, protože prezident USA je světově velmi důležitý post. Jak to bude s politikou vedení a vůbec všech členských i nečlenských států EU, tak to vše je právě tím napjatým očekáváním, o kterém tu dnes píši. Ovšem, ne každý člověk se takto zamýšlí nad budoucností, což vidím díky tomu, že mám kolem sebe i spoustu lidí až velmi mladého věku, kteří mají svůj přístup k životu a myslím, že je to i zajímavé vidět věci úhlem jejich pohledu.

Žil jsem dlouho přesvědčením, že tito mladí lidé ovládají někdy až výborně anglický jazyk proto, že to do nich hustí  již nejméně od ZDŠ aspoň 3x v týdnu, ale není to tak. Samozřejmě, kdo byl odvážný a šel pracovat do zahraničí, nebo odjel na brigádu, či výměnný pobyt, tak je ve výhodě, ale skutečný úspěch prý leží úplně někde jinde. Celá řada studentů jsou ještě děti, kteří milují hry na PC a hrají je po internetu se světem. Komunikují hlasově s protihráči přes počítačový mikrofon a díky tomu je jejich anglický jazyk již v 18 letech na užitečné úrovni.


Energie kolem nás.

Zatímco 50 letý člověk již sedí v rozjetém vlaku života, zná určitá úskalí i své ochabující zdraví a dobře ví, že už by jen těžko sehnal někde nějaké nové důstojné pracovní místo ( v inzerci je všude vyfocený rozesmátý mladý kolektiv zvoucí : ,, Pojď mezi nás. Nejlépe absolvent ...")), tak tito mladí lidé přemýšlí o tom, jak ten život vlastně správně uchopit. Přitom vidí i tu určitou nespravedlnost, že ne každý přijde k penězům skrze práci, a že mnohdy v jakémkoliv zaměstnání člověk s vyšším platem prostě jen přenese zaúkolováním určité starosti na podřízené.

A tak čtu články i komentáře a porovnávám to i s osobními rozhovory a je to tak. Jeden titulek : Mladí lidé utíkají z republiky. Druhý : Mladí lidé nechtějí mít děti. Důvody ? Zase je znáte z televize z různých debat a diváckých diskusních arén, které nikam nevedou, ale jsou pro někoho určitou aspoň několikaminutovou občasnou show. Dalo by se to přeložit i tak, že ten kdo je v pohodě, tak se nebojí mít děti, ale ten kdo má zodpovědnost za bezpečnost i výchovu a není v pohodě, tak raději ne. Kdo všechno je v pohodě, tak to zase vidíme v médiích a ví to i ti mladí lidé.

Co dnes mladé lidi zajímá ? Někdy to jsou věci, že by to člověka staršího věku ani hned třeba nenapadlo, ač to má něco do sebe Otevírá se obrovská a mnohdy podceňovaná kapitola, která byla za času našeho dětství z říše sci-fi, ale že je to skutečně už tady, tak to nejlépe vidíme právě díky probíhajícím vojenským konfliktům, Před 80 lety tunová monstra a dnes malé létající mrchy s IT. Zrovna dnes jsem četl článek o tom, jak jeden malý robot díky mezerám v programovém systému přesvědčil ostatní, aby přestaly sloužit v domácnosti lidem.

Komu asi patřil tento hezký patrový autobus zaparkovaný dnes na mělnickém autobusovém nádraží ?

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-mladi-opousteji-cesko-petina-deti-chce-v-dospelosti-zit-v-zahranici-40500035#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/umela-inteligence-cina-robot-pokus-prace.A241201_124154_eko-zahranicni_vajo

Tak, co nás asi v tom roce 2025 čeká, když má každý nějaké ty své představy ? Bude to šílený rok ?


I ve špatném počasí je třeba se za bílého dne projít, když to v týdnu pro zaměstnání nelze. Tentokrát mě zajímalo, co se kde stavebně děje a nakousl jsem to už v článku o legiovlaku. Nu, musím říci, že se na Mělníku zase po čase buduje.

Tak tady se to má zbourat a napřímit současná obchvatová silnice města Mělník. Ještě před rokem 2015, nebo 2014 jsem tu dokonce viděl někoho bydlet a stál tu i jednou sněhulák. Nádraží a jeho okolí mě vždy přitahovalo, protože je to symbol cestování i faktu, že všude kolem nás je krásně a zvlášť v té lepší krásné slunné části roku.



Stojíme poblíž domu s obchody, kde je asi nejznámější prodejna elektro Tronik. Tady nám vzniká obrovské parkoviště.



Součástí budou i zemní kontejnery na tříděný odpad. Docela by mě zajímalo, jak to s tím tříděným odpadem je. Slušní lidé jej třídí, ale vezměme si běžnou situaci. Přijede někam popelářské auto na kontejnery. V každém kontejneru je něco jiného a ne každý je plný. Nezdá se, že by třeba v pondělí nakládali jen komunální odpad, v úterý papír, ve středu sklo, ve čtvrtek plasty, v pátek plechovky. Ani se nezdá, že by někam jeli vícekrát za den, když jsou všechny popelnice nakonec prázdné.

Nijak jsem se o to nezajímal, ale jediné smysluplné řešení by bylo, kdyby byl vstup pro kontejnery stejný, ale nádrž vozu by byla sestavena z několika menších a obsluha by u vstupu přepínala, do které nádrže má obsah jít. Samozřejmostí je i lisovací zařízení, aby se do každé nádrže vešlo co nejvíce vytříděného odpadového materiálu. Možná by mi to nějaký popelář řekl, ale kdo by ráno nepospíchal, natož popelář.


Stejná firma, ale jiná zakázka. Nové prostranství u hřbitova Sv. Václava.



 Prokouklo to, co ?


A na samotný závěr dnešního článku tu mám první letošní fotografie z tradiční vánoční výzdoby mělnického náměstí Míru a ještě několik parádních zajímavých věcí. Je to zase něco jiného, než když to za tmy svítí, ale ono má vše po svých stránkách své. Takto je tedy ozdobený letos vstup na trhy. Je to zase něco jiného, než loni, ale obměny mají něco do sebe, což platí ve všem. Jaké to bylo loni ? Odkaz níže.




Prodejcům jsem to dnešní počasí moc nezáviděl, ale to si nikdo nevybere.



Tady jsme naopak u klasiky posledních let. Řezbářsky propracované. Následující fotografie ponechám bez komentáře. Po roce vidíme důvěrně známé věci, byť ti andělé jsou noví.








Začalo to tak nevinně. Kolega na jednom zájmovém fb si všiml, jak hecuji kolegu z Brna k návštěvě Stolové hory na Pálavě. Tam je totiž dobrá parketa pro zachycení signálů v rozhlasových pásmech FM a DAB+ z Balkánu. Ostatně, celý náš život je často o nějakých doporučeních a napodobování.

Toho si povšiml náš největší cestovatel stejného hobby, který má prý občas cestu přes Bratislavu a hecoval nás k výletu do oblasti slovenského Děvína. Má jistě pravdu, protože tam již podle mapy nebrání signálu tolik Alpy ve směru k Jadranu a za velmi dobrých podmínek se zdá možné ulovit stanici, nebo multiplex ( podle pásma) i z Itálie. Jenže je to už  přece jen podstatně dále, vše je  složitější, poblíž jistě i krásná neprobádaná , ale přelidněná a velká Bratislava a hlavně je nyní prosinec .A to jsem ještě nezmínil samotný Děvín i nedaleký Kressenbrunn (  vítězná bitva Otakara Přemysla II. v roce 1260)

To však člověku nebrání, aby se neseznámil s tím prostředím a je to opět ukázka toho, jak vám může dát někdo brouka do hlavy. Pokud máte rádi vlaky, jako já, tak si můžete na úvod krásně projet z čela vlaku trať z maďarské hraniční Rajky přes Bratislavu až do Břeclavi.

https://www.youtube.com/watch?v=eB9k1PBgMKI

Já si pak ještě projel trať z Vídně do Břeclavi, kterou natočil autor ve slunném letním dni roku 2014, a když vlak uháněl mně již známou krajinou od Suchých Krut ( poslední boj Přemysla Otakara II.), tak to byl nejen zážitek, ale sám jsem žasl, jakou vzdálenost jsem v roce 2017 na jízdním kole vůbec ujel. Samotnou Vídeň jsem pak navštívil o dva roky dříve

https://www.youtube.com/watch?v=mGC-0Nd5Hfg

Nakonec jsem zase zabrousil do písniček a objevil jsem hitovku, kterou jsem od roku 1974 neslyšel. Hraje ji známá kapela, která válcovala hokejové stadiony také jednou sportovní hymnou, když fandové zpívali český text ,, Tak do toho, tak do toho, tak do toho se dej ! Tady je uvidíte ještě o něco mladší, ale za tento refrain ze sedmdesátek na rádiu Luxembourg jsem neskutečně rád, protože se mi občas nacpal do hlavy. Čas skladby jinak super videa je 35.22 .

https://www.youtube.com/watch?v=yY0c24vxUAw&t=32s

Tuhle už snad jistě znáte :  https://www.youtube.com/watch?v=XxfSlIS55mk

A když už jsem zmínil rádio Luxembourg, tak musíte vidět toto video :

https://www.youtube.com/watch?v=UgIX-pPL2I0&t=129s

... protože toto jinak zapadlé video v těžké konkurenci mám v Dutch service broadcasting jenom já. Všechna ostatní videa jsou anglické jingly a ukázky z britského slavného vysílání, ale toto video je ukázkou i o nic méně dobrého holandského vysílání, které zahajovalo po tiché pauze v úvodu v 19 hodin majestátnou znělkou a anglické jingly běžící po 20. hodině tam jsou také. Jen jsem si bohužel nemohl z důvodů autorských práv dovolit užívat slavná loga a různé fotky.

Žádné komentáře:

Okomentovat