Jsou lidé, kterým ke spokojenosti stačí, se pohybovat doma, venku na ulici, nebo v okolí bydliště, ale většina z nás má aspoň občas takzvaně toulavé boty. Jenže, ta různorodost tužeb člověka je neskutečná. Od vycházek do sousedství, přes krátké výlety do okolí, až po ty docela vzdálené ,,české luhy a háje", a někdy až za hranice daleko do exotických krajin.
Setkal jsem se několikrát s poměrně pravdivým názorem, že cestování něco stojí a je to i řada starostí. Lidé se někdy i obávají, aby na výlety měli síly fyzické a finanční. Přitom to jsou právě kolikrát ty nejlevnější cesty do blízkého okolí, které umí člověka překvapovat, a to dokonce i tehdy, když si myslí, že to okolí přeci zná.
Není to tak dávno, co jsem zde rozjel takové pěší putování ze Štětí lesem k Liběchovu a Mělníku. Mimochodem, obdržel jsem dnes zprávu, že žlutá turistická značka vedoucí ze Štětí podle řeky Labe do Liběchova je již pro cykloturisty prý vyasfaltovaná, ale to jen tak na okraj a jistě bude zajímavé to osobně ověřit.
V první části výletu jsme tedy objevili vrch Špičák s pěkným dálkovým rozhledem, pak jsme navštívili dvě kaple a dnes se konečně podíváme na zdejší skály. Není bez zajímavosti, že zejména u skal, do kterých sochal věhlasný zámecký liběchovský kuchař Václav Levý, to bylo onen krásný nedělní březnový den tak, jako na Václaváku ,ale to bych trošku předbíhal.
Paradoxně jsem tentokrát netrpěl samotou ani v lese. U první kaple jsem potkal rekreační cyklisty mířící po trase 0057 do Brocna. O kus dále jsem se zase pozdravil s děvčaty, která šla z Liběchova do Štětí, a když jsem po čase asi 100 metrů za sebou zahlédl dalšího turistu, tak jsem trošku znervózněl. Vždyť tu dnes chci natočit nějaký materiál pro případná videa a celkem běžně se mi i u focení stává, že když někam přijdu, kde je něco pěkného, tak tam někdo často tak trošku překáží a je třeba vyčkat jeho odchodu.
Ovšem, nakonec se ukázalo, že tento rychlý turista byl určitým požehnáním, byť jsem poněkud přišel o to kouzlo občasné lesní samoty, kdy na sebe člověk nechává plně působit romantiku okolí. Už na první pohled bylo vidět, že tu přibylo spousta všelijakých pasek, které však odhalovaly jinak skrytou nádheru různých skalních útvarů.
Můj náhodný souputník, se ukázal nejen jako člověk společenský, ale také jako znalec místních skal i jeskyní a navíc respektoval i mé pokyny, když jsem natáčel nějaké to krátké video. Pro mě se tu od posledně mnoho změnilo. Myslím, že už to zase budou takové tři roky, co se v Liběchově konalo sochařské sympózium na počest sochaře a kuchtíka Václava Levého ( 1820 - 1870) a mnozí jste měli možnost zakoupit i knížku věnovanou zdejšímu kraji, skalním plastikám a samotnému sochaři.
Tehdy jsem se do místních lesů vypravil naposledy a v zasněžené krajině jsem našel podstatně více stromů.
Protože jsem tentokrát kombinoval fotografování s nahráváním videí, tak jsem úplně zapomněl vyfotit slavnou trampskou jeskyni Modloch, kde se právě ukrývali nějaký čas před spravedlností vrazi a poddaní hraběte J.V.Claryho. Máte tu však šanci si prohlédnout slavný a krásný sousední skalní útvar Sedm chlebů v porovnání s postavou člověka a samotný.
Občas nám tu přibude i nějaké soudobé dílko.
U slavného útvaru Had, se se mnou souputník rozloučil, aby se vydal stejnou cestou zpět. Jak už to tak bývá, tak si obvykle po výletech prohlížím mapy, počítám, kolik km jsem asi nachodil a tentokrát přišel i objev. Vlastně mám zase dobrý důvod vyrazit někdy opět do Štětí. Tak jistě, psal jsem tu dnes o té údajně vyasfaltované cyklotrase k Liběchovu, ale ještě něco jiného. Nedaleko obce Radouň, se totiž můžete setkat s dalším skalním útvarem, kde je také vytesaný ve skále nějaký docela povedený had a jen o kus dále je netopýr. Oba útvary si můžete prohlédnout na mapy.cz.
Tak to vidíte. Opět se naplňuje to, co jsem tu kdysi zmínil, že když se někam za něčím vypravíte, tak tam navíc můžete získat nějakým způsobem i další inspiraci. Tentokrát relativně zase jen kus od domova, a tak to zase není vlastně nějak o penězích. To jsou výlety, které buď nestojí vůbec žádné peníze, ale jistou dávku fyzičky i času, nebo jen pár korun.
Kam jinam, se odtud vypravit, než k další kráse, která nese jméno Harfenice a občas si zahraje v pohádkách.
Nyní moje oblíbená věta : ,, Co by to bylo za dokument bez jediného zvířátka ?" Polární psí rasa mě prostě vždy zaujme, byť těch čtyřnohých mazlíčků člověk potká moc a jsou mnohdy roztomilí.
Jak jsem slíbil, tak dnešní díl výletu končím v obci Želízy. Snad jsem ten týden tady aspoň takto oživil, ale přiznám se, že už jsem pomalu duchem u mé oblíbené tradice, kterou je pochod ze Všetat domů. Tu znáte pod názvem ,, Po stopách vladyky Beše". V minulosti jsem ji cestou při troše štěstí okořenil nejen krásným pohledem do lehce zvlněné krajiny středu Polabí, ale i dálkovým příjmem rozhlasu DAB+ z Polska, který totiž není možné na Mělníku ulovit, ale z Turbovického hřebenu u Přívor v podmínkách ano. .Jenže, ani tento seriálek ze Štětí do Mělníku není vlastně ještě zcela u konce :-).
Také mi dnes nezbývá, než opět připomenout video, které bude v pátek aktuální a snažil jsem se jej vytvořit k termínu zvlášť u nás tady významného výročí. Vždyť právě tudy přijel do Prahy Adolf Hitler. Tady byla Říše nejvíce zakousnuta do našeho zbytku území směrem k Praze. Tady máme ten krásný milník tří krajů, který se stal významným rozhraničníkem. :
Samozřejmě je snahou každého youtubera i blogera přitáhnout nějaké diváky a nikdy to není jednoduché. Navíc se ukazuje, že každého oslovuje něco zcela jiného a ne každý by do něčeho šel. Vždyť dnes máte odvážná videa, kdy si autor, nebo autorka podbarvuje video nějakou hudbou, filmuje přátele, sebe, svůj kumšt, svoji osobu u nějaké záliby, komentuje dokument, nebo filmuje své děti a i když to někomu nevadí, tak ne každému, se do takových věcí chce.
Zase by se dalo o tvorbě diskutovat, ale je třeba si nechat poznatky na případná příští videa. Mějte se pěkně a snad zase ještě v pátek odpoledne tady na webu.
Poslední fotky patří krásnému koupališti na říčce Liběchovce v Želízích, a jak vidíte, tak už nám Čertovy hlavy od silnice zase zarostly. Ten čas letí. Kde jen je ta reklama, že jsou po 150 letech opět ze silnice vidět ? Už jen částečně vršek.
Žádné komentáře:
Okomentovat