Protože jsem tentokrát odstál celé finále prakticky před mělnickou radnicí, tak jsem ani pořádně nerozuměl různým hlášením, která se týkala následujícího programu. Vydal jsem se nejprve stále vnějškem po směru závodního okruhu před dům U Zlatého beránka, a když jsem tam došel a vzhlédl k obloze, tak se náhle zdálo, že poslední déšť této soboty je za námi.
Poslední pohledy mířily do míst, kde vždy stála pivní stolice, aby přešly na místo s překážkou a končily u pódia. Začalo být jasné, že se teď zřejmě delší dobu nic dít nebude a jakási neznámá síla mě táhla na vyhlídky, kde to mám na Mělníku prostě strašně rád. Jaký je to jen kontrast k časům, kdy jsem náměstí Míru s pivkem v ruce i případné přátelé opouštěl jen minimálně.
A udělal jsem moc dobře, protože tam je zase nejen jiný svět, ale viděl jsem i věci, které díky letnímu času i různým nutnostem vyplývajícím z nezřídka pracovních povinností zažívám jenom minimálně. Vlhký vzduch byl cítit prakticky na každém kroku a poznamenal dálkovou viditelnost i určitou ostrost snímků.
Tentokrát jsem po dlouhé době zalitoval, že sebou nemám klasický fotoaparát, protože má sice mnohem méně pixelů, než mobilní telefony, ale zase umožňuje dokonale přiblížit žádaný objekt, což v tomto případě krásné rudé slunko přecházející do růžové barvy bylo.
To jsem však již z dálky slyšel tóny hudby ACDC a trošku nostalgicky jsem se v rychlosti rozloučil pohledem na slunko, které zapadalo již někde poblíž bodu slunovratu. Ano, právě někde tam, kde se za dobré viditelnosti zjevuje nenápadný stožár stojící na saském kopci Kleiner Lugstein pouhých asi 500 metrů za hranicí naši republiky u Cínovce.
Hned, jak jsem dorazil a trošku se rozkoukal, tak přišly krásné světelné oblíbené efekty, ale nakonec jsem musel konstatovat, že nejostřejší jsou níže prezentované videosekvence, a pro lepší fotku si musí člověk zajít co nejblíže. Ani tak nemáte vyhráno, protože je vše v pohybu a večer jsou třeba i delší časy, což působí lehce rozmazaně. I fotoaparát mobilního telefonu je jakýmsi automatem, kde toho mnoho neovlivníte podobně tak, jako u automatických fotoaparátů.
Stejný efekt průběhu několika zlomků vteřin času.
Tak se tu blýskla skupina Spejbl's Helprs na stejné akci v červnu 2013, a tak jsem popsal koncert před 10 lety. I tady najdete videosekvence :
Frontman kapely Špejbl's Helprs nás kolem 22. hodiny upozornil, že si půjdou dát nějaké to pivečko, a pro nás je na přestávku připraven první videomapping dne vedle domu U Zlatého beránka. Byl jsem velmi rád, protože jsem tím pádem mohl říci, že jsem viděl všechny body akce a pokud jde o videomapping, tak až na ten dole v Rybářích jsem snad neměl od toho prvního v roce 2011 na Pražské bráně absenci :-).
Na snímku máte projekční nástroj, který ....
... vůbec nebylo jednoduché nastavit tak, aby vše bylo tak, jak má být.
Konečně se zdařilo. Ale, to už se musel vypravit k projekčnímu zařízení sám autor všech videomappingů na Mělníku a admin webu Mělníček.cz Petr Raist Šťastný. Petr také velmi pěkně fotí, nafotil několik kalendářů s krásami Kokořínska a vůbec přišel za ta léta, co tu máme Mělníček s neuvěřitelným množstvím nápadů. O některé jsem zavadil i tady na Soutoku.
Ten videomapping by se dal shrnout do takových několika částí. Co si budeme namlouvat, dnes je vše o sponzorech a o penězích. Vidíme to prakticky na každé akci. Čím méně reklam, tím je to chudší a s méně lidmi. Ovšem, ten sponzor chce být podle výše daru někde vidět, a tak mnohé ty větší firmy také nějakým způsobem proniknou do těch knih, nebo videomappingů a nevěřili byste, kolik místních drobných podnikatelů, se v závěrečném seznamu sponzorů ještě zobrazí.
Já tu dnes představil tu první část videomappingu, a pak uvidíme. Videomapping na Mělníku měl své stránky, kde jste si je mohli všechny prohlédnout, ale momentálně nevím adresu. Snad doplním.
Se závěrem sponzorů na videomappingu, se nám již rozeběhly úvodní údery zvonu skladby Hells bells a začala druhá část vystoupení revivalové skupiny. Tu už jsem však tak trošku vypustil, protože i ode mě to jsou určité oběti, a kdybych tam měl být do půlnoci, tak článek, respektivě dva ještě nemáte. Jenom včera jsem to všechno natahal do PC a stihl jsem konvertorovat formát videosekvencí tak, abych je vůbec mohl svoji velikostí prezentovat na webu. Najednou bylo čtvrt na dvě.
To je tedy z posledního ročníku MJ-50 vše, ale život nekončí. Přichází dovolené a je třeba se na to připravit. Pro mě to znamená obvykle velkou nejen turistickou zátěž na dva týdny a základ tomu mohu dát kde jinde, než zase na Mělníku :-).
Plakát třeba někde už nějaký je, a jak ho někde najdu a nafotím, tak ho sem dám.
Pohodový zbytek neděle a úspěšný vstup do předposledního červnového týdne !
Žádné komentáře:
Okomentovat