(Lešany- Tankový den)
Zatímco dříve bylo téměř nemyslitelné nepřipomenout lidem, že 15. března 1939 vkročila německá armáda na území okleštěného Československa, tak dnes snad i pro dlouhý časový odstup je tomu věnováno podstatně méně pozornosti, zvlášť když nejde o výročí kulaté. Nicméně, dvě sedmičky jsou také krásným číslem a proč nevyplnit bílou mezeru ve zpravodajství? Vždyť Soutok má k historii určitý vztah a často je ona poučným materiálem pro současnost.
Zvlášť válka a věci kolem ní, to je téma k zamyšlení. Vždyť leckteří lidé mnohdy v takové situaci konají určitou přetvářku, aby si například zachránili životy, a pak i těžko vyvrací obvinění z kolaborantství, když si počínají předtím podobně, jako prospěcháři a karieristé.
Mě však před několika málo lety zaujala jiná a pro mě tehdy neznámá a přitom zajímavá věc, která souvisí s naším městem. V knize Mělník od mnoha autorů ( kolektivní dílo), se píše zmínka, že president Beneš při návštěvě našeho města po válce zmínil, že bylo uvažováno o případném připojení města Mělníka k Říši. Jinými slovy to znamená, že se tehdy rozhodlo o tom, že bude historická hranice probíhat u Malého Liběchova v blízkosti milníku tří starých historických krajů. A tak se tehdy stalo. Přitom mohlo docela klidně dojít k tomu, že mohlo být vše jinak, město Mělník mohlo být podobně, jako Litoměřice součástí Říše, kde přece jen platily zase trochu jiné zákony. Určitě tehdejší radní přemýšleli, co je vlastně pro občany města lepší a nebylo to jistě jednoduché. Dnes nám to může připadat, jako nepodstatná zbytečnost a přece to není tak úplně pravda. Jednak je to ukázkou a připomínkou toho, že je stále v životě třeba v nějakém měřítku něco někde řešit, a pak je třeba si uvědomit, že se mohly například dějiny našeho města odvíjet zcela jinak, včetně 9.5.1945. Kdoví? Tolik tedy aspoň malá zmínka k výročí, které je letos možná tak trochu ve stínu.
( Podhradí)
O Keltském telegrafu 2016 jsem na začátku března již psal, ale je to už tak aktuální, jako řada jiných akcí připomínaných Mělníčkem, nebo Soutokem, že to zde musím opět připomenout. Jaká to bude podívaná v sobotu večer ( 19.3.2016), to nelze předpovědět, ale je tu i možnost, se za nějakými těmi čerty zajet podívat, nebo se dokonce přihlásit, jako samostatná aktivní skupina. Máte tak možnost zažít nevšední zážitek. Podívejte se tedy na mapu přihlášených kopců: http://www.keltskytelegraf.cz/mapa-keltskeho-telegrafu
Mapu je docela zajímavé sledovat, protože se ukazuje, že jsou okresy a kraje, kde to telegrafem každý rok opravdu žije a jinde jsou každoročně prázdná místa. Změní se to někdy?
(Povodně 2013)
( Povodně 2013)
Proboha, kde jste vyhrabal ten nesmysl, že Mělník mohl být po 30. září 1938 německým městem? Podle Mnichovské dohody byly říši postoupeny ty oblasti, které měly podle sčítání obyvatelstva z r. 1910 více jak 50% obyvatel hlásících se k německé národnosti. To Mělník zdaleka nebyl. Většinou šlo o sídla založená v období vrcholně středověké kolonizace, kdy byly osídlovány vyšší, méně úrodné polohy Čech. V okolí Mělníka to byl třeba zmíněný Liběchov, ale třeba i Šemanovice, Truskavna, Janova Ves nebo Nosálov. Mělník byl královským věnným městem, založeným o více než dvě století dříve a vždycky v něm převažovalo české obyvatelstvo.
OdpovědětVymazatKvětoslav Lesklolunný.
Kniha se jmenuje Mělník ( 2010- Nakladatelství Lidové noviny)), jak jsem tu ostatně napsal. Je to kolektivní dílo od několika autorů pod vedením J.Kyliána a tuto kapitolu napsal pan František Černický. Je to strana 309,sedmý řádek shora. Cituji: Prezident Beneš při své návštěvě Mělníka 14. října 1945 připoměl, že v roce 1938 bylo jednáno o tom, aby Mělník připadl k Říši.
Vymazat