Televizní jazykové kursy ? V Německu běžné. Pouhých 110 km po Labi leží jedna zajímavost.

archivní foto

Zatímco dnes nám připadá zcela normální, že se  i dítka ve školkách seznamují se základy Angličtiny, nebo spíš prvními slovíčky, týkajících se názvu dní v týdnu, barev, či pojmenování zvířátek, tak dítka nastupující do škol v 70. letech 20. století mnohdy slyšela první cizí slůvka až v 10 letech. Pamatuji si, že tehdejší idea školství dokonce ani nechtěla, aby rodiče zatěžovali předškolní dítka nějakými znalostmi, neboť to vše jim dá přece škola. Zkrátka, nastupte v šesti letech s čistou hlavou.

S cizími jazyky to vypadalo tak, že žák, se začal povinně několikrát v týdnu od čtvrté do deváté třídy ZDŠ učit povinně Ruskému jazyku. Teprve na gymnásiu, nebo v jiných středních školách, se mohl rozhodnout mezi Angličtinou a Francouzštinou, a mnohem později, se začalo s výukou cizích jazyku i v účilištích, kde se žáci mohli rozhodovat mezi Angličtinou a Němčinou, přičemž ti slabší byli někdy později přeřazeni na NJ.

To však neznamenalo, že se žáci, ale i dospělí lidé nemohli účastnit jazykových kursů, které v našem městě probíhaly často v MKD. Dokonce i na televizních obrazovkách mohli diváci občas na tyto kursy narazit, ale trend ve společnosti byl takový, že si tu důležitost znalosti cizích jazyků uměl málokdo představit, pokud to nějak nepotřeboval pro svoji profesi. Jazykové kursy tedy v naší televizi byly, ale asi tak 1x až 2x v týdnu.

Zlom přišel až s pádem železné opony, kdy se obzvlášť populárním stal především Anglický jazyk. Již jsem tu kdysi zmínil v jednom článku televizní program OK3, který byl pozůstatkem po bývalém televizním vysílání v Milovicích pro Sovětskou armádu. Ten se změnil v program vzdělávací a především v program jazykový. Mohli jste si vybrat denně pro vás výhodnou dobu, kdy jste dvě hodiny věnovali dvěma lekcím jednoho ze čtyř vámi vybraných světových jazyků ( A.N,F,Sp). Toto vysílání vydrželo až do rozpadu Československa v roce 1992. https://cs.wikipedia.org/wiki/OK3 . Později z něj vzešel program ČT 3.

Chcete-li šířit ve společnosti vzdělání, je nejlepší metodou pochopitelně školství bezplatné. Nikdo nechce platit za něco, pokud si není jistý, že studium dokončí. Z tohoto důvodu je poměrně škoda, že se vzdělávání z televizních obrazovek dost vytratilo a zejména je to škoda pro jazykové vzdělávání. To se totiž přeneslo nejprve do placených kursů, které nebyly vždy nejlevnější a později na různá CD a DVD domácích počítačů. A tady si již každý rozmyslí, jak a za co raději peníze utratí.

S touto metodou výuky cizích jazyků, se u nás setkáváme dodnes. Je to tedy především na školách, v kursech, počítačových médiích, ale televizní médium, které k nám proniká nejhlouběji, tam cizí jazyky budete hledat marně. A i dnes je řada lidí, kteří sice absolvovali na školách cizí jazyky, ale netroufají si je používat, nebo někam sami cestovat. Přitom je to právě alespoň částečná znalost cizích jazyků, která nám pomáhá v soužití s okolními evropskými národy a k chápání společné evropské kultury. Není tedy zrovna dobré, že na našich obrazovkách budete světové jazyky hledat marně.

Jiná situace je však v zahraničí, které si často bereme za vzor. Tedy jen to, co se právě hodí těm našim vlivným do krámu. K napsání tohoto článku mě motivoval program Bayern Alpha, kde jsem před malou chvílí opět po dlouhé době na takový kurs při projížďce programy narazil. Tedy, musíte mít Astru, protože v kabelovce asi není. Podívejte se na program. Samý jazykový kurs ( F,I,A).... http://www.br.de/fernsehen/ard-alpha/programmkalender/ard-alpha100.html

Bavorsko se skutečně vedle zábavy a starých filmů pro pamětníky snaží své občany prostřednictvím svých regionálních programů vzdělávat a vést je k patriotismu.

Jen nedaleko za obcí Dolní Žleb u Děčína leží na levém břehu řeky Labe, na cyklostezce do Německa tento hraniční sloup z roku 1925. Z Mělníka je to sem po Labi cca 110 km, ale po silnicích přece jen o pár desítek kilometrů méně.

Původně jsem si myslel, že snad jde o nějakou novodobou parádu, ale velký omyl. V listopadovém čísle časopisu Živá historie, které je právě hlavně věnováno těmto svědkům historie a migraci Čechů do zahraničí, nebo naopak migraci cizinců k nám, se dočítám, že jsem byl nevědomky v roce 2012 svědkem setkání s jedním ze tří dochovaných originálů na našem území, které byly v roce 1925 sériově vyrobeny, jako vytyčení hranic první republiky. V současnosti je na našem území už i celá řada replik, které se dostaly na původní místa. Pokud si vzpomínáte na srpnovou reportáž  z výletu k vodnímu mlýnu ve Slupi poblíž Jaroslavic, tak vězte, že i zde na hranicích s Rakouskem stával donedávna originál, který však byl nedávno vyměněný za kopii a originál, se přestěhoval do připravovaného muzea v hraniční obci Hatě.

Labská cyklostezka za obcí Dolní Žleb překračuje hranici do Saska.

SŠ.