sobota 26. prosince 2015

S Mělničanem Jindrou Tremlem ke slavné francouzské soutěžní televizní pevnosti Boyard (III).


Kdo neuhádl hádanku otce Fury, skončil načas ve vodách moře.

Po příjezdu do Fourasu se před námi objevila křižovatka "ypsilon" a dali jsme se vlevo, kudy jsme dojeli k pobřeží. Pevnost však nikde, ani v dáli. Francouzi nejsou moc k cizincům přítulní a tak když jsem se v češtině zeptal na Fort Boyard, tak starší manželský pár dělal, že nerozumí. Nevím, zda to dělali schválně, ale prostě nerozuměli. Až po delším rozhovoru i s  rukami a nohami teprve pochopili, že nejsme Němci ani Angličané a ukázali nám cestu zpět na ypsilonku a cestu vpravo k pobřeží, kde jsme později při procházení pobřeží zjistili, že odtud jezdí lodě k pevnosti , kterou si konečně mohu prohlédnout a spatřit ji tak na vlastní oči.

Po zaparkování a táboření na parkovišti pro obytné vozy jsme s kamarádem prošli celé pobřeží a já jsem si vychutnával tu nádheru v podobě pevnosti Boyard v dáli na obzoru, vůně mořského vzduchu a svobody, bez té bych se k ní nikdy nedostal.
Následoval odpočinek, seznámení s městečkem Fouras a uložení k prvnímu nočnímu spánku tak daleko od domova.


Ostrovy Ile de Ré a Ile 'd Oléron jsou spojeny s pevninou dlouhými mosty.

Nutno podotknout, že po příjezdu k pobřeží mi nešlo do hlavy, proč je odliv. Říkal sem si, že ráno bude asi příliv a vše bude ok.  Teď bylo asi 200 metrů od pobřeží všude bahno z moře a voda  nikde. Teprve později jsem viděl, že příliv v létě je tu okolo poledne a odliv už v 17 hodin. Zbytek dne je odliv a voda v moři je až zmiňovaných 200 metrů od břehu.( Že to je však děj podstatně složitější, tak to jsem popsal v minulém dílu ... redakční poznámka.)


Pokladny pro plavbu k pevnosti.

Druhý den následovalo to, že jsme pěšky došli k molu, odkud jezdili lodi k pevnosti Boyard. Zde zakoupíte lístky v pokladnách, které vypadají, jako pevnost Boyard. Okolí je bohaté na suvenýry a samozřejmě i já jsem suvenýrům podlehl a zdobí moji domácí sbírku o pevnosti.
Samotná pevnost je z břehu cca 4,5 km, loď k ní jede kolem půl hodinky, a řeknu vám na rovinu, že čím víc se loď blížila k samotné pevnosti, tím jsem si dojatě pořád říkal, že se to povedlo a jsem tady. Nutno dodat, že na mě vyzařovala taková zvláštní síla pevnosti, která říkala něco ve smyslu : " Dostala jsem tě. Taková dlouhá cesta, ale jsi u mě".To samé na mě působilo i v roce 2014 při mém druhém výletu k ní.


Samotná pevnost, to je nádherná stavba, kterou loď obepluje 3x, na dosah 25 metrů. Je vidět strážní věž, kde působil otec Fura dříve,samotný vchod a i ty dveře s tou sítí, když soutěžící neuhodl hádanku od otce Fura, a musel se v ní potopit do moře.
Přiznám se, že jsem u pevnosti a v jejím okolí strávil celý týden, pevnost jsem lodí viděl 3x a byl jsem nenasytný ji vidět skoro denně. Prostě jsem si to užil a byla to moje zatím jedna z nejhezčích dovolených v mém životě.


Loď směr Fort Boyard.

Cestu zpět tu rozebírat nemusím. Byla v pořádku a celá návštěva pevnosti byla jako šťastná cesta a krásná dovolená.
Jenom pro ty, kteří ji chtějí vidět. Předně, Francouzi v tomto kraji, a nejen v tomto kraji nemají rádi cizince. Oni neradí mluví anglicky a já s mojí němčinou sem byl vyřízený. Musím však říci, že i tak jsme se v městečku skamarádili s prodejci, ke kterým jsme chodili na jídlo. Nešlo jim do hlavy, odkud pocházíme a první dny vůbec nevěděli, že existuje nějaká Česká Republika apod. Kamarád je původem ze Slovenska, takže druhý den na ně zkusil naše staré známé  " Čechoslovakai" a byli jsme doma. První co z Francouzů vyjelo byla slova Jawa a Husák. Akorát jsem zareagoval že Husák už ne a zaplať ,,pámbu" za to.
Od této chvíle se chovali velmi přátelsky a snažili se domluvit i němčinou. Chtěli vědět, jak se co řekne česky a byli velmi přátelští.


Loď obepluje Fort Boyard 3x.

Ještě dodám, že mezi Fourasem a pevností je ostrov Aix, na kterém byl držen Napoleon Bonaparte před nuceným odjezdem na ostrov Svatá Helena. Lodě odjíždějí také z Fourasu a na ostrově je to moc pěkné.
Něco málo z historie: Stavbu stavěl i Napoleon, a co vím z překladu, tak měla chránit pobřeží, protože Francouzi vedli boje s angličany, děla před její dostavbou nebyla tak dokonalá,a tak se stavěla pevnost, která měla pomoci ale nikdy na to využitá nebyla, protože se stavěla příliš dlouho.
Každopádně mam knížku o pevnosti v originále, jsou v ní i plánky z výstavby a popis.( To bylo tedy ještě na zopakovanou....redakční poznámka).

Dále zde v jednom odstavci autor poněkud předběhl dobu, když přeskočil do své druhé cesty v roce 2014 a děkuje různým lidem, které na cestě poznal. Já si dovolím tento děkovný odstavec nyní zrušit, pokud autor nebude nic namítat, protože tak nějak patří, až do cesty druhé a závěrem bych tu upravil některé informace o vzdálenostech, které jsem vyčetl z map.

Mimochodem, občas píši články nové, nebo dělám aktualizace, na které ještě někdy různě upozorňuji.


Mapa oblasti.

Nejblíže je to od pevnosti Boyard ( červený bod) k poloostrovu, na kterém stojí městečko, či vesnice Boyardville. A to sice k nejbližšímu místu cca 2.5.km. Pouhé 3 km to jsou k pobřeží ostrova Ile-d'Aix. Od přístavu pobřežního městečka Fouras je to k Ile-d'Aix  4.15 km. V moři vidíte z pláže také dvě pevnosti na ostrovech. Ta bližší se jmenuje Fort Enet ( malý osamocený bod) a je vzdálena od pobřeží města Fouras pouhých 1.7 km západním směrem. Ze stejného pobřeží koukáte i na vzdálenější pevnost Boyard ( stejný směr), která je odtud ze stejné pláže vzdálena 7.15 km.


Pevnost Fort Enet vlevo v popředí. Fort Boyard na obzoru, téměř u středu snímku.

A poslední čtvrtý díl nabídne takovou fotogalerii, ve které uvidíte i platidlo Boyardy, sběrače škeblí a jiné.. Aspoň tak to mám zatím v myšlenkách, pokud k tomu ještě nepřijde nějaký nápad, ale už toho asi moc nebude. Sledujte nyní Boyard na Prima Cool. Já na to bohužel ještě neměl čas, ale když na to padla řeč, tak se jistě někdy rád podívám.

http://soutok.blogspot.cz/2015/12/s-melnicanem-jindrou-tremlem-ke-slavne_30.html

SŠ.



Žádné komentáře:

Okomentovat